Dokonalý balanc mezi maskulinní strohostí a křehkou ženskostí. Bermudy už dávno nepatří do zapomenutých pánských šatníků ani nudných kanceláří. Současná móda z nich udělala nečekaně sexy záležitost, která si mistrovsky pohrává s proporcemi a posílá minisukně na vedlejší kolej. Tento kousek opouští škatulku tátovské nostalgie a pod taktovkou předních módních domů se stává nejsilnějším manifestem moderní nonšalance letošního léta.
Zapomeňte na nenápadné detaily. Letošní letní doplňky jsou navržené tak, aby zaujaly na první pohled. Ať už jde o výrazné sandály inspirované mořem, nebo jedinečné kabelky. Jsou to právě ony, které dodají dovolenkovým outfitům charakter a nezaměnitelný styl. Stačí jediný silný doplněk a i jednoduchý look získá nový rozměr, jenž odráží letní atmosféru i sebevědomý módní vkus.
Kvalitní šatník spoléhá na několik pečlivě vybraných kousků, které lze dobře kombinovat. Pověst stylového esa, jenž elegantně pozvedne i bílé tričko, mají také saka. Trendy a společenské nálady se mění, avšak vhodně zvolený model zůstává součástí perfektního looku na pracovní meeting, rande i každodenní pochůzky. Saka dotvářejí streetwear, vsází na ně ale i vysoká móda. Jaká si tedy pořídit?
Ano, vrátil se ze záhrobí. Ne však proto, aby vás strašil hned poté, co zavřete unavená víčka, ale aby vám dokázal, že si zaslouží svůj comeback. Peplum top dorazil na přehlídková mola jarních kolekcí i do ulic a vytrvale ukazuje, že svůj stín z éry 2010s nechal dávnou za sebou. Jeho nová verze je o dost propracovanější a důmyslnější než kousek, jenž už jsme dávno pohřbili.
Byl nepostradatelnou uniformou hollywoodských ikon i symbolem italského temperamentu a francouzského šarmu. Letos se však drobný hedvábný šátek vrací do ulic v úplně jiné roli, zbavený dřívější upjatosti a připravený redefinovat moderní šatník. Dokáže totiž transformovat obyčejný základ outfitu s lehkostí, která působí naprosto přirozeně, ale přesto nekonformně.
Je to oficiální! Návrat, na který fanoušci po celém světě netrpělivě čekali, je konečně potvrzen. Jedna z nejočekávanějších módních událostí roku se nezadržitelně blíží. Victoria’s Secret Fashion Show 2026 začíná odhalovat své první velké novinky. Pořadatelé už potvrdili místo konání i jméno první modelky, která se letos projde po ikonickém mole.
Značka GCDS posouvá hranice módní komunikace a ukazuje, jak může tradice velkolepého Milána fungovat v dialogu s digitální generací. Její kampaň SS26 propojuje osobní prostor, internetovou kulturu a hravý vizuální jazyk. Odráží způsob, jakým dnes módu vnímáme a sdílíme. Zároveň potvrzuje schopnost GCDS reagovat na současné kulturní trendy a vytvářet autentické spojení mezi módou, digitálním prostředím a každodenním životem mladé generace.
Od špičkových návrhářů až po ikonické looks, queer kultura vždy sloužila jako inspirace k radikální autenticitě. Móda má v její historii čestné místo, jehož význam sahá daleko za hranice estetiky. V dobách, kdy být otevřeně queer znamenalo vystavit se postihům a nebezpečí, fungovalo právě oblečení jako tichý jazyk. Díky šátku, broži nebo náušnici queer lidé rozpoznali jeden druhého a díky velkolepé ballroom scéně měli i lidé na okraji společnosti prostor zářit na molech. Jak se queer kultura propsala do módního světa, který známe dnes?
Módní svět prochází výraznou proměnou. Stále více značek opouští tradiční rozdělení na dámské a pánské řady a představuje módu jako jeden prostor bez pevných hranic. Společné přehlídky, propojené kolekce a rostoucí důraz na udržitelnost naznačují, že klasické týdny módy mohou brzy vypadat úplně jinak.
Zapomeňte na inženýrskou nudu a tabákový kouř. Formule 1 se letos už definitivně proměnila v lifestylový ekosystém, kde má outfit Lewise Hamilton stejnou váhu jako jeho čas v kvalifikaci. Díky miliardovému spojení s luxusním gigantem LVMH, vlivu nové generace influencerů a fenoménu manželek a partnerek závodníků (WAGs) už F1 neprodává jen vteřiny napětí na startu, ale příslušnost k nejrychlejší fashion komunitě světa. Jak se z "Racing Core" stala uniforma ulice a proč nás drama v paddocku baví často i víc než samotné závody?
Módní dům Gucci se snaží postupně vzpamatovat. První výrazná změna přišla už loni s výměnou kreativních ředitelů, když střídmého návrháře Sabata De Sarno vystřídal excentrický Demna. Posledním chybějícím dílkem komplexní rebrandingové skládačky tak zůstala kosmetická odnož Gucci Beauty, stále uvězněná v estetice éry Alessandra Michele. I tu však nyní čeká potřebný refresh, a to díky padesátileté smlouvě s úspěšným konglomerátem L’Oréal.
Pojem blush blindness je zpět! Jen v menší, o něco přirozenější míře. Tvářenka už totiž není jen pouhou třešničkou na pomyslném dortu každodenního líčení. Stává se jeho naprostým základem. Nahrazuje bronzer, často i rozjasňovač, a dodává obličeji svěžest, kterou žádný jiný produkt napodobit neumí. Termín kdysi používaný pro nechtěný make-up přešlap se tak stává aktuálním trendem.
Možná už někdo z vašeho okolí přešel na domácí IPL epilátor a klasické holení nechal minulostí. Vy ale stále váháte, jestli je tato metoda vhodná i pro vás? Není divu. Holení vydrží jen pár dní, voskování bývá bolestivé a nabídka je dnes natolik široká, že vybrat ten správný není snadné. Pokud ale zvolíte vhodný model a budete ho používat pravidelně, odměnou vám může být dlouhodobě hladká pokožka a méně starostí.
Bílý film na pleti, křídový nádech nebo pocit, že máte na obličeji vrstvu krému, která se ne a ne vstřebat. Přesně kvůli tomu si minerální opalovací krémy dlouhá léta nesly nepříliš lichotivou pověst. Dnes už je ale situace jiná. Moderní formule jsou mnohem lehčí, lépe se roztírají a na pleti působí přirozeněji než kdy dřív. S blížícím se létem je proto ten pravý čas dát jim šanci. Možná vás překvapí, jak daleko se za poslední roky posunuly.
Šnečí sliz už není jedinou hvězdou ve světě krásy. Stále větší pozornost si získávají také rybí složky, které odborníci i kosmetické značky spojují s regenerací, obnovou a omlazením pleti. Aktivní látky mořského původu se rychle zabydlují v moderní skin care. Jde o skutečný průlom v péči o pleť, nebo jen o další trend, který brzy zmizí?
S trvající popularitou Ozempicu a podobných přípravků potlačující chuť k jídlu se z potravin stal skvělý marketingový prostředek. Nevěříte? Přesvědčte se sami. Stačí otevřít Instagram nebo TikTok, kde na vás z každého druhého příspěvku vykukuje máslový croissant, miska plná šťavnatých jahod nebo dokonale rozteklé máslo. Proč se z jídla najednou stalo něco, k čemu aspirujeme?
Cara Delevingne už není jen ikonickou herečkou a hvězdou pop culture. Nově se navíc stala historicky první lesbou na obálce časopisu Playboy. Tisk, který dlouho představoval stereotypní male gaze, teď dává prostor i ženské a queer perspektivě. Cara jako hlavní tvář nového čísla je nejen odvážný, ale taky vysoce symbolický krok. V cover story mluví o svém těle, sebelásce i o tom, proč je teď dobrovolně střízlivá. Znamená tahle spolupráce příchod éry, kdy svět módy, showbusinessu a kultury sexu konečně otevírá dveře rozmanitosti?
Na těch nejprestižnějších adresách Středomoří se letos neodehrává jen letní dovolená. Luxusní resorty se stávají plátnem pro módní domy, které do nich otiskují svou estetiku, rukopis i jedinečnou atmosféru. Nepřináší jen jméno, ale celý svůj charakteristický svět. Plážové kluby, bazény i unikátní hotelové interiéry se tak stávají pokračováním identity světových značek.
