Bangladéš aktuálně prochází nejteplejším obdobím roku. V době, kdy teploty rutině šplhají nad 37 stupňů však řada tamních továren, včetně těch oděvních, musela vypnout své větráky i klimatizace. Důvodem jsou výpadky proudu způsobené konfliktem v Íránu. Situace dopadá nejen na dodavatelský řetězec, ale především dělníky, jež nejsou proti vedru dostatečně chránění.

Neustálé pocení, závratě, křeče nebo mdloby. I to jsou některé z důsledků neutuchajícího vedra, které v posledních týdnech dopadá na dělníky oděvních továren v Bangladéši. Země totiž v dubnu a květnu čelí nejteplejším dnům roku. Závratné teploty však nezvládá kontrolovat, zároveň se totiž potýká s výpadky proudu, které způsobil trvající konflikt v Íránu. Situace tak opět vynáší na povrch nehezké stíny módního průmyslu.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený HERA (@heranow_org)

Zodpovědný je celý dodavatelský řetězec. Většina značek však nadále mlčí

Zatímco Evropa zažívá první sluncem řádně nasycené dny, pracovníci oděvních továren v Bangladéši, kteří jsou zodpovědní za většinu jejího oblečení, trpí neústupnými vlny veder. Teploty mezi 35 a 40 stupni Celsia jsou na denním pořádku a jedinou úlevu při práci tak nabízejí fény nebo klimatizace. Právě ty však musela v posledních týdnech řada továren vypnout, jelikož je příliš nákladné spustit při výpadcích proudu generátory.

^{Zdroj: Unsplash}

Bangladéš totiž až 95 procent své energie importuje. A právě trvající konflikt v Íránu a s ním související výpadky a prudký nárůst cen pohonných hmot už tak nestabilní situaci ještě zhoršil. Již nyní se proto očekává, že dojde k omezení produktivity, největší dopady však pociťují samotní dělníci. Podle reportu agentury Reuters nemá totiž druhý největší dodavatel oblečení na světě specifická ochranná opatření proti tepelnému stresu.

^{Zdroj: Unsplash, Pexels}

Průzkum Bangladéšského institutu pro studium práce, zveřejněný letos v únoru, uvedl, že 78 procent z 215 dotázaných pracovníků v oděvním průmyslu zažilo silnější letní horko, zatímco zhruba polovina účastníků popsala, že prudce stoupající teploty je oslabily a oni následně onemocněli. Nesnesitelné horko tak poodkrývá podmínky, za jakých vzniká oblečení, jež často putuje do světových fast fashion řetězců.

Bangladéšská vláda sice pro roky 2026 až 2031 přijala národní adaptační plán pro zdraví a část vedení hlavního města Dháka slíbilo vysázet v příštích pěti letech 300 tisíc stromů, taková opatření však nestačí. Tepelný stres je totiž problémem, za který byl měl být zodpovědný celý dodavatelský řetězec, včetně firem, jež služby továren využívají. Právě ony však zůstávají mlčet, zatímco čísla na teploměru šplhají rok co rok o něco výš.

_{Zdroje: Autorský článek}