― Reklama ―

― Reklama ―

Návrhářka Žofie Soldánová stojící za českou značkou Naiad věří, že každá žena má v jakémkoli věku svou vlastní krásu. Z toho vychází i její tvorba, skrze kterou chce ženám nabídnout možnost cítit se étericky a silně zároveň. Česká módní scéna má podle ní obrovský potenciál. Lokální trh je však konzervativní a návrhářům trochu svazuje ruce, neboť musí najít správnou rovnováhu mezi kreativitou a prodejností.

Má tvá módní značka Naiad nějaký charakteristický designový prvek?

Jsou jím mačkané textury, ke kterým mám osobní vztah. Vznikly úplnou náhodou při žehlení podšívky do saka, na které jsem omylem vytvořila nevratné záhyby. Byla jsem z toho tehdy dost nešťastná, protože se snažím neplýtvat materiály, a navíc to byla krásná kvalitní podšívka.

Přemýšlela jsem proto, jak ji zachránit a rozhodla se ze záhybů vytvořit abstraktní vzor. Vznikl přírodní organický motiv, který si zachovával nahodilost, jež se mi zalíbila. “Mačkání”, jak této technice říkám, dává oděvu mnoho pozitivních vlastností. Jednak umožní přirozené uzpůsobení tvaru těla a zároveň šetří nositeli čas se žehlením.

Co symbolizuje název tvé značky a od čeho je odvozen?

Název Naiad vychází z řecké mytologie a je odvozený od vodních nymf najád, které ačkoliv jsou smrtelné, jsou věčně krásné. Věřím, že v jakémkoliv věku má každá žena svou vlastní krásu a není proto potřeba vzhlížet k trendu mladosti. Svou tvorbou chci podporovat ženy v jejich sebevědomí a unikátní osobnosti. Název vznikl ještě během mého studia ve druhém ročníku na bakaláři, kdy jsem jménem značky chtěla vystihnout obsah mé tvorby.

Zdroj: Samuel Alex

Jak bys tedy svou tvorbu charakterizovala a pro koho tvoříš?

Tvořím převážně pro ženy, s výjimkou mé diplomové práce a kolekce HapSen, do které mi přišlo důležité zapojit i pánský oděv. Snažím se ženám nabídnout možnost cítit se silně a étericky zároveň. Inspiraci často čerpám z harmonie asijské estetiky, s ohledem k mému dětství strávenému v Číně. Mám ráda vztah oděvu k tělu a s tím související práci se střihovou konstrukcí a modelací. Nejkrásnější mi přijde možnost uzpůsobit oděv konkrétní nositelce, jejím mírám a jedinečné osobnosti.

Svou diplomovou práci HapSen, kterou jsi zmínila, ses rozhodla věnovat projektu zaměřenému na haptické oblečení pro osoby se zrakovým postižením. Proč sis vybrala zrovna tohle téma?

Projekt HapSen, a zároveň i moje diplomová práce, je zaměřený na haptické oblečení pro osoby se zrakovými poruchami a vznikl ve spolupráci s návrhářkou Valerií Vrbovou. Chtěly jsme vytvořit koncept, který by byl něčím užitečný. Valerie měla zkušenosti s odíváním pro atopiky a já jsem se zase věnovala vlivu oděvu na psychický stav člověka. Shodly jsme se, že haptická móda není příliš prozkoumané téma, protože móda je chápána spíše jako vizuální záležitost.

Během projektu jsme se spojily přímo s nevidomými osobami a s jejich pomocí zkoumaly haptické textury. Pro mě to bylo inspirativní i do budoucna, jelikož jsem zjistila, jak jinak se dá s oděvem pracovat, když si odmyslíme vizuální stránku a obohatíme ho o tu haptickou.

Zdroj: Samuel Alex

Vystudovala jsi oděvní design na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Co tě přivedlo ke studiu právě tohoto oboru?

To už je dlouhá cesta. Když jsem byla dítě, všude jsem kreslila a navrhovala různé šaty a kostýmy. Bydleli jsme tou dobou v Číně a brácha si na dálku vybíral, na jakou střední školu po návratu nastoupí. Když mu mamka tehdy pomáhala, narazila na Střední uměleckou školu textilních řemesel a řekla mi, že si myslí, že je to škola pro mne. A nakonec tomu tak bylo. Nástup na vysokou už byla taková přirozená návaznost.

