― Reklama ―

― Reklama ―

Poslední měsíce ukázaly, že současná mladá generace našla nebývalou zálibu v hororových snímcích. Tituly jako Obsession, Backrooms nebo Leviticus slaví obrovský úspěch a děkovat za to můžou nejen kvalitnímu zpracování, ale i hypu, který kolem nich vytvořila právě generace Z. Co stojí za její nejnovější obsesí a v čem jsou moderní horory jiné než jejich ikoničtí předchůdci?

Světové pandemie, klimatická krize, narůstající hrozba teroristických útoků a nejistá ekonomická situace. To je jen několik příkladů z laviny hororů, se kterými se Gen Z musí denně vypořádávat. Některá média naznačují, že přesně to je ten důvod, proč si v poslední době našla zálibu právě v hororových snímcích. Na vrchol nedávných filmových žebříčků totiž vynesla hned několik snímků, zejména Obsession a Backrooms.

Netřeba mluvit, děs hovoří za vše. Moderní horor komentuje problémy současné společnosti

Pokud alespoň koutkem oka sledujete programy světových kin, pak vám nemohlo uniknout, že se na ně nedávno vedralo hned několik hororů. Úspěch sklízí nejen díky výjimečně kvalitnímu zpracování, ale také podpoře generace Z, která o nich na sociálních sítích nedokáže přestat mluvit. Nabízí se proto otázka, proč se mladá generace po celém světě zhlédla právě v krvavých, šokujících a často děsivě mrazivých záběrech.

Jednou z teorií je, že si Gen Z za svůj život prošla tolika potenciálně hororovými scénáři, že ji jen tak něco nevyděsí. Zároveň ji na moderním hororovém žánru přitahuje jeho přidaná hodnota, která z filmu nečiní jen vzrušující zážitek, ale také komentář současné společnosti. Všechny z virálních snímků totiž vlastním způsobem odrážejí realitu. Bubák se posouvá z vraždícího ducha k něčemu o něco hmatatelnějšímu, strašidelnějšímu.

Zdroj: A24

Například titul Obsession, jenž v červnu vydělal v USA na 150 milionů dolarů, byť měl budget pouhých 750 tisíc dolarů, odkrývá problémy spojené se sílící manosférou. Když postava Bear učiní osudové přání, aby ho jeho kamarádka milovala tak jako nikdo jiný na světě, ještě netuší, co mu jeho neschopnost přiznat vlastní lásku přinese. Navzdory hrůzám, jimž ho jeho milovaná vystaví, však nezvládne přijmout zodpovědnost.

O nic méně úspěšný byl i horor Backrooms, jehož poselství není možná tak instantně čitelné. Snímek založený na internetovém fenoménu nikdy nekončících skrytých prostor však beze slov komentuje motivy izolace, traumat a omezených příležitostí, tedy témata generaci Z důvěrně známá. Právě tato schopnost upřímnosti a odvahy podívat se krizím současné společnosti přímo do očí je to, co moderní horory definuje.

Zdroj: Apple TV

Potvrzuje to i film Leviticus, jenž vypráví příběh dvou chlapců, kteří se do sebe zamilují, bohužel pro ně se tak však stane v silně katolickém sousedství. Jejich rodiny je bez výčitek svěří do rukou náboženského fanatika, který na ně uvalí osudovou kletbu měnící jejich lásku v nenávist. Netřeba vysvětlovat, jakým způsobem se film dotýká reálného světa. To, že queer komunity čelí neustálému nebezpečí potvrdil i nedávný útok v Berlíně.

Generace Z našla svůj niche. Děsivý zážitek ji vytrhne z ruchu online prostředí

Dalším důležitým prvkem, který zmíněné horory činí pro generaci Z tak přitažlivými, jsou jejich autoři. Vyjma režiséra Leviticus za nimi totiž stojí tvůrci z jejich vlastních řad. Kane Parsons měl jen 19 let, když začal Backrooms natáčet. Curry Baker pak se svým filmem Obsession debutoval v 26 letech. Oba navíc do světových kin přinesli originální, autentický scénář, které vedle nekonečných sequels a rebootů nabízí žádané osvěžení.

