Více

    ― Reklama ―

    Dalo by se říct, že ho nosí každý. Znáte snad někoho, kdo by neměl denim ve svém šatníku? Vynález džínoviny a americká značka Levi Strauss jsou pro mnohé možná jedno a totéž. Denim má ale ještě jeden příběh, který začíná ve Francii.

    Denim je materiál, který se vyrábí především z bavlny. Někdy obsahuje také různé příměsi polyesteru nebo viskózy. Mnoho lidí ho má rádo, protože se jedná o velmi trvalý a funkční materiál, který nosí lidé „obyčejní“ i milionáři. Sektor denimu je obrovský, má hodnotu asi 55 miliard eur a stále roste. Celosvětově tak za rok vyprodukuje na pět miliard džínsů.

    Zdroj: YouTube

    Vraťme se ale na samý počátek džínoviny, kterou v mainstream kultuře zpopularizovaly americké ikony James Dean nebo Marlon Brando. Nejspíš i díky tomu si většina světa denim spojuje se Spojenými státy americkými. Byli to však tkalci ve francouzském městě Nîmes, kteří jako první vytvořili tuto pevnou tkaninu. I když tak trochu náhodou.

    Francie chtěla dohnat Itálii. Nakonec ohromila celý svět

    Ano, na počátku denimu stála náhodná nehoda. Nehoda, která navždy změnila pracovní oděvy, a následně i módu, a to na celá další staletí. Tamní výrobci se původně snažili napodobit odolný bavlněný manšestr, který se v 16. století vyráběl v italském Janově. Při pokusech o zpětné zpracování žádané látky však nakonec tkalci z Nîmes vytvořili ještě odolnější materiál, tedy žínovinu de Nîmes, v překladu z Nîmes. A tak vznikl i samotný název denim.

    Denim cestoval se svými tvůrci. Dostal se až přes Atlantik

    Džínsovina je možná ta nejvíc ikonická tkanina, jaká kdy byla vyrobena. Nejčastější teorií, jak se rozšířila do celého světa, je, že mnozí z tkalců byli francouzští protestanti, kteří byli nuceni uprchnout během náboženských konfliktů v 16. a 17. století.

    Zdroj: Pexels

    Mnozí se usadili v cizích zemích a pokračovali ve svém řemesle. Někteří se přitom vydali až přes Atlantik. Odtud se historie džínoviny prolíná do její nejpopulárnější inkarnace, tedy modrých džínů, zrozených ze spolupráce krejčího Jacoba Davise a majitele textilního velkoobchodu Leviho Strausse. 

    Evropani ovšem džínům dali podobu, jakou známe dnes

    Za vynálezce modrých džínů je pak většinou společnosti považován právě Jacob Davis. Také on ovšem emigroval z Evropy do Ameriky. V nevadském Renu měl krejčovskou dílnu, ve které vyráběl odolné outdoorové zboží.

    Levi Strauss byl zase Němec, který přišel do San Francisca během zlaté horečky v polovině 19. století, aby tak rozšířil rodinný podnik. Mezi jeho stálé zákazníky se zařadil zmíněný Davis, který shodou okolností v té době spolupracoval s důlními společnostmi.

    Zdroj: Levi Strauss & Co

    Ty potřebovaly pro své pracovníky kalhoty, které vydrží drsné podmínky. Jejich následné partnerství dalo vzniknout legendárnímu módnímu stylu. Pracovním kalhotám totiž přidali poutka a stvořili typické ’Levisky’, jak je známe dnes. Každý je samozřejmě začal brzy kopírovat.

    Z dolů se denim vyšplhal až úplně nejvýš

    Dělnický denim vstoupil do hlavního módního proudu v 50. letech 20. století. Těžko byste tak hledali na první pohled lépe rozpoznatelnou tkaninu. Sledujeme u ní takzvaný trickle-up efekt, který v 70. letech poprvé popsal Paul Blumberg. Popisuje, kdy se nové trendy objevují na ulicích a ukazuje, jak inovace proudí z nižší třídy do té vyšší. Obvykle je tomu totiž naopak, což nazýváme jako trickle-down.

