― Reklama ―

― Reklama ―

Pánská přehlídka pro SS27 z dílny Simone Rocha se stala jedním z nejdiskutovanějších témat letošního módního veletrhu Pitti Uomo ve Florencii. Zatímco kritici vyzdvihovali její emocionální hloubku, precizní krejčovství a osobní příběh, na sociálních sítích se znovu rozhořela známá debata o genderu. Je to ještě pánská móda? A co vlastně v současnosti definuje maskulinitu?

Komentáře na sociálních sítích pod příspěvky z debutové pánské přehlídky značky Simone Rocha připomínaly chatovací skupinu příznivců manosféry. Irská návrhářka představila muže oděné do krajkových košil, transparentních vrstev, vyšívaných látek, jemných hedvábných detailů a tylu. A hle, debata se rozvířila.

Kolekce pro jaro/léto 2027 nepůsobila jako provokace, ba naopak překvapivě přirozeně, intimně a lidsky. Podle mnoha recenzí šlo o jednu z dosud nejosobnějších přehlídek designérky, která při tvorbě čerpá ze vzpomínek na dětství, rodinu a irské kořeny. Jemnost, kterou do pánského oděvu dostala, je jejím autentickým vyjádřením emocí.

Kulturní stereotypy opět na scéně. Muž má nosit kalhoty, žena sukně. Nebo ne?

Když se na mole objeví muž v robustním obleku inspirovaném uniformou, málokdo cítí potřebu diskutovat o jeho mužnosti. Jakmile má na sobě ale krajku, výšivku nebo sukni, část publika začne zpochybňovat samotnou podstatu jeho maskulinity. Proč?

Zdroj: Profimedia, Simone Rocha

Odpověď pravděpodobně nesouvisí s módou, ale s kulturními stereotypy, které si v sobě neseme po generace. Moderní společnost si vytvořila úzkou definici toho, jak má muž vypadat. Má být silný, funkční a racionální, hlavně ale nesmí působit příliš zdobně a křehce (Na to máme ženy!). Estetická zdrženlivost se stala synonymem mužnosti. Vše, co tuto představu narušuje, bývá označeno za femininní, jinými slovy méněcenné.

Historie odívání přitom ukazuje pravý opak. Oblečení nikdy nebylo tak striktně genderově rozdělené, jak jsme si zvykli věřit. Muži po staletí nosili oděvy, které by dnes mnoho lidí bez váhání označilo za ženské. Aristokraté evropských dvorů se oblékali do bohatě zdobených kabátců, krajkových límců, hedvábí, saténu nebo vyšívaných punčoch. Podpatky byly původně výsadou mužské elity a symbolizovaly moc, společenské postavení i bohatství. Šaty, tuniky a suknicové siluety byly po většinu lidských dějin zcela běžnou součástí pánského šatníku napříč kulturami.

Pracovník v továrně sukně nosit nemůže. Ale co když ťuká do počítače?

Teprve relativně nedávná historie, čtěte průmyslová revoluce a důraz na praktičnost, produktivitu a uniformitu, z pánského odívání vytlačila zdobnost. Šatník mužů se zúžil na tmavé obleky, košile a jasně definované strohé siluety. Vše, co se od tohoto modelu odchylovalo, začalo být vnímáno jako nepatřičné. Oblečení bylo především funkční, zjednodušilo se a unifikovalo tak, aby bylo co nejpohodlnější k práci, hlavně v továrnách.

Móda vždy fungovala jako zrcadlo společnosti. I když značná část populace stále pracuje ve výrobním průmyslu, vysoké procento se přesunulo do kanceláří a k počítačům, kde je často vyžadován určitý dresscode. Právě ten vyžaduje u mužů obleky, košile a kravaty, stejně jako u žen sukně a lodičky. Jenže s nástupem generace Z se mnohé proměňuje. Mladí lidé stále častěji odmítají představu, že látka, střih nebo určitý design mají automaticky určovat identitu svého nositele. Sukně není ženská. Oblek není pánský. Jsou to jen kusy oblečení, kterým význam přisuzujeme my sami.

Právě proto působí přehlídka Simone Rocha tak aktuálně. Nenabízí pouze nové siluety, ale i jiný pohled na mužství. Modely návrhářky vyzařují klid, sebevědomí a vnitřní jistotu. Jsou tedy navržené pro muže, kteří okolnímu světu nepotřebují neustále dokazovat svou maskulinitu. Což je nejspíše to, co některé pozorovatele tak znejisťuje.