Nutno podotknout, že horory stojící na sociálním komentáři nejsou žádnou novinkou, vzpomeňme si na úspěšný titul Get Out. Zdá se ovšem, že se tento rys začíná stávat definujícím charakterem hororů generace Z. Stejně jako kdysi slashers dominovaly sedmdesátkám a nakonec ustoupily satanistickým hororům 80. a 90. let. Nyní přichází na scénu narativ, který možná trochu absurdně, avšak bravurně komentuje realitu.

Gen Z ovšem horory miluje s nebývalou silou, podle loňského reportu společnosti Statista, která se zabývá průzkumem trhu, byli spotřebitelé této generace nejčastějšími diváky hororových filmů nebo televizních pořadů. Virální snímek promítaný v kinech po celém světě může být navíc skvělým způsobem, jak se na chvíli vytrhnout od nikdy neutichajícího online světa a naplno se ponořit do napínavého, byť mrazivého příběhu.

Zdroje: Autorský článek

Autor článku:
Kateřina Hlaváčková
Kateřina Hlaváčkováhttps://fashionup.cz/author/katerina-hlavackova/
Kateřina je šéfredaktorkou a editorkou FashionUP. Své články věnuje aktuálním zprávám, ale i bizarním TikTok trendům, které s nadhledem hodnotí. Baví ji analýza kostýmů populárních filmů nebo debaty nad tím, do čela jakého módního domu zamíří ikoničtí návrháři tentokrát. Do světa médií vkročila v 16 letech, kdy psala pro studentský magazín. Od té doby zkusila vše od psaní módních komentářů přes práci v newsroomu po překlad lidskoprávních reportů.

― Reklama ―

Foto:A24

Skutečný život je ještě horší. Generace Z se zhlédla ve virálních hororech

― Reklama ―

Poslední měsíce ukázaly, že současná mladá generace našla nebývalou zálibu v hororových snímcích. Tituly jako Obsession, Backrooms nebo Leviticus slaví obrovský úspěch a děkovat za to můžou nejen kvalitnímu zpracování, ale i hypu, který kolem nich vytvořila právě generace Z. Co stojí za její nejnovější obsesí a v čem jsou moderní horory jiné než jejich ikoničtí předchůdci?

Světové pandemie, klimatická krize, narůstající hrozba teroristických útoků a nejistá ekonomická situace. To je jen několik příkladů z laviny hororů, se kterými se Gen Z musí denně vypořádávat. Některá média naznačují, že přesně to je ten důvod, proč si v poslední době našla zálibu právě v hororových snímcích. Na vrchol nedávných filmových žebříčků totiž vynesla hned několik snímků, zejména Obsession a Backrooms.

Netřeba mluvit, děs hovoří za vše. Moderní horor komentuje problémy současné společnosti

Pokud alespoň koutkem oka sledujete programy světových kin, pak vám nemohlo uniknout, že se na ně nedávno vedralo hned několik hororů. Úspěch sklízí nejen díky výjimečně kvalitnímu zpracování, ale také podpoře generace Z, která o nich na sociálních sítích nedokáže přestat mluvit. Nabízí se proto otázka, proč se mladá generace po celém světě zhlédla právě v krvavých, šokujících a často děsivě mrazivých záběrech.

Jednou z teorií je, že si Gen Z za svůj život prošla tolika potenciálně hororovými scénáři, že ji jen tak něco nevyděsí. Zároveň ji na moderním hororovém žánru přitahuje jeho přidaná hodnota, která z filmu nečiní jen vzrušující zážitek, ale také komentář současné společnosti. Všechny z virálních snímků totiž vlastním způsobem odrážejí realitu. Bubák se posouvá z vraždícího ducha k něčemu o něco hmatatelnějšímu, strašidelnějšímu.