Kolekce jsou pro mě jako deník. Odrážejí vše, čím si právě procházím

Kde hledáš inspiraci pro své kolekce?

Inspirace přichází z mnoha různých míst. Ať už z prožitků, vzpomínek, nebo aktuálního dění. Kolekce jsou jako deník odrážející mou životní etapu z doby jejich vzniku. Ráda oděv vymýšlím při chůzi. Chodím a představuju si, jak by se v něm měl člověk cítit, na jakou příležitost by byl vhodný nebo jak by se měla látka hýbat kolem těla. Z toho mi vyplývají siluety, ale i barvy nebo materiály.

Jaká je tvoje nejoblíbenější vzpomínka spojená s Naiad?

To je krásná a zároveň náročná otázka. Každá činnost se značkou spojená má své šťastné chvíle, ale i ty, které zkouší moji vytrvalost. Mnohdy však z těch nejtěžších chvil vznikají ty nejkrásnější vzpomínky. Občas se stane, že člověk přestane zvládat sám a ten pocit opory, když vám pak se šitím pomáhají přátelé je k nezaplacení. Z takových nočních směn vznikají nerozlučitelná spojení. Ráda bych všem svým nárazovým i stálým pomocníkům touto cestou poděkovala. Zvláště pak Miriam Adamcové, která se v posledních měsících stala mou nenahraditelnou pravou rukou. 

Na co se můžeme těšit od Naiad v nejbližší době?

V nejbližší době mne čeká přehlídka nové kolekce na Budapešťském fashion weeku a snad i následná prezentace v českém prostředí. Těším se, že bude k vidění rovněž unikátní spojení se šperkařkou Majdou Šťastníkovou. Není to poprvé, co její výtvory obohatí mé oděvy, ale tentokrát se bude jednat o něco speciálního.

Zdroj: Vojtěch Plhák

Prozradíš nám něco o kolekci, která se Budapešťském fashion weeku objeví?

Kolekce s názvem Between fairies and samurai je oslavou něhy, křehkosti a hravosti na pomezí pohádkového světa a reality. Jedná se o čistě dámskou řadu, která zachycuje touhu se na chvíli ztratit ve vlastním snění. Odkazuje na název značky a její symbolické spojení s vílami. Oděvy vycházejí z prožitků daydreamingu a vizuálně rozostřují hranici mezi fantazií a skutečností. Spojovacím prvkem celé kolekce jsou mačkané textury.

Říkala si, že to není poprvé, co s Magdalenou Šťastníkovou spolupracuješ, proč právě ona?

Majda je úžasně lidská osobnost a můj nejoblíbenější šperkař. Poprvé jsme se setkaly před pár lety na MBPFW, kde mne čekala vlastní přehlídka. Moc jsem si tehdy přála svou kolekci doplnit o její šperky. Napsala jsem jí proto s prosbou o zapůjčení a její neskutečně vlídné vystupování mne vzalo za srdce. Od té doby se vždy obracím na ni. Vnitřně nesmírně rezonuji s její tvorbou a sama ji moc ráda nosím.

O lokální módě a udržitelnosti je třeba mluvit. Představa o výrobě oděvů zůstává zkreslená

Naiad funguje na principu limitovaných kolekcí a oděvů šitých na míru. Hledají lidé v dnešní době ještě jedinečnou módu?

Šití limitovaných kolekcí přichází z univerzitního prostředí, kde se člověk soustředí na výtvarné pojetí mnohdy velmi složitých kusů oděvu. Někdy natolik časově náročných, že jejich opětovná výroba ani není příliš možná. Ve své současné tvorbě přizpůsobuji kolekce nositeli a možnosti produkce. Vždy se však držím omezených počtů, aby každá nositelka měla jistotu unikátnosti. Zájem o lokální módu určitě je a řekla bych, že nadále vzrůstá. Bohužel však stále nese některá úskalí.

Jaká úskalí tím myslíš?