    Džíny se postupně staly symbolem svobody

    V druhé polovině 20. století představovaly džíny mladost, svobodu a sex appeal. Byly každodenním oblečením básníků, umělců a rebelů. V rámci popkultury se brzy staly ozdobou. Později se denim rozšířil do punkového hnutí, ve kterém se džíny nosily pokryté černou barvou, špendlíky a cvočky. Hodně lidí se v té době naučilo šít jen proto, aby svoje zvonáče proměnili na skinny jeans.

    V 80. letech se nosily džíny odbarvené a se střapci. Náš tehdejší komunistický režim je ovšem považoval za vzdor systému. Co je rovněž zajímavé si uvědomit je fakt, že džínovina ve svých počátcích úzce souvisela s hnutím za právo pracujících. Na konci 20. století se ovšem kvůli fast fashion továrnám stala hnací silou pro porušování toho stejného práva.

    Historie denimu je tedy globální. Prošel si složitými cestami, opíral se o velkou vynalézavost a začínal i s určitým je ne sais quoi, volně přeloženo nemám ponětí, o co tady jde. Od svého vzniku s ním pracoval snad každý designér na světě.

    Využíval se proto ve všech vrstvách společnosti, od pouliční módy až po haute couture. Původně měl přitom sloužit k něčemu úplně jinému. Denimové oblečení dnes ovšem seženeme na každém rohu. V poslední době se džíny dokonce staly i součástí stylu business casual.

    Zdroje: Fashion Session, My French Country Home Magazine, YouTube, Instagram

    Autor článku:

    ― Reklama ―

    Foto:Pexels

    Denim z Nîmes: Ikonická džínovina vznikla náhodou. Dnes obléká všechny společenské vrstvy

    ― Reklama ―

    ― Reklama ―

    Dalo by se říct, že ho nosí každý. Znáte snad někoho, kdo by neměl denim ve svém šatníku? Vynález džínoviny a americká značka Levi Strauss jsou pro mnohé možná jedno a totéž. Denim má ale ještě jeden příběh, který začíná ve Francii.

    - Reklama -

    Denim je materiál, který se vyrábí především z bavlny. Někdy obsahuje také různé příměsi polyesteru nebo viskózy. Mnoho lidí ho má rádo, protože se jedná o velmi trvalý a funkční materiál, který nosí lidé „obyčejní“ i milionáři. Sektor denimu je obrovský, má hodnotu asi 55 miliard eur a stále roste. Celosvětově tak za rok vyprodukuje na pět miliard džínsů.

    Zdroj: YouTube

    Vraťme se ale na samý počátek džínoviny, kterou v mainstream kultuře zpopularizovaly americké ikony James Dean nebo Marlon Brando. Nejspíš i díky tomu si většina světa denim spojuje se Spojenými státy americkými. Byli to však tkalci ve francouzském městě Nîmes, kteří jako první vytvořili tuto pevnou tkaninu. I když tak trochu náhodou.

    - Reklama -

    Francie chtěla dohnat Itálii. Nakonec ohromila celý svět

    Ano, na počátku denimu stála náhodná nehoda. Nehoda, která navždy změnila pracovní oděvy, a následně i módu, a to na celá další staletí. Tamní výrobci se původně snažili napodobit odolný bavlněný manšestr, který se v 16. století vyráběl v italském Janově. Při pokusech o zpětné zpracování žádané látky však nakonec tkalci z Nîmes vytvořili ještě odolnější materiál, tedy žínovinu de Nîmes, v překladu z Nîmes. A tak vznikl i samotný název denim.

