První sérii fanoušci zhltli jako dobře natočeného Guinnesse a už volají po druhé rundě. Na úspěchu seriálu House of Guinness z produkce Netflix se do velké míry podílí atraktivní vizuál. Tvůrci se nenechali chytit do historické pasti a na 19. století se cíleně dívají dnešníma očima. Propojení minulosti a současnosti v jejich podání funguje skvěle.
Seriál sleduje osudy čtyř dětí sira Benjamina Guinness, které po jeho smrti musejí rozdělit pivovarnické impérium a vyrovnat se s dědictvím, mocí i vzájemnými rivalitami, to vše na pozadí bouřlivého Dublinu 19. století. Jestli tvůrci netflixovského seriálu House of Guinness něco nechtěli, tak věrnou rekonstrukci minulosti. Znalcům historie možná při sledování nebude úplně dobře, ale vytčený cíl se kreativnímu týmu povedlo splnit na výbornou. Atmosféra seriálu je hutná, místy dusivá, ale zároveň není ani trochu odtažitá.
Zdroj: Netflix Tudum
Černá, nikoli šedá. Barevné spektrum inspiroval samotný Guinness
Výrazná práce s barvou, texturou a světlem ruší stereotypní obraz „šedé viktoriánské éry“, která se nám automaticky vybaví. Tvůrci v každém dílu originálně zkoumají odstíny černé, z nichž vystupují tóny červené, zelené a zlaté, inspirované samotným legendárním pivem Guinness. Vytvářejí tak prostředí, které je zároveň průmyslové i plné smyslnosti.
Zdroj: Netflix Tudum
Kostýmy se pohybují mezi světem továrny a aristokracie, přičemž každý detail odráží společenské vrstvy a charakter postav. Přístup dává sérii mimořádnou vizuální sílu, místo neživého historického obrazu získáváme současnou interpretaci moci, krásy a identity. Kostýmní a výtvarné týmy vědomě pracují s tím, jak se dnešní pohled promítá do minulosti, což dodává seriálu svébytný charakter.
Kontroverze jménem Kneecap. Rapeři spojují minulost se současností
Kromě kostýmů je důležitou složkou seriálu i hudba. Na soundtracku se podíleli výhradně irští hudebníci, a to včetně kontroverzní rapové formace Kneecap. Trojice hudebních revolucionářů si vzala za cíl oživit irštinu a už několik let dokazuje, že rapovat v tomto jazyce může být mimořádně cool. Jejich angažování dokládá, že tvůrcům šlo nejen o maximální autentičnost, ale také o komunikaci minulosti s přítomností.
Hudba nefunguje ani tak jako kulisa, ale spíše jako další způsob, jak vyjádřit identitu. Přináší do 19. století současnou energii a dává příběhu rytmus, na který se snadno napojíme. Volba kapely Kneecap, která otevřeně pracuje s tématy jazyka, politiky a odporu, tak dokonale zapadá do konceptu seriálu, jenž se nebojí přepsat dějiny moderním jazykem.
Svět Guinnesse miluje. Iry však pobuřuje překrucování historie
Jenže právě hrátky s minulostí mnozí irští kritici považují za problém. House of Guinness dle nich překrucuje historii a banalizuje zkušenost Irska s kolonialismem. Vadí jim i to, jak seriál zachází s národními symboly, od přízvuků až po samotnou estetiku. The Irish Times mluví o „ohromující neznalosti toho, kým Anglo-Irové byli“, pro Irish Independent je série jednoduše „šok“. Zatímco britské a americké publikum vnímá House of Guinness jakovizuálně opulentní drama, pro irské diváky zůstává spíše provokací než poctou.
Zdroj: Netflix Tudum
Seriál nese živé dědictví. Potomci rodu pomáhali se scénářem
Spojení historického seriálu se současností představují potomci slavného rodu, o kterém dílo pojednává. Zúčastnili se i premiéry a byli stejně výrazní jako jejich předchůdci. Někteří z nich se navíc na seriálu podíleli, například Ivana Lowell byla pro scénáristu Stevena Knight dle jeho slov neocenitelným zdrojem informací. Sdílela s ním rodinné příběhy i drobné detaily, jež pomohly vystihnout ducha aristokracie 19. století. Na premiéře se objevily i další členky rodu, Lady Mary Charteris či Daphne Guinness, někdejší múza Karla Lagerfelda.
Zdroje: RTÉ, Radio Times, Guardian, Netflix Tudum, Tatler, Instagram, YouTube
