Cenu Oscar za nejlepší mezinárodní počin si letos ze slavnostního předávání odvezl snímek I’m Still Here. Film založený na skutečné události pojednává o brutálních podmínkách brazilského diktátorského režimu ze 70. let minulého století. Umně ale propojuje tragédii v centru dění s nezlomným optimismem, atmosférou a módou tehdejší doby.
Nejlepší filmová tvorba umí diváky naplno pohltit, rozesmát je, ale zároveň v nich vyvolat ty nejhlubší emoce. Přesně takový zážitek se na plátně povedlo vykouzlit tvůrcům brazilského snímku I’m Still Here, v překladu Navždy s vámi. Není proto divu, že si z letošního předávání cen Oscar po získání tří nominací odvezli cenu za nejlepší mezinárodní počin. Film vás totiž chytne a už nepustí.
I’m Still Here zachycuje příběh rodiny Paivas založený na skutečné události. Odehrává se v Brazílii v 70. letech minulého století, tedy v době tehdejšího brutálního diktátorského režimu, který skončil až v roce 1985. Rodina se tehdy musí vyrovnat s nuceným zmizením hlavy rodiny, tedy bývalého kongresmana Rubense Paiva, jenž byl režimem odstraněn kvůli svým „revolučním“ aktivitám.

Zdroj: Capital Pictures / Film Stills / Profimedia
Matka rodiny, Eunice, se tak musí vypořádat se zmizením svého manžela a vytvořit pro sebe a svých pět dětí nový život. Snímek ovšem nenabízí pouze bezmeznou tragédii. Naopak ukazuje rodinu i v jejích nejšťastnějších chvílích, vynikajících na pozadí energické a optimistické atmosféry 70. let. Tvůrci tak k životu opět přivedli tehdejší architekturu, kulturu, hudbu, ale rovněž módu.
Móda jako filmový prvek. Energickou atmosféru 70. let zachytily i kostýmy
Režisér Walter Salles pracoval na snímku I’m Still Here sedm let. Důvodem bylo mimo jiné čekání na nového prezidenta, jenž by natáčení, na rozdíl od nedávno vládnoucího Jaira Bolsonaro, povolil i v ulicích Ria de Janeiro. Tvůrce filmu si navíc přál věrně napodobit atmosféru tehdejší doby. Reflektoval ji v detailech, jako je umění visící na zdech rodinného domu či volejbalová síť na písečné pláži.
Energická 70. léta, která se v Brazílii projevila navzdory tvrdému režimu, na diváky křičí i z perfektně vybraných kostýmů. Široké kalhoty do pasu, perfektně padnoucí bavlněné košile a plavky jemně padající z ramen jsou jen pár příkladů z umně zvoleného šatníku hlavní postavy. Film I’m Still Here opět dokazuje, jak důležitá je móda i ve vyprávění příběhů, které by jí nemohly být víc vzdálené.
Zdroje: Condé Nast Traveler, Austin Chronicle, BBC, Instagram, YouTube