― Reklama ―

― Reklama ―

Dalo by se říct, že ho nosí každý. Znáte snad někoho, kdo by neměl denim ve svém šatníku? Vynález džínoviny a americká značka Levi Strauss jsou pro mnohé možná jedno a totéž. Denim má ale ještě jeden příběh, který začíná ve Francii.

Denim je materiál, který se vyrábí především z bavlny. Někdy obsahuje také různé příměsi polyesteru nebo viskózy. Mnoho lidí ho má rádo, protože se jedná o velmi trvalý a funkční materiál, který nosí lidé „obyčejní“ i milionáři. Sektor denimu je obrovský, má hodnotu asi 55 miliard eur a stále roste. Celosvětově tak za rok vyprodukuje na pět miliard džínsů.

Zdroj: YouTube

Vraťme se ale na samý počátek džínoviny, kterou v mainstream kultuře zpopularizovaly americké ikony James Dean nebo Marlon Brando. Nejspíš i díky tomu si většina světa denim spojuje se Spojenými státy americkými. Byli to však tkalci ve francouzském městě Nîmes, kteří jako první vytvořili tuto pevnou tkaninu. I když tak trochu náhodou.

Francie chtěla dohnat Itálii. Nakonec ohromila celý svět

Ano, na počátku denimu stála náhodná nehoda. Nehoda, která navždy změnila pracovní oděvy, a následně i módu, a to na celá další staletí. Tamní výrobci se původně snažili napodobit odolný bavlněný manšestr, který se v 16. století vyráběl v italském Janově. Při pokusech o zpětné zpracování žádané látky však nakonec tkalci z Nîmes vytvořili ještě odolnější materiál, tedy žínovinu de Nîmes, v překladu z Nîmes. A tak vznikl i samotný název denim.

Denim cestoval se svými tvůrci. Dostal se až přes Atlantik

Džínsovina je možná ta nejvíc ikonická tkanina, jaká kdy byla vyrobena. Nejčastější teorií, jak se rozšířila do celého světa, je, že mnozí z tkalců byli francouzští protestanti, kteří byli nuceni uprchnout během náboženských konfliktů v 16. a 17. století.

Zdroj: Pexels

Mnozí se usadili v cizích zemích a pokračovali ve svém řemesle. Někteří se přitom vydali až přes Atlantik. Odtud se historie džínoviny prolíná do její nejpopulárnější inkarnace, tedy modrých džínů, zrozených ze spolupráce krejčího Jacoba Davise a majitele textilního velkoobchodu Leviho Strausse. 

Evropani ovšem džínům dali podobu, jakou známe dnes

Za vynálezce modrých džínů je pak většinou společnosti považován právě Jacob Davis. Také on ovšem emigroval z Evropy do Ameriky. V nevadském Renu měl krejčovskou dílnu, ve které vyráběl odolné outdoorové zboží.

Levi Strauss byl zase Němec, který přišel do San Francisca během zlaté horečky v polovině 19. století, aby tak rozšířil rodinný podnik. Mezi jeho stálé zákazníky se zařadil zmíněný Davis, který shodou okolností v té době spolupracoval s důlními společnostmi.

Zdroj: Levi Strauss & Co

Ty potřebovaly pro své pracovníky kalhoty, které vydrží drsné podmínky. Jejich následné partnerství dalo vzniknout legendárnímu módnímu stylu. Pracovním kalhotám totiž přidali poutka a stvořili typické ’Levisky’, jak je známe dnes. Každý je samozřejmě začal brzy kopírovat.

Z dolů se denim vyšplhal až úplně nejvýš

Dělnický denim vstoupil do hlavního módního proudu v 50. letech 20. století. Těžko byste tak hledali na první pohled lépe rozpoznatelnou tkaninu. Sledujeme u ní takzvaný trickle-up efekt, který v 70. letech poprvé popsal Paul Blumberg. Popisuje, kdy se nové trendy objevují na ulicích a ukazuje, jak inovace proudí z nižší třídy do té vyšší. Obvykle je tomu totiž naopak, což nazýváme jako trickle-down.

