Co se stane, když dva uhlazení londýnští designéři se zálibou ve futuristických modelech dostanou za úkol vytvořit kostýmy filmové zombie apokalypsy? Pokud jste viděli novinku od Danny Boyle 28 let poté, znáte odpověď. Vizuálně mimořádně silný zážitek. A také návrat k Y2K estetice způsobem, který byste zrovna nečekali.
Snímek navazuje na kultovní film 28 dní poté popisující svět bezprostředně po vypuknutí nákazy měnící lidi na krvežíznivé (a mimořádně rychlé) zombie. Film měl premiéru v roce 2002. A právě v tomto roce se vývoj ve fiktivním apokalyptickém světě zastavil. Pochopitelně včetně vývoje módního průmyslu.
Od Beyoncé k apokalypse. Designéři museli přepnout na jiné myšlení
Design filmu 28 let poté má na svědomí výrazný návrhářský a zároveň manželský pár Gareth Pugh a Carson McColl. Jejich studio Hard+Shiny sídlí v Londýně a má za sebou takové úspěchy, jako například kostýmy pro veleúspěšné turné Beyoncé s názvem Renaissance z roku 2023. Spolupráce na kostýmech a vizuálu postapokalyptického filmu pro ně představovala pro ostřílené protagonisty fashion weeků obrovskou výzvu. V rozhovoru pro web Dazed Gareth Pugh zmiňuje, že při designování kostýmů museli úplně přehodit způsob uvažování a naladit se na svět, kde se už víc než dvacet let neprodukuje žádné nové oblečení. Pokud ano, tak je ruční výroby.
Co zbyde z módy v rozbitém světě. Tvůrce inspirovaly staré fotografie i preppeři
Na designéry to kladlo mimořádné nároky, protože nesměli pracovat s ničím, co se objevilo po roce 2002, zároveň bylo potřeba zapojit fantazii a vymyslet, jak lidé budou za daných podmínek s oblečením zacházet. Tak, aby snímek působil věrohodně. Návrat k Y2K estetice tedy v jejich pojetí nevypadá jako nostalgie po Paris Hilton a nízko posazených bokovkách, ale jako surové ohlédnutí za tím, co z módy tehdejší doby zbylo, když svět přestal fungovat. Designéři tak kromě svých vzpomínek a dobových časopisů čerpali z válečných fotek, performance artu, příruček pro preppery, knih o přírodě i krajinářské fotografie.
Jak vypadá Y2K 28 let poté? Ješitnost šla stranou
Jako nezbytné se ukázaly návštěvy second handů, a to po celé Evropě. Takto získané oblečení návrháři ničili a upravovali, tvořili z něj úplně nové outfity. Například postava Jamieho, jednoho z přeživších, nosí starou bundu londýnských hasičů. Hlavní postava Spike zase batoh, který nosil Gareth Pugh na střední škole. Úplně nejpodstatnější byla podle návrhářů funkčnost. „Ješitnost musela jít stranou,“ vysvětlil v rozhovoru pro Dazed Gareth Pugh. A dodal, že tvoření kostýmů ze seconhandových kousků v duchu postapo estetiky byla práce na úrovni haute couture.
Estetika až do morku kosti. Největší výzvou byl morbidní chrám
Největší výzvou nicméně byl Bone Temple, mimořádně esteticky pojatá stavba z lidských kostí, kterou jedna z postav filmu 28 let poté pojala jako poctu všem obětem zombie nákazy. I za jejím návrhem stojí Gareth Pugh a Corson McColl. Režisérova představa morbidního chrámu byla opulentní a aby ji designéři naplnili, museli Bone Temple skutečně vytvořit, nikoli se spoléhat na digitální technologie. Dodáváme, že právě záběry na chrám z lidských ostatků jsou nejvíce působivé a jednoznačně dechberoucí.

Zdroje: Dazed Digital, LA Times, Film Review Daily, Instagram, YouTube