― Reklama ―

― Reklama ―

Co mohou mít společného Tabi od Maison Margiela, kufr Rimowa, wabi-sabi interiér nebo dokonale nedbalý outfit Jennifer Lawrence? Mnoho lidí je považuje za symboly dobrého vkusu. Některé kousky jsou ve světě módy tak notorické, že se z nich stal nepsaný návod na „správný styl“. Právě ona často až globální univerzálnost však postupně vytlačuje individuální kreativitu. Vítejte ve světě tasteslopu, neboli estetiky, která vypadá správně, ale postrádá názor.

Fashion diskurz se otázkou vkusu zabývá odjakživa. Dřív byl velkým tématem módní kýč či trendy, dnes přichází na scénu jiný problém. Poznáme vůbec, co se nám skutečně líbí, pokud nám to předtím neukáže algoritmus? Právě na to se ptala americká umělkyně, spisovatelka a trend analytička Emily Segal, která termín tasteslop zavedla. Mezi fashion komentátory se rychle uchytil. Podle Segal jde o estetiku univerzálních znaků dobrého vkusu vytržených z jejich kulturního kontextu, která tvoří snadno reprodukovatelný styl.

Tisíckrát tentýž outfit. Stává se z dobrého vkusu populární moodboard?

I když pro vás termín tasteslop může být novinkou, jeho obsah už určitě znáte. Je to třeba interiér s minimalistickou lampou, konvice s úzkým hrdlem, kniha o Dieteru Rams, designová židle nebo kufr Rimowa. Může jím být taky influencerská večeře v luxusní restauraci, kde každý detail, od keramiky po květiny, předává stejný vzkaz. Podívejte, mám vkus. V rozhovoru pro The Times uvádí Emily Segal k pojmu tasteslop právě tyto příklady. Předmětem kritiky přitom nejsou populární kousky jako takové, ale jejich mechanické používání jako univerzálních signálů módní sofistikovanosti.

Zdroj: Maison Margiela

Kritika se nevyhnula ani konkrétním celebritám. Minimalistický styl Jennifer Lawrence označila Segal za tasteslop právě proto, že působí spíš jako mozaika populárních drahých kousků než osobní módní stanovisko. Debata se týká i notorických značek jako The Row, jejichž must haves přetvořily sociální sítě v jakési garanty stylu. V současné digitální době, kde se styl a vkus čím dál víc tvoří skrz trendy na sociálních sítích, se vzniku univerzálních estetik nelze divit. Pokud však naši představu o vkusnosti sdílí až statisíce lidí, kteří ji rovněž okoukaly z Instagramu, je to pořád náš osobní styl?

Zdroj: The Row

Problém neustálého kopírování. Šatník plný luxusních klasik negarantuje vkus

Instagram myšlenku univerzálního dobrého vkusu sice zpopularizoval, byla tu však dávno před ním. Už slavný sociolog Pierre Bourdieu ve své knize Distinction mluvil o tom, že vkus není ryze individuální schopnost, ale souvisí se společenským prostředím, vzděláním a kulturním kapitálem. Druhotnou funkcí toho, co považujeme za vkus, je také odlišení různých sociálních vrstev. Právě o to jde i v éře tasteslopu, kdy se populárními stávají zejména luxusní či přinejmenším high-end kousky, jež nejsou mainstreamu vždy dostupné. Lidé si jimi kupují nejen image stylové relevance, ale i symbol finanční zajištěnosti. 

Zdroj: RIMOWA

Novinář Kyle Chayka ve své knize Filterworld popisuje, jak doporučovací systémy přispívají k uniformitě kultury. Algoritmus totiž neví, zda nebo proč je něco zajímavé, ale dokáže velmi dobře rozpoznat, co se líbilo velkému množství lidí před námi. Algoritmy tak umocňují trendy, které lidi rádi a často následují, což vytváří umělý svět, v němž interiéry, móda i kultura začínají vypadat podezřele podobně. Pokud si pořídíme ty správné módní kousky, nábytek nebo knihy, můžeme dokonale napodobit onen snadno rozpoznatelný estetický kód, aniž bychom sami věděli, proč je vlastně tolik chceme.