Tím největším je pravděpodobně cena, která je samozřejmě mnohonásobně vyšší než u fast fashion alternativy. Rozhodně nejde o to, že by lokální tvůrci chtěli vydělávat větší peníze, cena však odráží férově zaplacenou práci. Cenový rozkol může způsobovat tendence společnosti kupovat českou designérskou scénu pouze jako odměnu a vytlačovat tak místně vyráběnou módu z ulic každodenního života. 

Zdroj: Lukáš Vilhan

Jakou roli hraje v tvé tvorbě udržitelnost?

Snažím se tvořit lokálně, většinu věcí šiju sama a v malém počtu. Rozhodně bych ale nechtěla tvrdit, že všechny oděvy, které jsem kdy ušila, byly udržitelné. Mám pocit, že se to slovo v módě občas trochu zneužívá. Například ve škole se mi určitě nepodařilo vždy podchytit všechny články výroby. Jen samotný materiál potřebuje projít dlouhou sérií testování, než si bude člověk jistý jeho funkčností. V současné době si na tom ale dávám velmi záležet. Například nedávno jsem připravovala základní produktovou řadu triček a šatů a než jsem našla vhodný materiál, trvalo mi to tři měsíce.

Jak vnímáš jako začínající česká návrhářka lokální módní scénu?

Česká scéna má spoustu talentovaných lidí. Stálých jmen i mladých tvůrců, kteří mají co nabídnout. Lokální trh však trochu svazuje návrhářům ruce, jelikož se musí částečně přizpůsobit jeho poměrně konzervativnímu ladění. A tak ačkoliv se mediálně klade velký důraz na kreativně výrazné kolekce, s ohledem na střídmost lokálního trhu je potřeba se tento rozkol snažit vyvážit.  

Zdroj: Veronika Selepková

Je těžké na české scéně prorazit jako nováček?

Co se týče mediální podpory, tak ta je určitě znát. Hodně magazínů a online platforem se snaží poskytnout prostor mladým tvůrcům, čehož si velmi vážím. Za mě je nejtěžším bodem přesun od neplacených spoluprací k placeným zakázkám. Při studiu se pěstuje touha po tom dělat výrazné kolekce, aby vás okolí zaznamenalo. Zbytečně se ale upozaďuje schopnost přinášet kvalitní capsule wardrobe, který český zákazník vyžaduje. Návrhář pak musí hledat hranici na které tvořit, aby byla jeho tvorba v českém prostředí prodejná.

Jak můžeme docílit toho, aby se u nás lokální móda stala více relevantním téma?

Myslím, že ke změně může přispět každý. Třeba rozhovorem se svojí rodinou, kamarády či známými, kterým téma zůstává cizí. Je důležité mluvit o udržitelnosti, lokálnosti, a hlavně o tom, co vše výroba oděvu obnáší. Samozřejmě by se neměly opomenout ani následky, které nastávají, když nejsou při jeho výrobě dodržována základní lidská práva. Mnoho lidí si již tato úskalí uvědomuje a cíleně se o nich vzdělává. I přesto však zůstává všeobecná představa o výrobě oděvu velmi zkreslená a její reálná cena tak těžko pochopitelná. Lokální tvůrci mohou pomoci jako určití zprostředkovatelé vhledu do zákulisí. 

Zdroje: Instagram

Autor článku:
Ema Kmeťová
Ema Kmeťováhttps://fashionup.cz/
Ema nejčastěji přispívá články do módní rubriky, ale občas nám také přibližuje i aktuální dění ve světě beauty, zejména pokud ji zaujme nějaká kosmetická novinka nebo trend. Nejvíce si však užívá psaní o místních i zahraničních mladých módních talentech nebo analyzování přehlídek a kolekcí. Do módní žurnalistiky se zamilovala už na střední škole, když dělala svůj první rozhovor s lokálním návrhářem pro školní časopis.

― Reklama ―

Rozhovor: Česko má talentů dost. Kreativní kolekce ale brzdí konzervativní trh, míní Žofie Soldánová z Naiad

― Reklama ―

Návrhářka Žofie Soldánová stojící za českou značkou Naiad věří, že každá žena má v jakémkoli věku svou vlastní krásu. Z toho vychází i její tvorba, skrze kterou chce ženám nabídnout možnost cítit se étericky a silně zároveň. Česká módní scéna má podle ní obrovský potenciál. Lokální trh je však konzervativní a návrhářům trochu svazuje ruce, neboť musí najít správnou rovnováhu mezi kreativitou a prodejností.

