Více
    Redakce

    ― Reklama ―

    ― Reklama ―

    ― Reklama ―

    Na TikToku frčí videa typu „let’s catch up“, v nichž tvůrci shrnují svůj život do pár minut. Jenže kultura rychlých updatů se nenápadně přesouvá i do offline světa. Přátelství dospělých se mění v sérii „catch-up schůzek“, které připomínají malé status meetingy víc než chvíle opravdového propojení. A právě sociální síť TikTok trend nejen pojmenovala, ale i normalizovala.

    V reálném životě může past názvem catch-up vypadat docela nenápadně. Máte za sebou hektický týden, konečně si domluvíte kávu s kamarádkou a ještě cestou do kavárny přemýšlíte, co všechno musíte probrat. Takže místo toho, abyste spolu jen tak byly, rovnou se pustíte do hlubokého reportu. Jaký byl víkend, jak to jde v práci, co nový kolega nebo děti na nové škole. Konverzace plyne, vše je v pořádku. Přesto si později uvědomíte, že jste spolu vlastně nic nezažily, jen jako byste si vyměnily týdenní report. A padne na vás smutek.

    Catch-up culture jako daň za dospělost. Přátelství zabíjí povinnosti a únava

    Všichni si přitom dobře pamatujeme, že dříve naše přátelství fungovala jinak. Byla spontánnější a přirozenější, jejich součástí byla improvizace a překvapení. Samotná setkání produkovala zážitky a historky, ke kterým bylo možné se ve vzpomínkách s radostí vracet. Jenže s postupující dospělostí je zasáhla práce, vztahy, povinnosti a únava. A tak se z přátelství pomalu stala série oddělených epizod, propojených jen občasnými rekapitulacemi, protože na víc většinou nemáme čas, energii a často ani fantazii.

    Zdroj: Pexels

    Spousta kofeinu, málo hloubky. Korporáty a sociální sítě nás učí updatovat

    Autorka knihy Bad Friends Michelle Elman si půjčila terminologii ze sociálních sítí a říká tomuto typu vztahů „catch-up culture“. Definuje je jako nekonečný koloběh večeří a káv, během kterých si aktualizujeme své životy, ale společně málo co skutečně prožíváme. Přátelství pak ve výsledku působí, jako by se zastavila v čase, pokračují vždy jen od posledního catch-upu dál, nikdy neusilují o to jít hlouběji.

    Přechod od spontánních „hangouts“ k pečlivě naplánovaným setkáním je do jisté míry přirozenou součástí dospělosti. Podle některých odborníků ale dnešní kultura nekonečných catch-upů vznikla i kvůli tomu, jak se v posledních letech změnil způsob našeho života. Ustupující sousedská pospolitost, sílící partnerské závazky a všudypřítomné sociální sítě nás naučily fungovat v rychlých updatech.

    Jak z pasti ven? Chce to akci a společné zážitky, na které se bude vzpomínat

    Odborníci na vztahy dál připomínají, že přátelství potřebuje čas, vlastně hodně času. A nejde jen o plánované schůzky, ale sdílené zážitky. Společný film, víkendový workshop, večer s deskovkami nebo koncert oblíbené kapely dokáží vytvořit víc blízkosti než na 10 kávových catch-upů. Právě tyhle momenty totiž posilují empatii, vyplavují hormony štěstí a vytvářejí pocit, že se na sebe můžeme spolehnout.

    Další rovina catch-up kultury je méně viditelná, ale o to silnější. Existuje silná představa, že skutečný život se odehrává s partnerem, zatímco přátelům ho stačí jen převyprávět. Romantické vztahy mají v naší společnosti jasná očekávání, ale přátelství ne. A tak se snadno stane, že místo sdílení života ho jen reportujeme. Setkání s přáteli tak mohou připomínat pracovní schůzky. Máme málo času, cítíme očekávání výkonu a máme neustálý pocit, že je potřeba přinést něco nového.

    Přátelé mají být součást života. Ne jen pouhá položka na denním programu

    Jenže změnit způsob, jakým se s přáteli potkáváme, není tak snadné, jak to na TikToku vypadá. Umělkyně Nicole So, která fenomén rozebrala ve virálním videu, říká, že mnozí její přátelé cítili to stejné. Od té doby se nesetkávají jen u večeře. Raději si společně vyřídí pochůzky, jdou si zaběhat nebo vyzkoušejí nový sport. Jenže to předpokládá sladěné rozvrhy a flexibilitu, což je pro mnoho z nás luxus.

