― Reklama ―

― Reklama ―

Gen Z žije trochu jinou finanční realitu než její předchůdci. Úspory na hypotéku nestačí, na dovolenou často taky ne, tak proč si neudělat radost alespoň něčím menším? Zatímco starší generace nadává, že si kupujeme příliš mnoho avokádových toustů, nám každodenní croissant, matcha latte či nákup v drogerii pomáhají v každodenním stresu najít kousek vytoužené radosti.

„Treat yourself!“, zní čím dál častěji z úst influencerek i marketingových kampaní. Gen Z si malé každodenní odměny zamilovala tak moc, že se pro její spotřebitelský mindset ustálil pojem „little treat economy“, nebo taky „treatonomics“. V jeho jádru leží přesvědčení, že není potřeba si odpírat radost a nekonečně šetřit na jeden velký cíl. To, jestli někdy budeme mít na hypotéku, je ve hvězdách. Kafe cestou do práce, dortík s kamarádkou či květiny na stůl nám však umožňují cítit se výjimečně každý den.

Rodiče kupovali nemovitosti, my máme oat mik latte

Primární motivací nákupů little treats (neboli malých odměn) není jejich nutná potřeba, ale radost, kterou přinesou. Zpříjemnit si den je pro mladé lidi tak důležité, že si podle nedávného výzkumu společnosti Circana každý pátý z nás kupuje malou odměnu denně. Víc než polovina z respondentů přitom uvedla, že je to pro ně forma kompenzace reality, v níž si větší výdaje ani dovolit nemůžou. Mezi nejčastější nákupy, které do populárního fenoménu spadají, patří třeba nápoje, jídlo nebo kosmetika. Často jde přitom právě o drinky, dezerty a klenoty z drogerií, jež jsou zrovna trendy na sociálních sítích.

Zdroj: Erewhon

Marketingové společnosti moc dobře vědí, že pokud chtějí na Gen Z vydělat, půjde to spíš přes malé nákupy za pár dolarů než nová auta a velkolepé dovolené. Ještě lépe se pak prodávají kousky, jež mladým lidem doporučí influenceři na TikToku či Instagramu. Právě oni udělali na sociálních sítích z „little treat economy“ součást širšího lifestylového trendu a mainstreamové estetiky. Značky tak Gen Z čím dál častěji nabízejí luxusní drobnosti, díky nimž se cítíme, že si každý den zasloužíme něco výjimečného.

Malé záplaty na velkou nejistotu. Když jsou nákupy terapeutické

Možná, že každodenní latte nebo zastávky v Sephoře cestou ze školy působí nevinně. Jejich ekonomický kontext však odhaluje širší souvislosti. Výzkumníci opakovaně zjišťují, že jsou osobní finance pro Gen Z velkým zdrojem stresu. Nejen, že si nemůžeme dovolit vlastní bydlení nebo investice do životních jistot. V planetě sužované klimatickou krizí a několika válkami navíc ani není jasné, do čeho by se vůbec vyplatilo investovat. Pocit přehlcení, které nonstop online doba ještě umocňuje, si žádá uzemňovací rituály.

Zdroj: Starbucks

Nejen, že nám odměny pomáhají zvládat každodenní stres, fungují navíc jako zdroj motivace, jenž nám pomáhá každé ráno vstávat. Dávají nám něco, na co se můžeme těšit znova a znova, aniž by nás to příliš ekonomicky zatížilo. Kritikové upozorňují na spotřebitelské chování Gen Z, která se místo dlouhodobých horizontů soustředí na okamžitou satisfakci, což může budování stabilních financí činit o to těžším. Lze se však mladým lidem divit, že v tak nestabilním světě spoléhají na to, co je pořád stejné? Oblíbené kafe, nová řasenka nebo svíčka do interiéru se staly malým osobním rituálem. 

„Little treat economy“ tak není jen dalším z online trendů, který se vynořil z ničeho nic a brzy stejně zase zanikne. Jde o symptom složité ekonomické situace a světa, v němž se Gen Z nachází. Problémy se sebeovládáním u drobných nákupů můžou souviset se sociálními sítěmi, které naše spotřebitelské chování zásadně ovlivňují. Stejnou mírou jde ale o důsledek stresu, nejistoty a přehlcení, jež v mladých dnešní svět vyvolává. Možná, že denní odměny jsou nakonec součástí toho, jak může vypadat i ekonomika budoucnosti. 

Zdroje: Autorský text

Autor článku:
Monika Búřilová
Monika Búřilováhttps://fashionup.cz/
Monika je novinářka a intermediální umělkyně z Brna. V publicistické práci i běžném životě ji nejvíce zajímají kulturně společenská témata, neotřelé přístupy a vše, co je zvláštní nebo odvážné. Módu chápe jako jedinečný jazyk umění, vyjádření a kreativní komunikace. Baví ji v ní hledat udržitelnost, rozmanitost i skryté významy.