Má tvá módní značka Naiad nějaký charakteristický designový prvek?

Jsou jím mačkané textury, ke kterým mám osobní vztah. Vznikly úplnou náhodou při žehlení podšívky do saka, na které jsem omylem vytvořila nevratné záhyby. Byla jsem z toho tehdy dost nešťastná, protože se snažím neplýtvat materiály, a navíc to byla krásná kvalitní podšívka.

Přemýšlela jsem proto, jak ji zachránit a rozhodla se ze záhybů vytvořit abstraktní vzor. Vznikl přírodní organický motiv, který si zachovával nahodilost, jež se mi zalíbila. “Mačkání”, jak této technice říkám, dává oděvu mnoho pozitivních vlastností. Jednak umožní přirozené uzpůsobení tvaru těla a zároveň šetří nositeli čas se žehlením.

Co symbolizuje název tvé značky a od čeho je odvozen?

Název Naiad vychází z řecké mytologie a je odvozený od vodních nymf najád, které ačkoliv jsou smrtelné, jsou věčně krásné. Věřím, že v jakémkoliv věku má každá žena svou vlastní krásu a není proto potřeba vzhlížet k trendu mladosti. Svou tvorbou chci podporovat ženy v jejich sebevědomí a unikátní osobnosti. Název vznikl ještě během mého studia ve druhém ročníku na bakaláři, kdy jsem jménem značky chtěla vystihnout obsah mé tvorby.

Zdroj: Samuel Alex

Jak bys tedy svou tvorbu charakterizovala a pro koho tvoříš?

Tvořím převážně pro ženy, s výjimkou mé diplomové práce a kolekce HapSen, do které mi přišlo důležité zapojit i pánský oděv. Snažím se ženám nabídnout možnost cítit se silně a étericky zároveň. Inspiraci často čerpám z harmonie asijské estetiky, s ohledem k mému dětství strávenému v Číně. Mám ráda vztah oděvu k tělu a s tím související práci se střihovou konstrukcí a modelací. Nejkrásnější mi přijde možnost uzpůsobit oděv konkrétní nositelce, jejím mírám a jedinečné osobnosti.

Svou diplomovou práci HapSen, kterou jsi zmínila, ses rozhodla věnovat projektu zaměřenému na haptické oblečení pro osoby se zrakovým postižením. Proč sis vybrala zrovna tohle téma?

Projekt HapSen, a zároveň i moje diplomová práce, je zaměřený na haptické oblečení pro osoby se zrakovými poruchami a vznikl ve spolupráci s návrhářkou Valerií Vrbovou. Chtěly jsme vytvořit koncept, který by byl něčím užitečný. Valerie měla zkušenosti s odíváním pro atopiky a já jsem se zase věnovala vlivu oděvu na psychický stav člověka. Shodly jsme se, že haptická móda není příliš prozkoumané téma, protože móda je chápána spíše jako vizuální záležitost.

Během projektu jsme se spojily přímo s nevidomými osobami a s jejich pomocí zkoumaly haptické textury. Pro mě to bylo inspirativní i do budoucna, jelikož jsem zjistila, jak jinak se dá s oděvem pracovat, když si odmyslíme vizuální stránku a obohatíme ho o tu haptickou.

Zdroj: Samuel Alex

Vystudovala jsi oděvní design na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Co tě přivedlo ke studiu právě tohoto oboru?

To už je dlouhá cesta. Když jsem byla dítě, všude jsem kreslila a navrhovala různé šaty a kostýmy. Bydleli jsme tou dobou v Číně a brácha si na dálku vybíral, na jakou střední školu po návratu nastoupí. Když mu mamka tehdy pomáhala, narazila na Střední uměleckou školu textilních řemesel a řekla mi, že si myslí, že je to škola pro mne. A nakonec tomu tak bylo. Nástup na vysokou už byla taková přirozená návaznost.

