Královna dámského gambitu, krásná Gina z Peaky Blinders a především ikonická herečka. Americká hvězda Anya Taylor-Joy je ve světě filmu nejen vidět, ale i čím dál tím víc slyšet. Nedávno například poznamenala, že herectví je pro ni jako kontrolovaná psychóza nebo že ženy nedělají method acting stejně jako muži. Jde jen o ostré řeči, nebo trefnou kritiku současného filmového světa?
Anya Taylor-Joy světu filmu darovala mnoho brilantních rolí. Diváci ji často obdivují díky nezaměnitelné autenticitě, s níž v často nehostinném hollywoodském prostoru umí vystupovat. Hrává navíc psychologicky komplikované postavy tak důvěrně, že to skoro vypadá, jako by vůbec nešlo o hraní. Metodu method acting přesto zavrhuje. Hvězda z The Witch, Emma, The Menu nebo Last Night in Soho, držitelka Zlatého glóbu za The Queen’s Gambit a půvabná modelka nepřestává svět svou osobitostí překvapovat.
Umění jako řemeslo. V čem tkví tajemství skvěle zvládnutých rolí?
Když Taylor-Joy říká, že „herectví je svým způsobem jako kontrolovaná psychóza“, není to jen zjednodušení psychických onemocnění, jak by se mohlo zprvu zdát. Jde spíš o metaforu hereckého procesu, který je tak osobní a intenzivní, až se stává součástí vlastního prožívání. Taylor-Joy mluví v rozhovorech o tom, že když během natáčení člověk tráví až 16 hodin denně přesným ztělesněním cizích emocí, vlastností a reakcí, osvojí si i jejich způsob uvažování. Ztráta úplné kontroly nad vlastním tělem v úsilí o pochopení postavy je nutnou součástí mistrného výkonu, jaké herečka podává.

Zdroj: Reuters
To by mohlo evokovat známou metodu, takzvanou method acting, v níž vyniká například Daniel Day-Lewis, Jared Leto či Dustin Hoffman. Pojem světu už v minulém století představil ruský herec a režisér Konstantin Sergejevič Stanislavskij. Spočívá v co nejhlubším prožití role, možná až v jakési personifikaci, díky níž je v populární kultuře často reprezentovaná herci, kteří zůstávají „v postavě“ i mimo kameru. Například Jared Leto na method acting rád sváděl své hrubé chování v době natáčení filmu Joker. Ne všichni z jeho kolegů a kolegyň však byli ochotní jeho postoj tolerovat.
Zdroj: Jared Letto Official
Film je práce, ale práce není život. Anya Taylor-Joy zdůrazňuje téma osobních hranic
Anya Taylor-Joy už několikrát hovořila o tom, jak důležité je umět mezi prací a vlastním životem vytvořit jasnou hranici. Sama má díky rozmanitosti rolí zkušenost s různými hereckými metodami, přičemž v rozhovoru pro BBC 1 uvedla, že její pohled na herectví zásadně změnila rada režiséra M. Night Shyamalan při natáčení filmu Split. „Nebuď sobecká, neplač své vlastní slzy,“ prohlásil. „Plač klidně celý den slzy své postavy.“ Klíč k dobrému herectví tak tkví nikoliv ve splynutí s postavou, ale s porozuměním, jaká skutečně je a v čem je od herečky odlišná, respektive čím je autentická.
Zdroj: Reuters
Herecká integrita není jediný důvod, jenž Taylor-Joy motivuje k distancování se od zmíněného method acting. „Nedokážu si představit, že bych to dělala neustále. Na filmu pracují stovky lidí a je vaší odpovědností být na ně milý a pomoci jim odvést co nejlepší práci,“ popsala v interview pro Complex News. „Pokud jste příliš zaneprázdnění tím, že jste v roli, není to pro nikoho příjemné.“ I když v rozhovoru jména nepadla, nebylo by překvapující, kdyby tím herečka narážela na okázalost a aroganci některých kolegů.
V kontextu feministické perspektivy herečka navíc uvedla, že ženy nemůžou dělat method acting tak, jak se jím chlubí například Leto. „Máme věci, o které se musíme starat. Nemůžeme si dovolit úplně se zbláznit,“ vysvětlila. Sama má prý v životě lidi, kteří ji dokážou usměrnit a upomenout, když se ve svých rolích příliš ztrácí, zároveň ale její práci chápou a podporují. Stále však platí, že současný filmový svět nadále na muže a ženy na stejných pozicích neuplatňuje rovnocenný standard. O to víc pak charismatické a odvážné herečky, jako je třeba Anna Taylor-Joy, stojí za naši pozornost.
Zdroje: The Wrap, The Wall Street Journal, Complex News, BBC 1