Před pár lety byly nejlepším obsahem na Instagram fotky, na nichž je performativně zobrazená dovolená v luxusním hotelu s nekonečným bazénem, rooftop barem a letenkou do Dubaje. Dnes sociální sítě zaplavují úplně jiné obrázky. Chata v Jizerských horách. Ranní koupání v lomu. Výlet vlakem na Šumavu. Nejlepším odpočinkem je jednoduše posedět s kamarády u ohně.
Seriál Elle, který začátkem července vstoupil do nabídky Amazon Prime, měl být návratem do světa Pravé blondýnky. Místo toho se stal připomínkou aktuálního kinematografického trendu. Hollywoodská produkce se dnes točí v nekonečném kruhu. Prequely, sequely, spin-offy i rebooty zaplnily kina i streamovací platformy natolik, že se originální příběhy stávají pouhou vzácností. Proč se filmový průmysl tak moc bojí nových nápadů? A můžeme si za to sami?
Móda se nezastavuje. Další příval novinek je tu. Retrospektiva Johna Galliana v Metropolitním muzeu slibuje jednu z nejvýznamnějších módních výstav příštích let, Romeo Beckham se stává novou tváří denimu Tommy Hilfiger, značka Karl Lagerfeld otevírá svou první kavárnu a Kate Spade sází na hudební hvězdu Tylu
Poté, co pozitivní výsledky zveřejnili giganti jako LVMH nebo Kering, slaví své vlastní úspěchy rovněž jména jako Prada Group, Brunello Cucinelli či koncern L'Oréal. I když světový luxusní trh nadále čelí výzvám v podobě globálních konfliktů a opatrných zákazníků, vypadá to, že se mu možná začíná svítat na lepší časy. Alespoň to naznačují čísla za první polovinu letošního roku.
Pokaždé jiná, ale vždy sama sebou. To je slogan nové kampaně parfému Paradoxe z dílny Prada. Přesně tak by se dala popsat rovněž herečka Zendaya, která na červeném koberci působí jako chameleon, schopný zabodovat v tričku s grafickým potiskem i nejnovější couture róbě. Také proto se právě ona stala novou tváří oblíbené vůně a její nejnovější edice s názvem Sweet Chemistry.
Od zákopů v první světové válce přes kultovní hollywoodské trháky až po nablýskaná přehlídková mola. Cesta Burberry trenčkotu patří mezi jedny z nejvíce ikonických příběhů módního průmyslu. K příležitosti 170. narozenin britské značky mu poklonu vysekne V&A Museum v Londýně. Od konce letošního září až do začátku ledna pohostí výstavu oslavující legendární kousek.
Po téměř dvou letech zpomalování přichází výraznější signál, že se luxusní průmysl začíná vracet k růstu. Největší světová luxusní skupina LVMH zveřejnila své finanční výsledky za první polovinu roku 2026, které ukazují zrychlení ve druhém čtvrtletí i návrat růstu v nejdůležitější módní divizi. Přestože společnost stále čelí geopolitickým nejistotám i opatrnějším spotřebitelům, výsledky naznačují, že nejhorší období by mohlo být za ní.
Dokonalý balanc mezi maskulinní strohostí a křehkou ženskostí. Bermudy už dávno nepatří do zapomenutých pánských šatníků ani nudných kanceláří. Současná móda z nich udělala nečekaně sexy záležitost, která si mistrovsky pohrává s proporcemi a posílá minisukně na vedlejší kolej. Tento kousek opouští škatulku tátovské nostalgie a pod taktovkou předních módních domů se stává nejsilnějším manifestem moderní nonšalance letošního léta.
Zapomeňte na nenápadné detaily. Letošní letní doplňky jsou navržené tak, aby zaujaly na první pohled. Ať už jde o výrazné sandály inspirované mořem, nebo jedinečné kabelky. Jsou to právě ony, které dodají dovolenkovým outfitům charakter a nezaměnitelný styl. Stačí jediný silný doplněk a i jednoduchý look získá nový rozměr, jenž odráží letní atmosféru i sebevědomý módní vkus.
Kvalitní šatník spoléhá na několik pečlivě vybraných kousků, které lze dobře kombinovat. Pověst stylového esa, jenž elegantně pozvedne i bílé tričko, mají také saka. Trendy a společenské nálady se mění, avšak vhodně zvolený model zůstává součástí perfektního looku na pracovní meeting, rande i každodenní pochůzky. Saka dotvářejí streetwear, vsází na ně ale i vysoká móda. Jaká si tedy pořídit?
Ano, vrátil se ze záhrobí. Ne však proto, aby vás strašil hned poté, co zavřete unavená víčka, ale aby vám dokázal, že si zaslouží svůj comeback. Peplum top dorazil na přehlídková mola jarních kolekcí i do ulic a vytrvale ukazuje, že svůj stín z éry 2010s nechal dávnou za sebou. Jeho nová verze je o dost propracovanější a důmyslnější než kousek, jenž už jsme dávno pohřbili.
Byl nepostradatelnou uniformou hollywoodských ikon i symbolem italského temperamentu a francouzského šarmu. Letos se však drobný hedvábný šátek vrací do ulic v úplně jiné roli, zbavený dřívější upjatosti a připravený redefinovat moderní šatník. Dokáže totiž transformovat obyčejný základ outfitu s lehkostí, která působí naprosto přirozeně, ale přesto nekonformně.
Je to oficiální! Návrat, na který fanoušci po celém světě netrpělivě čekali, je konečně potvrzen. Jedna z nejočekávanějších módních událostí roku se nezadržitelně blíží. Victoria’s Secret Fashion Show 2026 začíná odhalovat své první velké novinky. Pořadatelé už potvrdili místo konání i jméno první modelky, která se letos projde po ikonickém mole.
Značka GCDS posouvá hranice módní komunikace a ukazuje, jak může tradice velkolepého Milána fungovat v dialogu s digitální generací. Její kampaň SS26 propojuje osobní prostor, internetovou kulturu a hravý vizuální jazyk. Odráží způsob, jakým dnes módu vnímáme a sdílíme. Zároveň potvrzuje schopnost GCDS reagovat na současné kulturní trendy a vytvářet autentické spojení mezi módou, digitálním prostředím a každodenním životem mladé generace.
Od špičkových návrhářů až po ikonické looks, queer kultura vždy sloužila jako inspirace k radikální autenticitě. Móda má v její historii čestné místo, jehož význam sahá daleko za hranice estetiky. V dobách, kdy být otevřeně queer znamenalo vystavit se postihům a nebezpečí, fungovalo právě oblečení jako tichý jazyk. Díky šátku, broži nebo náušnici queer lidé rozpoznali jeden druhého a díky velkolepé ballroom scéně měli i lidé na okraji společnosti prostor zářit na molech. Jak se queer kultura propsala do módního světa, který známe dnes?
Módní svět prochází výraznou proměnou. Stále více značek opouští tradiční rozdělení na dámské a pánské řady a představuje módu jako jeden prostor bez pevných hranic. Společné přehlídky, propojené kolekce a rostoucí důraz na udržitelnost naznačují, že klasické týdny módy mohou brzy vypadat úplně jinak.
Zapomeňte na inženýrskou nudu a tabákový kouř. Formule 1 se letos už definitivně proměnila v lifestylový ekosystém, kde má outfit Lewise Hamilton stejnou váhu jako jeho čas v kvalifikaci. Díky miliardovému spojení s luxusním gigantem LVMH, vlivu nové generace influencerů a fenoménu manželek a partnerek závodníků (WAGs) už F1 neprodává jen vteřiny napětí na startu, ale příslušnost k nejrychlejší fashion komunitě světa. Jak se z "Racing Core" stala uniforma ulice a proč nás drama v paddocku baví často i víc než samotné závody?
Módní dům Gucci se snaží postupně vzpamatovat. První výrazná změna přišla už loni s výměnou kreativních ředitelů, když střídmého návrháře Sabata De Sarno vystřídal excentrický Demna. Posledním chybějícím dílkem komplexní rebrandingové skládačky tak zůstala kosmetická odnož Gucci Beauty, stále uvězněná v estetice éry Alessandra Michele. I tu však nyní čeká potřebný refresh, a to díky padesátileté smlouvě s úspěšným konglomerátem L’Oréal.