Zdroj: A24

Například titul Obsession, jenž v červnu vydělal v USA na 150 milionů dolarů, byť měl budget pouhých 750 tisíc dolarů, odkrývá problémy spojené se sílící manosférou. Když postava Bear učiní osudové přání, aby ho jeho kamarádka milovala tak jako nikdo jiný na světě, ještě netuší, co mu jeho neschopnost přiznat vlastní lásku přinese. Navzdory hrůzám, jimž ho jeho milovaná vystaví, však nezvládne přijmout zodpovědnost.

O nic méně úspěšný byl i horor Backrooms, jehož poselství není možná tak instantně čitelné. Snímek založený na internetovém fenoménu nikdy nekončících skrytých prostor však beze slov komentuje motivy izolace, traumat a omezených příležitostí, tedy témata generaci Z důvěrně známá. Právě tato schopnost upřímnosti a odvahy podívat se krizím současné společnosti přímo do očí je to, co moderní horory definuje.

Zdroj: Apple TV

Potvrzuje to i film Leviticus, jenž vypráví příběh dvou chlapců, kteří se do sebe zamilují, bohužel pro ně se tak však stane v silně katolickém sousedství. Jejich rodiny je bez výčitek svěří do rukou náboženského fanatika, který na ně uvalí osudovou kletbu měnící jejich lásku v nenávist. Netřeba vysvětlovat, jakým způsobem se film dotýká reálného světa. To, že queer komunity čelí neustálému nebezpečí potvrdil i nedávný útok v Berlíně.

Generace Z našla svůj niche. Děsivý zážitek ji vytrhne z ruchu online prostředí

Dalším důležitým prvkem, který zmíněné horory činí pro generaci Z tak přitažlivými, jsou jejich autoři. Vyjma režiséra Leviticus za nimi totiž stojí tvůrci z jejich vlastních řad. Kane Parsons měl jen 19 let, když začal Backrooms natáčet. Curry Baker pak se svým filmem Obsession debutoval v 26 letech. Oba navíc do světových kin přinesli originální, autentický scénář, které vedle nekonečných sequels a rebootů nabízí žádané osvěžení.

Nutno podotknout, že horory stojící na sociálním komentáři nejsou žádnou novinkou, vzpomeňme si na úspěšný titul Get Out. Zdá se ovšem, že se tento rys začíná stávat definujícím charakterem hororů generace Z. Stejně jako kdysi slashers dominovaly sedmdesátkám a nakonec ustoupily satanistickým hororům 80. a 90. let. Nyní přichází na scénu narativ, který možná trochu absurdně, avšak bravurně komentuje realitu.

Gen Z ovšem horory miluje s nebývalou silou, podle loňského reportu společnosti Statista, která se zabývá průzkumem trhu, byli spotřebitelé této generace nejčastějšími diváky hororových filmů nebo televizních pořadů. Virální snímek promítaný v kinech po celém světě může být navíc skvělým způsobem, jak se na chvíli vytrhnout od nikdy neutichajícího online světa a naplno se ponořit do napínavého, byť mrazivého příběhu.

Zdroje: Autorský článek

― Reklama ―

Móda miluje symboliku jídla. Její vztah s konzumací je však trochu toxický

Kultura módy byla se světem jídla vždy do jisté míry propojená. Jejich provázanost však obnáší překvapivé nuance. Módní marketing zjišťuje, že i když všichni tak trochu „jsme tím, co jíme“, náš vztah k jídlu má performativní rozměr. Je půvab jídla relevantní skutečně jen kvůli jeho estetické stránce?

Krása na hranici děsu. Proč nás temnota v módě tak fascinuje?

Některé věci nás zneklidňují, a přesto od nich nedokážeme odtrhnout pohled. Možná je to tím, že nás vytrhávají z každodennosti a nabízejí něco nečekaného. Temnota, neobvyklé detaily a motivy na hranici krásy a děsu si našly své místo i ve světě módy. Například kolekce Alexander McQueen jaro/léto 2027 ukazuje, že móda nemusí být jen o dokonalosti. Může být znepokojivá a místy až děsivá. Právě kontrast mezi přitažlivým a nepříjemným jí dodává zvláštní kouzlo. To, co nás nejprve zarazí, v nás může vzbudit zvědavost a horor tak nemusí zůstat jen na filmovém plátně, může se stát i inspirací pro unikátní módní tvorbu.

