V rozmanitém světě módy lidé odjakživa nacházeli důležitý prostředek k sebevyjádření, únik od stereotypu nebo oblíbený koníček. Zdá se ovšem, že element zábavy z módního odvětví v posledních letech mizí. S algoritmizací miktro trendů, pomalým zánikem subkultur a ekonomickou nejistotou roste i počet mladých lidí, pro které móda ztratila někdejší kouzlo.
Tam, kde dřív jiskřila kreativita, dnes čím dál častěji vidíme opakování starých nápadů, laciný marketing a diktát konzumu. Není divu, že pro mladé lidi móda pomalu přestává být zajímavá. K nekonečně opakujícím se trendům, jež jsou pro spotřebitele unavující samy o sobě, se přidává ztráta komunitního aspektu a originality či věčný souboj luxusních módních domů o peníze, kterých má většina společnosti čím dál méně. Ačkoli módu, zejména pak její produkty, konzumujeme čím dál více, zdá se, že je pro nás o dost obtížnější mít z ní pocit spokojenosti a kreativní seberealizace.
Tyranie mikro trendů. Krize pozdního kapitalismu se nevyhnula ani módnímu průmyslu
Pamatujete na roky, kdy škála módní reprezentace skutečně odrážela rozmanitost skupin, které skrze styly oblékání vyjadřovaly svou jedinečnost? Tahle doba nenávratně mizí. Z původních subkultur jako grunge, hip hop nebo třeba emo, si současný mainstream bere jen estetické pozlátko, které ve směsi nepřeberného množství nových módních kolekcí rozprodává spotřebitelům. Tričko kapely už neznamená sympatie s hudebním směrem a hip hop je spíš hashtag než životní styl. I luxusní módní domy dnes často reagují na zrychlující trh stejně lacině jako tolik kritizovaná fast fashion.
Mnoho lidí nabývá pocitu, že nové trendy vlastně vypadají stejně, že se svět módy zplošťuje a z ulic mizí originalita. Sociální sítě módu do jisté míry zdemokratizovaly, když daly značkám a zákazníkům možnost nového propojení. Spolu s tím však došlo také k zajetí hlavního módního proudu do klece trhu, virálních momentů a algoritmů. Tomato girl, mob wife nebo office siren nejsou projevem osobního postoje, jako tomu u módních proudů bylo dříve, ale agresivní marketingové šablony s trvanlivostí několika týdnů. Čím dál častěji skloňovaný termín „fashion slop“ proto popisuje realitu anonymní a AI generované módy poměrně přesně.
Zdroj: H&M
Planeta hoří, peněženky jsou prázdné a móda nás čím dál tím víc zahlcuje
Algoritmizace módy a prioritizace zisku nad kvalitou a etikou se v módní produkci stává obzvláště palčivým problémem ve chvíli, kdy svět čelí několika různým krizím. Jsou to právě mladí lidé, kdo dopady desítek let slepě ziskové ekonomiky pocítí nejvíce, ať už půjde o klimatické, nebo sociální oblasti. Té stejné skupině se však módní průmysl nadále snaží prodávat nové a nové produkty. Zatímco módní řetězce zneužívají dětskou práci, luxusní domy navrhují za pomocí umělé inteligence a mainstreamu opět vládne konzervativní estetika, Gen Z v módní spektákl pomalu ztrácí svou důvěru.
@jeremyfindsai Why are luxury brands using AI? #Burberry #christmas #fashion #style #scarf @Burberry did a new ad with AI transitions and animations and the comments definitely noticed. Is it worth using AI videos for ads as a luxury brand? They have other real videos, after all.
♬ original sound – Jeremy Carrasco
Fashion exhaustion, jak někteří nazývají současný stav recese módního života, však přináší i nové perspektivy. Možná, že se právě díky vyčerpání z trendů a konzumu naučíme dívat na módu jako na kulturní svět, který přesahuje pouhou komerci. Čím dál víc lidí navrací svému stylu osobitost pomocí upcyklace, vědomých nákupů, podpory menších nezávislých značek nebo úplného odmítnutí online módního světa. Vysoká móda tu a tam reaguje na spotřebitelskou skepsi kampaněmi proti AI, větší diverzitou v castingu nebo novými principy. Zatím je však degradace módního mainstreamu stále rychlejší než snahy o jeho oživení.
Zdroje: Autorský text