    A právě nyní přichází paradox. Když se snažíme z catch-up kultury uniknout tím, že si plánujeme společné aktivity týdny dopředu, často začnou působit jako další úkol v diáři. Někteří, jako newyorská drag performerka Atomic Annie, popisují sociální život jako sérii povinností, jež se tváří jako zábava. Annie začala navazovat vztahy vědoměji, s lidmi, kteří chtějí být součástí jejího života, ne jen jejího programu.

    Zapomeňme na pomyslnou produktivnost. A buďme opět jen tak spolu

    Vymanit se z catch-up culture trochu znamená jít proti všemu, co nás sociální sítě učí o produktivní dospělosti. Že podstatná je práce, rozvoj a partnerství. Přátelství, jež nejsou instagramově efektní, se z diáře vytrácejí jako první. Stačí ale začít málem, společnou cestou domů, hlasovkou či setkáním bez programu. Skutečná blízkost nevzniká při reportech, ale ve chvílích, jež jsou určené pouze k tomu být spolu.

    Když jsem si sama uvědomila, že jedno moje cenné přátelství se tímhle způsobem proměňuje, připravila jsem si na další společnou večeři s kamarádkou proslov o catch-up kultuře. Ona mě ale předběhla. Aniž by svému pocitu ze změny našeho vztahu dala název, navrhla, že příště by radši společně „něco“ zažila. A že ji napadlo lezení, ve kterém je dobrá. A já jsem ho přece už dávno chtěla vyzkoušet.

    Zdroje: Dazed Digital, Mamamia, The Everygirl, Upworthy, TikTok, Instagram

    Autor článku:
    Lucie Vavriková
    Lucie Vavrikováhttps://fashionup.cz/
    Lucie se ve svých textech věnuje módním jevům s analytickým přesahem, zkoumá estetiku aktuálních trendů, jejich symboliku i společenské souvislosti. Sleduje přehlídky, červené koberce i kostýmy v seriálech, ale nejvíc ji zajímá, co nám móda říká o světě, ve kterém žijeme. Je vystudovaná novinářka, začínala ve zpravodajské redakci, věnovala se zejména zdravotnickým a sociálním tématům.

    ― Reklama ―

    Foto:Pexels

    Rekapitulace místo přátelství. Past jménem catch-up přechází z TikToku do reality

    ― Reklama ―

    Na TikToku frčí videa typu „let’s catch up“, v nichž tvůrci shrnují svůj život do pár minut. Jenže kultura rychlých updatů se nenápadně přesouvá i do offline světa. Přátelství dospělých se mění v sérii „catch-up schůzek“, které připomínají malé status meetingy víc než chvíle opravdového propojení. A právě sociální síť TikTok trend nejen pojmenovala, ale i normalizovala.

    V reálném životě může past názvem catch-up vypadat docela nenápadně. Máte za sebou hektický týden, konečně si domluvíte kávu s kamarádkou a ještě cestou do kavárny přemýšlíte, co všechno musíte probrat. Takže místo toho, abyste spolu jen tak byly, rovnou se pustíte do hlubokého reportu. Jaký byl víkend, jak to jde v práci, co nový kolega nebo děti na nové škole. Konverzace plyne, vše je v pořádku. Přesto si později uvědomíte, že jste spolu vlastně nic nezažily, jen jako byste si vyměnily týdenní report. A padne na vás smutek.

    Catch-up culture jako daň za dospělost. Přátelství zabíjí povinnosti a únava

    Všichni si přitom dobře pamatujeme, že dříve naše přátelství fungovala jinak. Byla spontánnější a přirozenější, jejich součástí byla improvizace a překvapení. Samotná setkání produkovala zážitky a historky, ke kterým bylo možné se ve vzpomínkách s radostí vracet. Jenže s postupující dospělostí je zasáhla práce, vztahy, povinnosti a únava. A tak se z přátelství pomalu stala série oddělených epizod, propojených jen občasnými rekapitulacemi, protože na víc většinou nemáme čas, energii a často ani fantazii.