Džíny se postupně staly symbolem svobody

V druhé polovině 20. století představovaly džíny mladost, svobodu a sex appeal. Byly každodenním oblečením básníků, umělců a rebelů. V rámci popkultury se brzy staly ozdobou. Později se denim rozšířil do punkového hnutí, ve kterém se džíny nosily pokryté černou barvou, špendlíky a cvočky. Hodně lidí se v té době naučilo šít jen proto, aby svoje zvonáče proměnili na skinny jeans.

V 80. letech se nosily džíny odbarvené a se střapci. Náš tehdejší komunistický režim je ovšem považoval za vzdor systému. Co je rovněž zajímavé si uvědomit je fakt, že džínovina ve svých počátcích úzce souvisela s hnutím za právo pracujících. Na konci 20. století se ovšem kvůli fast fashion továrnám stala hnací silou pro porušování toho stejného práva.

Historie denimu je tedy globální. Prošel si složitými cestami, opíral se o velkou vynalézavost a začínal i s určitým je ne sais quoi, volně přeloženo nemám ponětí, o co tady jde. Od svého vzniku s ním pracoval snad každý designér na světě.

Využíval se proto ve všech vrstvách společnosti, od pouliční módy až po haute couture. Původně měl přitom sloužit k něčemu úplně jinému. Denimové oblečení dnes ovšem seženeme na každém rohu. V poslední době se džíny dokonce staly i součástí stylu business casual.

Zdroje: Fashion Session, My French Country Home Magazine, YouTube, Instagram

Autor článku:

― Reklama ―

Foto:Pexels

Denim z Nîmes: Ikonická džínovina vznikla náhodou. Dnes obléká všechny společenské vrstvy

― Reklama ―

Dalo by se říct, že ho nosí každý. Znáte snad někoho, kdo by neměl denim ve svém šatníku? Vynález džínoviny a americká značka Levi Strauss jsou pro mnohé možná jedno a totéž. Denim má ale ještě jeden příběh, který začíná ve Francii.

Denim je materiál, který se vyrábí především z bavlny. Někdy obsahuje také různé příměsi polyesteru nebo viskózy. Mnoho lidí ho má rádo, protože se jedná o velmi trvalý a funkční materiál, který nosí lidé „obyčejní“ i milionáři. Sektor denimu je obrovský, má hodnotu asi 55 miliard eur a stále roste. Celosvětově tak za rok vyprodukuje na pět miliard džínsů.

Zdroj: YouTube

Vraťme se ale na samý počátek džínoviny, kterou v mainstream kultuře zpopularizovaly americké ikony James Dean nebo Marlon Brando. Nejspíš i díky tomu si většina světa denim spojuje se Spojenými státy americkými. Byli to však tkalci ve francouzském městě Nîmes, kteří jako první vytvořili tuto pevnou tkaninu. I když tak trochu náhodou.

Francie chtěla dohnat Itálii. Nakonec ohromila celý svět

Ano, na počátku denimu stála náhodná nehoda. Nehoda, která navždy změnila pracovní oděvy, a následně i módu, a to na celá další staletí. Tamní výrobci se původně snažili napodobit odolný bavlněný manšestr, který se v 16. století vyráběl v italském Janově. Při pokusech o zpětné zpracování žádané látky však nakonec tkalci z Nîmes vytvořili ještě odolnější materiál, tedy žínovinu de Nîmes, v překladu z Nîmes. A tak vznikl i samotný název denim.

Denim cestoval se svými tvůrci. Dostal se až přes Atlantik

Džínsovina je možná ta nejvíc ikonická tkanina, jaká kdy byla vyrobena. Nejčastější teorií, jak se rozšířila do celého světa, je, že mnozí z tkalců byli francouzští protestanti, kteří byli nuceni uprchnout během náboženských konfliktů v 16. a 17. století.

Zdroj: Pexels

Mnozí se usadili v cizích zemích a pokračovali ve svém řemesle. Někteří se přitom vydali až přes Atlantik. Odtud se historie džínoviny prolíná do její nejpopulárnější inkarnace, tedy modrých džínů, zrozených ze spolupráce krejčího Jacoba Davise a majitele textilního velkoobchodu Leviho Strausse. 