Kolekce jsou pro mě jako deník. Odrážejí vše, čím si právě procházím

Kde hledáš inspiraci pro své kolekce?

Inspirace přichází z mnoha různých míst. Ať už z prožitků, vzpomínek, nebo aktuálního dění. Kolekce jsou jako deník odrážející mou životní etapu z doby jejich vzniku. Ráda oděv vymýšlím při chůzi. Chodím a představuju si, jak by se v něm měl člověk cítit, na jakou příležitost by byl vhodný nebo jak by se měla látka hýbat kolem těla. Z toho mi vyplývají siluety, ale i barvy nebo materiály.

Jaká je tvoje nejoblíbenější vzpomínka spojená s Naiad?

To je krásná a zároveň náročná otázka. Každá činnost se značkou spojená má své šťastné chvíle, ale i ty, které zkouší moji vytrvalost. Mnohdy však z těch nejtěžších chvil vznikají ty nejkrásnější vzpomínky. Občas se stane, že člověk přestane zvládat sám a ten pocit opory, když vám pak se šitím pomáhají přátelé je k nezaplacení. Z takových nočních směn vznikají nerozlučitelná spojení. Ráda bych všem svým nárazovým i stálým pomocníkům touto cestou poděkovala. Zvláště pak Miriam Adamcové, která se v posledních měsících stala mou nenahraditelnou pravou rukou. 

Na co se můžeme těšit od Naiad v nejbližší době?

V nejbližší době mne čeká přehlídka nové kolekce na Budapešťském fashion weeku a snad i následná prezentace v českém prostředí. Těším se, že bude k vidění rovněž unikátní spojení se šperkařkou Majdou Šťastníkovou. Není to poprvé, co její výtvory obohatí mé oděvy, ale tentokrát se bude jednat o něco speciálního.

Zdroj: Vojtěch Plhák

Prozradíš nám něco o kolekci, která se Budapešťském fashion weeku objeví?

Kolekce s názvem Between fairies and samurai je oslavou něhy, křehkosti a hravosti na pomezí pohádkového světa a reality. Jedná se o čistě dámskou řadu, která zachycuje touhu se na chvíli ztratit ve vlastním snění. Odkazuje na název značky a její symbolické spojení s vílami. Oděvy vycházejí z prožitků daydreamingu a vizuálně rozostřují hranici mezi fantazií a skutečností. Spojovacím prvkem celé kolekce jsou mačkané textury.

Říkala si, že to není poprvé, co s Magdalenou Šťastníkovou spolupracuješ, proč právě ona?

Majda je úžasně lidská osobnost a můj nejoblíbenější šperkař. Poprvé jsme se setkaly před pár lety na MBPFW, kde mne čekala vlastní přehlídka. Moc jsem si tehdy přála svou kolekci doplnit o její šperky. Napsala jsem jí proto s prosbou o zapůjčení a její neskutečně vlídné vystupování mne vzalo za srdce. Od té doby se vždy obracím na ni. Vnitřně nesmírně rezonuji s její tvorbou a sama ji moc ráda nosím.

O lokální módě a udržitelnosti je třeba mluvit. Představa o výrobě oděvů zůstává zkreslená

Naiad funguje na principu limitovaných kolekcí a oděvů šitých na míru. Hledají lidé v dnešní době ještě jedinečnou módu?

Šití limitovaných kolekcí přichází z univerzitního prostředí, kde se člověk soustředí na výtvarné pojetí mnohdy velmi složitých kusů oděvu. Někdy natolik časově náročných, že jejich opětovná výroba ani není příliš možná. Ve své současné tvorbě přizpůsobuji kolekce nositeli a možnosti produkce. Vždy se však držím omezených počtů, aby každá nositelka měla jistotu unikátnosti. Zájem o lokální módu určitě je a řekla bych, že nadále vzrůstá. Bohužel však stále nese některá úskalí.

Jaká úskalí tím myslíš?

Tím největším je pravděpodobně cena, která je samozřejmě mnohonásobně vyšší než u fast fashion alternativy. Rozhodně nejde o to, že by lokální tvůrci chtěli vydělávat větší peníze, cena však odráží férově zaplacenou práci. Cenový rozkol může způsobovat tendence společnosti kupovat českou designérskou scénu pouze jako odměnu a vytlačovat tak místně vyráběnou módu z ulic každodenního života. 