Bowie, Prince a Harry Styles. Kromě zpěvu je spojuje i móda, a to ta dámská

Muži, kteří si dovolí nosit tradičně femininní prvky, jako jsou sukně či krajky, navíc často působí sebevědoměji než ti, kteří se jim za každou cenu vyhýbají. Obléct si něco, co zpochybňuje normy, vyžaduje sebedůvěru. Je to důkaz osobní svobody.

Zdroj: Gucci

Móda tak opakovaně ukázala, že největší stylové ikony byly právě ti, jež odmítli respektovat hranice své doby. Ať už se podíváme na Davida Bowie, Prince, nebo z aktuálních interpretů Harryho Stylese, Asapa Rockyho, či zpěváka Somber, všechny spojuje feminní estetika. Není náhodou, že Simone Rocha, návrhářka pracující s tématy romantiky, rodiny a emocí, vytvořila kolekci, jakou vytvořila. Ve světě, který od mužů po staletí vyžaduje sílu a zdrženlivost, představuje jemnost radikální gesto. O to víc s rostoucí popularitou konzervativních hodnot.

Móda je formou sebevyjádření, kreativity a identity. Neměla by být omezována představou, že určité střihy, materiály či zdobení náleží jen jednomu pohlaví. Pokud nás v roce 2026 dokáže pohoršit muž v krajkové košili, možná to vypovídá o tom, jak pevně se stále držíme zastaralých představ o mužství. A možná je na čase posunout se dál.

Zdroje: Autorský článek

Autor článku:
Marie Kolajová
Marie Kolajováhttps://fashionup.cz/
Marie se věnuje komentářům, analýzám a rozhovorům, které propojují módu a design se společenským děním. Módní žurnalistice se věnuje už od vysoké školy, k designu a společenským tématům se přesunula v posledních pár letech. Miluje tanec, kvalitní kávu a umění, za nímž často cestuje. Pokud zrovna nepíše, tvoří videa na Instagram, učí se švédštinu a doufá v lepší zítřky.

― Reklama ―

Foto:Reuters

Sukně, nebo kalhoty. Proč potřebujeme rozlišovat oblečení podle genderu?

― Reklama ―

Pánská přehlídka pro SS27 z dílny Simone Rocha se stala jedním z nejdiskutovanějších témat letošního módního veletrhu Pitti Uomo ve Florencii. Zatímco kritici vyzdvihovali její emocionální hloubku, precizní krejčovství a osobní příběh, na sociálních sítích se znovu rozhořela známá debata o genderu. Je to ještě pánská móda? A co vlastně v současnosti definuje maskulinitu?

Komentáře na sociálních sítích pod příspěvky z debutové pánské přehlídky značky Simone Rocha připomínaly chatovací skupinu příznivců manosféry. Irská návrhářka představila muže oděné do krajkových košil, transparentních vrstev, vyšívaných látek, jemných hedvábných detailů a tylu. A hle, debata se rozvířila.

Kolekce pro jaro/léto 2027 nepůsobila jako provokace, ba naopak překvapivě přirozeně, intimně a lidsky. Podle mnoha recenzí šlo o jednu z dosud nejosobnějších přehlídek designérky, která při tvorbě čerpá ze vzpomínek na dětství, rodinu a irské kořeny. Jemnost, kterou do pánského oděvu dostala, je jejím autentickým vyjádřením emocí.

Kulturní stereotypy opět na scéně. Muž má nosit kalhoty, žena sukně. Nebo ne?

Když se na mole objeví muž v robustním obleku inspirovaném uniformou, málokdo cítí potřebu diskutovat o jeho mužnosti. Jakmile má na sobě ale krajku, výšivku nebo sukni, část publika začne zpochybňovat samotnou podstatu jeho maskulinity. Proč?

Zdroj: Profimedia, Simone Rocha

Odpověď pravděpodobně nesouvisí s módou, ale s kulturními stereotypy, které si v sobě neseme po generace. Moderní společnost si vytvořila úzkou definici toho, jak má muž vypadat. Má být silný, funkční a racionální, hlavně ale nesmí působit příliš zdobně a křehce (Na to máme ženy!). Estetická zdrženlivost se stala synonymem mužnosti. Vše, co tuto představu narušuje, bývá označeno za femininní, jinými slovy méněcenné.