Pojem blush blindness je zpět! Jen v menší, o něco přirozenější míře. Tvářenka už totiž není jen pouhou třešničkou na pomyslném dortu každodenního líčení. Stává se jeho naprostým základem. Nahrazuje bronzer, často i rozjasňovač, a dodává obličeji svěžest, kterou žádný jiný produkt napodobit neumí. Termín kdysi používaný pro nechtěný make-up přešlap se tak stává aktuálním trendem.
Možná už někdo z vašeho okolí přešel na domácí IPL epilátor a klasické holení nechal minulostí. Vy ale stále váháte, jestli je tato metoda vhodná i pro vás? Není divu. Holení vydrží jen pár dní, voskování bývá bolestivé a nabídka je dnes natolik široká, že vybrat ten správný není snadné. Pokud ale zvolíte vhodný model a budete ho používat pravidelně, odměnou vám může být dlouhodobě hladká pokožka a méně starostí.
Bílý film na pleti, křídový nádech nebo pocit, že máte na obličeji vrstvu krému, která se ne a ne vstřebat. Přesně kvůli tomu si minerální opalovací krémy dlouhá léta nesly nepříliš lichotivou pověst. Dnes už je ale situace jiná. Moderní formule jsou mnohem lehčí, lépe se roztírají a na pleti působí přirozeněji než kdy dřív. S blížícím se létem je proto ten pravý čas dát jim šanci. Možná vás překvapí, jak daleko se za poslední roky posunuly.
Šnečí sliz už není jedinou hvězdou ve světě krásy. Stále větší pozornost si získávají také rybí složky, které odborníci i kosmetické značky spojují s regenerací, obnovou a omlazením pleti. Aktivní látky mořského původu se rychle zabydlují v moderní skin care. Jde o skutečný průlom v péči o pleť, nebo jen o další trend, který brzy zmizí?
S trvající popularitou Ozempicu a podobných přípravků potlačující chuť k jídlu se z potravin stal skvělý marketingový prostředek. Nevěříte? Přesvědčte se sami. Stačí otevřít Instagram nebo TikTok, kde na vás z každého druhého příspěvku vykukuje máslový croissant, miska plná šťavnatých jahod nebo dokonale rozteklé máslo. Proč se z jídla najednou stalo něco, k čemu aspirujeme?
Cara Delevingne už není jen ikonickou herečkou a hvězdou pop culture. Nově se navíc stala historicky první lesbou na obálce časopisu Playboy. Tisk, který dlouho představoval stereotypní male gaze, teď dává prostor i ženské a queer perspektivě. Cara jako hlavní tvář nového čísla je nejen odvážný, ale taky vysoce symbolický krok. V cover story mluví o svém těle, sebelásce i o tom, proč je teď dobrovolně střízlivá. Znamená tahle spolupráce příchod éry, kdy svět módy, showbusinessu a kultury sexu konečně otevírá dveře rozmanitosti?
Na těch nejprestižnějších adresách Středomoří se letos neodehrává jen letní dovolená. Luxusní resorty se stávají plátnem pro módní domy, které do nich otiskují svou estetiku, rukopis i jedinečnou atmosféru. Nepřináší jen jméno, ale celý svůj charakteristický svět. Plážové kluby, bazény i unikátní hotelové interiéry se tak stávají pokračováním identity světových značek.
Před pár lety byly nejlepším obsahem na Instagram fotky, na nichž je performativně zobrazená dovolená v luxusním hotelu s nekonečným bazénem, rooftop barem a letenkou do Dubaje. Dnes sociální sítě zaplavují úplně jiné obrázky. Chata v Jizerských horách. Ranní koupání v lomu. Výlet vlakem na Šumavu. Nejlepším odpočinkem je jednoduše posedět s kamarády u ohně.
Seriál Elle, který začátkem července vstoupil do nabídky Amazon Prime, měl být návratem do světa Pravé blondýnky. Místo toho se stal připomínkou aktuálního kinematografického trendu. Hollywoodská produkce se dnes točí v nekonečném kruhu. Prequely, sequely, spin-offy i rebooty zaplnily kina i streamovací platformy natolik, že se originální příběhy stávají pouhou vzácností. Proč se filmový průmysl tak moc bojí nových nápadů? A můžeme si za to sami?
Móda se nezastavuje. Další příval novinek je tu. Retrospektiva Johna Galliana v Metropolitním muzeu slibuje jednu z nejvýznamnějších módních výstav příštích let, Romeo Beckham se stává novou tváří denimu Tommy Hilfiger, značka Karl Lagerfeld otevírá svou první kavárnu a Kate Spade sází na hudební hvězdu Tylu
Poté, co pozitivní výsledky zveřejnili giganti jako LVMH nebo Kering, slaví své vlastní úspěchy rovněž jména jako Prada Group, Brunello Cucinelli či koncern L'Oréal. I když světový luxusní trh nadále čelí výzvám v podobě globálních konfliktů a opatrných zákazníků, vypadá to, že se mu možná začíná svítat na lepší časy. Alespoň to naznačují čísla za první polovinu letošního roku.
Pokaždé jiná, ale vždy sama sebou. To je slogan nové kampaně parfému Paradoxe z dílny Prada. Přesně tak by se dala popsat rovněž herečka Zendaya, která na červeném koberci působí jako chameleon, schopný zabodovat v tričku s grafickým potiskem i nejnovější couture róbě. Také proto se právě ona stala novou tváří oblíbené vůně a její nejnovější edice s názvem Sweet Chemistry.
Od zákopů v první světové válce přes kultovní hollywoodské trháky až po nablýskaná přehlídková mola. Cesta Burberry trenčkotu patří mezi jedny z nejvíce ikonických příběhů módního průmyslu. K příležitosti 170. narozenin britské značky mu poklonu vysekne V&A Museum v Londýně. Od konce letošního září až do začátku ledna pohostí výstavu oslavující legendární kousek.
Po téměř dvou letech zpomalování přichází výraznější signál, že se luxusní průmysl začíná vracet k růstu. Největší světová luxusní skupina LVMH zveřejnila své finanční výsledky za první polovinu roku 2026, které ukazují zrychlení ve druhém čtvrtletí i návrat růstu v nejdůležitější módní divizi. Přestože společnost stále čelí geopolitickým nejistotám i opatrnějším spotřebitelům, výsledky naznačují, že nejhorší období by mohlo být za ní.
Newyorský Fashion Week je za námi a žezlo nyní drží Londýn. Přehlídka pro podzim a zimu 2026 návrháře Prabal Gurung nám však utkvěla v paměti. Designér dílem s názvem Home Sweet Home? představil divákům svou kreativní stránku, která je úzce spojena s jeho domovem, Nepálem. Zároveň do návrhů vetkal strasti spojené s migrací a současnou politickou atmosférou.
Prabal Gurung se v nejnovější tvorbě zabývá otázkou, kde v současné době nejistoty a útlaku menšin hledat domov. Kolekce Home Sweet Home? představená na New York Fashion Week otevírá otázku, co dnes znamená být někde usazen, osobně i politicky. Návrhář propojuje vzpomínky na dětství a vlastní zkušenosti s opuštěním domova a vytváří dokonalé siluety, které se pohybují mezi křehkostí a silou.
Mix kultur jako splněný sen. Prabal Gurung se ve svém díle vrací ke kořenům
Nepálský rodák Prabal Gurung v rámci své přehlídky uvedl, že ignorovat vlastní kulturní dědictví se rovná umělecké sebevraždě. Svou kolekci proto tentokrát zasvětil zkoumání vlastních kořenů, které sahají do Asie. Vrátil se proto do rodného Nepálu a v Káthmándú navštívil mimo jiné i tamní katolickou školu, jejíž výuky se sám dříve účastnil.
Zdroj: Profimedia
Inspiroval ho mix křesťanských a budhistických jeptišek, které zde vyučovaly. Takové místo, kde žije více náboženství pospolu a v míru, se zdá v dnešním rozpolceném světě jako bláznivý sen. Návrhář nepálskou kulturu následně promítl do oděvů s uměleckou precizností. Zvolil paletu bohatých indigo, safírových, černých a temně zelených odstínů Himálají.
Prabal Gurung přivezl dědictví do New Yorku. Vyberte si mezi uniformou a rituály
V některých loocích se objevily krajkové masky zakrývající oči, které evokovaly rituální prvky. Drapované siluety pro změnu odkazovaly na lehkost a pohyb šifónu či sárí, připomínajících tanec a slavnosti. Katolickou školu zase reprezentovaly pečlivě střižené obleky s krajkovými detaily na límcích a manžetách či prošívané kabáty vyvolávající dojem řeholních hábitů, ušitých ovšem tak, aby působily moderně.
