Virgil Abloh patřil mezi tvůrce, kteří dokázali změnit vnímání luxusu a zasadit svou tvorbu do popkultury. Architekt vzděláním, vizionář srdcem a vypravěč generace, jež chtěla luxus cítit, ne jen obdivovat. Byl prvním Afroameričanem, který usedl do čela pánských kolekcí Louis Vuitton a mužem, jenž s lehkostí překládal jazyk ulice do slovníku vysoké módy. V pouhých 41 letech odešel, ale jeho odkaz zůstal nesmrtelný.
Móda mu byla laboratoří, kde testoval možnosti, jak prolnout světy, které si do té doby málokdo dovolil propojit. V jeho rukou se tenisky stávaly muzejními exponáty, nábytek z Ikea sběratelskými kousky a klasické kufry Rimowa objekty touhy. Návrhář Virgil Abloh byl v podstatě kulturní inženýr, jenž dokázal posunout hranice tradiční módy a změnit vnímání celého módního průmyslu.
Génius s velkým „G“. Virgil Abloh patří mezi nejuznávanější vizionáře
Virgil Abloh vyrůstal daleko od módních metropolí, v americkém státě Illinois, ale už na univerzitě ho fascinovalo spojení struktury a estetiky. Vystudoval stavební inženýrství a architekturu. Kombinace mu dala do vínku unikátní pohled. Módu nevnímal jako povrch, ale konstrukci prostoru i identity. V Chicagu nasával rytmus ulice, v akademii disciplínu a z obojího vystavěl vlastní estetiku.


Zdroj: Profimedia – Virgil Abloh | Kanye West
Do světa módy vstoupil skrze hudbu. Jako blízký spolupracovník Kanyeho West se podílel na vizuálním směřování jeho labelu i na obalu alba Watch the Throne. Už tehdy bylo jasné, že Abloh vidí svět jinak. Umně propojoval architekturu, grafiku, hudbu a streetwear. V roce 2013 představil vlastní značku Off-White, jež rychle redefinovala pojem streetwear luxusu. Její ikonické uvozovky, diagonální pruhy a průmyslové pásky se staly univerzálním jazykem nové generace.

Zdroj: Off-White
Právě značka Off-White ho vynesla mezi velikány. Virgil Abloh dokázal to, o co se jiní pokoušeli marně, vzít autenticitu ulice a přenést ji na pařížské molo, aniž by cokoli ztratila. Jeho kolekce rezonovaly s mladými, ale zároveň si získaly respekt módních kritiků i historických domů. Značka se stala symbolem doby, kdy luxus přestal být o hedvábí a perleti, ale o schopnosti reflektovat současnost.
Virgil Abloh v čele Louis Vuitton. Inovace střídaly ikonické spolupráce
Zlomovým okamžikem však bylo jmenování do čela pánské řady Louis Vuitton v roce 2018. Designér se stal prvním černošským uměleckým ředitelem v historii značky a jeho debutová přehlídka v Paříži vešla do dějin. Duhová runway na nádvoří Palais Royal symbolizovala inkluzi a otevřenost. Když se na finále objal s Kanyem, fotografie obletěly svět jako okamžik nové éry. Pro studenty, které pozval do první řady, to byla lekce. Luxus není o uzavřených dveřích, ale o sdílení. Což ale s momentálním stavem módního průmyslu moc nerezonuje.
Vedle Louis Vuitton si Abloh podmanil i svět spoluprací. Jeho kolekce Nike The Ten rozebrala ikonické tenisky na součástky a složila je znovu jako sochy každodenního života. S Ikea představil sérii Markerad, která proměnila obyčejné bytové doplňky v kultovní kousky a s Rimowa ukázal, že i kufr může být průhledným artefaktem. Spolupráce s Mercedes-Benz, Evian či Pioneer DJ dokazovaly, že jeho myšlení překračuje módu a funguje napříč disciplínami.
LVMH si Abloha vážil více než kohokoliv jiného. Snovou kariéru přerušila zákeřná nemoc
V roce 2019 přišla retrospektivní výstava Figures of Speech, jež odstartovala v chicagském Museum of Contemporary Art a později dorazila také do Brooklynu. Shrnula jeho dráhu od grafických návrhů přes Off-White až po Louis Vuitton a ukázala, že Ablohovo dílo je vizuální kronika generace. Koncern LVMH mezitím odkoupil majoritní podíl v Off-White a otevřel mu dveře k ještě širším projektům.


Zdroj: Brooklyn Museum, Footshop
Bohužel, kariéru talentovaného návrháře přerušila zákeřná nemoc. Dne 28. listopadu 2021 zemřel na vzácnou formu rakoviny, kterou dlouho tajil. Svět ho oplakal, ale zároveň oslavil. Jeho poslední řady pro Louis Vuitton se staly oslavou života, hudby a barev, nikoli tichým rekviem. Návrhářův odkaz žije v současnosti v každém detailu, který nese jeho rukopis. V uvozovkách, v průmyslovém pásku, a hlavně v myšlence, že móda má spojovat, ne rozdělovat.
Zdroje: GQ, The Guardian, New York Times, L’OFFICIEL, Instagram, YouTube