Více

    ― Reklama ―

    Dalo by se říct, že ho nosí každý. Znáte snad někoho, kdo by neměl denim ve svém šatníku? Vynález džínoviny a americká značka Levi Strauss jsou pro mnohé možná jedno a totéž. Denim má ale ještě jeden příběh, který začíná ve Francii.

    Denim je materiál, který se vyrábí především z bavlny. Někdy obsahuje také různé příměsi polyesteru nebo viskózy. Mnoho lidí ho má rádo, protože se jedná o velmi trvalý a funkční materiál, který nosí lidé „obyčejní“ i milionáři. Sektor denimu je obrovský, má hodnotu asi 55 miliard eur a stále roste. Celosvětově tak za rok vyprodukuje na pět miliard džínsů.

    Zdroj: YouTube

    Vraťme se ale na samý počátek džínoviny, kterou v mainstream kultuře zpopularizovaly americké ikony James Dean nebo Marlon Brando. Nejspíš i díky tomu si většina světa denim spojuje se Spojenými státy americkými. Byli to však tkalci ve francouzském městě Nîmes, kteří jako první vytvořili tuto pevnou tkaninu. I když tak trochu náhodou.

    Francie chtěla dohnat Itálii. Nakonec ohromila celý svět

    Ano, na počátku denimu stála náhodná nehoda. Nehoda, která navždy změnila pracovní oděvy, a následně i módu, a to na celá další staletí. Tamní výrobci se původně snažili napodobit odolný bavlněný manšestr, který se v 16. století vyráběl v italském Janově. Při pokusech o zpětné zpracování žádané látky však nakonec tkalci z Nîmes vytvořili ještě odolnější materiál, tedy žínovinu de Nîmes, v překladu z Nîmes. A tak vznikl i samotný název denim.

    Denim cestoval se svými tvůrci. Dostal se až přes Atlantik

    Džínsovina je možná ta nejvíc ikonická tkanina, jaká kdy byla vyrobena. Nejčastější teorií, jak se rozšířila do celého světa, je, že mnozí z tkalců byli francouzští protestanti, kteří byli nuceni uprchnout během náboženských konfliktů v 16. a 17. století.

    Zdroj: Pexels

    Mnozí se usadili v cizích zemích a pokračovali ve svém řemesle. Někteří se přitom vydali až přes Atlantik. Odtud se historie džínoviny prolíná do její nejpopulárnější inkarnace, tedy modrých džínů, zrozených ze spolupráce krejčího Jacoba Davise a majitele textilního velkoobchodu Leviho Strausse. 

    Evropani ovšem džínům dali podobu, jakou známe dnes

    Za vynálezce modrých džínů je pak většinou společnosti považován právě Jacob Davis. Také on ovšem emigroval z Evropy do Ameriky. V nevadském Renu měl krejčovskou dílnu, ve které vyráběl odolné outdoorové zboží.

    Levi Strauss byl zase Němec, který přišel do San Francisca během zlaté horečky v polovině 19. století, aby tak rozšířil rodinný podnik. Mezi jeho stálé zákazníky se zařadil zmíněný Davis, který shodou okolností v té době spolupracoval s důlními společnostmi.

    Zdroj: Levi Strauss & Co

    Ty potřebovaly pro své pracovníky kalhoty, které vydrží drsné podmínky. Jejich následné partnerství dalo vzniknout legendárnímu módnímu stylu. Pracovním kalhotám totiž přidali poutka a stvořili typické ’Levisky’, jak je známe dnes. Každý je samozřejmě začal brzy kopírovat.

    Z dolů se denim vyšplhal až úplně nejvýš

    Dělnický denim vstoupil do hlavního módního proudu v 50. letech 20. století. Těžko byste tak hledali na první pohled lépe rozpoznatelnou tkaninu. Sledujeme u ní takzvaný trickle-up efekt, který v 70. letech poprvé popsal Paul Blumberg. Popisuje, kdy se nové trendy objevují na ulicích a ukazuje, jak inovace proudí z nižší třídy do té vyšší. Obvykle je tomu totiž naopak, což nazýváme jako trickle-down.

    Džíny se postupně staly symbolem svobody

    V druhé polovině 20. století představovaly džíny mladost, svobodu a sex appeal. Byly každodenním oblečením básníků, umělců a rebelů. V rámci popkultury se brzy staly ozdobou. Později se denim rozšířil do punkového hnutí, ve kterém se džíny nosily pokryté černou barvou, špendlíky a cvočky. Hodně lidí se v té době naučilo šít jen proto, aby svoje zvonáče proměnili na skinny jeans.