    Denim cestoval se svými tvůrci. Dostal se až přes Atlantik

    Džínsovina je možná ta nejvíc ikonická tkanina, jaká kdy byla vyrobena. Nejčastější teorií, jak se rozšířila do celého světa, je, že mnozí z tkalců byli francouzští protestanti, kteří byli nuceni uprchnout během náboženských konfliktů v 16. a 17. století.

    Zdroj: Pexels

    Mnozí se usadili v cizích zemích a pokračovali ve svém řemesle. Někteří se přitom vydali až přes Atlantik. Odtud se historie džínoviny prolíná do její nejpopulárnější inkarnace, tedy modrých džínů, zrozených ze spolupráce krejčího Jacoba Davise a majitele textilního velkoobchodu Leviho Strausse. 

    Evropani ovšem džínům dali podobu, jakou známe dnes

    Za vynálezce modrých džínů je pak většinou společnosti považován právě Jacob Davis. Také on ovšem emigroval z Evropy do Ameriky. V nevadském Renu měl krejčovskou dílnu, ve které vyráběl odolné outdoorové zboží.

    Levi Strauss byl zase Němec, který přišel do San Francisca během zlaté horečky v polovině 19. století, aby tak rozšířil rodinný podnik. Mezi jeho stálé zákazníky se zařadil zmíněný Davis, který shodou okolností v té době spolupracoval s důlními společnostmi.

    Zdroj: Levi Strauss & Co

    Ty potřebovaly pro své pracovníky kalhoty, které vydrží drsné podmínky. Jejich následné partnerství dalo vzniknout legendárnímu módnímu stylu. Pracovním kalhotám totiž přidali poutka a stvořili typické ’Levisky’, jak je známe dnes. Každý je samozřejmě začal brzy kopírovat.

    Z dolů se denim vyšplhal až úplně nejvýš

    Dělnický denim vstoupil do hlavního módního proudu v 50. letech 20. století. Těžko byste tak hledali na první pohled lépe rozpoznatelnou tkaninu. Sledujeme u ní takzvaný trickle-up efekt, který v 70. letech poprvé popsal Paul Blumberg. Popisuje, kdy se nové trendy objevují na ulicích a ukazuje, jak inovace proudí z nižší třídy do té vyšší. Obvykle je tomu totiž naopak, což nazýváme jako trickle-down.

    Džíny se postupně staly symbolem svobody

    V druhé polovině 20. století představovaly džíny mladost, svobodu a sex appeal. Byly každodenním oblečením básníků, umělců a rebelů. V rámci popkultury se brzy staly ozdobou. Později se denim rozšířil do punkového hnutí, ve kterém se džíny nosily pokryté černou barvou, špendlíky a cvočky. Hodně lidí se v té době naučilo šít jen proto, aby svoje zvonáče proměnili na skinny jeans.

    V 80. letech se nosily džíny odbarvené a se střapci. Náš tehdejší komunistický režim je ovšem považoval za vzdor systému. Co je rovněž zajímavé si uvědomit je fakt, že džínovina ve svých počátcích úzce souvisela s hnutím za právo pracujících. Na konci 20. století se ovšem kvůli fast fashion továrnám stala hnací silou pro porušování toho stejného práva.

    Historie denimu je tedy globální. Prošel si složitými cestami, opíral se o velkou vynalézavost a začínal i s určitým je ne sais quoi, volně přeloženo nemám ponětí, o co tady jde. Od svého vzniku s ním pracoval snad každý designér na světě.

    Využíval se proto ve všech vrstvách společnosti, od pouliční módy až po haute couture. Původně měl přitom sloužit k něčemu úplně jinému. Denimové oblečení dnes ovšem seženeme na každém rohu. V poslední době se džíny dokonce staly i součástí stylu business casual.

    Zdroje: Fashion Session, My French Country Home Magazine, YouTube, Instagram

    ― Reklama ―

    O krok napřed. Jaké trendy definují pánský šatník léta roku 2026?

