Rick Owens patří k návrhářům, u jehož kolekcí člověk nikdy nezačíná přemýšlet od nuly. Každá další řada se čte v kontextu těch předchozích, jako kapitola v dlouhém, někdy repetitivním, jindy překvapivě inovativním příběhu. FW26 v Palais de Tokyo působí právě tak. Povědomě, ale posunutě. Jako by Owens vzal motivy, jež už známe, a nechal je narůst do nové karikatury.

Rick Owens se v nejnovější kolekci FW26 nesnaží militarismus obcházet ani neutralizovat. Naopak ho bere čelně. Policejní boty se nafukují do absurdních proporcí, uniformní prvky se zvětšují, zatěžkávají tělo a ztrácejí eleganci. Autorita působí téměř hrozivě, ale ve skutečnosti spíše těžkopádně. Rick Owens si s ní hraje způsobem, který je mu vlastní. Bere symbol, vytáhne ho z rovnováhy a nechá ho působit trochu přehnaně, trochu avantgardně, ale stále fyzicky přítomně.

Objem jako ochranný systém. Přehnané siluety změkčuje shearling a kašmír

Materiály v nové kolekci Rick Owens opět hrají klíčovou roli a fungují jako nositel významu. Kevlar, běžně spojovaný s ochranou a obranou, se objevuje v kabátech připomínajících laboratorní pláště. Těžké, lesklé hověziny z Japonska vytvářejí modulární bundy, které se dají rozkládat a znovu vrstvit, jako by šlo o ochranné systémy. V kontrastu přichází alpaka a vlna tkaná v Toskánsku, materiály s viditelnou strukturou, stopou ruční práce a přirozené nedokonalosti. Rick Owens zas a znovu dokonale pracuje s dialogem mezi průmyslem a lidskostí.

^{Zdroj: Rick Owens}

To, co FW26 výrazně posouvá, je důraz na kolektivní práci. Rick Owens se dlouhodobě obklopuje komunitou spolupracovníků, ale tentokrát je jejich přítomnost cítit ještě silněji. Ručně vázané makramé masky, jejichž výroba zabere desítky hodin, síťované shearlingové bundy nebo háčkované kašmírové úplety působí jako zpomalení v jinak tvrdé a těžké kolekci. Jde o konstantní připomínku času, práce a fyzické námahy, která stojí za každým kusem, na němž řemeslníci strávili dlouhé hodiny. Výsledné brnění tak ve finále nikdy není úplně neosobní.

Rick Owens nabízí extrémní psychologický efekt. Uniformu prolíná s těžkostí světa

Siluety také v nejnovější kolekci zůstávají již tradičně objemné, ochranné a místy až nekomfortní. Kabáty obepínají tělo jako schránky, bundy působí spíš jako vrstvy výstroje než klasické svrchní oblečení. Tělo se v nich nezvýrazňuje, ale ztrácí, mizí v perfektní konstrukci. Rick Owens se tím vrací k jedné ze svých stálých otázek, jež zopakoval v několika rozhovorech. A tedy, k čemu dnes oblečení vlastně slouží. 

^{Zdroj: Rick Owens}

Zajímavé rovněž je, jak se v kolekci potkává agrese s ironií. Policejní boty, přehnané do groteskních proporcí, totiž ztrácejí svou původní funkční autoritu. Uniformní prvky se proto mění v jakousi parodii moci, která je příliš těžká, příliš viditelná a příliš zatěžující. Návrhář ovšem nenabízí řešení ani únik. Spíš nechává symboly moci, aby se v jeho návrzích samy vyčerpaly vlastní váhou.

^{Zdroj: Rick Owens}

Název kolekce, tedy Tower, v tomto kontextu působí téměř meditativně. Jako osobní mantra nebo tichá modlitba uprostřed hlučné reality. I přes tvrdost materiálů a monumentalitu siluet je v kolekci cítit zvláštní klid. Rick Owens nepůsobí vzteklý ani provokativní. Spíš soustředěný. Jakoby si byl plně vědom světa, ve kterém žijeme a rozhodl se ho nekomentovat slovy, ale objemem, tíhou a přeháněním.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Complex Style (@complexstyle)

Kolekce FW26 tak zapadá do dlouhodobého příběhu Ricka Owense naprosto přirozeně. Není to zlom ani odklon, ale důsledné a promyšlené rozvíjení témat, která se v jeho práci objevují už dlouhé roky. Móda v jeho očích znovu funguje jako opravdová fyzická zkušenost. Něco, co se nosí na těle stejně jako realita kolem nás. Těžce, nekomfortně, ale s jasným vědomím, proč tam je.

_{Zdroje: Autorský text}