Zdroj: Lukáš Vilhan

Jakou roli hraje v tvé tvorbě udržitelnost?

Snažím se tvořit lokálně, většinu věcí šiju sama a v malém počtu. Rozhodně bych ale nechtěla tvrdit, že všechny oděvy, které jsem kdy ušila, byly udržitelné. Mám pocit, že se to slovo v módě občas trochu zneužívá. Například ve škole se mi určitě nepodařilo vždy podchytit všechny články výroby. Jen samotný materiál potřebuje projít dlouhou sérií testování, než si bude člověk jistý jeho funkčností. V současné době si na tom ale dávám velmi záležet. Například nedávno jsem připravovala základní produktovou řadu triček a šatů a než jsem našla vhodný materiál, trvalo mi to tři měsíce.

Jak vnímáš jako začínající česká návrhářka lokální módní scénu?

Česká scéna má spoustu talentovaných lidí. Stálých jmen i mladých tvůrců, kteří mají co nabídnout. Lokální trh však trochu svazuje návrhářům ruce, jelikož se musí částečně přizpůsobit jeho poměrně konzervativnímu ladění. A tak ačkoliv se mediálně klade velký důraz na kreativně výrazné kolekce, s ohledem na střídmost lokálního trhu je potřeba se tento rozkol snažit vyvážit.  

Zdroj: Veronika Selepková

Je těžké na české scéně prorazit jako nováček?

Co se týče mediální podpory, tak ta je určitě znát. Hodně magazínů a online platforem se snaží poskytnout prostor mladým tvůrcům, čehož si velmi vážím. Za mě je nejtěžším bodem přesun od neplacených spoluprací k placeným zakázkám. Při studiu se pěstuje touha po tom dělat výrazné kolekce, aby vás okolí zaznamenalo. Zbytečně se ale upozaďuje schopnost přinášet kvalitní capsule wardrobe, který český zákazník vyžaduje. Návrhář pak musí hledat hranici na které tvořit, aby byla jeho tvorba v českém prostředí prodejná.

Jak můžeme docílit toho, aby se u nás lokální móda stala více relevantním téma?

Myslím, že ke změně může přispět každý. Třeba rozhovorem se svojí rodinou, kamarády či známými, kterým téma zůstává cizí. Je důležité mluvit o udržitelnosti, lokálnosti, a hlavně o tom, co vše výroba oděvu obnáší. Samozřejmě by se neměly opomenout ani následky, které nastávají, když nejsou při jeho výrobě dodržována základní lidská práva. Mnoho lidí si již tato úskalí uvědomuje a cíleně se o nich vzdělává. I přesto však zůstává všeobecná představa o výrobě oděvu velmi zkreslená a její reálná cena tak těžko pochopitelná. Lokální tvůrci mohou pomoci jako určití zprostředkovatelé vhledu do zákulisí. 

Zdroje: Instagram

― Reklama ―

Za hranicemi virálu. Hodinky Swatch x Audemars Piguet vyvolaly poprask

Vysoká móda a konfekce spojily své síly. Luxusní výrobce hodinek Audemars Piguet a mainstreamová značka Swatch vydaly v sobotu 16. května očekávanou spolupráci. Kapesní hodinky Royal Pop však okamžitě překročily hranice virálu. Řada poboček po celém světě byla nucena zavřít své dveře a policie musela rozhánět davy, jež zatoužily ukořistit Labubu světa hodinek.

Teniskové balerínky a šátek kolem pasu. Tyhle trendy přenecháme TikToku

Móda je dnes rychlejší než kdy dřív. Trend vznikne na TikToku, během týdne se objeví na Instagramu, o měsíc později jej začnou prodávat fast fashion řetězce a za další dva skončí v koši. Mikrotrendy jsou nejrychleji stárnoucí kategorií současné módy. Na sociálních sítích fungují skvěle, ale v reálu často nepřežijí ani jednu sezonu. Vybrali jsme proto čtyři výstřelky, které letos nosit nebudeme.

