Futuristická metropole The Line slibuje „civilizační revoluci“ i „alternativní lifestyle“. Plány na výstavbu 170 kilometrů dlouhého města působí jako vystřižené ze sci-fi. Létající taxíky, zurčící vodopády a robotické služky, na to vše se mohou obyvatelé projektu v Saúdské Arábii údajně těšit. Je ale dotažení ambiciózního projektu reálné?
Sledování propagačních fotek nebo videí projektu The Line vzbuzuje pocit ultimátního luxusu. Ulice „trojrozměrného“ města křižují létající taxíky, budovy proplétá zdravá zeleň i ohromující vodopády, a to vše obepíná průhledná stěna, nabízející dechberoucí výhled na nekonečnou poušť. Futuristický projekt Saúdské Arábie, ohlášený roku 2022, slibuje hned několik převratných revolucí.
Jednat by se mělo o 170 kilometrů dlouhou a 500 metrů vysokou metropoli, zanechávající za sebou nulovou uhlíkovou stopu a poháněnou stoprocentně obnovitelnou energií. Ubytovat by měla na 9 milionů lidí, propojených nikoli auty, ale létajícími taxíky či ultra vysokorychlostním vlakem. To a mnohem více plánuje korunní princ a předseda vlády Saúdské Arábie Muhammad bin Salmán.
Zdroj: Neom
Ukazuje se ale, že lákavě znějící projekt, slibující odklon od závislosti na ropě, nebude tak snadné vybudovat. Novináři serveru Bloomberg koncem loňského roku reportovali o tom, že kvůli nedostatku financí bude muset Saúdská Arábie výstavbu omezit. V roce 2030 má tak město dosahovat necelých 2,5 kilometru. Projekt ovšem od svého počátku vzbuzuje spíše tvrdou kritiku než nadšení.
The Line není klíčem k lepší budoucnosti. Utopické stavby klimatickou krizi nezastaví
Vedení Neom, tedy širšího programu, pod který The Line spadá, propaguje projekt jako řešení současných environmentálních i lidskoprávních problémů. Prozatím to však vypadá, že je spíše jejich tvůrcem. Saúdskoarabské úřady například nakázaly vystěhování domorodého kmene Howeitat, který na území budoucího města po staletí žil. Několik jeho členů rovněž následně popravily.
Na porušování lidských práv poukazují také dělníci The Line, popisující 16 hodin dlouhé směny, trvající po dobu až dvou týdnů. Projekt pak sice slibuje odklon od využívání fosilních paliv, jen jeho pouhá výstavba by však za sebou zanechala obrovskou uhlíkovou stopu. Důvodem je především závratné množství materiálů, jako je beton, voda nebo ocel, které je na dokončení města potřeba.
Skleněná fasáda do dálky se táhnoucí metropole by navíc ohrožovala tamní ptactvo, které v oblasti migruje. Největší problém však spočívá v tom, že by The Line ani přes své futuristické přísliby nevyřešila nejzásadnější problém klimatické změny. Vědci se totiž shodují na tom, že je potřeba především drastické snížení spotřeby fosilních paliv, a nikoliv stavba utopických budov.
Zdroje: The Guardian, Think Landscape, Neom, YouTube