Po letní pauze módní značky znovu roztáčejí své marketingové mašinerie a představují očekávané podzimní kampaně. Luxusní fotografie dávající na odiv oblečení nové sezony se rázem mění v závod superlativů. Kdo přijde s nejkreativnějším konceptem, obsadí nejžádanější celebritu nebo vytvoří vizuál s největším virálním potenciálem? Kampaně se na nás valí ze všech stran. V paměti ale jako vždy zůstávají především ty, které dokážou nabídnout víc než jen pár sekund bezmyšlenkovitého estetického potěšení.
Kontrast strnulosti a života. Chanel a Bottega Veneta ukazují dvě podoby módní stylizace
Když návrhář Matthieu Blazy nastoupil k Chanel, jeho hlavním úkolem bylo přesvědčit módní svět, že tvídová saka a kostýmy nepatří pouze do šatníků starší generace. Stejný závan svěžesti teď kromě oděvů nese i kampaň zachycená kamerou Stuarta Winecoff. Dekadentní apartmán Gabrielle Chanel na Rue Cambon 31, dnes sloužící jako působivá historická časová kapsle, znovu ožívá pohybem a bezstarostností.
Zdroj: Chanel
Modelky vzaly rčení „cítit se jako doma“ doslovně a pohybují se v prostoru s neformální lehkostí, která kontrastuje s jeho historickým významem. Mezi tvářemi kampaně se objevily například Bhavitha Mandava nebo Awar Odhiang. Dvě modelky, které se v posledních sezonách výrazně zapsaly nejen do online módního prostoru.
Fotograf Juergen Teller vzal svůj fotoaparát opět do ruky a pro módní dům Bottega Veneta vyrazil na další exkurzi po italských uměleckých mekách. Tentokrát zkrátil ohniskovou vzdálenost a místo pozoruhodných detailů benátských interiérů a exteriérů zachytil v širším záběru milánské vily Terenzio Belloli a Fondazione Pagani.
Zdroj: Bottega Veneta
Na rozdíl od jiných kampaní, jejichž cílem je předstírat, že v oděvech za několik tisíc eur můžete krájet zeleninu, Bottega Veneta tvrdí pravý opak. Řemeslo, bohaté textury a skulpturálnost návrhů nejsou hodny poskvrnění každodenními světskými činnostmi. Pózy působí strojeně, teatrálně, do brutalistického prostředí nezapadají, a právě v tom spočívá pointa. V Bottega Veneta můžete být čímkoli, jen ne přehlédnutelnými.
Od romantiky k syrové smyslnosti. Gucci a Tom Ford zkoumají přitažlivost
Po loňském kinematografickém úspěchu s herečkou Demi Moore ve filmu Tiger obsadil módní dům Gucci do letošní podzimní kampaně modelku Kate Moss. Ústřední téma kolekce s názvem Primavera (v překladu z italštiny jaro) pojal současný kreativní ředitel Demna metaforicky jako milostné znovuzrození.
Krátký film se natáčel v létě, a to v prostorách bývalého luxusního hotelu v chorvatském Záhřebu. Ikonická Kate Moss v něm svým vystoupením na skladbu Wicked Game od Chrise Isaak probouzí k životu osamělé a zakleté lidské schránky, jež se pod působivou hypnózou písně zamilují do cizinců na tanečním parketu.
Příznivcům elektronické hudby neunikne podobnost s videoklipem k písni Pass This On od skupiny The Knife. Analogie je přitom zcela záměrná, oba klipy totiž režíroval Johan Renck. Ve statických vizuálech stejné kampaně se přitom objevil také známý hráč amerického fotbalu Tom Brady nebo zpěvák Shawn Mendes.
Kdo by řekl, že k vytvoření nejpoutavější kampaně sezóny postačí bílá stěna. Návrhář Haider Ackermann extrahoval genius loci ze své poslední show pro značku Tom Ford a znovu jej vystavil kouzlu čistého pozadí. Fotograf Stuart Winecoff pojal snímky jako minimalistickou studii lidských charakterů, které mají jednoho společného jmenovatele.
Zdroj: Tom Ford
Z každého pohledu, gesta a pohybu modelek a modelů vyzařuje nepřehlédnutelná a syrová smyslnost, kterou důvěrně známe již z Ackermannových návrhů. Vizuální mistrovství však spočívá v umění výkladu. Fotografie pozorovateli naznačují možný narativ, zároveň však postrádají jakoukoli otevřenou vulgaritu. Sexuální innuendo je tu místo toho chytře zahalené do luxusního a vytříbeného hávu.
Zdroj: Tom Ford
Nejpovedenější kampaně sezóny tak nespoléhají pouze na styling nebo známé tváře. Oblečení zasazují do situací, jež působí emotivně a uvěřitelně. Móda není stylizovaná jako izolovaný objekt, ale jako součást způsobu života. Právě schopnost vyvolat skutečnou emoci a nabídnout divákovi snový svět, do kterého může alespoň na chvíli sám vstoupit, je odlišuje od jakékoli jiné, suché komerční propagace.
Zdroje: WWD, Nylon, Zoe Report