Mezi lesem a mořem. Obytný komplex The Veil ožívá v citlivém terénu Dhërmi

V horské pobřežní krajině na jihu Albánie vzniká nový obytný komplex od studia Bofill Taller de Arquitectura. Stavba s názvem The Veil reaguje na mimořádně citlivé prostředí. Projekt, poprvé představený v roce 2024, se tak odlišuje od běžných stavebních záměrů. Místo výrazné městské architektury pracuje s mořem a krajinou plnou lesů, skal a strmých svahů.

Fendi konečně doma. Maria Grazia Chiuri chystá rituál nejvyšší módy v Římě

Když se řekne Fendi a Řím, mluvíme o milostném vztahu, který nepotřebuje žádné vysvětlování. Oznámení, že debutová haute couture show návrhářky Marie Grazie Chiuri pro italský módní dům proběhne 9. července právě ve Věčném městě, rezonuje s odstupem několika týdnů od zveřejnění čím dál silněji. Zatímco většina módního světa už zprávu o lokaci a datu „odkšrtla“ jako jasnou věc, pod povrchem probublává událost s extrémním emocionálním přesahem. Nejde totiž jen o další termín v kalendáři haute couture přehlídek. Jde o rituální návrat římské rodačky, která po dekádách dobývání Paříže přichází převzít trůn, na kterém dnes nemůže sedět nikdo jiný než ona.

Červená bez námahy. SKIMS Riviera přináší nečekané osvěžení letního šantíku

Značka SKIMS potvrzuje svou pověst globálního trendsettera a opět diktuje vlastní směr. Nová kolekce Riviera přináší sebevědomé siluety, které působí elegantně, ale zároveň smyslně. Letní řada pracuje s energií červené, jež na sebe strhává pozornost přirozeně a bez přehánění. V centru stojí minimalismus posunutý do výraznější letní podoby, kde má každý střih i detail svůj význam.

Chalamet out, Elordi in. Výměna u Chanel připomíná, že luxus kryje kultuře záda

Výměna hlavní tváře vůně Bleu de Chanel letos na jaře symbolizuje křehkost podobných partnerství i váhu, kterou s sebou podobná funkce nese. Timothee Chalameta po pouhých třech letech vyměnil herec Jacob Elordi. Třeba si z toho herec odnese ponaučení a příště si dvakrát rozmyslí, než začne veřejně hanit nejstarší umělecké směry jako je balet a opera, které značka, již zastupuje, dlouhodobě finančně podporuje.

Burberry rozhýbal módní scénu. Představil svou první activewear kolekci

Posilovna, či přehlídkové molo? Mezi těmito světy už nemusí být rozdíl. Módní dům Burberry odhalil svou první activewear kolekci. Svůj inovativní přístup k vysoké módě a outerwear přetvořil do moderního šatníku, který zaboduje na józe, nedělní procházce i výkonnostním tréninku. V souladu s tradicí britské značky mu nechybí ikonický kostkovaný vzor ani klasické logo rytíře.

Maximalismus, nebo pozdní kapitalismus? Módní trend balancuje na hraně etiky

Kabelka obsypaná přívěsky, šperky zdobící vše od prstů po ponožky nebo několik přes sebe navrstvených pásků. To je jen drobný útržek z trendy maximalismu, který v posledních sezónách dominuje módní scéně. S sebou přitom přináší nejen víc doplňků, ale také víc spotřeby. Definice „více je více“ tak nabývá zcela nových rozměrů. Vyvstává proto otázka, kde končí populární estetika a začíná neetický přístup inherentní pro pozdní kapitalismus.

Sedm smrtí, jeden vzorec. Marina Abramović proměňuje Kodaň v emoční labyrint

Marina Abramović se v Kodani vrací k jednomu z nejstarších motivů evropské kultury. K tragickému konci ženských hrdinek. Ve své instalaci Seven Deaths vychází ze sedmi operních postav, které proslavila legendární pěvkyně Maria Callas, jejichž fiktivní osudy převádí do filmových obrazů. Umělkyně poslední momenty nesleduje z odstupu, ale znovu je prožívá vlastním tělem. Sedm smrtí tak nepůsobí jako efektní sled scén, ale jako návrat k opakujícímu se vzorci. Výstava tím otevírá otázku, proč se ženská tragédie tak často pojí s láskou.