Max Mara představuje novou značku. M-M For Mondays and More sází na pohodlí a minimalismus

Skupina Max Mara Fashion Group rozšiřuje své portfolio o novou dámskou značku M-M For Mondays and More. Její nabídka stojí na úpletových a žerzejových modelech, variabilitě a funkčním designu, který má odpovídat proměnlivému rytmu každodenního života. Kolekce je zatím dostupná pouze na e-shopu.

Hailey Bieber prý nepodporuje nadměrnou spotřebu. Tak proč prodává zbytečnosti?

Minimalistická estetika, kosmetické produkty v kapesním balení a doplňky, bez kterých by se obešla většina z nás. Hailey Bieber na byznys summitu Fortune prohlásila, že nemá zájem o nadspotřebu. Její značka Rhode přitom stojí na obchodním modelu, jenž neustále přichází s důvody, proč si koupit další věc. O peníze jí prý také nejde. Po miliardové akvizici společností e.l.f. Beauty a rekordních prodejích se ale Rhode stává jedním z největších hráčů kosmetického trhu. Zdá se tedy, že je úspěšná podnikatelka takzvaně out of touch.

Anthony Vaccarello a Saint Laurent. Deset let, které změnily tvář francouzského luxusu

Anthonyho Vaccarello v roce 2016 čekal nelehký úkol. Převzal vedení značky Saint Laurent, měl navázat na éru jeho předchůdce Hediho Slimane a současně najít vlastní cestu k odkazu jednoho z nejvlivnějších módních domů světa. Během následující dekády proměnil značku v synonymum temné smyslnosti. Jeho odchod z pozice kreativního ředitele letos v říjnu uzavírá kapitolu, která ovlivnila nejen podobu Saint Laurent, ale i to, jak dnes vypadá sexy móda.

Odkloňte se od studené blond. Honey-latte je barva letošního podzimu

Přemýšlíte o změně vlasů, ale nechcete se pouštět do ničeho radikálního? Někdy stačí jen drobná úprava odstínu, aby účes působil svěžeji. Právě honey-latte hair by mohla být tou správnou volbou. Propojuje krémově béžovou blond s medovými odlesky, díky nimž vlasy získají hřejivější tón, aniž by působily příliš zlatě nebo uměle. Jak tohoto vzhledu dosáhnout, komu nejlépe sluší a co říct kadeřníkovi, aby barva působila přirozeně a měla ten správný šmrnc?

Bottega Veneta je po pěti letech zpět na Instagramu. Oslavuje své 60. výročí

Jen málokteré značce by se naskytl tak dramatický způsob, jak oslavit své narozeniny. Bottega Veneta si však půdu přichystala již před pěti lety. V roce 2021 vyprázdnila svůj Instagram. Nyní se na něj nečekaně...

Pařížský šarm spočívá v kontrastu. Zvýrazněte rty a nechte je promluvit

Červená rtěnka Catherine Deneuve ve filmu Belle de Jour nebo zvýrazněné rty Jane Birkin nejsou jen ikonickými obrazy francouzské krásy. Staly se součástí vizuální paměti několika generací a dodnes určují, jak vnímáme pařížský přístup k líčení. Výrazná rudá se neustále vrací na přehlídková mola jako připomínka toho, že i jediný detail dokáže definovat celý vzhled. Právě na kontrastu, lišícím se v textuře i lesku, stojí nadčasovost francouzského líčení. Alespoň jeden takový kousek by proto neměl chybět v žádné kabelce.