― Reklama ―

Foto:Rhode

Odměnit se každý den. „Little treat economy“ dodává gen Z pocit luxusu

― Reklama ―

Gen Z žije trochu jinou finanční realitu než její předchůdci. Úspory na hypotéku nestačí, na dovolenou často taky ne, tak proč si neudělat radost alespoň něčím menším? Zatímco starší generace nadává, že si kupujeme příliš mnoho avokádových toustů, nám každodenní croissant, matcha latte či nákup v drogerii pomáhají v každodenním stresu najít kousek vytoužené radosti.

„Treat yourself!“, zní čím dál častěji z úst influencerek i marketingových kampaní. Gen Z si malé každodenní odměny zamilovala tak moc, že se pro její spotřebitelský mindset ustálil pojem „little treat economy“, nebo taky „treatonomics“. V jeho jádru leží přesvědčení, že není potřeba si odpírat radost a nekonečně šetřit na jeden velký cíl. To, jestli někdy budeme mít na hypotéku, je ve hvězdách. Kafe cestou do práce, dortík s kamarádkou či květiny na stůl nám však umožňují cítit se výjimečně každý den.

Rodiče kupovali nemovitosti, my máme oat mik latte

Primární motivací nákupů little treats (neboli malých odměn) není jejich nutná potřeba, ale radost, kterou přinesou. Zpříjemnit si den je pro mladé lidi tak důležité, že si podle nedávného výzkumu společnosti Circana každý pátý z nás kupuje malou odměnu denně. Víc než polovina z respondentů přitom uvedla, že je to pro ně forma kompenzace reality, v níž si větší výdaje ani dovolit nemůžou. Mezi nejčastější nákupy, které do populárního fenoménu spadají, patří třeba nápoje, jídlo nebo kosmetika. Často jde přitom právě o drinky, dezerty a klenoty z drogerií, jež jsou zrovna trendy na sociálních sítích.

Zdroj: Erewhon

Marketingové společnosti moc dobře vědí, že pokud chtějí na Gen Z vydělat, půjde to spíš přes malé nákupy za pár dolarů než nová auta a velkolepé dovolené. Ještě lépe se pak prodávají kousky, jež mladým lidem doporučí influenceři na TikToku či Instagramu. Právě oni udělali na sociálních sítích z „little treat economy“ součást širšího lifestylového trendu a mainstreamové estetiky. Značky tak Gen Z čím dál častěji nabízejí luxusní drobnosti, díky nimž se cítíme, že si každý den zasloužíme něco výjimečného.

Malé záplaty na velkou nejistotu. Když jsou nákupy terapeutické

Možná, že každodenní latte nebo zastávky v Sephoře cestou ze školy působí nevinně. Jejich ekonomický kontext však odhaluje širší souvislosti. Výzkumníci opakovaně zjišťují, že jsou osobní finance pro Gen Z velkým zdrojem stresu. Nejen, že si nemůžeme dovolit vlastní bydlení nebo investice do životních jistot. V planetě sužované klimatickou krizí a několika válkami navíc ani není jasné, do čeho by se vůbec vyplatilo investovat. Pocit přehlcení, které nonstop online doba ještě umocňuje, si žádá uzemňovací rituály.

Zdroj: Starbucks

Nejen, že nám odměny pomáhají zvládat každodenní stres, fungují navíc jako zdroj motivace, jenž nám pomáhá každé ráno vstávat. Dávají nám něco, na co se můžeme těšit znova a znova, aniž by nás to příliš ekonomicky zatížilo. Kritikové upozorňují na spotřebitelské chování Gen Z, která se místo dlouhodobých horizontů soustředí na okamžitou satisfakci, což může budování stabilních financí činit o to těžším. Lze se však mladým lidem divit, že v tak nestabilním světě spoléhají na to, co je pořád stejné? Oblíbené kafe, nová řasenka nebo svíčka do interiéru se staly malým osobním rituálem. 

„Little treat economy“ tak není jen dalším z online trendů, který se vynořil z ničeho nic a brzy stejně zase zanikne. Jde o symptom složité ekonomické situace a světa, v němž se Gen Z nachází. Problémy se sebeovládáním u drobných nákupů můžou souviset se sociálními sítěmi, které naše spotřebitelské chování zásadně ovlivňují. Stejnou mírou jde ale o důsledek stresu, nejistoty a přehlcení, jež v mladých dnešní svět vyvolává. Možná, že denní odměny jsou nakonec součástí toho, jak může vypadat i ekonomika budoucnosti. 