    Zdroj: Pexels

    Spousta kofeinu, málo hloubky. Korporáty a sociální sítě nás učí updatovat

    Autorka knihy Bad Friends Michelle Elman si půjčila terminologii ze sociálních sítí a říká tomuto typu vztahů „catch-up culture“. Definuje je jako nekonečný koloběh večeří a káv, během kterých si aktualizujeme své životy, ale společně málo co skutečně prožíváme. Přátelství pak ve výsledku působí, jako by se zastavila v čase, pokračují vždy jen od posledního catch-upu dál, nikdy neusilují o to jít hlouběji.

    Přechod od spontánních „hangouts“ k pečlivě naplánovaným setkáním je do jisté míry přirozenou součástí dospělosti. Podle některých odborníků ale dnešní kultura nekonečných catch-upů vznikla i kvůli tomu, jak se v posledních letech změnil způsob našeho života. Ustupující sousedská pospolitost, sílící partnerské závazky a všudypřítomné sociální sítě nás naučily fungovat v rychlých updatech.

    Jak z pasti ven? Chce to akci a společné zážitky, na které se bude vzpomínat

    Odborníci na vztahy dál připomínají, že přátelství potřebuje čas, vlastně hodně času. A nejde jen o plánované schůzky, ale sdílené zážitky. Společný film, víkendový workshop, večer s deskovkami nebo koncert oblíbené kapely dokáží vytvořit víc blízkosti než na 10 kávových catch-upů. Právě tyhle momenty totiž posilují empatii, vyplavují hormony štěstí a vytvářejí pocit, že se na sebe můžeme spolehnout.

    Další rovina catch-up kultury je méně viditelná, ale o to silnější. Existuje silná představa, že skutečný život se odehrává s partnerem, zatímco přátelům ho stačí jen převyprávět. Romantické vztahy mají v naší společnosti jasná očekávání, ale přátelství ne. A tak se snadno stane, že místo sdílení života ho jen reportujeme. Setkání s přáteli tak mohou připomínat pracovní schůzky. Máme málo času, cítíme očekávání výkonu a máme neustálý pocit, že je potřeba přinést něco nového.

    Přátelé mají být součást života. Ne jen pouhá položka na denním programu

    Jenže změnit způsob, jakým se s přáteli potkáváme, není tak snadné, jak to na TikToku vypadá. Umělkyně Nicole So, která fenomén rozebrala ve virálním videu, říká, že mnozí její přátelé cítili to stejné. Od té doby se nesetkávají jen u večeře. Raději si společně vyřídí pochůzky, jdou si zaběhat nebo vyzkoušejí nový sport. Jenže to předpokládá sladěné rozvrhy a flexibilitu, což je pro mnoho z nás luxus.

    A právě nyní přichází paradox. Když se snažíme z catch-up kultury uniknout tím, že si plánujeme společné aktivity týdny dopředu, často začnou působit jako další úkol v diáři. Někteří, jako newyorská drag performerka Atomic Annie, popisují sociální život jako sérii povinností, jež se tváří jako zábava. Annie začala navazovat vztahy vědoměji, s lidmi, kteří chtějí být součástí jejího života, ne jen jejího programu.

    Zapomeňme na pomyslnou produktivnost. A buďme opět jen tak spolu

    Vymanit se z catch-up culture trochu znamená jít proti všemu, co nás sociální sítě učí o produktivní dospělosti. Že podstatná je práce, rozvoj a partnerství. Přátelství, jež nejsou instagramově efektní, se z diáře vytrácejí jako první. Stačí ale začít málem, společnou cestou domů, hlasovkou či setkáním bez programu. Skutečná blízkost nevzniká při reportech, ale ve chvílích, jež jsou určené pouze k tomu být spolu.

    Když jsem si sama uvědomila, že jedno moje cenné přátelství se tímhle způsobem proměňuje, připravila jsem si na další společnou večeři s kamarádkou proslov o catch-up kultuře. Ona mě ale předběhla. Aniž by svému pocitu ze změny našeho vztahu dala název, navrhla, že příště by radši společně „něco“ zažila. A že ji napadlo lezení, ve kterém je dobrá. A já jsem ho přece už dávno chtěla vyzkoušet.

    Zdroje: Dazed Digital, Mamamia, The Everygirl, Upworthy, TikTok, Instagram

    ― Reklama ―

    Výhra na první pohled. Které olympijské kolekce letos zabodovaly nejvíce?

