Současné nevlídné ekonomické výhledy dopadají na generaci Z jinak, než bychom možná očekávali. Místo toho, aby se její zástupci snažili zuřivě šetřit, obracejí se k takzvanému „doom spending“. Tváří v tvář beznadějné finanční budoucnosti se tak raději rozhodují utrácet. Čím dál častěji si proto dělají radost drobným, ovšem luxusním potěšením.

Nedávný výzkum firmy Credit Karma poodkryl nakupovací zvyky generace Z. Průzkum přitom odhalil poněkud nečekané výsledky. Vysvětlil totiž, že se zástupci zmíněné generace nebojí čím dál více utrácet, a to navzdory nevlídným ekonomickým vyhlídkám. Příkladem je čtyřiadvacetiletá Nia Holland, která neváhala utratit 2500 amerických dolarů za vintage kabelku Chanel. Utratila tak téměr veškeré své úspory.

Navzdory všemu ovšem svého rozhodnutí nelituje. Jedná se totiž o drobné luxusní potěšení, které jí současný život zlepší více, než kdyby si šetřila na nedosažitelné finanční cíle. Pro generaci Z i mileniály je totiž v současnosti téměř nemožné získat kvalitní bydlení, natož si šetřit na budoucí rodinu nebo hypotéku. Proto se místo zuřivého šetření snaží zlepšit svou životní situaci alespoň menšími radostmi.

For young Americans, a Birkin in hand beats a mortgage out of reach.@PaulinaCachero explains why Gen Z is indulging in “doom spending” https://t.co/aJxiW1nARw pic.twitter.com/6Su4AIlEyT

— Bloomberg (@business) January 31, 2024

K takzvanému doom spending, tedy utrácení ve špatné finanční situaci, se podle průzkumu americké společnosti Credit Karma přihlásilo na 43 procent mileniálů a 35 procent zástupců generace Z. K častějšímu utrácení je pak vedou především vysoké studentské půjčky, zvyšující se životní náklady a nepříznivý pracovní trh. „Jedná se o způsob, jak se s tím vším vypořádat. I když není příliš zdravý,“ popsala finanční poradkyně u Credit Karma Courtney Alev.

Zvýšené utrácení doprovází negativní posuzování bohatství. Seznamte se s peněžní dysmorfií

Nadměrné utrácení generace Z a mileniálů je pak dle výsledků studie od Credit Karma a Qualtrics spojené s dalším fenoménem. Takzvaná peněžní dysmorfie totiž způsobuje, že mají lidé neúměrný pocit chudoby. Jejich údajný nedostatek peněz vychází především ze sociálních sítí a všudypřítomného luxusu. Takový způsob přemýšlení může ovšem vést k negativním finančním rozhodnutím.

Například 48 procent zástupců generace Z a 59 procent mileniálů podle zmíněné studie prohlásilo, že se cítí finančně „pozadu“. K takovým pocitům pak jednoznačně přispívají současné trendy jako quite luxury nebo mob wife look. Někteří ze zástupců generace Z si ovšem stojí za tím, že utrácení nepovažují za nelogické. Poukazují na to, že mají zkrátka jiné cíle než starší generace. Ta by si dle nich mohla dovolit to stejné, pokud by neměla děti nebo stabilní bydlení, stejně jako oni.

_{Zdroje: The Fashion Network, WWD, X, YouTube}