Prabal Gurung přivezl nepálské materiály, například kašmír tenký jako papír či tepáním zdobené zlaté korálky, do newyorské oděvní čtvrti, která byla historicky poháněna prací přistěhovalců. Přál si přivézt příběhy z Nepálu a propojit je na Newyorském fashion weeku s návrháři z Číny a Koreje. Sdílel je s otevřeným srdcem tak, aby každý mohl vidět, jak by Spojené státy mohly vypadat, kdyby se nebály nesourodosti.
New York má zvláštní schopnost vytvářet módní archetypy. Tentokrát se na mole zhmotnila žena, která sice nestíhá taxík, ale nikdy neztrácí klid. Debut Rachel Scott pro Proenza Schouler neevokoval hlasitou transformaci, spíš otevření starého městského románu. Siluety připomínaly rána na Manhattanu, kdy se kanceláře plní kávou, zvoní telefony a výtahy jezdí bez přestávky. Místo nostalgie ale přišla reinterpretace. Pracovní šatník, jenž zná tempo města a zároveň si zachovává odstup.
Debutová kolekce Rachel Scott u Proenza Schouler vyprofilovala kancelář na Manhattanu koncem 90. let. Jen převedenou do současnosti. Její tvorba však nepůsobila jako kostýmní retro, spíš jako galerijní kurátorka mezi schůzkami, právnička přebíhající avenue nebo editorka vycházející z redakce těsně před setměním. Řada nabídla tichou proměnu estetiky, v níž elegance vzniká pohybem a vizuální dokonalostí.
Funkční, slušivá a univerzální. Tak bude na podzim vypadat Proenza Schouler žena
První model, tmavě tyrkysové pouzdrové šaty s lehce nepravidelnou strukturou, naznačil, že hlavním motivem nebude forma, ale tempo. Siluety působily, jako by právě vystoupily z metra. Šaty byly jemně pomačkané, sukně stočené do spirály, kabáty rozvlněné. Vše vyvolávalo dojem pohybu. Rachel Scott vytvořila městskou hrdinku, která spěchá, ale nepůsobí roztěkaně. Je klidná, nedostupná a přesně ví, kam jde.
Zdroj: Proenza Schouler
Kolekce stála na funkčnosti, aniž by sklouzla k uniformitě. Šedé vlněné šaty zvládnou kancelář i večerní drink s pouhou změnou kabelky. Obleky v zemitých tónech doplnily vysoké kožené jezdecké boty, čímž vznikl šatník moci, jenž není okázalý. Kovové průchodky na kalhotách a šatech odkazovaly na sportovní oblečení, ale nepůsobily sportovně. Spíš jako připomínka, že i sofistikovanost může být pohodlná.
Zdroj: Proenza Schouler
Pleteniny střídají třásně. Rachel Scott s nimi ozvláštnila i vysoké podpatky
Velkou roli hrály také materiály. Donegalské pleteniny, viskóza a vlna vytvářely pevný základ, zatímco hedvábí bylo záměrně mačkané a plisované. Nitě byly kroucené a barevně živé, stejně jako bohaté květinové motivy. Estetika se tak pohybovala mezi organikou a technologií. Kabelky připomínaly archiv značky, ale v semiši nebo hutných odstínech působily nově. Boty se čtvercovou špičkou a třásněmi vypadaly jako designérský komentář o eleganci, která už nechce být uhlazená. Vznikl tak obraz, jenž rezonoval na hranici nositelnosti a teatrálnosti.
Zdroj: Proenza Schouler
Rachel Scott do kolekce vložila i svůj autorský rukopis známý z její vlastní značky Diotima, který ovšem není vidět na první pohled. Šlo především o řemeslné techniky a práci s vláknem. Velmi viditelné však byly tkané nitě procházející látkou a třásně vystupující z okrajů oděvů. Proenza Schouler se tím přidává k rozsáhlé škále módních domů, které letos vzaly třásně na velkou váhu.
Debut nefungoval jako revoluce, ale jako přesvědčivá redefinice. V době přeplněné módními premiérami se Scott odlišila tím, že nesoutěžila hlasitostí a wow-efekty. Přinesla představu pracující ženy konce 90. let, galerijní intelektuálky i dnešní profesionálky zároveň. Proenza Schouler pod jejím vedením nepůsobí mladší ani starší. Působí reálněji. A právě to bylo na celé přehlídce to nejzásadnější.
Ačkoliv zima přešla do bodu, kdy se zdá nekonečná, Chloé přichází s barevným závanem jara, který vydechuje naději na teplejší zítřky. Letní kampaň pro rok 2026 dorazila v podobě zasněných snímků na prosluněné pláži a nám nezbývá nic jiného, než snít spolu s ní. Módní dům Chloézachycuje na pozadí syrové krásy pobřežní krajiny rytmus letního dne.
Od sledu okamžiků, odehrávajících se od prvního paprsku úsvitu, kdy je vzduch ještě nedotčený a zcela svěží, až po zjemnělé teplo západu slunce. Přesně tak vypadá nejnovější kampaň z dílny Chloé. Kreativní ředitelka značky Chemena Kamali mapuje za pomocí proměnlivých nálad dne zářivou cestu letních zážitků. Nabízí zákazníkům pobyt v přírodě, naplněný svěžestí a nově nabytou energií a spontánností.
Přímořská utopie podle Chloé. Značka maluje léto, které nikdy neskončí
Kolekce pro léto 2026 propojuje velkolepost inspirovanou haute couture s jednoduchými, haptickými materiály. Oživená výraznými barvami a archivními potisky z 50. a 60. let minulého století ztělesňuje svobodu a lehkost, které jsou pro Chloé tak typické. Nejnovější kampaň nafotil Sam Rock a představuje šest stylových žen: Awar Odhiang, Jacqui Hooper, Julii Stegner, Noor Khan, Song Ah Woo a Stellu Hanan.
Zdroj: Chloé
Ženy se na snímcích setkávají v přirozeném souznění. Hravé, sebevědomé a nenuceně propojené tak ztělesňují vizi ženské sounáležitosti, zakořeněné v pohybu, přírodě a lidském spojení. V kulisách písku, nekonečné modři šumivého oceánu, jenž se v dálce nenápadně mísí se stejně zbarvenou oblohou, se letošní letní kampaň Chloé promítá jako přímořská utopie léta, které nikdy neskončí.
Značka proto sázela na teplé sluneční tóny, jako je hřejivě žlutá a oranžová, které fungují jako přirozený odraz denního světla. Měkké růžové barvy, pastelová modrá či světle zelená odkazují na květinové potisky a atmosféru typického letního dne 50. let. Přírodní neutrální tóny, jako jsou ty pískové, béžové a krémové, pak vycházejí z krajinného podkladu a podtrhují světlo a lehkost výsledné kampaně.
Květy, písek a svoboda. Chloé v nové kampani oslavuje jemnost a eleganci
Výrazným motivem kolekce pro letošní léto jsou bezpochyby květiny. Štědře se rozlévají po šatech, halenkách i splývavých sukních, často vrstvené přes průsvitné materiály nebo kontrastně doplněné jednobarevnými texturami. Módní dům Chloé se opět přiklání k jemnosti a nechává potisky působit, jako by byly namalované do vzduchu. Výsledkem je romantická óda na současnou tvář elegance.
Zdroje: Fashion United, Luxferity, Who What Wear, Haute Style
Dcera návrhářky Phoebe Philo nenápadně vnikla na módní scénu. Maya Wigram odstartovala svou modelingovou kariéru účastí na přehlídce Burberry v roce 2024. Od té doby získala místo v kampaních stejné značky, ale také v těch z dílny Gucci. Minulý rok se prošla po mole i pro Chloé. Přesto zůstává otázkou, zda to devatenáctiletá hvězda myslí s modelingem vážně.
Nepo babies nejsou výjimkou ani v módním světě. Nejnovějším důkazem je Maya Wigram, dcera úspěšné návrhářky Phoebe Philo. Od svého modelingového debutu z roku 2024 postupně, ovšem nenápadně dobývá runwaye i kampaně nejslavnějších značek. Prozatím se ovšem drží v ústraní a na sociálních sítích na sebe neupoutává příliš pozornosti. Co byste měli o vycházející hvězdě současné módní scény vědět?