Tasteslop tak nastavuje populární módě kritické zrcadlo. Neříká, že náš vkus není dobrý, ale místo toho se ptá: „Je náš vkus skutečně výsledkem našich vlastních preferencí?” Pokud se tedy chceme vyhnout neustálé repetici těch stejných módních vzorců, možná stojí za to do šatníku zapojit víc zvědavosti, odvahy a vlastní osobnosti. Dobrý vkus je nakonec vždy záležitostí subjektivního vnímání. Proč si tedy nedovolit číst i knihy, které nejsou zrovna trendy na Pinterestu, chodit na lokální výstavy, poslouchat hudbu mimo doporučený Spotify playlist nebo kupovat zvláštní kousky třeba z druhé ruky? 

Zdroje: The Times, The New Yorker, Substack

Autor článku:
Monika Búřilová
Monika Búřilováhttps://fashionup.cz/
Monika je novinářka a intermediální umělkyně z Brna. V publicistické práci i běžném životě ji nejvíce zajímají kulturně společenská témata, neotřelé přístupy a vše, co je zvláštní nebo odvážné. Módu chápe jako jedinečný jazyk umění, vyjádření a kreativní komunikace. Baví ji v ní hledat udržitelnost, rozmanitost i skryté významy.

― Reklama ―

Foto:Pexels

Tasteslop je všude. Můžeme si skutečně koupit dobrý vkus?

― Reklama ―

Co mohou mít společného Tabi od Maison Margiela, kufr Rimowa, wabi-sabi interiér nebo dokonale nedbalý outfit Jennifer Lawrence? Mnoho lidí je považuje za symboly dobrého vkusu. Některé kousky jsou ve světě módy tak notorické, že se z nich stal nepsaný návod na „správný styl“. Právě ona často až globální univerzálnost však postupně vytlačuje individuální kreativitu. Vítejte ve světě tasteslopu, neboli estetiky, která vypadá správně, ale postrádá názor.

Fashion diskurz se otázkou vkusu zabývá odjakživa. Dřív byl velkým tématem módní kýč či trendy, dnes přichází na scénu jiný problém. Poznáme vůbec, co se nám skutečně líbí, pokud nám to předtím neukáže algoritmus? Právě na to se ptala americká umělkyně, spisovatelka a trend analytička Emily Segal, která termín tasteslop zavedla. Mezi fashion komentátory se rychle uchytil. Podle Segal jde o estetiku univerzálních znaků dobrého vkusu vytržených z jejich kulturního kontextu, která tvoří snadno reprodukovatelný styl.

Tisíckrát tentýž outfit. Stává se z dobrého vkusu populární moodboard?

I když pro vás termín tasteslop může být novinkou, jeho obsah už určitě znáte. Je to třeba interiér s minimalistickou lampou, konvice s úzkým hrdlem, kniha o Dieteru Rams, designová židle nebo kufr Rimowa. Může jím být taky influencerská večeře v luxusní restauraci, kde každý detail, od keramiky po květiny, předává stejný vzkaz. Podívejte, mám vkus. V rozhovoru pro The Times uvádí Emily Segal k pojmu tasteslop právě tyto příklady. Předmětem kritiky přitom nejsou populární kousky jako takové, ale jejich mechanické používání jako univerzálních signálů módní sofistikovanosti.

Zdroj: Maison Margiela

Kritika se nevyhnula ani konkrétním celebritám. Minimalistický styl Jennifer Lawrence označila Segal za tasteslop právě proto, že působí spíš jako mozaika populárních drahých kousků než osobní módní stanovisko. Debata se týká i notorických značek jako The Row, jejichž must haves přetvořily sociální sítě v jakési garanty stylu. V současné digitální době, kde se styl a vkus čím dál víc tvoří skrz trendy na sociálních sítích, se vzniku univerzálních estetik nelze divit. Pokud však naši představu o vkusnosti sdílí až statisíce lidí, kteří ji rovněž okoukaly z Instagramu, je to pořád náš osobní styl?