Evropani ovšem džínům dali podobu, jakou známe dnes

Za vynálezce modrých džínů je pak většinou společnosti považován právě Jacob Davis. Také on ovšem emigroval z Evropy do Ameriky. V nevadském Renu měl krejčovskou dílnu, ve které vyráběl odolné outdoorové zboží.

Levi Strauss byl zase Němec, který přišel do San Francisca během zlaté horečky v polovině 19. století, aby tak rozšířil rodinný podnik. Mezi jeho stálé zákazníky se zařadil zmíněný Davis, který shodou okolností v té době spolupracoval s důlními společnostmi.

Zdroj: Levi Strauss & Co

Ty potřebovaly pro své pracovníky kalhoty, které vydrží drsné podmínky. Jejich následné partnerství dalo vzniknout legendárnímu módnímu stylu. Pracovním kalhotám totiž přidali poutka a stvořili typické ’Levisky’, jak je známe dnes. Každý je samozřejmě začal brzy kopírovat.

Z dolů se denim vyšplhal až úplně nejvýš

Dělnický denim vstoupil do hlavního módního proudu v 50. letech 20. století. Těžko byste tak hledali na první pohled lépe rozpoznatelnou tkaninu. Sledujeme u ní takzvaný trickle-up efekt, který v 70. letech poprvé popsal Paul Blumberg. Popisuje, kdy se nové trendy objevují na ulicích a ukazuje, jak inovace proudí z nižší třídy do té vyšší. Obvykle je tomu totiž naopak, což nazýváme jako trickle-down.

Džíny se postupně staly symbolem svobody

V druhé polovině 20. století představovaly džíny mladost, svobodu a sex appeal. Byly každodenním oblečením básníků, umělců a rebelů. V rámci popkultury se brzy staly ozdobou. Později se denim rozšířil do punkového hnutí, ve kterém se džíny nosily pokryté černou barvou, špendlíky a cvočky. Hodně lidí se v té době naučilo šít jen proto, aby svoje zvonáče proměnili na skinny jeans.

V 80. letech se nosily džíny odbarvené a se střapci. Náš tehdejší komunistický režim je ovšem považoval za vzdor systému. Co je rovněž zajímavé si uvědomit je fakt, že džínovina ve svých počátcích úzce souvisela s hnutím za právo pracujících. Na konci 20. století se ovšem kvůli fast fashion továrnám stala hnací silou pro porušování toho stejného práva.

Historie denimu je tedy globální. Prošel si složitými cestami, opíral se o velkou vynalézavost a začínal i s určitým je ne sais quoi, volně přeloženo nemám ponětí, o co tady jde. Od svého vzniku s ním pracoval snad každý designér na světě.

Využíval se proto ve všech vrstvách společnosti, od pouliční módy až po haute couture. Původně měl přitom sloužit k něčemu úplně jinému. Denimové oblečení dnes ovšem seženeme na každém rohu. V poslední době se džíny dokonce staly i součástí stylu business casual.

Zdroje: Fashion Session, My French Country Home Magazine, YouTube, Instagram

― Reklama ―

Móda v kostce: Betsey Johnson čerpá z Paris Hilton a Jo Malone hraje Fornite

Ikona y2k módy Betsey Johnson vydala spolupráci s podobně laděnou legendou. Nabízí proto kolekci inspirovanou Paris Hilton. Louis Vuitton mezitím uvedl beauty řadu, na níž se podílela jak Pat McGrath, tak Nicolas Ghesquière. Skims vrací na scénu partnerství s Tangle Teezer a Jo Malone uvádí novou vůni ve světě Fornite. Beyonce odkoupila podíl značky SirDavis od skupiny LVMH.

Nákupní seznam na srpen: Zabalte si na dovolenou vůni vzpomínek i dotek luxusu

Srpen je tady a spolu s ním i vrchol léta. Letos překonává jeden teplotní rekord za druhým. Horké dny, tropické večery a slunce, které nás provází téměř na každém kroku, si žádají kosmetické produkty, jež obstojí i v těch nejvyšších teplotách. Právě proto přichází čas zaměřit se na lehké, účinné a pečující beauty pomocníky. Naštěstí pro vás, svět krásy nezpomaluje. Vybrat si proto můžete novinky od vůní zachycujících emoce a vzpomínky, jako je Future Memories od Byredo, až po porcelánové pouzdro na balzám od Dries Van Noten.