Letošní Fashion Awards mají jasno. Cenu za mimořádný přínos obdrží Yohji Yamamoto

Pomyslnou tečku za letošním rokem učiní módní průmysl mimo jiné skrze tradiční Fashion Awards. Slavnostní událost pořádaná Britskou módní radou vzdá opět hold talentovaným návrhářům. Zatímco na návrháře roku si ještě počkáme, už nyní je jasné, kdo si odnese cenu za mimořádný přínos. Tentokrát se pocty dočká Yohji Yamamoto, japonský designér, který přepsal pravidla módy.

Pařížský hotel jako divadelní kulisa. Vincent Darré stvořil Le Magnifique

V srdci pařížské čtvrti Montparnasse vznikl hotel, který je spíš uměleckou fantazií než klasickým ubytováním. Francouzský interiérový designér Vincent Darré vytváří svět inspirovaný uměním, bohémským životem a atmosférou staré Paříže. Hosté podle něj mohou cestovat, aniž by ubytování vůbec opustili.

Móda v kostce: Jennifer Lawrence založila beauty značku a Versace navrací couture

Halloween je sice ještě před námi, značky však už pozornost upínají směrem k Vánocům. Po svém je vítá SKIMS, tentokrát s celým klanem Kardashians, zatímco Swarovski si zve na pomoc Arianu Grande. Na svátky ale nečeká Jennifer Lawrence, která již nyní odhalila svou vlastní beauty značku. Rovněž Versace sdílí překvapivou novinku. V lednu na runway navrátí haute couture řadu. Platforma Lyst pak zveřejnila výsledky z třetího čtvrtletí.

Mikro trendy, fashion slop a nekonečný konzum. Proč nás móda přestává bavit?

V rozmanitém světě módy lidé dlouho nacházeli prostředek k sebevyjádření, únik od stereotypu nebo oblíbený koníček. Element zábavy však z módního odvětví, zdá se, v posledních letech mizí. S algoritmizací trendů, zánikem subkultur a ekonomickou nejistotou roste i počet mladých lidí, pro které móda ztratila kouzlo.

Prada staví vánoční kampaň proti záplavě AI obsahu. Oživuje ji ručně kreslená animace

Vánoční kampaň značky Prada propojuje fotografie Glena Luchford s ručně kreslenou animací legendárního tvůrce Johna Pomeroy. V kampani s názvem Drawing Prada se Sadie Sink, Maya Hawke a další herci ocitají v zasněženém světě fantazie, kde jejich doplňky přitahují pozornost zvířecích postav. Dnes, kdy se většina reklam spoléhá na vizuály generované umělou inteligencí, je kreativita a ručně vyrobený obsah o to důležitější.

Ruční práce opět symbolizuje vrchol luxusu. Haute couture dává ruce pryč od AI

Přístup k novým technologiím býval exkluzivní záležitostí. Balenciaga už v roce 2022 vydala kolekci s AI avatary, neživé modely použil například i Guess a uměle generované vizuály ke kampani se objevily také u Moncler či Valentino. Když se však umělá inteligence a automatizace dostávají k široké veřejnosti, dává od nich luxus ruce pryč. Vrací se high fashion zpět k lidské tvorbě?

Falešný aktivismus na přehlídkových molech. Chce být vysoká móda přístupná?

Luxusní kolekce údajně inspirované dělníky, falešná reprezentace na molech a slogany oslavující „obyčejné lidi“. Haute couture se ráda stylizuje do role altruistického odvětví. Její skutečná praxe však zůstává záležitostí elit. Debatu o přístupnosti módy znovu otevírají shows jako The 99%, kterou na letošní Paris Fashion Week přinesly Matières Fécales.

Zaměřeno na doplňky. Příští jaro ovládnou pásky, vrstvené šperky i mašle

Podzimní týdny módy jsou za námi. Je proto nejlepší čas podívat se, jaké nejzajímavější doplňky módní domy prezentovaly. Tyto zdánlivě drobné detaily mohou rozhodnout o charakteru celého outfitu a zároveň jsou jednoduchým trikem, jak oživit i ten nejobyčejnější look. Přehlídkám dominovaly široké pásky, výrazné šperky, lodičky s mašlemi, kšiltovky i minimalistické kabelky.

― Reklama ―

― Reklama ―