Karl Lagerfeld byl ikonou módy, jeho vize řídily haute couture po desetiletí. Ale stejně jako jeho modely budily obdiv, jeho výroky vzbuzovaly kontroverzi. Od „fatfobních“ poznámek a urážek na adresu plus-size žen po ostrou kritiku hnutí MeToo. Lagerfeld si nebral servítky. Jak bychom jeho slova hodnotili dnes, v době inkluze a body positivity?
Přístup návrháře Karla Lagerfeld k módě byl bezpochyby revoluční, ale jeho slovní projev často hraničil s nemilosrdnou arogancí. Byl to muž, který svou inteligencí a vtipem dokázal okouzlit i popudit zároveň. Někteří ho vnímali jako vizionáře, který říkal věci bez obalu, jiní ho označovali za cynického elitáře. Pravdou je, že jeho výroky nám dnes poskytují fascinující pohled na to, jak moc se změnilo vnímání společenských norem a očekávání v módním průmyslu.
Karl jako „fatfobní“ elitář. „Nikdo nechce vidět tlusté ženy na módním mole!“
Když Karl Lagerfeld prohlásil, že „nikdo nechce vidět tlusté ženy na módním mole,“ spustila se lavina reakcí. Tento výrok byl nejen neempatický, ale i dokonale zastaralý. V současnosti už módní průmysl kráčí jiným směrem. Na molech vidíme modelky různých postav a velikostí, od Ashley Graham po Palomu Elsesser. Pokud by Karl říkal totéž i dnes, internet by ho doslova rozcupoval. Zvláště při komentování postavy oblíbené a talentované zpěvačky Adele.
Zdroj: Reuters
„MeToo? Už mě to unavuje!“ Návrhář veřejně zlehčoval sexuální násilí
Hnutí #MeToo, které vzniklo v roce 2006, se stalo globálním symbolem boje proti sexuálnímu obtěžování a zneužívání moci. Rozšířilo se především na základě sdílení osobních zkušeností žen, které byly obětí sexuálního násilí a nevhodného chování. V roce 2017, kdy se objevily skandály kolem prominentních osobností jako Harvey Weinstein, hnutí nabralo globální rozměr a vyvolalo veřejnou diskusi o problémech v pracovní sféře a zábavním průmyslu.
Karl Lagerfeld se však k hnutí #MeToo vyjádřil kriticky. V roce 2018 v rozhovorech zlehčoval obvinění některých žen. Označil je za přehnaná a poukazoval na to, že „to, co se děje, není ani zdaleka všechno tak, jak je prezentováno.“ Tento postoj vyvolal vlnu nevole, protože naznačoval, že některé oběti přeháněly či dokonce manipulovaly s těmito obviněními. To však bylo v kontrastu s cílem hnutí, tedy vytvořit prostor pro věrohodné vyprávění obětí.
„Pippa Middleton by měla ukazovat jen svůj zadek!“ Dnes tento výrok vnímáme jako podporu dysmorfie
Ano, Karl se neostýchal hodnotit nejen modelky, ale i královskou rodinu. Například Pippa Middleton si od něho vyslechla, že „by měla ukazovat jen svůj zadek, protože obličej má méně příjemný“. Upřímně? Tohle už nebylo ani vtipné, jen zbytečně kruté. Dnes by se podobné poznámky setkaly s masivní kritikou na sociálních sítích a jednoznačně by se označily za typický „body shaming“.
„Móda je nebezpečnější než terorismus.“ Někdy opravdu platí mlčeti zlato
Jedním z nejextrémnějších Lagerfeldových výroků byla jeho poznámka: „Móda je nebezpečnější než terorismus“. Tento výrok pronesl v roce 2018 v souvislosti s příchodem migrantů do Evropy a zmínil, že „nejhorším prohřeškem“ Merkelové bylo jejich přijetí. Příměr mezi módou a terorismem pobouřil veškerou veřejnost a ukázal, že Karl se nebál jít za hranu dobrého vkusu nejen v oblečení, ale rovněž v názorech. A to zdaleka není vše z toho, co nepatřičného kdy řekl.
Navzdory jeho kontroverzím nelze Karlu Lagerfeldovi upřít genialitu v designu. Jenže módní průmysl se posunul. Značky hledají autentičnost, diverzitu a pozitivitu. Lagerfeldovy výroky dnes působí nejen zastarale, ale i nepatřičně. Móda už není jen pro „vyhublé typy“. Možná, kdyby Karl ještě žil, musel by svůj pohled přehodnotit. Protože dnes, naštěstí, nemá krutost v módním světě místo.
Zdroje: BBC, New York Time, The Guardian, Instagram, YouTube