    I když módní svět v současnosti pohltil Pařížský haute couture week, ještě nedávno upíral svůj zrak na nejnovější přehlídky pánské módy. Luxusní značky totiž nedávno představily svou vizi pánského šatníku pro jaro a léto roku 2026. Již nyní lze proto vypozorovat poutavé trendy, které vytváří červenou nit napříč všemi představenými kolekcemi.

    Bulgari chystá luxusní upgrade. Otevře ostrovní resort v Abú Dhabí

    Módní dům Bulgari hodlá rozšířit své portfolio luxusních hotelů. Oznámil totiž plány na vybudování ostrovního resortu v Abú Dhabí, a to do roku 2030. Jeho součástí má být nejen obrovský hotel, ale také soukromé vily a rezidenční sídla. Chybět nebudou ani soukromé pláže, michelinské restaurace a plesový sál s výhledem na nedaleké velkoměsto.

    Kosmetické receptury inspirované herbářem. Pečující kosmetiku ovládají bylinky

    Bylinky nejsou jen základem čajových směsí, ale i hlavní ingrediencí moderní péče o pleť. Levandule, heřmánek nebo například měsíček lékařský se ze zahrádek přesunuly do laboratoří a staly se nedílnou součástí luxusní kosmetiky. Zklidňují, hydratují a regenerují. Díky svým účinkům tak kralují složení produktů pro všechny typy pleti.

    Pánská tanga a queer svůdnost. To jsou společní jmenovatelé Ludovic de Saint Sernin

    Asi 50 let poté, co rakouský vizionář Rudi Gernreich vymyslel pánská i dámská tanga, a to jako nenápadné řešení tehdy nově zakázaných nudapláží v Kalifornii, si jejich nejodvážnější podoba říká opět o pozornost. Návrhář Ludovic de Saint Sernin, který se už několik sezón nebojí hladit módu po ostré hraně erotiky, křísí plavkovou řadu a letošní léto věnuje klukům v těch nejmenších střizích, jaké si umíte představit.

    Jonathan Bailey pobláznil internet. Boduje na filmové i módní scéně

    Hvězda seriálu Bridgerton a muzikálu Wicked Jonathan Bailey je novou módní ikonou. Herec si získal přízeň internetu již díky svému charisma a úspěšným rolím. V poslední době na sebe ovšem strhává pozornost také kvůli překvapivým outfitům. Zabodoval díky žabkám a kšiltovce na červeném koberci, ale i brýlím z nového snímku Jurassic World Rebirth.

    Ohlédnutí za Prada menswear SS26. Nepovedená kolekce, nebo návrat k tradici?

    Módní dům Prada se na Milánském týdnu módy rozhodl šeptat, zatímco jiní křičí. Jeho pánská kolekce pro jaro a léto 2026 představila posun od okázalé síly k introspektivnímu klidu. Jenže někdy se i šepot může zdát hlučný. Hlavně, když od něj čekáte něco víc. Reakce na řadu jsou spíše rozporuplné a my popravdě nevíme, na jakou stranu se přiklonit. 

    Donatella opouští svůj trůn. S Versace se rozloučila poslední kampaní

    Italský módní dům Versace již na jaře oznámil to, co už bylo dlouho jasné. Dosavadní kreativní ředitelka značky Donatella Versace se rozhodla odejít ze své pozice. Místo toho zaujme roli globální ambasadorky a svůj trůn přenechá talentovanému návrháři Dariu Vitale. Designérka se nyní oficiálně loučí, a to pomocí poslední kampaně.

    Postavte letní šatník bez výčitek. Místo trendu oblečte udržitelnost

    Módní svět ovládají již několik let mikro trendy, posilované sociálními sítěmi, kterým lze jen těžko uniknout. Pokud ovšem netoužíte po dalším kousku, jenž brzy zapadne do hlubin skříně, nebo si nemůžete utrácení za pomíjivé virální modely dovolit, obraťte svou pozornost k sustainable značkám. Upřednostněte udržitelnost, jež vydrží déle než jednu sezónu.

