Srbská umělkyně Marina Abramović, která se na scéně objevila již v 70. letech minulého století, bortí svým umem hranice všednosti. Přestože kdysi začínala jako obyčejná malířka, během svého působení si vysloužila přezdívku „matka performance“. Ve světě umění je totiž proslulá především radikálními a nečekanými počiny, naposledy čtyřhodinovým rituálem Balkan Erotic Epic, jenž diváky provádí folklórem starého Balkánu.
Světoznámá umělkyně Marina Abramović je obávanou legendou, která do své práce obtiskává celé své tělo, mysl, srdce i duši. Navzdory kritikům, ckteří ji bez příkras nazývali satanistkou, čarodějnicí a praktikantkou černé magie, dál hrdě tvoří. Nyní přichází s novým a tradičně surovým představením s názvem Balkan Erotic Epic, jenž má tentokrát za cíl publiku představit prapůvodní balkánské sexuální rituály.
Je Balkan Erotic Epic uměním, či provokací? Marina Abramović odkrývá hranice bez hedvábných rukaviček
Marina Abramović ve svém nejnovějším díle Balkan Erotic Epic provází publikum folklórem a tradicemi starého Balkánu. Nejnovější představení trvá přibližně čtyři hodiny a nechybí v něm naturalismus ani nahota. Avšak umělecké scény nemají působit nijak pornograficky, spíše mají v divákovi vzbuzovat pocit surovosti dávných rituálů.


Zdroj: Marina Abramović Institute
Představení je složeno z 13 scén, které Marina Abramović navrhla tak, aby se mezi nimi diváci mohli volně pohybovat. Některé postupně gradují, jiné se stále dokola opakují. Ve výsledném díle můžeme najít sochy obřích penisů nebo skupinu žen, co řve a svými přirozeními děsí bohy a nutí je, aby zastavili neutuchající déšť.
Dalším bizarním prvkem je rituál ženy, co si do vagíny zavádí rybu, aby namíchala nápoj lásky či pohřební tanec nahých lidí s kostlivci. Mezi všemi herci pak chodí matka Mariny a na vše přísně, ale s jistou dávkou zvědavosti dohlíží. Mnoho expertů toto dílo odsuzuje za obscénnost, ale Marina se brání tím, že vše nové je vždy kritizováno.
Jak daleko může zajít lidské tělo? Umělecké dílo, které bolí, ale hlavně fascinuje
Marina se v 70. letech proslavila mnohými kousky, které by mnozí mohli označit za hazard se životem. Jejím dílem The House with the Ocean View se inspiroval i seriál Sex ve městě. Carrie Bradshaw v něm navštíví galerii, kde vystupuje žena sedící na „balkoně“. K tomuto výběžku vede jen žebřík udělaný z nožů. Žena má celých 12 dní žít bez jídla a bez lidské intervence, jediné, co může je pít vodu.
Nejznámějším představením zůstává Rhythm 0, které proběhlo v galerii Morra v Neapoli. Spočívalo v tom, že Abramović stála uprostřed scény a dovolila divákům, aby si s ní šest hodin dělali, co chtěli. Aby toho nebylo málo, lidé mohli použít 72 předmětů, jež jim umělkyně poskytla, od pírek a medu až po skalpel či zbraň s nábojem. Dílo mělo ukázat, kam až je člověk schopen zajít, pokud má příležitost.
Tělo umělkyně se stalo plátnem lidské nátury. Po prvních třech hodinách z ní lidé servali všechno oblečení, někdo jí rozřízl kůži na krku, aby mohl ochutnat její krev a nechyběly ani nevhodné doteky. Došlo také na zbraň, kdy někdo Marinu donutil přidržet si hlaveň u spánku s prsty na spoušti, načež se mezi diváky strhl poprask. Marina Abramović byla ale tak oddaná dílu, že by se při něm nechala i znásilnit nebo zabít.
Zdroje: The Guardian, Dazed, Marina Abramović Institute, YouTube, Instagram