    V 80. letech se nosily džíny odbarvené a se střapci. Náš tehdejší komunistický režim je ovšem považoval za vzdor systému. Co je rovněž zajímavé si uvědomit je fakt, že džínovina ve svých počátcích úzce souvisela s hnutím za právo pracujících. Na konci 20. století se ovšem kvůli fast fashion továrnám stala hnací silou pro porušování toho stejného práva.

    Historie denimu je tedy globální. Prošel si složitými cestami, opíral se o velkou vynalézavost a začínal i s určitým je ne sais quoi, volně přeloženo nemám ponětí, o co tady jde. Od svého vzniku s ním pracoval snad každý designér na světě.

    Využíval se proto ve všech vrstvách společnosti, od pouliční módy až po haute couture. Původně měl přitom sloužit k něčemu úplně jinému. Denimové oblečení dnes ovšem seženeme na každém rohu. V poslední době se džíny dokonce staly i součástí stylu business casual.

    Zdroje: Fashion Session, My French Country Home Magazine, YouTube, Instagram

    Autor článku:

    ― Reklama ―

    Foto:Pexels

    Denim z Nîmes: Ikonická džínovina vznikla náhodou. Dnes obléká všechny společenské vrstvy

    ― Reklama ―

    ― Reklama ―

    Dalo by se říct, že ho nosí každý. Znáte snad někoho, kdo by neměl denim ve svém šatníku? Vynález džínoviny a americká značka Levi Strauss jsou pro mnohé možná jedno a totéž. Denim má ale ještě jeden příběh, který začíná ve Francii.

    - Reklama -

    Denim je materiál, který se vyrábí především z bavlny. Někdy obsahuje také různé příměsi polyesteru nebo viskózy. Mnoho lidí ho má rádo, protože se jedná o velmi trvalý a funkční materiál, který nosí lidé „obyčejní“ i milionáři. Sektor denimu je obrovský, má hodnotu asi 55 miliard eur a stále roste. Celosvětově tak za rok vyprodukuje na pět miliard džínsů.

    Zdroj: YouTube

    Vraťme se ale na samý počátek džínoviny, kterou v mainstream kultuře zpopularizovaly americké ikony James Dean nebo Marlon Brando. Nejspíš i díky tomu si většina světa denim spojuje se Spojenými státy americkými. Byli to však tkalci ve francouzském městě Nîmes, kteří jako první vytvořili tuto pevnou tkaninu. I když tak trochu náhodou.

    - Reklama -

    Francie chtěla dohnat Itálii. Nakonec ohromila celý svět

    Ano, na počátku denimu stála náhodná nehoda. Nehoda, která navždy změnila pracovní oděvy, a následně i módu, a to na celá další staletí. Tamní výrobci se původně snažili napodobit odolný bavlněný manšestr, který se v 16. století vyráběl v italském Janově. Při pokusech o zpětné zpracování žádané látky však nakonec tkalci z Nîmes vytvořili ještě odolnější materiál, tedy žínovinu de Nîmes, v překladu z Nîmes. A tak vznikl i samotný název denim.

    Denim cestoval se svými tvůrci. Dostal se až přes Atlantik

    Džínsovina je možná ta nejvíc ikonická tkanina, jaká kdy byla vyrobena. Nejčastější teorií, jak se rozšířila do celého světa, je, že mnozí z tkalců byli francouzští protestanti, kteří byli nuceni uprchnout během náboženských konfliktů v 16. a 17. století.

    Zdroj: Pexels

    Mnozí se usadili v cizích zemích a pokračovali ve svém řemesle. Někteří se přitom vydali až přes Atlantik. Odtud se historie džínoviny prolíná do její nejpopulárnější inkarnace, tedy modrých džínů, zrozených ze spolupráce krejčího Jacoba Davise a majitele textilního velkoobchodu Leviho Strausse. 

    Evropani ovšem džínům dali podobu, jakou známe dnes

    Za vynálezce modrých džínů je pak většinou společnosti považován právě Jacob Davis. Také on ovšem emigroval z Evropy do Ameriky. V nevadském Renu měl krejčovskou dílnu, ve které vyráběl odolné outdoorové zboží.