Poslušná manželka na prodej. Co skutečně znamená fenomén trad wife

Influencerka Nara Smith minulý týden v podcastu Call Her Daddy prohlásila, že se nepovažuje za takzvanou trad wife. Tato nálepka s sebou nese staré rozdělení společnosti. Žena, a většinou matka, je doma s dětmi, vaří a pečuje o domácnost, zatímco její muž je v práci a zajišťuje rodinu finančně. Jasně, že se za ni Nara nepovažuje. Vždyť se živí jako influencerka, tudíž musí pracovat. Ale z estetiky jemné, vždy upravené a spořádané ženy udělala byznys. Problém není, že se od fenoménu distancuje, ale že ho vůbec někdy prodávala jako skvělý životní styl.

Nová kapitola ženskosti. Jean Paul Gaultier představuje vůni La Favorite

Jean Paul Gaultier uvádí po 10 letech novou kapitolu svého legendárního parfémového příběhu. Vůně La Favorite není jen dalším přírůstkem do portfolia ikonického módního domu, představuje symbol nové éry, jež propojuje francouzskou tradici, eleganci a současnou podobu extravagantní krásy.

Luxusní sektor slaví dobré zprávy. Prada, Brunello Cucinelli i L’Oréal hlásí růst

Poté, co pozitivní výsledky zveřejnili giganti jako LVMH nebo Kering, slaví své vlastní úspěchy rovněž jména jako Prada Group, Brunello Cucinelli či koncern L'Oréal. I když světový luxusní trh nadále čelí výzvám v podobě globálních konfliktů a opatrných zákazníků, vypadá to, že se mu možná začíná svítat na lepší časy. Alespoň to naznačují čísla za první polovinu letošního roku.

Ženská touha má spotlight. Cara Delevingne přepisuje historii Playboy

Cara Delevingne už není jen ikonickou herečkou a hvězdou pop culture. Nově se navíc stala historicky první lesbou na obálce časopisu Playboy. Tisk, který dlouho představoval stereotypní male gaze, teď dává prostor i ženské a queer perspektivě. Cara jako hlavní tvář nového čísla je nejen odvážný, ale taky vysoce symbolický krok. V cover story mluví o svém těle, sebelásce i o tom, proč je teď dobrovolně střízlivá. Znamená tahle spolupráce příchod éry, kdy svět módy, showbusinessu a kultury sexu konečně otevírá dveře rozmanitosti?

Zendaya je nová Prada girl. Herečka dostala na starost parfém Paradoxe

Pokaždé jiná, ale vždy sama sebou. To je slogan nové kampaně parfému Paradoxe z dílny Prada. Přesně tak by se dala popsat rovněž herečka Zendaya, která na červeném koberci působí jako chameleon, schopný zabodovat v tričku s grafickým potiskem i nejnovější couture róbě. Také proto se právě ona stala novou tváří oblíbené vůně a její nejnovější edice s názvem Sweet Chemistry.

Gucci Beauty prožívá krizi identity. Značce však přichází na pomoc L’Oréal

Módní dům Gucci se snaží postupně vzpamatovat. První výrazná změna přišla už loni s výměnou kreativních ředitelů, když střídmého návrháře Sabata De Sarno vystřídal excentrický Demna. Posledním chybějícím dílkem komplexní rebrandingové skládačky tak zůstala kosmetická odnož Gucci Beauty, stále uvězněná v estetice éry Alessandra Michele. I tu však nyní čeká potřebný refresh, a to díky padesátileté smlouvě s úspěšným konglomerátem L’Oréal.