Na hraně velké kariéry? Maya Wigram už pracovala pro Gucci i Chloé
Když na molo vstoupila poslední modelka z castingu přehlídky Burberry Fall Winter 2024, mnohé módní experty nechala tápat. Kdo byla osoba, jež zaujala místo často určené těm největším hvězdám průmyslu? Nejednalo se o výstup slavné supermodelky, ani známé herečky, ale o modelingový debut nejstarší a jediné dcery návrhářky Phoebe Philo. Tehdy osmnáctiletá Maya Wigram tím odstartovala svou kariéru.
Zdroj: Burberry
Od té doby se objevila také ve dvou kampaních Burberry. Volba kreativního ředitele Daniela Lee však není náhodná. Designér pracoval pod Phoebe Philo jako ředitel ready-to-wear, když vedla módní dům Celine. Zůstává otázkou, zda si dceru své bývalé nadřízené vybral sám, nebo zda pouze plnil sen dítěti své známé. Maya Wigram v každém případě oslavila úspěch a o rok později se objevila i na přehlídce Chloé.
Zdroj: Chloé
Právě tento módní dům přitom její matka kdysi vedla. V roce 2005 ovšem vedení opustila, jelikož odešla na mateřskou, aby odnosila své první dítě, tedy aktuální vycházející hvězdu modelingu. Phoebe Philo měla dceru s galeristou a podnikatelem Maxem Wigram a později porodila i dva syny, Marlowe a Arthura. To, že se Maya Wigram prošla po mole pro Chloé tak představuje pomyslné uzavření dávného cyklu.
Zdroj: Gucci
Navzdory tomu, že se devatenáctiletá modelka drží v ústraní, na módním poli se jí více než daří. Módní dům Gucci ji nedávno vybral za tvář kabelky Gucci Softbit. Za pouhé dva roky se jí tak podařilo více než mnohým stálicím modelingového světa. Nezbývá než počkat, zda jde jen o přechodnou fázi dcery jedné z nejúspěšnějších návrhářek své doby, nebo zda se Maya Wigram v průmyslu své matky skutečně našla.
Módní dům Loro Piana reaguje na kritiku posledních let. Po debatách o pravdivosti označení Made in Italy a fungování dodavatelského řetězce přichází s krokem, který míří přímo k jádru značky, tedy samotnému materiálu. Italská společnost si nechala zapsat ochrannou známku na novou textilii Royal Lightness. Poprvé tak staví komunikaci kolem látky, nikoliv kolem střihu či kolekce. Směs hedvábí, merina a kašmíru prezentuje jako technologický posun i důkaz plné kontroly nad výrobou.
Royal Lightness se profiluje jako materiál vyvinutý a zpracovaný v interních italských provozech značky. Firma ho představuje jako potvrzení řemeslné kontroly nad celým procesem od suroviny po hotovou tkaninu. Zároveň jde o odpověď na otázky týkající se výroby luxusních textilií. V době, kdy roste tlak na transparentnost, se totiž pozornost obrací k tomu, kdo produkt skutečně vytváří, kdo jej zpracovává a kdo za něj nese odpovědnost.
Royal Lightness kombinuje hedvábí, kašmír a vlnu. Trio, které jinde nenajdete
Royal Lightness vznikala v továrnách Loro Piana v severní Itálii zhruba dva roky. Základem je kombinace hedvábí, merino vlny a kašmíru, tedy tří materiálů, které patří mezi ty nejjemnější. Merino vlákno je přitom extrémně tenké, několikanásobně jemnější než lidský vlas a tvoří jen nepatrnou část celosvětové produkce. Řemeslníci jednotlivá vlákna ručně připravují a splétají tak, aby se hedvábí obtáčelo kolem kašmíru a dodalo látce pevnost i jemný lesk. Výsledkem má být textilie, jež zachycuje světlo, splývá na těle a působí téměř beztížně.
Zdroj: Loro Piana
Látka stojí na myšlence, že luxus se měří hmotností. Čím méně gramů, tím vyšší prestiž. V marketingovém měřítku lze mluvit o látce, kterou lze uplést pouze díky know-how módního domu. Značka tak chrání nejen design, ale i samotnou surovinu a technologii. Patent posouvá Loro Piana z role výrobce do role technologické textilní laboratoře, což v segmentu vysoké módy představuje výrazný posun.
Náprava reputace? Loro Piana dokazuje, že chce napravit kauzy minulosti
Uveřejnění inovativní látky má širší spektrum významu. V posledních letech se kolem Loro Piana objevovaly otázky týkající se výroby a původu označení Made in Italy, ale také vykořisťování zaměstnanců. Diskuse se soustředila na to, jak velká část produkce probíhá mimo Itálii a jak fungují subdodavatelské dílny. Royal Lightness tak funguje i jako symbolické gesto. Důraz na výzkum, vlastní továrny a kontrolu vláken vytváří obraz značky, která chce luxus spojit s transparentním řemeslem.
Zdroj: Loro Piana
Do příběhu vstupuje také vedení společnosti. Po navýšení podílu skupiny LVMH v roce 2025 a následném jmenování Frédérica Arnault do role generálního ředitele se strategie Loro Piana postupně proměňuje. Značka, která dlouhodobě stavěla na diskrétní eleganci a tichém luxusu, začíná otevřeně komunikovat technologii a vývoj. Patentovaná tkanina se tak stává novým marketingovým jazykem a utvrzením veřejnosti, že společnosti na původu látkových komponentů záleží.
Módní dům Loro Piana vyrostl na využívání nejvzácnějších vláken světa, jako je vikuni z Peru, kašmír z Mongolska či merino z Austrálie a Nového Zélandu. Royal Lightness stojí vedle projektů jako The Gift of Kings, které už dříve pracovaly s extrémně jemnou vlnou. Rozdíl spočívá v tom, že tentokrát se pozornost přesouvá z finálního produktu na materiál, jenž se stává hlavní postavou nadcházejících kolekcí. A v neposlední řadě tím značka říká, že jí její reputace po skandálech není lhostejná, jak můžeme pozorovat například u Dolce & Gabbana.
Pokud jste si mysleli, že haute couture je svatá instituce nedotknutelná pazoury umělé inteligence, jste na omylu. Couturiér Alexis Mabille představil kolekci vytvořenou kompletně za pomocí AI, včetně modelek i samotného dějiště show. Výsledkem nebyla klasická přehlídka, ale digitální vize, která otevírá otázku, kde končí řemeslo a začíná technologická dominance.
Alexis Mabille přesunul módu do digitálu. Čas výroby ovšem zůstal stejný
Francouzský couturiér Alexis Mabille ve své poslední haute couture kolekci vsadil na umění paradoxu. Vytvořil ji totiž kompletně za pomocí umělé inteligence. Z tradiční několikaměsíční tvorby tak odstranil element řemesla v podobě zlatých rukou couture ateliérů, podílejících se na šití vzácných dechberoucích modelů, jejichž cena se pravidelně pohybuje v částkách několika desítek tisíc eur.
Na vytvoření řady snadno čitelných modelů místo krejčích spolupracovali AI specialisté z celé Evropy. Software mágové kromě oblečení vykouzlili pomocí promptů také modelky, dějiště show i publikum. Fyzická prezentace na lednovém haute couture weeku hosty zavedla do prostoru, kde se experiment na velkoformátových obrazovkách proměnil ve vizuálně přesvědčivou simulaci módní show.
Zdroj: Alexis Mabille
Navzdory tomu, že nálepka „AI“ může evokovat představu okamžitě vygenerovaných návrhů, realita byla podstatně komplexnější. Digitální kolekce vznikala na základě Mabilleových skic pět měsíců, tedy v časovém horizontu srovnatelném s tvorbou fyzické řady. Některé siluety a simulace materiálů prošly až 300 iteracemi, aby jejich pohyb, struktura a interakce s tělem odpovídaly fyzikální realitě.
Inovace na úkor úcty k řemeslu. Lidskost není součástka, kterou stačí vyměnit
V estetickém měřítku se řada ve srovnání s konkurencí pohybovala spíše na úrovni podprůměrné ready-to-wear kolekce. Bezpochyby však otevřela komplexní filozofickou debatu na téma „Co si myslíte o AI v couture?“, za kterou by se nemusel stydět ani Aristotelés. Zatímco Mabille testuje hranice tvůrčí laboratoře haute couture, módní puristé, včetně Fashionup, mají pocit, že sahá na samotné základy systému.