Zdroje: Autorský text

― Reklama ―

Nákupní seznam na září: Připravte svou kosmetickou taštičku na podzim

Září je tady a ve vzduchu je pomalu cítit, že léto se blíží ke svému konci. Dny jsou stále dlouhé, slunce má ještě svou sílu a teplé večery nás lákají ven. Přesto se v ranním vzduchu občas objeví první náznak podzimu. Toto období na pomezí dvou sezón přímo vybízí k osvěžení dosavadní beauty rutiny. Od péče o vlasy, které čelí proměnlivému počasí, přes praktické doplňky na poslední letní cesty až po nové produkty, jež mohou zpříjemnit naše každodenní rituály.

Julie Kegels vyhrála Cenu LVMH. Vedle finanční odměny získala i roční mentoring

Návrhářka Julie Kegels obdržela letošní Cenu LVMH pro mladé módní návrháře. Porotu zaujala svou osobitou interpretací ženskosti i schopností pracovat s klasickými módními siluetami způsobem, který je experimentální a nositelný zároveň. Vítězka si z Paříže odnáší finanční podporu ve výši 400 tisíc euro a roční mentoring od expertů skupiny LVMH.

Dior ztratil svou první dámu. Jak se Mathilde Favier zapsala do módní historie?

Někteří z nejvlivnějších lidí módního dění zůstávají očím veřejnosti neznámí. Tvář Mathilde Favier nebývala na obálkách časopisů, přesto právě ona rozhodovala o tom, jak bude vypadat příběh jedné z nejvýznamnějších módních značek. Dlouholetá šéfka PR pro Dior zemřela nečekaně v srpnu letošního roku ve věku 57 let. Jak si ji svět módy zapamatoval?

Zohrana Mamdani sleduje na Instagramu 12 milionů lidí. Starosta NYC rozumí sítím

Co mají společného politika, influencerství a řízení jednoho z nejchaotičtějších velkoměst světa? Pro Zohrana Mamdani je to jen další úterý. Newyorský starosta totiž pochopil něco, co řadě současných politiků stále uniká. Sociální sítě nejsou jen digitální nástěnkou pro tiskové zprávy. Jsou médiem, kde musíte umět vyprávět příběh, bavit, a především působit jako normální člověk.

Čím štíhlejší, tím lepší. Móda nezajíždí do starých kolejí, nikdy se nezměnila

Studie zkoumající na 800 tisíc fotek z módního světa napříč čtvrt stoletím potvrdila to, co už všichni dávno víme. Módní průmysl stále propaguje ultra štíhlé modelky jako aspirativní ideál krásy. Výzkum odpovídá i aktuálnímu dění na hollywoodské scéně, před jejímž zrakem herečky hubnou na kost ze dne na den. Komu podobné praktiky slouží a lze je vůbec nějakým způsobem narušit?

Zemřela umělkyně, která proměnila Louis Vuitton v puntíkatý svět

Japonská avantgardní umělkyně Yayoi Kusama, jejíž svět plný puntíků, dýní a nekonečných zrcadlových prostorů se stal jedním z nejrozpoznatelnějších vizuálních jazyků současného umění, zemřela ve věku 97 let. Její tvorba ale dávno překročila hranice galerií. Kusama se stala také jednou z nejvlivnějších osobností na pomezí umění, módy a komerce a zásadně ovlivnila způsob, jakým luxusní značky přemýšlejí o spolupráci s umělci.

Beauty záhada roku. Po kolekci MAC Cosmetics x Jean-Michel Basquiat se slehla zem

Značka MAC Cosmetics nedávno uvedla limitovanou řadu make-upu ve spolupráci s osobní značkou Jeana-Michel Basquiat. Kolekce měla vzdát hold uměleckému i osobnímu odkazu neoexpresionistického umělce. Místo toho však pár dní po svém uvedení nenápadně zmizela z povrchu zemského, a to způsobem, za který by se nemusel stydět ani Houdini. Její návrat je sice nejistý, odpovědi ale možná nabídne připravovaný dokument z dílny Netflixu.

Těhotenství a úspěch ve 43 letech. Proč je to pro internet takový problém?

Může být veřejně známá žena těhotná bez toho, aniž by vzbuzovala bouřlivou debatu? Očividně ne. Anne Hathaway je 43 let, a právě prožívá jednu z nejintenzivnějších etap své kariéry. Hraje v několika velkých filmech včetně The Odyssey, objevuje se na červených kobercích a její outfity pravidelně plní titulky médií. To vše by samo o sobě nemělo být kontroverzní. Přesto stačilo, aby na premiéře filmu The End of Oak Street ukázala část těhotenského bříška a lidé na internetu se rozhodli, že je třeba její tělo podrobit veřejnému přezkoumání.