    Zimní olympiáda se nezadržitelně blíží a spolu se sportovními výkony roste i napětí ve světě módy. Nejde jen o boj o medaile, ale také o pečlivou vizuální prezentaci. Sportovní značky se proto tradičně předhánějí v tom, kdo zaujme speciálními olympijskými kolekcemi nejvíce. Které národní looky patří k těm nejpovedenějším a jaké trendy letos povládnou olympiádě?

    Kolekce všech kolekcí naservírována. Robert Wun opět předvedl nevídané

    Robert Wun a jeho haute couture kolekce pro rok 2026 se odehrála jako pomalý, tíživý sen uprostřed bouře. Nešlo o krásu v tradičním smyslu ani o dekorativní extravaganci. Návrhy nesly váhu fyzickou i mentální, a to v doslovném, ale také symbolickém významu. Kladly tak jasnou otázku. Jak daleko může ještě Robert Wun ve své bezchybné tvorbě zajít.

    28 looků, 28 sázek na jistotu. Toteme opět předvádí dospělou módu

    Kolekce Toteme pro podzim a zimu 2026 nepřichází s cílem šokovat ani cokoliv redefinovat. Nabízí něco vzácnějšího. Klidnou, sebevědomou a jednoduchou komunitu modelů. Na 28 looků vystavěných na přesnosti, střídmosti a absolutní nositelnosti potvrzuje, že materiálový luxus dnes spočívá v promyšlené jednoduchosti a důvěře ve skandinávskou estetiku. Toteme nezrcadlí trendy ani módní náladu. Je tu pro minimalisty a vizuální introverty.

    Ikonický Monogram dosáhl 130. narozenin. S Louis Vuitton slaví i Zendaya

    Francouzský módní dům Louis Vuitton otevírá další kapitolu letošních oslav. Jeho ikonické logo Monogram totiž letos dosáhlo 130. narozenin. V nové kampani mu poklonu sklízí také ambasadorka značky a herečka Zendaya. Vyfocená je po boku kabelky Speedy, ke které dokonce sama promlouvá. Louis Vuitton při příležitosti slavení vydal rovněž několik speciálních kolekcí.

    Změny mimo runway. Dior posiluje komunikaci, Kering mění obchodní řízení

    Módní domy v posledních měsících nemění jen umělecká jména kreativních ředitelů. Paralelně probíhají přesuny v manažerských strukturách, které mají přímý vliv na to, jak značky fungují na trhu. Dior posiluje komunikaci v Americe, skupina Kering rozšiřuje vedení o novou obchodní pozici. Luxus se přeskupuje i tam, kde změny nejsou na první pohled vidět.

    Jaden Smith na hranici možností. Jeho debut pro Louboutin vyvolává pochyby

    Legendární obuvní dům Christian Louboutin vkročil do nové éry. Oficiálně přivítal debut nového kreativního ředitele pánských kolekcí, Jadena Smith. Americký rapper vkročil na návrhářské parkety poprvé a není proto divu, že jeho tvorba vyvolává rozporuplné reakce. Otevírá se tím širší debata o tom, zda mají celebrity v nejvyšších pozicích luxusních značek své místo.

    Móda v kostce: Lisa tančí v NikeSkims a Swarovski vítá Valentýna s Arianou Grande

    Nike a Skims usilují o další virální moment. Tváří jejich jarní "ballerina" kolekce se stala zpěvačka Lisa. Rovněž Laneige si pro sebe uzmul hudební hvězdy, značka jmenovala za ambasadorky skupinu Katseye. Swarovski zase vítá Valentýna spolu s Arianou Grande, zatímco Vans vydává tenisky inspirované kabelkou Chanel. Alexander McQueen čelí v Itálii odborům.

    Držet se kódu a groteskně kultivovat. Rick Owens opět předvedl „to svoje“

    Rick Owens patří k návrhářům, u jehož kolekcí člověk nikdy nezačíná přemýšlet od nuly. Každá další řada se čte v kontextu těch předchozích, jako kapitola v dlouhém, někdy repetitivním, jindy překvapivě inovativním příběhu. FW26 v Palais de Tokyo působí právě tak. Povědomě, ale posunutě. Jako by Owens vzal motivy, jež už známe, a nechal je narůst do nové karikatury.