Každý může být legendou. Adidas vydal hvězdnou kampaň k FIFA World Cup

Nezáleží na tom, zda hrajete na zahradě, v zablácených ulicích nebo na tom největším stadionu světa. V srdci fotbalu totiž neleží jen touha po výhře, ale především radost ze hry. Každý, kdo zásadu pochopí, má šanci stát se legendou. V nové kampani, doplněné o krátký snímek, to připomíná Adidas, který spolu se světovými hvězdami vítá rychle se blížící FIFA World Cup.

Met Gala v éře miliardářů. Jak se z největší módní akce stala politická událost

Met Gala bývalo večerem, který představoval exkluzivitu, jedinečnost a zdánlivě nedotknutelný svět módy. Letos se ale ukazuje, že ani nejprestižnější módní noc není imunní vůči změnám společenské nálady. V okamžiku, kdy se jedním z hlavních sponzorů stal miliardář Jeff Bezos, se z ikonických schodů před Metropolitním muzeem umění stal spíše boj mezi kapitálem, kulturou a veřejností než přehlídka toho nejlepšího, co umí móda nabídnout.

Kylie Jenner oživuje Khy. Comeback roku, nebo přeceňovaný hype?

Kylie Jenner založila značku Khy v roce 2023. Po velkém boomu s latexovými šaty a mini blůzkami přišel útlum. Letos v dubnu na hudebním festivale Coachella však influencerka naznačila, že značku čeká rebrand. Kvalitní materiály a zajímavé střihy či neotřelé barevné kombinace ale v nové kolekci nenajdete. Khy 2.0 připomíná spíše Shein za 300 dolarů. Je tak dalším důkazem, že některé celebrity značky opravdu nepotřebují.

Rádoby dokonalost končí. Victoria’s Secret sází ke Dni matek na autenticitu

Victoria’s Secret přepisuje způsob, jakým komunikuje Den matek. Nová kampaň Modeled After Mom opouští svět idealizované krásy a zaměřuje se na autentické momenty. Představuje Adrianu Limu, Elsu Hosk a Jasmine Tookes, tentokrát ale ne v pozici modelek. Fotografie je zachycují po boku jejich dětí a ukazují je v přirozené roli matek s důrazem na rodinu i opravdovost.

Svatby v područí individuality. Nový Pinterest report hlásí ústup tradice

Univerzální ceremonie nahrazují jazzové kluby, bohaté kytice střídají neobvyklá aranžmá a dlouhé závoje pokořují statement klobouky. Tradiční svatby ustupují do pozadí alternativním volbám, v jejichž středu dřímá nezkrotná individualita. Prozradil to nejnovější report platformy Pinterest. Zdá se, že její uživatelé netouží po konvenci, ale oslavě osobního, jedinečného stylu.

Zimní prvek, letní omyl. Proč kožešina do teplých dní zkrátka nepatří?

Slunce, lehkost, uvolněné siluety. A vedle nich kožešina, která patří do mrazu. Každou letní sezónu se vrací moment, kdy se leckdo rozhodne doplnit jinak vzdušný look o typickou zimní texturu. Outfit, který jinak drží směr, narazí na jediný nepatřičný prvek a ztratí veškerou relevanci. Kožešina, shearling nebo jakýkoliv „chlupatý“ detail se v teple míjí s prostředím i energií sezóny. Nejde o subjektivní vizi ani o vkus. Jde o elementární cit pro chápání ročních období.

Móda v kostce: Birkenstock vydal lak na nehty a Dioriviera startuje léto

Německá značka Birkenstock vkročila do nové kategorie. Uvedla laky na nehty, jež mají ladit s jejími ikonickými pantofli. Dior pro změnu odhalil první Dioriviera kolekci z dílny Jonathana Anderson. Boggi Milano slaví letošní FIFA World Cup a Crocs láká na již pátou spolupráci se Simone Rocha. Diesel při příletosti jarní kampaně zahalil svůj denim do královského hávu.

― Reklama ―

― Reklama ―