Móda v kostce: Teyana Taylor září v kampani Alaïa, Demna představuje Gucci s hvězdnou sestavou, Lila Moss jako módní ikona a Kristen Bell stojí...

Módní svět ani na konci léta nezpomaluje. Teyana Taylor se v nové kampani Alaïa nechává fotografovat v pohybu, Demna představuje svou první Gucci kampaň s Tomem Bradym, Xiao Zhanem nebo Shawn Mendesem, Kristen Bell se stává novou globální ambasadorkou L’Oréal Paris a Lila Moss navazuje na rodinnou módní historii jako nová tvář Zadig & Voltaire.

Camp Rock je zpět. Disney hraje na nostalgickou notu a těží ze vzpomínek na dětství

Produkce Disney se už dávno nezaměřuje jen na pohádky pro děti. Nejnovější strategie výrazněji míří na dospělé diváky, kteří s Disney filmy, seriály a jejich hvězdami vyrůstali. Mileniálové a starší generace Z jsou pro společnost spotřebitelé a předplatitelé streamovacích služeb, kteří mají k někdejším značkám silný a často unikátní emocionální vztah. Ať už je to pokračování Ďábel nosí Pradu, nebo třeba nejnovější film Camp Rock 3, nostalgie se ukazuje jako jeden z nejúčinnějších způsobů, jak je dostat zpět před obrazovky.

Skincare La Prairie míří za mladším zákaznictvem. Luxusní péče Swiss Pristine cílí na generaci 25+

Švýcarská značka La Prairie, která si vybudovala pověst jednoho z nejluxusnějších skincare domů, rozšiřuje své publikum o mladší zákaznictvo. Nová kolekce Swiss Pristine, která bude k prodeji od 26. srpna, je určena především zákaznictvu ve věku od pětadvaceti do čtyřiceti let a představuje dostupnější verzi luxsuní kosmetiky La Prairie.

Versace v zemi nikoho. Kampaň FW26 připomíná, že značka ulehla k zimnímu spánku

Nedávno vydaná kampaň FW26 z dílny Versace představuje prostor, v němž nikdo není králem, jenž nikdo neovládá. Módní dům, minulý rok odkoupený společností Prada Group, čeká na svou další kapitolu a diktát nového kreativního šéfa. Na fotografiích proto ukládá modely a modelky k pomyslnému zimnímu spánku, zatímco je obklopuje kódy, jež ho kdysi dostaly do popředí.

Módní novinařina zamířila na Substack. Autorská svoboda však zůstavá luxusem

V poslední době mi můj instagramový feed připadá jako jedna velká reklama na Substack. „Jak jsem psaním na Substacku vydělala šesticifernou částku,“ hlásá carousel, zatímco o chvíli později na mě vyskočí story s odkazem na osobní esej. Jako novinářku mě přirozeně láká kliknout, doscrollovat až na konec a zároveň se zamyslet: Je dnes čtení Substacku novým symbolem intelektuálnosti? A je pro mě jako módní novinářku opravdu prostorem pro svobodnější psaní?

Světové fashion weeky jsou za rohem. Co nabídnou hlavní města módy tentokrát?

I když mnozí v posledních dnech možná truchlí nad koncem léta, milovníci módy ho zpoza svých šatníků vítají s otevřenou náručí. Každý z nich totiž ví, že září znamená návrat světových fashion weeků a novou záplavu očekávaných módních přehlídek. Rychle se blížící edice pro jaro/léto 2027 však na rozdíl od svých předchůdců zpomaluje a nekončící debuty nahrazuje stabilitou.

Móda v kostce: Paris Hilton nasadila Loop a Lee uctívá Marilyn Monroe

Zdá se, že Paris Hilton má v létě napilno. Po spolupráci s Betsey Johnson oznámila další partnerství, tentokrát s výrobcem špuntů do uší Loop. Značka Lee mezitím vydává speciální řadu vzdávající hold Marilyn Monroe, jež by letos oslavila 100 let. Společnost Fenty upgradovala svůj ikonický make-up a výsledky Coty předčily očekávání. Platforma RealReal potvrdila trvající růst resale trhu.

Digitální detox nabízí únikovou cestu. K výhře nad telefony však nestačí

I když se to zdá paradoxní, na sociálních sítích na nás čím dál častěji vyskakují osobní zpovědi popisující populární digitální detox. Týdenní, měsíční či roční pauza od lákavých obrazovek slibuje nespočet výhod, včetně delší pozornosti, lepší nálady a návalu energie. Jak efektivní ale podobné rituály jsou? Stačí k prolomení kletby algoritmů, anebo nabízí jen klamavé, dočasné vydechnutí?

― Reklama ―

― Reklama ―