V&A Museum přivítá ikonu. K příležitosti 170. výročí Burberry vystaví trenčkot

Od zákopů v první světové válce přes kultovní hollywoodské trháky až po nablýskaná přehlídková mola. Cesta Burberry trenčkotu patří mezi jedny z nejvíce ikonických příběhů módního průmyslu. K příležitosti 170. narozenin britské značky mu poklonu vysekne V&A Museum v Londýně. Od konce letošního září až do začátku ledna pohostí výstavu oslavující legendární kousek.

Obléknout si resort. Když vám plážový klub servíruje haute couture

Na těch nejprestižnějších adresách Středomoří se letos neodehrává jen letní dovolená. Luxusní resorty se stávají plátnem pro módní domy, které do nich otiskují svou estetiku, rukopis i jedinečnou atmosféru. Nepřináší jen jméno, ale celý svůj charakteristický svět. Plážové kluby, bazény i unikátní hotelové interiéry se tak stávají pokračováním identity světových značek.

Skupina LVMH naznačuje obrat. Luxusní trh táhne Amerika, Evropu brzdí geopolitická situace

Po téměř dvou letech zpomalování přichází výraznější signál, že se luxusní průmysl začíná vracet k růstu. Největší světová luxusní skupina LVMH zveřejnila své finanční výsledky za první polovinu roku 2026, které ukazují zrychlení ve druhém čtvrtletí i návrat růstu v nejdůležitější módní divizi. Přestože společnost stále čelí geopolitickým nejistotám i opatrnějším spotřebitelům, výsledky naznačují, že nejhorší období by mohlo být za ní.

Zapomeňte na konturování. Léto patří tvářence a trendu blush blindness

Pojem blush blindness je zpět! Jen v menší, o něco přirozenější míře. Tvářenka už totiž není jen pouhou třešničkou na pomyslném dortu každodenního líčení. Stává se jeho naprostým základem. Nahrazuje bronzer, často i rozjasňovač, a dodává obličeji svěžest, kterou žádný jiný produkt napodobit neumí. Termín kdysi používaný pro nechtěný make-up přešlap se tak stává aktuálním trendem.

Móda v kostce: Hailey Bieber pro Miu Miu, 75 let Max Mara, Alaïa v muzeu a hvězda co miluje kudrny

Módní svět má opět napilno. Hailey Bieber se objevila v nové kampani Miu Miu, Max Mara oslavuje 75 let návratem ke svým ikonickým kabátům, kosmetika TRESemmé sází na přirozené kudrny v nové kampani s hercem Belmontem Cameli a v San Franciscu připravují první velkou americkou retrospektivu návrháře Azzedina Alaïi.

Gigi Hadid i přesun do Los Angeles. Co víme o letošní Victoria’s Secret Show?

Je to oficiální! Návrat, na který fanoušci po celém světě netrpělivě čekali, je konečně potvrzen. Jedna z nejočekávanějších módních událostí roku se nezadržitelně blíží. Victoria’s Secret Fashion Show 2026 začíná odhalovat své první velké novinky. Pořadatelé už potvrdili místo konání i jméno první modelky, která se letos projde po ikonickém mole.

Neustálé posouvání hranic. Jak queer kultura formovala nejen vysokou módu

Od špičkových návrhářů až po ikonické looks, queer kultura vždy sloužila jako inspirace k radikální autenticitě. Móda má v její historii čestné místo, jehož význam sahá daleko za hranice estetiky. V dobách, kdy být otevřeně queer znamenalo vystavit se postihům a nebezpečí, fungovalo právě oblečení jako tichý jazyk. Díky šátku, broži nebo náušnici queer lidé rozpoznali jeden druhého a díky velkolepé ballroom scéně měli i lidé na okraji společnosti prostor zářit na molech. Jak se queer kultura propsala do módního světa, který známe dnes? 

Milán začíná mít jasno. Odhalil provizorní kalendář zářijového fashion weeku

I když je módní scéna ponořená do zdánlivého letního spánku, v zákulisí už začíná spřádat své plány pro podzimní vlnu fashion weeků. Výjimkou není ani italské hlavní město módy, které ve čtvrtek odhalilo provizorní kalendář chystaných show. Milán od 22. do 28. září přivítá tradiční jména, pozornost však zaměří především na debut nových kreativních ředitelů značky Moschino.

― Reklama ―

― Reklama ―