Historie odívání přitom ukazuje pravý opak. Oblečení nikdy nebylo tak striktně genderově rozdělené, jak jsme si zvykli věřit. Muži po staletí nosili oděvy, které by dnes mnoho lidí bez váhání označilo za ženské. Aristokraté evropských dvorů se oblékali do bohatě zdobených kabátců, krajkových límců, hedvábí, saténu nebo vyšívaných punčoch. Podpatky byly původně výsadou mužské elity a symbolizovaly moc, společenské postavení i bohatství. Šaty, tuniky a suknicové siluety byly po většinu lidských dějin zcela běžnou součástí pánského šatníku napříč kulturami.

Pracovník v továrně sukně nosit nemůže. Ale co když ťuká do počítače?

Teprve relativně nedávná historie, čtěte průmyslová revoluce a důraz na praktičnost, produktivitu a uniformitu, z pánského odívání vytlačila zdobnost. Šatník mužů se zúžil na tmavé obleky, košile a jasně definované strohé siluety. Vše, co se od tohoto modelu odchylovalo, začalo být vnímáno jako nepatřičné. Oblečení bylo především funkční, zjednodušilo se a unifikovalo tak, aby bylo co nejpohodlnější k práci, hlavně v továrnách.

Móda vždy fungovala jako zrcadlo společnosti. I když značná část populace stále pracuje ve výrobním průmyslu, vysoké procento se přesunulo do kanceláří a k počítačům, kde je často vyžadován určitý dresscode. Právě ten vyžaduje u mužů obleky, košile a kravaty, stejně jako u žen sukně a lodičky. Jenže s nástupem generace Z se mnohé proměňuje. Mladí lidé stále častěji odmítají představu, že látka, střih nebo určitý design mají automaticky určovat identitu svého nositele. Sukně není ženská. Oblek není pánský. Jsou to jen kusy oblečení, kterým význam přisuzujeme my sami.

Právě proto působí přehlídka Simone Rocha tak aktuálně. Nenabízí pouze nové siluety, ale i jiný pohled na mužství. Modely návrhářky vyzařují klid, sebevědomí a vnitřní jistotu. Jsou tedy navržené pro muže, kteří okolnímu světu nepotřebují neustále dokazovat svou maskulinitu. Což je nejspíše to, co některé pozorovatele tak znejisťuje.

Bowie, Prince a Harry Styles. Kromě zpěvu je spojuje i móda, a to ta dámská

Muži, kteří si dovolí nosit tradičně femininní prvky, jako jsou sukně či krajky, navíc často působí sebevědoměji než ti, kteří se jim za každou cenu vyhýbají. Obléct si něco, co zpochybňuje normy, vyžaduje sebedůvěru. Je to důkaz osobní svobody.

Zdroj: Gucci

Móda tak opakovaně ukázala, že největší stylové ikony byly právě ti, jež odmítli respektovat hranice své doby. Ať už se podíváme na Davida Bowie, Prince, nebo z aktuálních interpretů Harryho Stylese, Asapa Rockyho, či zpěváka Somber, všechny spojuje feminní estetika. Není náhodou, že Simone Rocha, návrhářka pracující s tématy romantiky, rodiny a emocí, vytvořila kolekci, jakou vytvořila. Ve světě, který od mužů po staletí vyžaduje sílu a zdrženlivost, představuje jemnost radikální gesto. O to víc s rostoucí popularitou konzervativních hodnot.

Móda je formou sebevyjádření, kreativity a identity. Neměla by být omezována představou, že určité střihy, materiály či zdobení náleží jen jednomu pohlaví. Pokud nás v roce 2026 dokáže pohoršit muž v krajkové košili, možná to vypovídá o tom, jak pevně se stále držíme zastaralých představ o mužství. A možná je na čase posunout se dál.

Zdroje: Autorský článek

― Reklama ―

Móda miluje symboliku jídla. Její vztah s konzumací je však trochu toxický

Kultura módy byla se světem jídla vždy do jisté míry propojená. Jejich provázanost však obnáší překvapivé nuance. Módní marketing zjišťuje, že i když všichni tak trochu „jsme tím, co jíme“, náš vztah k jídlu má performativní rozměr. Je půvab jídla relevantní skutečně jen kvůli jeho estetické stránce?