    Naomi Osaka hraje jinak. Na tenisovém kurtu obléká výkon do vysoké módy

    Naomi Osaka se na kurtu nikdy nespokojila s nenápadným vzhledem. Výrazné siluety, sukně s tylovou podšívkou a nápadné mašle dokazují, že móda je pro ni důležitým prostředkem sebevyjádření. Na Australian Open 2026 svůj osobitý styl posunula ještě dál. Její futuristický outfit spojil sportovní výkon s uměleckou vizí a okamžitě upoutal pozornost fanoušků i médií.

    Power tailoring v moderním rytmu. Saul Nash posouvá eleganci na novou úroveň

    Kolekci podzim/zima 2026 s názvem Masquerade představuje Saul Nash jako vytříbenou úvahu o tom, jak oblečení formuje identitu. Britsko-karibský návrhář, známý svým pohybem inspirovaným přístupem k pánské módě, tentokrát pracuje s oděvem jako s prostředkem proměny. Nástrojem, který umožňuje skrývat se i vystupovat, chránit se i osvobozovat.

    Alessandro Michele oživil počátek Valentino. Uctil památku módního velikána

    Nejnovější kolekce Valentino nebyla očekávaná jen proto, že byla teprve druhou haute couture řadou, kterou Alessandro Michele pro značku vytvořil. Jednalo se o první tvorbu, jež značka odhalila po smrti zakladatele. Grandiózní show však předčila veškeré předpoklady. Do popředí postavila velkolepost filmového světa, jímž se kdysi Valentino Garavani inspiroval.

    Chanel Culture Fund opět sbírá talenty. Potenciál odměňuje 100 tisíci eur

    Platforma Chanel Culture Fund nevznikla jako grantový program v tradičním smyslu slova. Od začátku pracuje s myšlenkou, že kultura se nedá řídit tabulkami ani termíny. Chanel Next Prize, její nejviditelnější část, sleduje autory ve chvíli, kdy se jejich jazyk teprve rýsuje. Neodměňuje hotová díla, ale potenciál myšlení. Právě proto působí každá nová edice spíše jako kurátorské gesto než soutěž, na které jsme zvyklí například u koncernu LVMH.

    Julian Klausner opět zazářil. Dries Van Noten nadále mluví jazykem Antverp

    ruhá pánská řada Juliana Klausner pro Dries Van Noten potvrzuje, že se značka ocitla v rukou autora, který rozumí jeho jazyku do poslední slabiky. Kolekce Fall/Winter 2026 pracuje s emocí dospívání, aniž by sklouzla k sentimentu. Mluví skrze vrstvy, proporce a textury. A dělá to s intelektuální jistotou, jež působí samozřejmě a souběžně se zásadní váhou značky.

    Pohádka jménem Chanel. Matthieu Blazy daroval haute couture svěží lehkost

    Matthieu Blazy ve svém haute couture debutu pro Chanel již poněkolikáté potvrdil, že je muž na správném místě. Grand Palais proměnil ve stylu Karla Lagerfeld v magický set připomínající pohádkový les. Návrhy ale navrátil do dob samotné Coco Chanel. Jejich siluety odlehčil způsobem, který na přehlídkové molo přinesl závan svěžího duchu a jeho geniální experimentaci.

    Zahrada kreativní kontinuity. Jonathan Anderson odkryl haute couture pro Dior

    Módní svět v pondělí se zatajeným dechem hleděl na jednu z nejvíce očekávaných událostí sezóny. Jonathan Anderson odhalil svůj haute couture debut pro Dior. Stejně jako u předešlých kolekcí, také nyní se opřel o myšlenku kreativní kontinuity. Jeho propracované návrhy proto odkazovaly na lásku Christiana Dior k přírodě, květiny Rafa Simons i siluety Johna Galliano.

    Chůze jako podpis. Yasmin Wijnaldum proměnila svůj krok v modelingový úspěch

    Chůze jako podpis. Yasmin Wijnaldum proměnila svůj krok v modelingový úspěch Jméno Yasmin Wijnaldum rezonuje nejen ve světě modelingu, ale i mezi miliony módních fanoušků po celém světě. To, čím se skutečně odlišuje, nejsou pouze kampaně pro prestižní značky či přehlídky na ikonických molech. Je to modelčina jedinečná chůze, která se stala jejím podpisem. Každý její krok dokáže upoutat pozornost a vytvořit atmosféru, jež mění přehlídková mola na její vlastní pódium. A právě tím redefinuje pojem moderní supermodelky.

    ― Reklama ―

    ― Reklama ―