Alexis Mabille
Značky sice umělou inteligenci běžně implementují do kampaní a vizualizací, šití vysoké módy však stojí na odlišném hodnotovém systému. Jako nejváženější forma oděvního umění je založeno na lidské expertize, času a fyzické práci ateliérů. Právě v tomto bodě se pointa tradičního haute couture a Mabilleův „inovativní“ pokus odpuzují ještě větší silou než dva magnety se stejným pólem.
Podle slov návrháře byla katalyzátorem experimentu snaha pomoci současné klientele lépe vizualizovat samotné návrhy a zároveň zdůraznit, že i za výstupy umělé inteligence stojí lidská práce. Idea technologické asistence je legitimní. Otázkou však zůstává, zda je právě řemeslná preciznost a lidský dotyk tím, co má být v digitální éře takto dramaticky redefinováno.
Vysoká módy by se dle návrháře měla neustále proměňovat a znovu vynalézat. Alexis Mabille není prvním ani posledním tvůrcem, který testuje možnosti AI v módním kontextu. Klíčové však není využití technologie, ale způsob, jakým je integrována. Respekt k historickému odkazu a tradičním uměleckým formám by měl zůstat výchozím bodem každé inovace.
Přání cestovat ji dovedlo až k práci pro jedny z nejluxusnějších aerolinek na světě. Když Marika Mikušová po téměř pěti letech u Emirates skončila, její plán byl jasný. Své deníky proměnila v knihy a často neuvěřitelné zážitky v krátké příběhy na rychle rostoucím instagramovém profilu. Poodkrývá tak, co se děje za oponou světa letušek, který často není jen o nových dobrodružstvích, ale i těžkých životních zkouškách.
Zakládáte si na tom, že o svém povolání nic nezatajujete. Deníky o životě letušky jste si začala psát skoro okamžitě po nástupu. Co vás přimělo k tomu je sdílet?
Už po prvních pár dnech u Emirates jsem si řekla, že to bude síla. Začala jsem si vše sepisovat, protože jsem si to jednou chtěla vybavit. Říct si, panebože, tohle se fakt stalo. Někdy v době pandemie mě napadlo, proč lidem neukázat, jaká je práce letušky doopravdy, bez toho pozlátka.
Na Instagramu sdílíte i fotky a nechybí ani ukázka vašeho zácviku u Emirates. Jaké první dojmy jste tehdy měla?
Na pohovor pro Emirates jsem nešla s tím, že bych chtěla být jednou z těch krásných upravených dam s červenou rtěnkou a vybraným vystupováním. Jediné, co jsem tenkrát chtěla, bylo cestovat. Tehdy mi kamarádka řekla, že Emirates dělají v Praze nábor. Až na pohovoru jsem ale pochopila vážnost situace a že se jedná o docela luxusní aerolinky.
Vše na mě dolehlo, když jsem letěla do Dubaje na výcvik. Pozorovala jsem své budoucí kolegy a říkala jsem si: „Tak tady chci pracovat.“ Až během zácviku jsem ovšem poznala, o čem ta práce doopravdy je. Že není jen o krásném vzhledu a servírování, ale také výcviku, tréninku evakuace a důsledné zdravotní průpravě. Tuhle stránku ale pasažéři bohužel nevidí.
Co jste pro absolvenci zácviku, takzvané Training College, musela splnit?
Ze všeho nejdřív nás vzali na takový „beauty day“. Ohledně vzhledu totiž platí přísná pravidla. Dámy mohou mít ve vlasech na každé straně maximálně tři sponky. Síťka na drdol musela být decentní. A pokud měl někdo francouzský cop a byl dlouhý, musel být stočený.
Samotný výcvik trval dva měsíce a skládal se z několika částí. Ta první se týkala technických záležitostí a tréninku na Boeing 777 a Airbus A380. Po každém dvoutýdenním úseku jsme měli zkoušky. Nechyběly pak ani ty praktické, kdy jsme trénovali v simulátoru, například nasazení masek při kouři nebo hledání „miminka“ mezi sedadly. Jindy jsme museli pomáhat pasažérovi, který si na záchodě zlomil nohu a u toho zpacifikovat hořící notebook.
Jako další přišla na řadu první pomoc. Často vtipkuji, že jsem měla průpravu skoro jako zdravotní sestřička. Trénovali jsme dokonce i na porod nebo úmrtí. U nácviku servisu mi ale spadl kámen ze srdce, to už jsem si užívala. Na závěr nás vzali na luxusní večeři. Chtěli, abychom si sami vyzkoušeli perfektní servis a jaké to je, když nás někdo obsluhuje na vysoké úrovni.
Zdroj: Marika Mikušová
Ten výcvik se někdy opakoval? Protože reakce na některé více specifické situace asi rychle zapomenete…
Každý rok jsme měli přezkušování, teoretické i praktické. Trvalo dva dny a já jsem ho nesnášela, neskutečně jsem u toho trpěla. Dostali jsme spoustu e-learning materiálů a otázky, na které jsme museli odpovědět, abychom byli připuštěni na praktický trénink. Jinak bychom nezískali licenci a nemohli další rok létat.
Jak jste se tedy na každý let připravovala? Měla jste nějaké osobní rituály?
Ráda bych řekla, že jsem měla nějaký mindfulness rituál, ale neměla. Už v okamžiku chystání jsem se totiž začala cítit úzkostně. Na předletovém briefingu jsme vždy dostávali bezpečnostní otázky, které se každé dva měsíce měnily, dohromady jich bylo asi 200. Kdybychom neodpověděli správně ani na potřetí, nemohli bychom do letadla. Před odletem jsem proto chodila do hlavní budovy, odkud nás autobus dovezl až k letadlu. Tam jsem si sedla do kavárny a pročítala otázky. To byl vlastně takový můj rituál.
Když se vám to nelíbí, odejděte. Pandemie přinesla toxickou atmosféru
Součástí předletových briefingů byly dle vás i trochu “klišé” proslovy usilující o podporu týmového ducha. Panovala mezi posádkou pospolitost, nebo rivalita?
Jelikož jsme ze všech koutů světa, ne vždy jsme si rozuměli. Ale rivalita u nás nepanovala. Povýšení nebylo závislé na tom, zda mezi sebou budeme bojovat. Možná tam byla nevraživost mezi business a ekonomickou třídou, když jsme toho měli hodně. Purser (vedoucí všech tříd) občas požádal holky z business třídy, aby nám pomohly. A jim se nechtělo. Naopak kolegové z první třídy byli úžasní, kolikrát se nudili, tak přišli pokecat, pomoct.
Ještě musím dodat, že jedním z důvodů, proč jsem z aerolinek odešla, byla čím dál toxičtější atmosféra. Docházelo k nahlašování za různé poklesky, ale i nesmysly. Člověk měl strach, kdo ho zase nahlásí. Dodnes, když si pročítám náš Facebook, musím se zasmát, nic se nezměnilo. Házení si klacků pod nohy vzniklo v době pandemie, kdy nikdo nevěděl, kdy ho vyhodí. Aerolinky propouštely lidi, co měli velkou nemocnost nebo zápisy ve složce.
Zdroj: Marika Mikušová
Máte pocit, že se konzervativní prostředí arabských aerolinek za roky vaší práce zhoršilo?
Je to tak. Kolegové se pořád bojí. Sama jsem si tím prošla, v noci jsem se probouzela s hrůzou, co se stane. Říkala jsem si, proboha, ať je dnešní let v pohodě, ať náhodou nějaký cestující neříká mému superviserovi, že jsem zapomněla donést vodu.
Kritiku, o které dnes otevřeně mluvíte, jste měla s kým sdílet?
Pravidelně jsme si stěžovali po servisu. Ale když přišel nadřízený a my věděli, že je to pedant, co leze do zadku aerolinkám, stočili jsme konverzaci jinam. U aerolinek jsme se ale ozvat nemohli, byli bychom označeni za někoho, kdo si té práce neváží. Často nám říkali, že když se nám to nelíbí, máme odejít, protože v řadě za námi stojí desítky tisíc zájemců. Mlčeli jsme, protože jsme věděli, že je to pravda. Statisticky se k Emirates dostanou jen čtyři procenta uchazečů.
Myslíte si, že se do budoucna něco změní? Ta korporátní kultura se dnes přeci jen posouvá…
Pravidla se naopak hodně zpřísnila. Když jsem lítala, měli jsme smlouvu na tři roky, poté se znovu obnovila. Ale teď to není jisté. Stačí, když jste třeba během dvou let 25 dní nemocní a už máte důvod k nervozitě. Myslím si, že tohle už se nezlepší. Aerolinky chtějí za posádku roboty. Někoho, kdo bude dělat to, co má, ale nedovolí si být nemocný. A to neříkám v nadsázce, sama jsem si tím prošla.
