Cyklická povaha módy nás naučila, že trendy přichází a odchází v sezónách. Uplynulé roky se však psaly v duchu zkracování intervalů mezi jednotlivými favority. Fast fashion a ultra fast fashion, které z mikro trendů těží, si v módním diskurzu rychle vytvořily své odpůrce. Teď se však zdá, že do světa módy vstupuje ještě děsivější model. Proč algorithmic fashion znamená problém?
Pokud máte pocit, že s módními trendy už nestíháte držet krok, chyba není na vaší straně. Jakkoli byla móda vždy dynamická, nikdy se její mainstream neměnil tak rychle jako dnes. Sociální sítě a globální korporace, které spotřební módě dominují, vytvořily prostředí, v němž se mikro trendy obměňují v horizontu dnů. Ohlasy a virálnost na sociálních sítích jsou dnes pro módu čím dál více určujícími faktory. Algoritmy už neslouží jen jako kurátor stylových doporučení. Stávají se módními aktéry, jež z hlavního módního proudu pomalu vytlačují poslední zbytky lidské stopy.
Kreativní proces, nebo datová analýza? AI dělá z módy technologickou disciplínu
Fast fashion, neboli rychlá spotřební móda, které od přelomu milénia dominují značky jako Zara nebo H&M, neustále zkracuje cestu od návrhářského stolu do reálné nabídky. Procesy módního průmyslu ještě akcelerovala ultra fast fashion, v níž dominují internetové obchody Shein nebo Temu. V obou případech jde kvalita kousků a udržitelnost business modelu stranou. Hlavním cílem rychlé a ultra rychlé módy je co největší a nejrychlejší prodej, respektive zisk. K predikci módních trendů proto začínají společnosti hojně využívat real time analýzu dat ze sociálních sítí.
Zdroj: Reuters
Přicházející vlně automatizace v módním sektoru se říká algorithmic fashion, neboli algoritmická móda. Zatímco zákazníci nakupují, velké firmy testují tisíce nových produktů denně, načež vzniká nepřeberné množství mini kolekcí pouze těch modelů, které algoritmy vyhodnotí jako potenciální hity. Nedávný výzkum ukázal, že například gigant Shein dnes umí uvést nový produkt na trh během několika dní, přičemž rozhodování je z velké části založeno na automatizovaných procesech analýzy vyhledávání, interakcích ze sociálních sítí a nákupního chování zákazníků.
K čím dál palčivějšímu problému ultra rychlé výroby a spotřeby se tak přidává další rána pro módní kreativitu. Algoritmy a generativní AI umí převzít celý produkční řetězec, od předvídání trendů přes návrh střihů až po finální marketing. Na vlnu automatizace se přitom chytají i značky, které dříve trvaly na své exkluzivní kvalitě. Například AI platforma Heuritech analyzuje a předvídá trendy pro Louis Vuitton nebo Dior. Velkou výzvou pro designery je příchod nástrojů, jako je Cala AI nebo NewArc.ai, které během několika minut z textu vytvoří návrh, aniž by se procesu účastnil reálný člověk.
Móda bez lidskosti není módou pro lidi. Jak můžeme algoritmy obejít?
Nejen značky, ale i tvůrci na TikToku běžně generují návrhy oblečení pomocí nástrojů, jako je Midjourney nebo ChatGPT. Vizuály, které v danou chvíli získají nejvíce interakcí, si pak zaslouží jít do výroby. Přesně v tom spočívá problém algoritmické módy. Pokud se design stane předmětem optimalizace „engagementu“, ztrácí se z módní disciplíny lidská kreativita i tolik potřebná ochota riskovat. Algoritmy navíc často doporučují to, co už je populární. Výsledkem je nekonečný cyklus opakování stále stejných uniformních stylů.
Zdroj: Pexels
Algoritmická móda skrze akceleraci spotřeby i využití AI prohlubuje environmentální problém současné módy. Jakožto zákazníci máme v rukou rozhodnutí, zda pro nás oblečení zůstane kulturním artefaktem, nebo bude produktem technologické optimalizace. Možná, že právě nyní je nejvyšší čas chtít po módních domech větší transparentnost, návrat k řemeslu a férovou výrobu. Proti algoritmům lze bojovat podporou nezávislých návrhářů, ale také přehodnocením vlastních spotřebitelských návyků. Nakonec totiž i v módě platí, že méně je více a autenticita se vyplácí.
Zdroje: The Business of Fashion, Heuritech, Rest of World
