Britská fotografka a umělkyně Nadia Lee Cohen patří k nejvýraznějším vizuálním hlasům současnosti. Narodila se v Essexu, ale po studiích přesídlila do Los Angeles, kde našla svůj ikonický rukopis. Její práce se vyznačuje sytými barvami, filmovou estetikou a atmosférou, jež osciluje mezi glamour a absurditou. Pokud dnes někdo udává tón toho, jak vypadá vizuální jazyk módy a popkultury, je to právě Nadia Lee Cohen.
Fotografie a projekty Nadiy Lee Cohen mají sílu vtáhnout diváka do paralelního vesmíru, kde se každodenní scény mění ve vizuální pohádky a postavy přestávají být obyčejnými modely. Umělkyně pracuje s ikonickými motivy americké kultury, prvky 90. let a pečlivě vystavěnými kulisami. Každý její snímek působí jako filmová scéna, ve které se divák stává svědkem příběhu s vlastní atmosférou a významem. Fotografka díky tomu získala respekt v galerijním prostředí i v komerčních kampaních. Což je kombinace, kterou zvládá málokdo.
Nadia Lee Cohen kombinuje umění s komercí. Doslova jako nikdo jiný
Nadia Lee Cohen vyrůstala v Essexu a dětství trávila obklopená britskou kulturou 90. let. Už tehdy ji fascinovala estetika tehdejšího ženského glamour, který později proměnila v základní téma své tvorby. Studium fotografie jí poskytlo technický základ, ale rozhodující bylo až přesídlení do Los Angeles. Právě tam objevila inspiraci v kulisách amerického snu. Od zaprášených motelů až po křiklavé billboardy. Kulisy začala přetvářet v moderní mýty a vytvořila vizuální jazyk, který dnes pozná každý, kdo se zajímá o současnou estetiku.
Zdroj: The Room By Basmatee | Women
Velký ohlas vzbudila například kniha Women, na které pracovala šest let a jež představuje stovku portrétů žen v pečlivě stylizovaných rolích. Dalším zásadním projektem je Hello, My Name Is, v němž Cohen zkoumá identitu prostřednictvím nalezených jmenovek. Vytvořila na základě nich sérii bizarních, ale fascinujících postav. Obě knihy doplnily rozsáhlé výstavy, například v galerii Jeffrey Deitch v Los Angeles a New Yorku. Tam ukázala, že její fotografie fungují nejen na stránkách, ale také ve velkoformátové podobě, obklopené instalacemi.
Zdroj: Nadia Lee Cohen | Hello, My Name Is
Spolupráce s hvězdami posunuly její jméno k širokému publiku. Zendaya se objevila v kampani pro značku On, kde Cohen vytvořila snovou scénu s prvky sci-fi a glamouru. S Kim Kardashian pracovala na coveru pro Interview Magazine i v kampaních pro SKIMS, kde proměnila známou tvář v archetyp dokonalé postavy. Lana Del Rey byla zase součástí jejích kampaní inspirovaných pin-up estetikou, které dokázaly propojit retro náladu s modernou. Fotografka vytvořila i odvážné projekty pro Dsquared2, v nichž tradičně nechyběla provokace ani humor.
Před kamerou i za kamerou. V nové fotoknize Cohen vystupuje také jako modelka
Nadia Lee Cohen se často staví i před objektiv a vytváří vlastní alter ega, která obývají její snímky. Každé z nich je zhmotněním určité fantazie, kostýmu nebo charakteru, jež odráží fascinaci identitou jako performancí. Autoportréty ji staví do role modelky, herečky a režisérky zároveň. Díky tomu vzniká svět, v němž se hranice mezi realitou a fikcí zcela stírá. Publikum sleduje, jak se Cohen proměňuje a jak prostřednictvím vizuálních masek otevírá téma proměnlivosti já.
Zdroj: Nadia Lee Cohen | Julie Bullard
Na tuto linii navazuje rovněž její nejnovější fotokniha s názvem Julie Bullard, kterou vytvořila společně s britským fotografem Martinem Parr. Cohen se v ní znovu postavila před objektiv a ztvárnila tak titulní postavu inspirovanou svou dětskou chůvou, která pro ni kdysi zosobňovala svět ženského půvabu a zmíněného glamour. Kniha má podobu rodinného alba z 90. let, se zlatou spirálovou vazbou a falešnou koženou obálkou a obsahuje sérii snímků, kde Cohen ožívá jako chůva Julie, ale také další členové fiktivní rodiny.
Nadiu Lee Cohen oceňujeme zejména proto, že dokázala spojit umění s komercí tak, že její vizuál působí stejně silně v galerii, ale také na billboardu. Její práce formuje estetiku současné módy i popkultury a ovlivňuje také generaci mladých fotografů, kteří v jejím přístupu nacházejí inspiraci. V době, kdy se obrazy šíří rychlostí sociálních sítí, nabízí Cohen vizuál, jenž diváka zastaví a přinutí k zamyšlení. Její odkaz spočívá v odvaze, s jakou pracuje s kýčem, glamour a absurditou. Díky tomu se totiž stala ikonou, kterou stojí za to sledovat.
Zdroje: HUBE Magazine, British Journal of Photgraphy, W Magazine, Instagram, YouTube