Pamatuju si, když si mě manažerka pozvala na kobereček kvůli tomu, že jsem si dovolila být dvakrát za půlrok nemocná. Všimla si, že to bylo dvakrát na samý let, do saúdskoarabského města Džidda. To byly lety plné poutníků, kteří se nám občas vykáleli na podlahu, utřeli se do zdi nebo se vymočili do sedaček. Divila se, že jsem se hodila marod na let, který byl vždy třetí ze série nočních letů na otočku. Už mi na něj zkrátka nezbyly síly.
Zdroj: Marika Mikušová
Rozporovala jsem jí, nemyslela jsem si, že zrovna já bych tam měla sedět. Práce mě bavila, snažila jsem se, naplňovalo mě být tam pro lidi, dostávala jsem pochvaly. Ona mi ale řekla, že špatně snáším feedback a co dělám, když mi dá někdo negativní zpětnou vazbu na palubě. Úplně vážně jsem odpověděla, že to se mi nikdy nestalo. Nakonec mi ale stejně nezbylo nic jiného než spolknout zbytky hrdosti a bez většího odporování odejít.
Jak přesně fungovalo hodnocení letušek?
Supervisor vypisoval dvě hodnocení za měsíc, brzy se z nich ale stala fraška. Protože znamenala časové zatížení, všem psali stejné nesmysly. Když někdo zaspal, strhlo se mu v přepočtu asi 1200 korun a dostal záznam, z něhož mohlo vzniknout verbální varování. Kdyby ten člověk provedl ještě něco, vysloužil by si písemné varování a poté vyhazov.
Hodně se dbalo na to, aby si crew nebrala nemocenskou. Je to ale paradox, pokud chtěli, abychom byli zdraví, měli nám poskytnout lékařské zázemí. Měli jsme sice firemní doktory, ale i kdybychom se k nim připlazili se zlomenou nohou, dali by nám nanejvýš Panadol. To není řečeno v nadsázce, byl to náš interní vtip. Doktory zajímalo jenom to, jestli jsme „fit to fly“ (způsobilí letu).
Sexuální harašení bylo poměrně časté. Snažily jsme se být neviditelné
Jak fungovalo plánování letů a výběr pozic v letadle?
Pozice jsme dostali přidělené buď den předem, nebo na předletovém briefingu. Někdy se to bralo podle toho, kdo byl u aerolinek nejdéle, ten si mohl pozici vybrat první. Při letu zpět to bylo zase naopak. Pokud jde o lety, mohli jsme si každý měsíc zažádat o pět destinací. Nebylo ale jisté, že lety dostaneme. Bylo daných pět tříd a každý měsíc jsme vyšplhali o jednu výš. U té nejvyšší byla největší šance získat lety, jaké jsme chtěli.
A co když jste některý z letů nechtěla?
Lety jsme si mohli vyměňovat na swapovacím portále. Ale i tam platila určitá pravidla. Bylo ale vhodné vědět, s kým na letu budete, abyste nenarazili. Pamatuju si na jednoho Rumuna, slizáka, co mi sáhl na zadek. Znovu jsem ho potkat nechtěla, to už bych mu asi ublížila. Nebo ho minimálně nahlásila.
To byl kolega, nebo nadřízený?
Byl to kolega z ekonomické třídy, se kterým jsem letěla do Jihoafrické republiky. Šli jsme tehdy ještě s kolegyní na túru, kde mi při společném focení sáhl na zadek a řekl mi: „Tak a teď s tím nemůžeš nic dělat, musíš se usmívat na fotku a dělat, že se nic neděje.“ Sledoval mě i do hotelového pokoje, musela jsem ho odstrčit a zabouchnout za sebou dveře. Sexuální harašení se u Emirates dělo poměrně často. Hodně to zkoušeli supervisoři, a to hlavně na nováčky, třeba jednadvacetileté letušky, které měly strach říct ne. Měla jsem to stejně, bála jsem se být i zdravě asertivní, že si něco vymyslí a bude problém.
Zdroj: Marika Mikušová
Měla jste pocit, že nemůžete jít ani za svou manažerkou?
Teoreticky ano, ale s kolegyněmi jsme usoudily, že pokud nejsme v hledáčku, je to pro nás lepší. Přestože bychom kolegu nahlásily, už bychom byly oběti, už by se o nás vědělo, mluvilo. Snažily jsme se být neviditelné.
A co odbory nebo HR oddělení…
Odbory byly nelegální, stejně jako stávky. Jednou za rok probíhala konference, na které jsme mohli přednést požadavky na změny. Jednou tam přišlo tolik zaměstnanců, že na ně nezbyla sedadla a museli stát venku. To už se ale vedení nelíbilo, zavánělo to stávkou. Příště už byla místa omezená. A HR oddělení fungovalo podobně jako naši doktoři.
Práce letušky vás rozhodně nešetřila. Po tom všem, doporučila byste někomu tohle povolání?
Přesto, že píšu a mluvím o povolání letušky Emirates se sarkasmem, černým humorem a v nadsázce, nevylučuje se to s tím, že jsem to milovala. Myslím si, že je to jedinečná zkušenost, kterou jen tak ledajaké povolání nenabídne. Jednoznačně bych doporučila nenechat se semlít tréninkem, život letušky začíná až po něm. Až pak poznáte, jestli je ta práce pro vás, nebo ne. I kdybyste tam měli nakonec být jen pár měsíců. Protože i za ně ta zkušenost opravdu stojí.
Máte po krk nudných zemitých, hnědých a nude očních stínů? S jarem přichází zářivé barvy, a tak je nejvyšší čas přidat duhové tóny i do vaší make-up rutiny. Barevné oční stíny dokáží rozjasnit pleť, zvýraznit oči a dodat líčení osobitý nádech. Jaké barvy fungují nejlépe, jak je kombinovat a jak dosáhnout profesionálního efektu bez zbytečných chyb?
Výrazné oční stíny působí jako strašák i v očích nejzkušenějšího make-up guru. Pokud se proto s tímto trendem seznamujete poprvé, nelekejte se, stačí jen trochu praxe. Klíčem k úspěchu je správný výběr odstínů podle barvy očí. Přinášíme proto přehled tipů a praktických rad, díky nimž budou barevné stíny působit svěže, harmonicky a sebevědomě. Nebojte se s jarem přivítat i odvážnou změnu.
Řiďte se barvou očí. Modré hledají teplé odstíny, hnědé milují tóny moře
Hnědé oči jsou nejuniverzálnější barvou a tudíž jim sluší téměř vše, jak jemné barvy, tak ty výraznější. Od fialových tónů, jako je levandulová nebo švestková, přes námořnicky modrou až k olivově zelené, která dodá očím hloubku. Pokud se rádi třpytíte, měděnou či zlatou podtrhnete teplý odraz hnědých duhovek. Modré odstíny nabízí například paletka Kylie Cosmetics, The King Kylie Eyeshadow Palette.
Zdroj: Kylie Cosmetics, Dior
Modré oči působí studeněji, tudíž jim sluší teplé tóny. Ideální jsou meruňkové a korálové odstíny, velmi lichotivé jsou ale i ty kaštanové nebo karamelové. Z růžovo-červené palety pak funguje starorůžová, malinová či vínová, modré oči totiž opticky projasní. Příliš studeně modrá však může barvu očí potlačit, pokud není cílem monochromatický efekt. Doporučujeme Dior paletku Diorshow 5 Couleurs – Limited Edition.
Červené tóny sluší zeleným duhovkám. Šedé oči ocení hned několik variant
Zelené oči nejlépe reagují na odstíny s červeným podtónem. Skvěle fungují cihlové, měděné, rezavé nebo vínové barvy, které zelenou zvýrazní díky barevnému kontrastu. Krásně působí i růžové tóny, od dusty rose po sytější malinovou či fuchsiovou. Fialová, zejména švestková a purpurová, dodá pohledu hloubku. Červené tóny ukrývá například paletka od Charlotte Tilbury, Luxury Palette Pillow Dreams.
