Bangladéšský oděvní průmysl se potýká s další vlnou nepokojů. Tisíce pracovníků protestují proti nízkým mzdám a rostoucím životním nákladům. Majitelé továren hrozí dalším uzavíráním provozů a nevyplácením mezd. Konflikt, který ochromil stovky výrobních závodů opět otevírá otázku skutečné ceny fast fashion a odpovědnosti mezinárodních značek za podmínky lidí, kteří jejich oblečení vyrábějí.
Nejnovější vlna bangladéšských protestů se rozšířila do několika významných průmyslových oblastí včetně Dháky, Gazipuru a Ashulie. Zaměstnanci požadují zvýšení minimální měsíční mzdy ze současných 12 500 bangladéšských taka na 30 000, což je něco málo přes pět tisíc korun. Zástupci zaměstnanců však předložili mzdové komisi ještě vyšší návrh, a to 32 000 taka měsíčně. Dosavadní výše odměňování podle nich neodpovídá rostoucím nákladům na bydlení, potraviny, dopravu ani zdravotní péči.
Situace se dále vyostřila v neděli 15. listopadu, kdy policie potvrdila neomezené uzavření nejméně třinácti továren v průmyslovém městě Gazipur. Dalších až 29 provozů v oblasti oznámilo přerušení výroby. K tomu se přidaly odstávky v průmyslových oblastech Savar a Ashulia na předměstí Dháky, kde zůstávalo mimo provoz více než padesát továren, přestože většina podniků již obnovila výrobu.

Zdroj: Reuters
Bangladéšská asociace výrobců a exportérů oděvů a asociace výrobců a exportérů pleteného zboží oznámily, že továrny zasažené protesty mohou od 15. listopadu zůstat uzavřené na dobu neurčitou. Odkazují přitom na článek 13.1 pracovního zákona, který zaměstnavatelům za určitých podmínek umožňuje pozastavit vyplácení mezd pracovníkům účastnícím se nelegálních stávek, a to po dobu uzavření provozu.
Protesty, které začaly na konci října, provázely střety s policií, blokování silnic i poškozování výrobních závodů. Policie proti demonstrantům použila slzný plyn a zvukové granáty. Rozsáhlé přerušení výroby zasáhlo stovky továren a ohrozilo dodávky pro zahraniční odběratele. Vláda mezitím ustavila mzdovou komisi, která má přezkoumat odměňování v oděvním sektoru. Nová mzdová struktura má začít platit v prosinci a první výplaty podle upravených podmínek mají pracovníci dostat v lednu 2027. Konkrétní výše navýšení však zatím nebyla stanovena.

Zdroj: Reuters
Za levným oblečením stojí každodenní kompromisy. Inflace v Bangladéši stoupá
Rozměr problému přibližují také příběhy samotných zaměstnanců. Bangladéšský oděvní průmysl zaměstnává více než čtyři miliony lidí, z nichž většinu tvoří ženy. Pro zemi představuje klíčové hospodářské odvětví a zajišťuje více než 80 procent exportních příjmů. Bangladéš je po Číně druhým největším vývozcem fast fashion na světě a významným výrobním centrem pro globální značky, mezi něž patří H&M, Zara, Gap, Primark nebo Walmart.
Bangladéš se od roku 2022 potýká s dlouhodobým tlakem na životní náklady. Inflace se pohybuje kolem devíti procent. Výrobci ale argumentují, že pracovníci kromě základní mzdy dostávají také každoroční devítiprocentní navýšení a dva bonusy během svátků. Výraznější zvýšení odměňování by podle nich oslabilo cenovou konkurenceschopnost Bangladéše vůči výrobním centrům, jako jsou Indie a Vietnam, a dále zatížilo marže, které již nyní ovlivňují rostoucí náklady na energie.
Bangladéšská krize tak znovu ukazuje rozpor, který módní průmysl dlouhodobě řeší. Globální značky profitují z rozsáhlých výrobních kapacit a nízkých nákladů, ale lidé stojící za jejich produkcí často nedokážou ze svých příjmů pokrýt ani své základní životní potřeby. Otázkou nyní není jen to, jak vysokou minimální mzdu bangladéšská vláda nakonec stanoví, ale také zda jsou mezinárodní módní společnosti ochotné přehodnotit cenové podmínky, za nichž jejich dodavatelské řetězce fungují.
Zdroje: Fashion Network, The Guardian, The Business of Fashion

