Nedávná show značky Prada na Milánském týdnu módy vyvolala debatu nikoli kvůli samotným návrhům, ale účesům-neúčesům modelek. Jejich vlasy vypadaly, jako by na molo dorazily rovnou z postele a jejich majitelky neměly energii na jakoukoli úpravu. Ihned dostaly nálepku depression hair. Návrháři v reakci na kritiku styl označili za takzvaný depressive chic. Jenže je vůbec možné považovat depresi za něco „šik“?
Atakovat kreativitou hranice toho, co mainstreamová společnost snese, je jedním z úkolů módních návrhářů. Provokace je vysoce žádoucí. Kam ale zařadit zástup modelek na mole Prada s vlasy (ne)upravenými tak křiklavě, že slovo deprese napadne při pohledu na ně snad každého? Vzhledem k tomu, že přehlídka na Milánském týdnu módy je show a účesy s outfity tvoří kostým, nabízí se otázka, nakolik je citlivé považovat atribut duševní nemoci za kostým.
Zdroj: Prada
Nevkus a ironie. Nebo tak vypadá realita mladší generace?
Ve virtuální bitvě o takzvané depression hair se odkrývají rozdílné generační přístupy k tématu duševního zdraví. Zatímco mileniálové při pohledu na estetizovanou depresi obrazně řečeno padají do mdlob a stěžují si na nevkus a vyšperkování utrpení, příslušníci generace Z nechápavě krčí rameny a jen těžko chápou, jak někdo může mít s cíleně neupravenými vlasy na mole větší problém.
Zdroj: Prada
Mileniálové téma deprese veřejně otevřeli. Zůstává pro ně osobní
Mileniálové vyrůstali v době nástupu well-being, boomu terapií a diskuzí o emoční hygieně. K tématu duševního zdraví mají větší odstup, ale také respekt. Ti starší z nich možná ještě sami dlouhá léta maskovali své psychické potíže, aby obstáli v pomyslné společenské výkonnostní soutěži a nebyli svým okolím považováni za slabé. Pro mnohé z nich jsou rozcuchané a neupravené vlasy bolestivou připomínkou konkrétních momentů vyčerpání, úzkostí nebo vyhoření.
Zdroj: Prada
Nevidí v nich módní výpověď, ale vizuální otisk reálného stavu, kdy člověk nemá kapacitu se o sebe starat. Není divu, že právě mezi mileniály se objevily reakce, které depression hair označují za neempatické či výsměšné. Internetem kolovalo mimo jiné ironické heslo „My culture is not your costume“, jenž původně odkazovalo na devalvaci subkulturních projevů mainstreamovou společností.
Beauty návod na depression hair? Gen Z má další trend
Generace Z naopak vnímá estetiku rozkladu a chaosu jako vědomý výtvarný jazyk. V jejím podání se z duševní nepohody stává stylová reference, ironie, ale také manifest. Pro mladší publikum jsou depression hair spíše stylizovaným komentářem k těžko uchopitelné realitě, přirozená reakce na tlak být neustále perfektní, vyfiltrovaný a výkonný.
Když zástupce gen Z srovnáme s předchozími generacemi, tak můžeme říct, že místo aby se za rozcuchanost styděli, staví ji do centra pozornosti. Na TikToku najdeme návody, jak si depression hair záměrně vytvořit, Instagram zaplavily posty, ve kterých si lidé účelově kazí dokonale učesané vlasy, což na generaci mileniálů působí jako červený hadr na býka.
Díky stylizovaně neupraveným modelkám se o depresi mluví. A to je dobře
Rozsoudit oba názorové tábory je nemožné, každý z nich se na problematiku dívá perspektivou své generační zkušenosti. Starší mileniálové si pamatují dobu, kdy se o depresích veřejně nemluvilo, natož aby se staly součástí vizuálního jazyka módní přehlídky. Právě proto mají pochopení pro snahu téma duševního zdraví otevírat, nicméně způsob, jakým to probíhá, jim nemusí být vždy blízký.
V jádru tedy nejde ani tak o spor, jako spíš o střet dvou různých jazyků, jak o psychické nepohodě mluvit. Jeden je opatrnější, formovaný osobní zkušeností s tabuizací. Druhý je hravější, formovaný internetovou kulturou a potřebou přetvářet i bolest do vizuálního obsahu, protože právě vizuální jazyk hraje u generace Z dominantní roli. Ať už se na depression hair díváme jakkoli, přehlídce Prada se nedá upřít jedno. Z rozcuchaných vlasů udělala téma, které nechalo málokoho v klidu a otevřelo téma duševních nemocí zase na zcela jiném levelu.
Zdroje: Bored Panda, Dazed, Daily Mail, Elle India, Instagram, YouTube
