Nedávno vydaná kampaň FW26 z dílny Versace představuje prostor, v němž nikdo není králem, jenž nikdo neovládá. Módní dům, minulý rok odkoupený společností Prada Group, čeká na svou další kapitolu a diktát nového kreativního šéfa. Na fotografiích proto ukládá modely a modelky k pomyslnému zimnímu spánku, zatímco je obklopuje kódy, jež ho kdysi dostaly do popředí.
Minulý rok si módní dům Versace prošel hned několika osudovými zvraty. Nejen, že z jeho čela po dlouhých letech odešla Donatella Versace, na její místo nastoupil nepříliš známý návrhář Dario Vitale. Mezitím značku odkoupila Prada Group, pod níž spadá Prada i Miu Miu, a oznámila nový směr. Debutová řada nového kreativního ředitele se stala jeho poslední. Své místo uvolnil Pieteru Mulier, jenž opustil vedení Alaïa.
Módní média dodnes spekulují o tom, co přesně za náhlou změnou stálo. Bylo to lehkostí jména Daria Vitale, které ještě nezatěžkala sláva a úspěchy? Nebo jeho kariérou u Miu Miu, značky, k níž mnozí jeho jedinou řadu pro Versace přirovnávali? Ať už byl pravý důvod jakýkoli, osud italské značky má nyní v rukách Pieter Mulier. Do nové role nastoupil 1. července, svou debutovou kolekci však předvede až v únoru příštího roku.
Spojit zdánlivě nemožné. Drzý vizuální jazyk Versace otvírá náruč struktuře a preciznosti
Mezitím tak Versace přešlapuje na území nikoho. Značka dřímá a poklidně vyčkává, až se jí chopí nová éra. Důkazem je rovněž nejnovější kampaň pro FW26, druhá ze série s názvem Obsessed, k níž se žádný designér nepřihlásil. Podobně nejednoznačně působí i její vizuál. O fotografie se opět postaral Steven Meisel, o kreativní režii Ferdinando Verderi. Hlavní roli však nehraje očekávaná budoucnost, nýbrž přehršel minulosti.
Zdroj: Versace
Modelové a modelky leží na barevných, plyšových kobercích, s pohledem jasně upřeným do kamery, na diváka. Kolem nich leží v rádoby chaotickém uspořádání vše, co si módní průmysl s Versace spojuje. Obálky časopisů a vzácných publikací z 90. let a přelomu milénia zachycují okamžitě rozpoznatelný emblém Medúzy nebo vzor Greca. Přirozeně je doplňují záblesky zlata, výrazné motivy a smyslné náznaky odhalené kůže.
Versace sahá hluboko do svých archivů a zůstává tam, kde je mu v současnosti nejlépe. Někde na pomezí starého a nového. Paradox neslučitelného potvrzuje i tisková zpráva značky. „Spojit drsnost a půvab, božské a špinavé, klasicismus a ulici,“ popisuje za pomocí protikladů nejnovější počin. Vyzývá tak diváky, aby se dívali pečlivě, nasávali to, co dělá Versace tím, co je a pochopili, že není jen jednou barvou, jedním vzorem.
Zdroj: Versace
Podobné napětí ostatně ukrývá i nástup Pietera Mulier. Designér opustil svůj trůn u módního domu Alaïa, kde proslul svým uměním disciplíny, restrikce a struktury. Jeho návrhy, jež stavěly siluetu nad bohatost a konstrukci nad exces, tak představují opak toho, čím proslul Versace. Smyslnost, odvážný vizuální jazyk a luxusní glamour jsou to, co udělalo značku kulturním fenoménem. Proč tedy tyto dvě odlišné řeči mísit?
@versace Versace unveils the Fall Winter 2026 campaign — Versace Obsessed, Chapter II. A commanding dialogue between past and present. The rich heritage of the House through the unapologetic lens of now.
♬ original sound – VERSACE
Odpověď nám nabídnul samotný módní dům. Ve svém sdělení při příležitosti jmenování nového kreativního ředitele prohlásil, že jeho cílem je „uctít silné dědictví značky a zároveň s jasností a záměrem utvářet jeho další kapitolu.“ Právě ona precizní a úmyslná práce je tím, co může Pieter Mulier nabídnout. Zdá se, že Versace nemění svou image, místo toho hledá prostor pro její evoluci. Takovou, která rozumí tomu, co ho utváří, ale také tomu, co potřebuje v době, v níž už historický úspěch dávno nestačí.
Zdroje: Autorský článek