Zdroj: The Row

Problém neustálého kopírování. Šatník plný luxusních klasik negarantuje vkus

Instagram myšlenku univerzálního dobrého vkusu sice zpopularizoval, byla tu však dávno před ním. Už slavný sociolog Pierre Bourdieu ve své knize Distinction mluvil o tom, že vkus není ryze individuální schopnost, ale souvisí se společenským prostředím, vzděláním a kulturním kapitálem. Druhotnou funkcí toho, co považujeme za vkus, je také odlišení různých sociálních vrstev. Právě o to jde i v éře tasteslopu, kdy se populárními stávají zejména luxusní či přinejmenším high-end kousky, jež nejsou mainstreamu vždy dostupné. Lidé si jimi kupují nejen image stylové relevance, ale i symbol finanční zajištěnosti. 

Zdroj: RIMOWA

Novinář Kyle Chayka ve své knize Filterworld popisuje, jak doporučovací systémy přispívají k uniformitě kultury. Algoritmus totiž neví, zda nebo proč je něco zajímavé, ale dokáže velmi dobře rozpoznat, co se líbilo velkému množství lidí před námi. Algoritmy tak umocňují trendy, které lidi rádi a často následují, což vytváří umělý svět, v němž interiéry, móda i kultura začínají vypadat podezřele podobně. Pokud si pořídíme ty správné módní kousky, nábytek nebo knihy, můžeme dokonale napodobit onen snadno rozpoznatelný estetický kód, aniž bychom sami věděli, proč je vlastně tolik chceme.

Tasteslop tak nastavuje populární módě kritické zrcadlo. Neříká, že náš vkus není dobrý, ale místo toho se ptá: „Je náš vkus skutečně výsledkem našich vlastních preferencí?” Pokud se tedy chceme vyhnout neustálé repetici těch stejných módních vzorců, možná stojí za to do šatníku zapojit víc zvědavosti, odvahy a vlastní osobnosti. Dobrý vkus je nakonec vždy záležitostí subjektivního vnímání. Proč si tedy nedovolit číst i knihy, které nejsou zrovna trendy na Pinterestu, chodit na lokální výstavy, poslouchat hudbu mimo doporučený Spotify playlist nebo kupovat zvláštní kousky třeba z druhé ruky? 

Zdroje: The Times, The New Yorker, Substack

― Reklama ―

Nákupní seznam na září: Připravte svou kosmetickou taštičku na podzim

Září je tady a ve vzduchu je pomalu cítit, že léto se blíží ke svému konci. Dny jsou stále dlouhé, slunce má ještě svou sílu a teplé večery nás lákají ven. Přesto se v ranním vzduchu občas objeví první náznak podzimu. Toto období na pomezí dvou sezón přímo vybízí k osvěžení dosavadní beauty rutiny. Od péče o vlasy, které čelí proměnlivému počasí, přes praktické doplňky na poslední letní cesty až po nové produkty, jež mohou zpříjemnit naše každodenní rituály.

Julie Kegels vyhrála Cenu LVMH. Vedle finanční odměny získala i roční mentoring

Návrhářka Julie Kegels obdržela letošní Cenu LVMH pro mladé módní návrháře. Porotu zaujala svou osobitou interpretací ženskosti i schopností pracovat s klasickými módními siluetami způsobem, který je experimentální a nositelný zároveň. Vítězka si z Paříže odnáší finanční podporu ve výši 400 tisíc euro a roční mentoring od expertů skupiny LVMH.

Dior ztratil svou první dámu. Jak se Mathilde Favier zapsala do módní historie?

