Seriál Elle, který začátkem července vstoupil do nabídky Amazon Prime, měl být návratem do světa Pravé blondýnky. Místo toho se stal připomínkou aktuálního kinematografického trendu. Hollywoodská produkce se dnes točí v nekonečném kruhu. Prequely, sequely, spin-offy i rebooty zaplnily kina i streamovací platformy natolik, že se originální příběhy stávají pouhou vzácností. Proč se filmový průmysl tak moc bojí nových nápadů? A můžeme si za to sami?

Když Amazon Prime oznámil produkci nového seriálu Elle, prequelu kultovní komedie Pravá blondýnka, reakce byly různé. Část publika nadšeně vítala možnost znovu navštívit svět růžové estetiky a nezlomného optimismu ikonické Elle Woods. Druhý tábor si naopak povzdechl nad tím, že už v současnosti neumíme vytvořit novou hrdinku.

Ještě nikdy nevznikalo tolik nového obsahu, a přesto se zdá, jako bychom sledovali stále stejné příběhy. Letošní rok je toho ukázkovým příkladem. Na obrazovky zamířilo a míří mnoho známých příběhů, jako je Ďábel nosí Pradu 2, Toy Story 5, Vřískot 7, nový Spider-Man, další Avengers, prequel Hunger Games, hraná Moana či seriál Elle.

^{Zdroj: Sony, Pixar}

Jistota, která prodává. Divák má rád stabilitu, stejně jako bankovní účty velkých studií

Hollywood dnes neinvestuje jen do filmů. Investuje do jistoty. Divák už ví, co kupuje. Studio nemusí vysvětlovat, kdo je Elle Woods či Miranda Priestly. Nemusí budovat nový svět ani přesvědčovat publikum, proč by mělo věnovat čas neznámé postavě.

Nostalgie se stala obchodním modelem. To ostatně potvrzuje rovněž skladba nejvýdělečnějších filmů posledních let. Pokračování, remakes nebo různé nové adaptace dlouhodobě dominují světovým tržbám. Z obchodního hlediska jde o logickou volbu. Pokud diváci opakovaně dokazují, že jsou ochotni vracet se ke známým značkám, proč riskovat ztrátu desítek milionů dolarů na neozkoušeném, originálním scénáři?

Očekávaný návrat vašich oblíbenců. Nostalgie je sice úspěšná, ale má své meze

Zajímavé je, že samotná studia si začínají uvědomovat, že publikum už z nekonečných návratů není bezvýhradně nadšené. Slova jako sequel, reboot nebo remake mají negativní konotaci. Místo nich proto vzniká nový slovník. Nejde o pokračování, ale novou kapitolu, není to remake ale reimaginace, není to seuqel, ale návrat oblíbených hrdinů. Studia se tak snaží vytvořit dojem originality, aniž by se vzdala bezpečí výdělku.

^{Zdroj: Lionsgate}

Generace Z, která bývá často označována za publikum posedlé nostalgií 90. let, přitom často preferuje originální obsah před remakes a nekonečnými pokračováními. To neznamená, že mladí diváci odmítají známé filmové světy. Spíše očekávají, že jim nabídnou něco navíc. Nestačí jim přidat za název dalšího filmu číslici. Chtějí překvapení. Možná právě proto některá pokračování fungují, zatímco jiná rychle zapadnou.

Analogová mánie. Za popularitou prequelů stojí i touha po světě bez technologií

Zajímavým příkladem je zmiňovaný seriál Elle. Nepředstavuje zrovna mistrovské dílo definující současnou či předešlou generaci a jeho recenze se proto výrazně rozcházejí. Zatímco někteří označují seriál za zbytečný a nudný, jiní oceňují jeho schopnost vrátit diváky do poloviny 90. let. Kvůli tomu je skvělým příkladem povedeného prequelu.

^{Zdroj: Amazon Prime}

Elle totiž není jen příběhem mladší odhodlané Elle Woods. Funguje jako nostalgická kapsle doby, kdy dospívání ještě neprobíhalo pod permanentním dohledem sociálních sítí, kdy se četly fyzické časopisy, telefon byl jen doma a když nebylo co dělat, zašli jste do obchodu s cédéčky a hodiny si vybírali nové album. Seriál neprodává jen známou hrdinku. Prodává představu adolescence, která se odehrávala offline.

Zájem o analogový svět roste. Příkladem je návrat minimalismu Carolyn Bessette-Kennedy či Meg Ryan, trend coastal grandma či obliba rukodělných koníčků. Je to širší kulturní reakce na digitální únavu. Když dnešní teenageři sledují Elle Woods s telefonní šňůrou omotanou kolem prstu nebo listující časopisem, nedívají se do minulosti. Dívají se do světa, který nezažili a jenž jim připadá paradoxně svobodnější než jejich vlastní.

Bylo by jednoduché prohlásit, že sequel se rovná špatný film, ale tak jednoznačné to není. Některá pokračování dokážou původní dílo překonat, prequely ho rozšířit způsobem, který dává smysl, a spin-off může nabídnout perspektivu, již prvotní příběh neměl.

@_tomanderson18_ Film sequels that should never of been made! #filmtok#grease#indianajones#jaws#spacejam ♬ original sound – Tom

Problém nastává ve chvíli, kdy se pokračování stane výchozím nastavením celého průmyslu. Hollywood netrpí nedostatkem talentu, ale odvahy. Možná právě proto se vrací ke starým příběhům. Ne proto, že by nové neexistovaly, ale proto, že vzpomínky se prodávají snáz než neznámá budoucnost. Jenže žádná kreativní scéna nemůže žít jen z recyklace minulosti. Nostalgie je silná emoce. Sama o sobě ale nestačí.

_{Zdroje: Autorský článek}