    Módní svět jásá. Jonathan Anderson vrátil Dior původní logo

    V módě bývají změny často vnímány jako důkaz pokroku. Ale někdy se nejodvážnější krok vpřed skrývá v návratu zpět. Přesně to pochopil i návrhář Jonathan Anderson, nový kreativní ředitel značky Dior, když ve své debutové kolekci pro módní dům představil nenápadný, ale o to zásadnější detail. Návrat původního loga ikonické společnosti Dior.

    Ovocné pobláznění pokračuje. Letošní léto voní jako guava

    V současné době už nikoho nepřekvapí, že make-up trendy pravidelně diktují různé druhy ovoce. Jinak tomu není ani letošní léto, jenž se ponese v duchu exotické guavy. Ovoce láká nejen na svou jemně růžovou barvu, ideální pro odstíny tvářenek a šťavnatých lesků na rty, ale také nezaměnitelnou čerstvou vůni prosluněných letních dní.

    Móda v kostce: Prada čelí skandálu a Gucci opět verbuje Miley Cyrus

    Prada čelí kritice kvůli sandálům z pánské kolekce pro rok 2026. Vychází totiž z tradiční indické obuvi, což ovšem značka zpočátku nepřiznala. Gucci si pro propagaci nového parfému Gucci Flora opět přizval Miley Cyrus a Louis Vuitton v Šanghaji otevřel novou vlajkovou loď, a to doslova. Panenky Bratz odhalily spolupráci s Jean Paul Gaultier.

    Letošní pánské střihy ctí retro. Přesto hrají dle moderních pravidel

    Oblíbené pánské střihy roku 2025 hledají nostalgickou inspiraci u hudebních hvězd z ikonických devadesátek. Účesy, které generace našich rodičů považuje za přežitek, slaví návrat v moderním stylu. „Modcut“, pěšinka uprostřed i „baby mullet“ opět dokazují, že retro může vypadat stylově. V tomto případě stačí jen šikovný kadeřník.

    Jelly sandals opět na scéně. Módní svět pohlcuje hluboká nostalgie

    Už od začátku letošního roku je jasné, jaký vliv definuje letošní trendy. Jistá cykličnost patřila k módnímu světu odnepaměti, rok 2025 však naplno uchvátila nostalgie. Do šatních skříní se vkrádá touha po hravosti, dávné nevinnosti a autenticitě, které spojujeme s již zapomenutými kousky. Důkazem je i návrat klasických jelly sandals.

    Léto ve znamení zelené. Barevným trendům vévodí „koprový“ odstín

    Sociální síť Pinterest vydala svůj tradiční report trendů. Na základě vyhledávání uživatelů určila rovněž barvu, jež povládne letošnímu létu. Nad "butter yellow" a "cherry red" tentokrát vyhrála takzvaná dill green. Koprový odstín zelené zároveň představuje návrat k přírodě, offline detox a touhu po autenticitě, vzdálené světu sociálních sítí.

    Old money, balet a F1. Letní obuv sází na nadčasovost

    Léto každoročně volá po lehkých a pohodlných botách, které vás budou ve stylu provázet horkými dny. Letos spatříme na nohou jak novinky, tak staré dobré kousky, které známe už od dětství. Všechnu letošní trendy obuv ale spojuje jedno, a to ambice propojit pohodlí a styl.

    Méně scrollování, více života. Trend anti-rot summer nutí ke zpomalení

    Pokud už jste unavení z nekonečného scrollování na sociálních sítích, ztrácíte motivaci a cítíte, že máte zahlcenou mysl, pravděpodobně na vás doléhá „brainrot“. Nemusíte ale zoufat, trend „anti-rot summer“ přichází s tipy, jak v létě zpomalit a konečně se nadechnout. Den offline, seznam radostí i příprava letních „snacks“ mají jedno společné, pomohou vám zpomalit a znovu naplno vnímat svět kolem sebe.

    ― Reklama ―

    ― Reklama ―