Zdroj: Mac, Charlotte Tilbury
Šedé oči jsou proměnlivé a jejich odstín se tak může měnit na základě použitých barev očních stínů. Pokud chcete podpořit modrý nádech, sáhněte po ocelově modré nebo námořnické. Zelený tón zvýrazní šalvějová či olivová. Ve všech případech je důležité stíny nanášet ťupkáním, ne „mazáním“ a následně je rozetřít po celé šířce víčka. Vaším nejlepším přítelem bude paletka Matte About Hue od Colour Pop.
Zdroj: Mac, Colour Pop
Teplé, nebo studené? Zvolte oční stíny, které sedí vašemu podtónu pleti
Podtón pleti je klíčovým faktorem při výběru očních stínů, protože ovlivňuje, jak barvy na pokožce působí. Teplý podtón, který má žlutý, zlatavý nebo broskvový nádech, si rozumí s hřejivými odstíny, jako je zlatá, měděná, bronzová, korálová či hnědá. Studený podtón s růžovým nebo namodralým nádechem pro změnu vynikne v kombinaci se stříbrnou, švestkovou, studeně růžovou, šedou a tmavě modrou.
Módní dům Hermès je po dlouhá desetiletí symbolem luxusu, který mluví potichu. Kabelky Birkin, čekací listiny, hedvábné carré a jezdecké kořeny vytvořily reputaci značky, jež si popularitu nevynucuje přehlídkami, ale precizním řemeslem. Právě proto vyvolala překvapení zpráva, že Hermès buduje vlastní haute couture ateliér. Generální ředitel Axel Dumas v rozhovoru pro BOF potvrdil, že projekt postupuje, prozatím ovšem beze spěchu.
Ve světě módy znamená haute couture mnohem víc než jen další kolekci. Jde o nejvyšší kategorii odívání, v níž každý model vzniká ručně pro konkrétní postavu, po desítkách hodin práce a s unikátní konstrukcí střihu. Vstup do této ligy představuje spíš institucionální krok než obchodní produkt. Značky pomocí ní soutěží prestiží, historickou kontinuitou a schopností vytvořit oděv, který funguje jako kulturní artefakt.
Roky příprav a tisíce hodin práce. Na vstup do haute couture Hermès nespěchá
Hermès si cestu k haute couture připravuje dlouhodobě. Firma systematicky posiluje vertikální integraci, tedy kontrolu nad výrobou od surovin až po finální výrobek. V minulých letech skupovala koželužny, zlatnické dílny i drobné manufaktury a vychovávala vlastní řemeslníky. Haute couture v podání Hermès rozhodně není náhlý nápad, ale pokračování filozofie, v níž značka luxus vyrábí, ne pouze navrhuje.
Zdroj: Profimedia
Dle informací z nedávného rozhovoru pro BOF vzniká v Paříži specializovaný ateliér Hermès. Probíhá také nábor švadlen, modelářů i technických specialistů. Takový tým patří k nejvzácnějším profesím v módním průmyslu. Haute couture vyžaduje dovednosti, které se předávají roky. Ruční konstrukci střihu, práci s jemnými materiály, výšivkou i schopnost oděv opakovaně upravovat podle těla modelky či klientky. V praxi jeden model často zabere stovky hodin práce. Proto se vstup Hermès na tohle pole očekává asi až v roce 2027.
Pro Hermès představuje projekt strategickou změnu. Značka dosud stála mimo haute couture kalendář a její status vycházel hlavně z kožených výrobků. Kabelky Birkin či Kelly dnes fungují jako investiční předměty s vyšší stabilitou ceny než některé akcie. Vstup do haute couture by Hermès posunul z role výrobce ikon do role kompletního módního domu schopného oblékat klienta od bot po večerní róbu.
Ticho před bouří. Zdrženlivost jako předzvěst nadcházející pompéznosti
Rozhodnutí Hermès zároveň představuje střet s etablovanými hráči. Haute couture dlouhodobě reprezentují značky s historickou tradicí přehlídek a ateliérů. Hermès má sice silné řemeslné zázemí, avšak v oblasti večerního odívání zatím vystupoval spíše zdrženlivě. Právě proto generální ředitel značky Axel Dumas zdůrazňuje postup beze spěchu. Ve vysoce soutěživém a luxusním prostředí totiž neexistuje prostor pro nedokonalost a první kolekce funguje jako reputační test, platný desítky let.
Zdroj: Hermès
Zcela neopomenutelný je rovněž ekonomický význam. Haute couture slouží jako laboratoř nápadů a zároveň marketing, který nelze koupit reklamou. Jeden model vytvořený na míru generuje publicitu pro kabelky, parfémy i konfekci. Značky haute couture udržují kvůli image, nikoliv objemu prodeje. Hermès tím může posílit ikonickou pozici v době, kdy luxusní sektor čelí konkurenci a rostoucí uniformitě designu.
Zdroj: Hermès
Axel Dumas ovšem přiznává i rizika. Budování ateliéru znamená vysoké náklady, dlouhé školení zaměstnanců a omezenou produkci. Jak jsme zmínili, výsledkem bude několik desítek zakázek ročně, nikoliv masový obchod. Přínos spočívá pouze v symbolice. Pokud se projekt podaří, Hermès rozšíří svůj příběh. Z domu, který kdysi vyráběl jezdecké postroje, se stane plnohodnotný haute couture hráč. Právě to vysvětluje zdrženlivost vedení. Haute couture se nedá uvést tiskovou zprávou ani jednou show. Vzniká roky a reputaci buduje po dekádách.
Další virální kabelka je na obzoru. Londýnský týden módy kromě očekávaných přehlídek představí rovněž nový produkt z dílny Lidl. Supermarket opět spojil síly s návrhářem Nikem Bentel, jenž tentokrát čerpal inspiraci z nákupního vozíku. Výsledkem je Trolly Bag, která slibuje funkčnost i estetiku v jednom. Čeká však nový model víc než jen krátkých 15 minut slávy?
Londýnského týdne módy tentokrát využije i německý supermarket Lidl. Neodhalí sice vlastní kolekci, na speciálním pop-upu však představí svou již druhou kabelku. Rovněž tentokrát spojil síly s návrhářem Nikem Bentel, který pro známý obchod vytvořil tašku s názvem Trolley Bag. Jak už napovídá její název, jedná se o napodobeninu nákupního vozíku Lidl. Dá se tedy očekávat, že opět půjde o virální hit.
Kabelka bez dlouhé trvanlivosti. Lidl sklízí úspěch na pomíjivé virálnosti
Produkty z dílny značek, které se jinak pohybují mimo hranice módního světa, většinou slaví značný úspěch. Zákazníky lákají limitovaným charakterem i tak trochu neobvyklým designem. Již nyní se dá proto předpokládat, že Trolley Bag čekají pozitivní reakce. Taška z industriálního nerezu napodobuje svou předlohu, včetně klasické rukojeti. Nechybí ani klíčenka s penízkem, jenž sedí do skutečných vozíků.
Zdroj: Nik Bentel Studios
„Přijímá rostoucí trend utilitární módy… je ideální pro milovníky módy, kteří chtějí udělat dojem jak v obchodě, tak na ulici. Design tašky šikovně spojuje praktičnost klasického nákupního košíku s atraktivností rozvíjejícího se stylu Lidlu,“ popsal kabelku dle serveru Fashion Network supermarket. Uvést ji hodlá 20. a 21. února na pop-upu The Lidl Fresh Drop na D’Arblay Street. K zakoupení bude také online.
Zdroj: Nik Bentel Studios
Zákazníci mimo Londýn si ale musí počkat až na 26. února, kdy se na stránkách návrháře Nika Bentel v 10 hodin otevře soutěž. Designér pak již jednou Lidlu svůj talent propůjčil. V roce 2024 pro supermarket vytvořil virální Croissant Bag, která se vyprodala za pět minut. „Vždy mě zajímala ta hranice mezi užitečným a absurdním,“ vysvětlil dle serveru Wallpaper. Odpovídají tomu i jeho další kreativní kabelky.
Zdroj: Nik Bentel Studios
Nový model pro Lidl však nabízí prostor pro širší diskuzi. Jakou hodnotu mají na současné módní scéně, která se čím dál více soustředí na tradiční řemeslo, kvalitu a dlouhověkost, prchavé virální momenty? Není pochyb, že taška zažije úspěch, za pár týdnů však opět upadne v zapomnění. Až na naprosté výjimky vymizí ze street style fotografií i videí influencerů. A zůstane po ní jen prázdný povyk pro velké nic.
Zdroj: Nik Bentel Studios
Zdroje: Fashion Network, Wallpaper, Famous Campaigns