Luxusní značky dnes překračují hranice vlastních kategorií s naprostou samozřejmostí. Móda vstupuje do gastronomie, design do každodenních rituálů a sběratelství se přesouvá na snídaňový stůl. Louis Vuitton posun dotáhl do bodu, jenž působí stejně absurdně jako fascinujícím způsobem přesně. Čokoládovo-lískooříškový krém, který se nejí, ale vlastní. A který se nehodnotí dle chuti, nýbrž podle statutu.
Pod hlavičkou Le Chocolat Maxime Frédéric at Louis Vuitton vznikla pomazánka, která se stala okamžitým kulturním momentem. Nejde o produkt pro masy, ale o limitovaný objekt pohybující se na hraně gastronomie, designu a sběratelské posedlosti. Cena na sekundárním trhu překročila hranici tisíce eur. Internet mezitím řeší otázku, kterou si nikdo nemyslel, že jednou položí. Má se luxus jíst? Jenže nedostupnost, na které si někteří chtěli přivydělat, je opět dostupná.
Prodej trval jen krátce. Fenomén z pomazánky vytvořil omezený počet produktů
Na první pohled vypadá Louis Vuitton pomazánka jako rekvizita. Skleněná dóza s decentním brandingem, minimalistická etiketa, obsah v odstínu dokonalého kakaa. Ve skutečnosti jde o Pâte à Tartiner Choc au Lait, ultra-limitovaný čokoládovo-lískooříškový krém vytvořený ve spolupráci značky Louis Vuitton a jednoho z nejrespektovanějších francouzských cukrářů současnosti Maximem Frédéric. V podstatě se jedná o luxusní parodii na ikonickou Nutellu.
Zdroj: Louis Vuitton
Pomazánka vznikla jako součást konceptu Le Chocolat Maxime Frédéric at Louis Vuitton, jenž propojuje vysokou gastronomii s řemeslnou posedlostí Louis Vuitton. Frédéric, šéfcukrář pařížského Cheval Blanc a potomek normandské farmářské rodiny, do receptury přenesl svou filozofii práce se surovinami. Lískové oříšky pocházejí z Piemontu, kakao má jasný etický původ a vanilka dodává směsi jemný aromatický podpis. Výsledkem je krém, který se nesnaží chutnat lépe, ale jinak.
Zdroj: Louis Vuitton
Rozhodujícím faktorem fenoménu se nestala chuť, ale způsob, jakým byl produkt uveden. Objevil se ve vybraných buticích v Paříži a Londýně a následně v rámci přísně zorganizovaných pop-upů, kde byl prezentován spíš jako designový objekt než potravina. Krátké prodejní okno a omezená dostupnost způsobily, že se sklenice vyprodaly během několika hodin.
Právě tato fáze dočasné nedostupnosti posunula produkt do role sběratelského artiklu a otevřela prostor pro sekundární trh, kde se ceny krátkodobě vyšplhaly nad 1000 eur. Dnes je luxusní pomazánka znovu dostupná v oficiální nabídce za přibližně 50 eur, nic to však nemění na faktu, že jeho kulturní hodnota vznikla právě v momentu, kdy nebyl samozřejmostí.
Ikonickou pomazánkou to nekončí. Pořídit si můžete pralinky či čokoládové figurky
Online reakce se pohybovaly mezi pobavením a ironií. Od poznámek o přemrštěném luxusu bez hranic až po komentáře, že Louis Vuitton už neví, kam by monogram „narval“, takže může klidně skončit na toastu. Přesto se ukazuje, že módní dům ví, jak pracovat s pozorností. V době, kdy luxus stále víc stojí na momentu, příběhu a zážitku, působí tento krok ne jako exces, ale jako promyšlené rozšíření kultury.
Spread navíc není osamoceným výstřelkem. V rámci Le Chocolat Maxime Frédéric at Louis Vuitton vznikají celé kolekce čokolád inspirované ikonografií módního domu Louis Vuitton. Od monogramových pralinek přes figurky až po tabulky z kakaa pocházejícího z malých farem v Peru, Madagaskaru nebo Dominikánské republice. Vše je prezentováno s vážností vysokého designu, nikoliv jakési cukrářské exhibice.
Zdroj: Louis Vuitton
Zdroje: LVMH, e-Bay, Instagram
