Dalo by se říct, že ho nosí každý. Znáte snad někoho, kdo by neměl denim ve svém šatníku? Vynález džínoviny a americká značka Levi Strauss jsou pro mnohé možná jedno a totéž. Denim má ale ještě jeden příběh, který začíná ve Francii.
Denim je materiál, který se vyrábí především z bavlny. Někdy obsahuje také různé příměsi polyesteru nebo viskózy. Mnoho lidí ho má rádo, protože se jedná o velmi trvalý a funkční materiál, který nosí lidé „obyčejní“ i milionáři. Sektor denimu je obrovský, má hodnotu asi 55 miliard eur a stále roste. Celosvětově tak za rok vyprodukuje na pět miliard džínsů.
Zdroj: YouTube
Vraťme se ale na samý počátek džínoviny, kterou v mainstream kultuře zpopularizovaly americké ikony James Dean nebo Marlon Brando. Nejspíš i díky tomu si většina světa denim spojuje se Spojenými státy americkými. Byli to však tkalci ve francouzském městě Nîmes, kteří jako první vytvořili tuto pevnou tkaninu. I když tak trochu náhodou.
Francie chtěla dohnat Itálii. Nakonec ohromila celý svět
Ano, na počátku denimu stála náhodná nehoda. Nehoda, která navždy změnila pracovní oděvy, a následně i módu, a to na celá další staletí. Tamní výrobci se původně snažili napodobit odolný bavlněný manšestr, který se v 16. století vyráběl v italském Janově. Při pokusech o zpětné zpracování žádané látky však nakonec tkalci z Nîmes vytvořili ještě odolnější materiál, tedy žínovinu de Nîmes, v překladu z Nîmes. A tak vznikl i samotný název denim.
Denim cestoval se svými tvůrci. Dostal se až přes Atlantik
Džínsovina je možná ta nejvíc ikonická tkanina, jaká kdy byla vyrobena. Nejčastější teorií, jak se rozšířila do celého světa, je, že mnozí z tkalců byli francouzští protestanti, kteří byli nuceni uprchnout během náboženských konfliktů v 16. a 17. století.
Zdroj: Pexels
Mnozí se usadili v cizích zemích a pokračovali ve svém řemesle. Někteří se přitom vydali až přes Atlantik. Odtud se historie džínoviny prolíná do její nejpopulárnější inkarnace, tedy modrých džínů, zrozených ze spolupráce krejčího Jacoba Davise a majitele textilního velkoobchodu Leviho Strausse.
Evropani ovšem džínům dali podobu, jakou známe dnes
Za vynálezce modrých džínů je pak většinou společnosti považován právě Jacob Davis. Také on ovšem emigroval z Evropy do Ameriky. V nevadském Renu měl krejčovskou dílnu, ve které vyráběl odolné outdoorové zboží.
Levi Strauss byl zase Němec, který přišel do San Francisca během zlaté horečky v polovině 19. století, aby tak rozšířil rodinný podnik. Mezi jeho stálé zákazníky se zařadil zmíněný Davis, který shodou okolností v té době spolupracoval s důlními společnostmi.
Zdroj: Levi Strauss & Co
Ty potřebovaly pro své pracovníky kalhoty, které vydrží drsné podmínky. Jejich následné partnerství dalo vzniknout legendárnímu módnímu stylu. Pracovním kalhotám totiž přidali poutka a stvořili typické ’Levisky’, jak je známe dnes. Každý je samozřejmě začal brzy kopírovat.
Z dolů se denim vyšplhal až úplně nejvýš
Dělnický denim vstoupil do hlavního módního proudu v 50. letech 20. století. Těžko byste tak hledali na první pohled lépe rozpoznatelnou tkaninu. Sledujeme u ní takzvaný trickle-up efekt, který v 70. letech poprvé popsal Paul Blumberg. Popisuje, kdy se nové trendy objevují na ulicích a ukazuje, jak inovace proudí z nižší třídy do té vyšší. Obvykle je tomu totiž naopak, což nazýváme jako trickle-down.
Džíny se postupně staly symbolem svobody
V druhé polovině 20. století představovaly džíny mladost, svobodu a sex appeal. Byly každodenním oblečením básníků, umělců a rebelů. V rámci popkultury se brzy staly ozdobou. Později se denim rozšířil do punkového hnutí, ve kterém se džíny nosily pokryté černou barvou, špendlíky a cvočky. Hodně lidí se v té době naučilo šít jen proto, aby svoje zvonáče proměnili na skinny jeans.
V 80. letech se nosily džíny odbarvené a se střapci. Náš tehdejší komunistický režim je ovšem považoval za vzdor systému. Co je rovněž zajímavé si uvědomit je fakt, že džínovina ve svých počátcích úzce souvisela s hnutím za právo pracujících. Na konci 20. století se ovšem kvůli fast fashion továrnám stala hnací silou pro porušování toho stejného práva.
Historie denimu je tedy globální. Prošel si složitými cestami, opíral se o velkou vynalézavost a začínal i s určitým je ne sais quoi, volně přeloženo nemám ponětí, o co tady jde. Od svého vzniku s ním pracoval snad každý designér na světě.
Využíval se proto ve všech vrstvách společnosti, od pouliční módy až po haute couture. Původně měl přitom sloužit k něčemu úplně jinému. Denimové oblečení dnes ovšem seženeme na každém rohu. V poslední době se džíny dokonce staly i součástí stylu business casual.
Zdroje: Fashion Session, My French Country Home Magazine, YouTube, Instagram