Ruční práce je novou známkou luxusu. Nebo alespoň v prostředí reklam, jež jsou zamořené AI generovanými obličeji. Velké módní domy proto letos ve vánočních kampaních sázejí na ilustrace, animaci a řemeslnou nostalgii. Prada nechala svůj zimní pohádkový svět nakreslit týmem animátorů, Hermès dlouhodobě zdůrazňuje ilustraci a práci s tradičními výtvarnými technikami a Loewe se pro změnu inspiruje ručně vyráběnými loutkami a miniaturami Tima Burton. Dior chtěl jít podobnou cestou. Místo vytouženého uznání ale jeho krátký film vzbudil kontroverzi a podezření z použití generativní umělé inteligence.
Vánoční kampaň značky Dior s názvem Christian Dior’s Night in Color měla všechny předpoklady stát se jednou z nejkrásnějších vánočních kampaní sezony. Šestiminutový animovaný film režiséra a autora oceňovaných snímků Trio z Belleville a Iluzionista Sylvaina Chomet vypráví smyšlený příběh z Paříže roku 1949. Christian Dior v něm dostává naléhavou žádost od herečky Marlene Dietrich, pro kterou musí přes noc navrhnout a ušít nové šaty. Kouzelným světem pařížských ateliérů, zasněžených ulic a magických postav provází hlas herce Roberta Pattinson. V obsazení se objevuje také Rihanna, Josh O’Connor, Greta Lee, LaKeith Stanfield nebo Louis Garrel.

Zdroj: Dior
Kreativní ředitel Dior Jonathan Anderson od začátku zdůrazňoval, že film vznikl kompletně ruční kresbou za použití animačních technik, jejichž tradice sahá až do 40. let 20. století. Záměr byl zřejmý, a to propojit výrobu animovaného filmu s tradicí haute couture, kde každému detailu předchází čas, zkušenost a lidská ruka. Dior navíc zveřejnil video ze zákulisí, které mělo tento přístup dokumentovat.
Vše je ale jinak. Kolik prstů máš, tolikrát jsi umělou inteligencí stvořen
Jenže místo obdivu k řemeslu se brzy začaly objevovat pochybnosti. Diváctvo na sociálních sítích upozorňovalo na podivné pohyby postav, deformované nápisy, anatomické nesrovnalosti včetně rukou s nadbytečnými či mizejícími prsty či zvláštní detaily na obojku Diorova psa. Někteří proto začali velmi rychle spekulovat, zda nebyla část animace navzdory slibům vytvořena pomocí generativní AI.
Podezření zesílilo také díky srovnání se zákulisním materiálem konkurenční Prady. Ta ve své letošní kampani Drawing Prada nechala pod vedením zkušeného animátora Johna Pomeroy vytvořit ručně kreslený svět, do kterého vstupují osobnosti jako Sadie Sink, Maya Hawke, Chen Haoyu, Luther Ford či Kelvin Harrison Jr. Značka ukázala v doprovodných videích samotný proces vzniku ilustrací a práci animátorů. Důraz na lidskou práci se stal jedním z nejlépe přijatých aspektů kampaně.
Něco mezi. Umělá inteligence nenahradila výtvarníky, ale prý jim trochu pomohla
Do debaty o tom, zda Dior skutečně použil, či nepoužil AI, následně vstoupil sám Sylvain Chomet. V rozhovoru pro časopis Variety odmítl tvrzení, že by generativní umělá inteligence vytvořila podstatnou část filmu. Spolu s producentem Atonem Soumache místo toho vysvětlil, že na projektu pracovalo přibližně 20 umělců, z toho šest animátorů, a jeho výroba skutečně trvala až sedm měsíců.

Zdroj: Dior
Zároveň ale přiznal, že v části produkce použili automatizovaný systém interpolace. Jde o technologii, která doplňuje mezilehlé snímky mezi dvěma klíčovými kresbami a usnadňuje tak vytvoření plynulého pohybu. Chomet zdůraznil, že film je tradiční 2D animací a automatizace nenahradila tvůrčí práci animátorů. Rozdíl mezi generativní AI a technickým doplněním animace je v tomto případě podstatný. Chomet se také vyjádřil k vizuálním nedostatkům, jež diváci označovali za důkaz použití AI. Podle něj mohou být deformace prstů nebo proměnlivé proporce součástí tradiční animace, v níž se pohyb často vyjadřuje záměrnou výtvarnou nadsázkou.
Proč ale Dior od začátku nekomunikoval výrobní postup přesněji? Pokud se na filmu podílel tým 20 lidí po dobu sedmi měsíců a automatizace se týkala pouze malé části procesu, mohla značka tuto skutečnost otevřeně vysvětlit. Místo toho postavila komunikaci na jednoznačném tvrzení o ruční výrobě. Chápeme, že je to atraktivnější, než říct: Trošičku nám pomohla umělá inteligence. Na druhou stranu je nyní, více než kdy dřív, nutné být transparentní. Drobné zatajení totiž módnímu domu nakonec přineslo více škody než úspěchu, ale možná i trochu ponaučení. Příště si dvakrát rozmyslí, než se svezou na popularitě, již získaly konkurenční luxusní značky.
Zdroje: Autorský text