Krása na hranici děsu. Proč nás temnota v módě tak fascinuje?

Některé věci nás zneklidňují, a přesto od nich nedokážeme odtrhnout pohled. Možná je to tím, že nás vytrhávají z každodennosti a nabízejí něco nečekaného. Temnota, neobvyklé detaily a motivy na hranici krásy a děsu si našly své místo i ve světě módy. Například kolekce Alexander McQueen jaro/léto 2027 ukazuje, že móda nemusí být jen o dokonalosti. Může být znepokojivá a místy až děsivá. Právě kontrast mezi přitažlivým a nepříjemným jí dodává zvláštní kouzlo. To, co nás nejprve zarazí, v nás může vzbudit zvědavost a horor tak nemusí zůstat jen na filmovém plátně, může se stát i inspirací pro unikátní módní tvorbu.

Max Mara představuje novou značku. M-M For Mondays and More sází na pohodlí a minimalismus

Skupina Max Mara Fashion Group rozšiřuje své portfolio o novou dámskou značku M-M For Mondays and More. Její nabídka stojí na úpletových a žerzejových modelech, variabilitě a funkčním designu, který má odpovídat proměnlivému rytmu každodenního života. Kolekce je zatím dostupná pouze na e-shopu.

Hailey Bieber prý nepodporuje nadměrnou spotřebu. Tak proč prodává zbytečnosti?

Minimalistická estetika, kosmetické produkty v kapesním balení a doplňky, bez kterých by se obešla většina z nás. Hailey Bieber na byznys summitu Fortune prohlásila, že nemá zájem o nadspotřebu. Její značka Rhode přitom stojí na obchodním modelu, jenž neustále přichází s důvody, proč si koupit další věc. O peníze jí prý také nejde. Po miliardové akvizici společností e.l.f. Beauty a rekordních prodejích se ale Rhode stává jedním z největších hráčů kosmetického trhu. Zdá se tedy, že je úspěšná podnikatelka takzvaně out of touch.

Anthony Vaccarello a Saint Laurent. Deset let, které změnily tvář francouzského luxusu

Anthonyho Vaccarello v roce 2016 čekal nelehký úkol. Převzal vedení značky Saint Laurent, měl navázat na éru jeho předchůdce Hediho Slimane a současně najít vlastní cestu k odkazu jednoho z nejvlivnějších módních domů světa. Během následující dekády proměnil značku v synonymum temné smyslnosti. Jeho odchod z pozice kreativního ředitele letos v říjnu uzavírá kapitolu, která ovlivnila nejen podobu Saint Laurent, ale i to, jak dnes vypadá sexy móda.

Odkloňte se od studené blond. Honey-latte je barva letošního podzimu

Přemýšlíte o změně vlasů, ale nechcete se pouštět do ničeho radikálního? Někdy stačí jen drobná úprava odstínu, aby účes působil svěžeji. Právě honey-latte hair by mohla být tou správnou volbou. Propojuje krémově béžovou blond s medovými odlesky, díky nimž vlasy získají hřejivější tón, aniž by působily příliš zlatě nebo uměle. Jak tohoto vzhledu dosáhnout, komu nejlépe sluší a co říct kadeřníkovi, aby barva působila přirozeně a měla ten správný šmrnc?

Bottega Veneta je po pěti letech zpět na Instagramu. Oslavuje své 60. výročí

Jen málokteré značce by se naskytl tak dramatický způsob, jak oslavit své narozeniny. Bottega Veneta si však půdu přichystala již před pěti lety. V roce 2021 vyprázdnila svůj Instagram. Nyní se na něj nečekaně...

Pařížský šarm spočívá v kontrastu. Zvýrazněte rty a nechte je promluvit

Červená rtěnka Catherine Deneuve ve filmu Belle de Jour nebo zvýrazněné rty Jane Birkin nejsou jen ikonickými obrazy francouzské krásy. Staly se součástí vizuální paměti několika generací a dodnes určují, jak vnímáme pařížský přístup k líčení. Výrazná rudá se neustále vrací na přehlídková mola jako připomínka toho, že i jediný detail dokáže definovat celý vzhled. Právě na kontrastu, lišícím se v textuře i lesku, stojí nadčasovost francouzského líčení. Alespoň jeden takový kousek by proto neměl chybět v žádné kabelce.