Někteří z nejvlivnějších lidí módního dění zůstávají očím veřejnosti neznámí. Tvář Mathilde Favier nebývala na obálkách časopisů, přesto právě ona rozhodovala o tom, jak bude vypadat příběh jedné z nejvýznamnějších módních značek. Dlouholetá šéfka PR pro Dior zemřela nečekaně v srpnu letošního roku ve věku 57 let. Jak si ji svět módy zapamatoval?

Zohrana Mamdani sleduje na Instagramu 12 milionů lidí. Starosta NYC rozumí sítím

Co mají společného politika, influencerství a řízení jednoho z nejchaotičtějších velkoměst světa? Pro Zohrana Mamdani je to jen další úterý. Newyorský starosta totiž pochopil něco, co řadě současných politiků stále uniká. Sociální sítě nejsou jen digitální nástěnkou pro tiskové zprávy. Jsou médiem, kde musíte umět vyprávět příběh, bavit, a především působit jako normální člověk.

Zemřela umělkyně, která proměnila Louis Vuitton v puntíkatý svět

Japonská avantgardní umělkyně Yayoi Kusama, jejíž svět plný puntíků, dýní a nekonečných zrcadlových prostorů se stal jedním z nejrozpoznatelnějších vizuálních jazyků současného umění, zemřela ve věku 97 let. Její tvorba ale dávno překročila hranice galerií. Kusama se stala také jednou z nejvlivnějších osobností na pomezí umění, módy a komerce a zásadně ovlivnila způsob, jakým luxusní značky přemýšlejí o spolupráci s umělci.

Beauty záhada roku. Po kolekci MAC Cosmetics x Jean-Michel Basquiat se slehla zem

Značka MAC Cosmetics nedávno uvedla limitovanou řadu make-upu ve spolupráci s osobní značkou Jeana-Michel Basquiat. Kolekce měla vzdát hold uměleckému i osobnímu odkazu neoexpresionistického umělce. Místo toho však pár dní po svém uvedení nenápadně zmizela z povrchu zemského, a to způsobem, za který by se nemusel stydět ani Houdini. Její návrat je sice nejistý, odpovědi ale možná nabídne připravovaný dokument z dílny Netflixu.

Těhotenství a úspěch ve 43 letech. Proč je to pro internet takový problém?

Může být veřejně známá žena těhotná bez toho, aniž by vzbuzovala bouřlivou debatu? Očividně ne. Anne Hathaway je 43 let, a právě prožívá jednu z nejintenzivnějších etap své kariéry. Hraje v několika velkých filmech včetně The Odyssey, objevuje se na červených kobercích a její outfity pravidelně plní titulky médií. To vše by samo o sobě nemělo být kontroverzní. Přesto stačilo, aby na premiéře filmu The End of Oak Street ukázala část těhotenského bříška a lidé na internetu se rozhodli, že je třeba její tělo podrobit veřejnému přezkoumání.

Móda v kostce: Teyana Taylor září v kampani Alaïa, Demna představuje Gucci s hvězdnou sestavou, Lila Moss jako módní ikona a Kristen Bell stojí...

Módní svět ani na konci léta nezpomaluje. Teyana Taylor se v nové kampani Alaïa nechává fotografovat v pohybu, Demna představuje svou první Gucci kampaň s Tomem Bradym, Xiao Zhanem nebo Shawn Mendesem, Kristen Bell se stává novou globální ambasadorkou L’Oréal Paris a Lila Moss navazuje na rodinnou módní historii jako nová tvář Zadig & Voltaire.

Camp Rock je zpět. Disney hraje na nostalgickou notu a těží ze vzpomínek na dětství

Produkce Disney se už dávno nezaměřuje jen na pohádky pro děti. Nejnovější strategie výrazněji míří na dospělé diváky, kteří s Disney filmy, seriály a jejich hvězdami vyrůstali. Mileniálové a starší generace Z jsou pro společnost spotřebitelé a předplatitelé streamovacích služeb, kteří mají k někdejším značkám silný a často unikátní emocionální vztah. Ať už je to pokračování Ďábel nosí Pradu, nebo třeba nejnovější film Camp Rock 3, nostalgie se ukazuje jako jeden z nejúčinnějších způsobů, jak je dostat zpět před obrazovky.

Skincare La Prairie míří za mladším zákaznictvem. Luxusní péče Swiss Pristine cílí na generaci 25+

Švýcarská značka La Prairie, která si vybudovala pověst jednoho z nejluxusnějších skincare domů, rozšiřuje své publikum o mladší zákaznictvo. Nová kolekce Swiss Pristine, která bude k prodeji od 26. srpna, je určena především zákaznictvu ve věku od pětadvaceti do čtyřiceti let a představuje dostupnější verzi luxsuní kosmetiky La Prairie.

Versace v zemi nikoho. Kampaň FW26 připomíná, že značka ulehla k zimnímu spánku

Nedávno vydaná kampaň FW26 z dílny Versace představuje prostor, v němž nikdo není králem, jenž nikdo neovládá. Módní dům, minulý rok odkoupený společností Prada Group, čeká na svou další kapitolu a diktát nového kreativního šéfa. Na fotografiích proto ukládá modely a modelky k pomyslnému zimnímu spánku, zatímco je obklopuje kódy, jež ho kdysi dostaly do popředí.

Odměnit se každý den. „Little treat economy“ dodává gen Z pocit luxusu

Gen Z žije trochu jinou finanční realitu než její předchůdci. Úspory na hypotéku nestačí, na dovolenou často taky ne, tak proč si neudělat radost alespoň něčím menším? Zatímco starší generace nadává, že si kupujeme příliš mnoho avokádových toustů, nám každodenní croissant, matcha latte či nákup v drogerii pomáhají v každodenním stresu najít kousek vytoužené radosti.

Módní novinařina zamířila na Substack. Autorská svoboda však zůstavá luxusem

V poslední době mi můj instagramový feed připadá jako jedna velká reklama na Substack. „Jak jsem psaním na Substacku vydělala šesticifernou částku,“ hlásá carousel, zatímco o chvíli později na mě vyskočí story s odkazem na osobní esej. Jako novinářku mě přirozeně láká kliknout, doscrollovat až na konec a zároveň se zamyslet: Je dnes čtení Substacku novým symbolem intelektuálnosti? A je pro mě jako módní novinářku opravdu prostorem pro svobodnější psaní?

Světové fashion weeky jsou za rohem. Co nabídnou hlavní města módy tentokrát?

I když mnozí v posledních dnech možná truchlí nad koncem léta, milovníci módy ho zpoza svých šatníků vítají s otevřenou náručí. Každý z nich totiž ví, že září znamená návrat světových fashion weeků a novou záplavu očekávaných módních přehlídek. Rychle se blížící edice pro jaro/léto 2027 však na rozdíl od svých předchůdců zpomaluje a nekončící debuty nahrazuje stabilitou.

Móda v kostce: Paris Hilton nasadila Loop a Lee uctívá Marilyn Monroe

Zdá se, že Paris Hilton má v létě napilno. Po spolupráci s Betsey Johnson oznámila další partnerství, tentokrát s výrobcem špuntů do uší Loop. Značka Lee mezitím vydává speciální řadu vzdávající hold Marilyn Monroe, jež by letos oslavila 100 let. Společnost Fenty upgradovala svůj ikonický make-up a výsledky Coty předčily očekávání. Platforma RealReal potvrdila trvající růst resale trhu.

Digitální detox nabízí únikovou cestu. K výhře nad telefony však nestačí

I když se to zdá paradoxní, na sociálních sítích na nás čím dál častěji vyskakují osobní zpovědi popisující populární digitální detox. Týdenní, měsíční či roční pauza od lákavých obrazovek slibuje nespočet výhod, včetně delší pozornosti, lepší nálady a návalu energie. Jak efektivní ale podobné rituály jsou? Stačí k prolomení kletby algoritmů, anebo nabízí jen klamavé, dočasné vydechnutí?

― Reklama ―

― Reklama ―