Letošní Fashion Awards mají jasno. Cenu za mimořádný přínos obdrží Yohji Yamamoto

Pomyslnou tečku za letošním rokem učiní módní průmysl mimo jiné skrze tradiční Fashion Awards. Slavnostní událost pořádaná Britskou módní radou vzdá opět hold talentovaným návrhářům. Zatímco na návrháře roku si ještě počkáme, už nyní je jasné, kdo si odnese cenu za mimořádný přínos. Tentokrát se pocty dočká Yohji Yamamoto, japonský designér, který přepsal pravidla módy.

Pařížský hotel jako divadelní kulisa. Vincent Darré stvořil Le Magnifique

V srdci pařížské čtvrti Montparnasse vznikl hotel, který je spíš uměleckou fantazií než klasickým ubytováním. Francouzský interiérový designér Vincent Darré vytváří svět inspirovaný uměním, bohémským životem a atmosférou staré Paříže. Hosté podle něj mohou cestovat, aniž by ubytování vůbec opustili.

Móda v kostce: Jennifer Lawrence založila beauty značku a Versace navrací couture

Halloween je sice ještě před námi, značky však už pozornost upínají směrem k Vánocům. Po svém je vítá SKIMS, tentokrát s celým klanem Kardashians, zatímco Swarovski si zve na pomoc Arianu Grande. Na svátky ale nečeká Jennifer Lawrence, která již nyní odhalila svou vlastní beauty značku. Rovněž Versace sdílí překvapivou novinku. V lednu na runway navrátí haute couture řadu. Platforma Lyst pak zveřejnila výsledky z třetího čtvrtletí.

Mikro trendy, fashion slop a nekonečný konzum. Proč nás móda přestává bavit?

V rozmanitém světě módy lidé dlouho nacházeli prostředek k sebevyjádření, únik od stereotypu nebo oblíbený koníček. Element zábavy však z módního odvětví, zdá se, v posledních letech mizí. S algoritmizací trendů, zánikem subkultur a ekonomickou nejistotou roste i počet mladých lidí, pro které móda ztratila kouzlo.

Prada staví vánoční kampaň proti záplavě AI obsahu. Oživuje ji ručně kreslená animace

Vánoční kampaň značky Prada propojuje fotografie Glena Luchford s ručně kreslenou animací legendárního tvůrce Johna Pomeroy. V kampani s názvem Drawing Prada se Sadie Sink, Maya Hawke a další herci ocitají v zasněženém světě fantazie, kde jejich doplňky přitahují pozornost zvířecích postav. Dnes, kdy se většina reklam spoléhá na vizuály generované umělou inteligencí, je kreativita a ručně vyrobený obsah o to důležitější.

Ruční práce opět symbolizuje vrchol luxusu. Haute couture dává ruce pryč od AI

Přístup k novým technologiím býval exkluzivní záležitostí. Balenciaga už v roce 2022 vydala kolekci s AI avatary, neživé modely použil například i Guess a uměle generované vizuály ke kampani se objevily také u Moncler či Valentino. Když se však umělá inteligence a automatizace dostávají k široké veřejnosti, dává od nich luxus ruce pryč. Vrací se high fashion zpět k lidské tvorbě?

Falešný aktivismus na přehlídkových molech. Chce být vysoká móda přístupná?

Luxusní kolekce údajně inspirované dělníky, falešná reprezentace na molech a slogany oslavující „obyčejné lidi“. Haute couture se ráda stylizuje do role altruistického odvětví. Její skutečná praxe však zůstává záležitostí elit. Debatu o přístupnosti módy znovu otevírají shows jako The 99%, kterou na letošní Paris Fashion Week přinesly Matières Fécales.

Zaměřeno na doplňky. Příští jaro ovládnou pásky, vrstvené šperky i mašle

Podzimní týdny módy jsou za námi. Je proto nejlepší čas podívat se, jaké nejzajímavější doplňky módní domy prezentovaly. Tyto zdánlivě drobné detaily mohou rozhodnout o charakteru celého outfitu a zároveň jsou jednoduchým trikem, jak oživit i ten nejobyčejnější look. Přehlídkám dominovaly široké pásky, výrazné šperky, lodičky s mašlemi, kšiltovky i minimalistické kabelky.

― Reklama ―

― Reklama ―