    Levi Strauss byl zase Němec, který přišel do San Francisca během zlaté horečky v polovině 19. století, aby tak rozšířil rodinný podnik. Mezi jeho stálé zákazníky se zařadil zmíněný Davis, který shodou okolností v té době spolupracoval s důlními společnostmi.

    Zdroj: Levi Strauss & Co

    Ty potřebovaly pro své pracovníky kalhoty, které vydrží drsné podmínky. Jejich následné partnerství dalo vzniknout legendárnímu módnímu stylu. Pracovním kalhotám totiž přidali poutka a stvořili typické ’Levisky’, jak je známe dnes. Každý je samozřejmě začal brzy kopírovat.

    Z dolů se denim vyšplhal až úplně nejvýš

    Dělnický denim vstoupil do hlavního módního proudu v 50. letech 20. století. Těžko byste tak hledali na první pohled lépe rozpoznatelnou tkaninu. Sledujeme u ní takzvaný trickle-up efekt, který v 70. letech poprvé popsal Paul Blumberg. Popisuje, kdy se nové trendy objevují na ulicích a ukazuje, jak inovace proudí z nižší třídy do té vyšší. Obvykle je tomu totiž naopak, což nazýváme jako trickle-down.

    Džíny se postupně staly symbolem svobody

    V druhé polovině 20. století představovaly džíny mladost, svobodu a sex appeal. Byly každodenním oblečením básníků, umělců a rebelů. V rámci popkultury se brzy staly ozdobou. Později se denim rozšířil do punkového hnutí, ve kterém se džíny nosily pokryté černou barvou, špendlíky a cvočky. Hodně lidí se v té době naučilo šít jen proto, aby svoje zvonáče proměnili na skinny jeans.

    V 80. letech se nosily džíny odbarvené a se střapci. Náš tehdejší komunistický režim je ovšem považoval za vzdor systému. Co je rovněž zajímavé si uvědomit je fakt, že džínovina ve svých počátcích úzce souvisela s hnutím za právo pracujících. Na konci 20. století se ovšem kvůli fast fashion továrnám stala hnací silou pro porušování toho stejného práva.

    Historie denimu je tedy globální. Prošel si složitými cestami, opíral se o velkou vynalézavost a začínal i s určitým je ne sais quoi, volně přeloženo nemám ponětí, o co tady jde. Od svého vzniku s ním pracoval snad každý designér na světě.

    Využíval se proto ve všech vrstvách společnosti, od pouliční módy až po haute couture. Původně měl přitom sloužit k něčemu úplně jinému. Denimové oblečení dnes ovšem seženeme na každém rohu. V poslední době se džíny dokonce staly i součástí stylu business casual.

    Zdroje: Fashion Session, My French Country Home Magazine, YouTube, Instagram

    ― Reklama ―

    Jižní Korea má nový ekonomický pilíř. Beauty turismus míří do extrémních výšin

    Zapomeňte na časy, kdy turismus v Jižní Koreji znamenal výlet po stopách K-popu či tradičního hanboku. Dnes sem míří davy z celého světa kvůli něčemu úplně jinému. Beauty turismus představuje novu ekonomickou vizi budoucna. V čem je ale Korea lepší než jiné vyspělé státy? Jako jediná země masivně studuje estetickou přesnost, high-tech omlazení i neinvazivní chirurgii, která dokáže vypadat jako jemný filtr.

    Kina promítají Fénické spiknutí od Wese Andersona. Kritici se dělí na dva tábory

    „Já osobně se cítím velmi v bezpečí,“ prohlašuje Zsa-zsa Korda v letadle poté, co přežije svou už šestou leteckou havárii. Absurdní klid i nonšalantní humor protínají Fénické spiknutí, nejnovější film Wese Anderson, který je nyní k vidění v kinech. Zatímco někteří považují snímek za Andersonův nejlepší film posledních let, jiní ho kritizují.

    Na scéně je další TikTok „zázrak“. Mořský mech slibuje čistou pleť

    Sociální síť TikTok v pravidelných intervalech produkuje čerstvé beauty trendy. Její uživatelé vždy s nadšením vyzdvihují jistý produkt, ingredienci nebo rituál a těší se z jejich rádoby zázračných účinků. Tentokrát se zamilovali do mořského mechu, který si díky jeho bohatým efektům vychvalují i celebrity jako Bella Hadid nebo Hailey Bieber.

    Karlovarský festival je pryč. Který z filmů musíte rozhodně vidět?

    Stihnout všechny snímky, které za to stojí, je na festivalu v Karlových Varech nemožné. Letošní ročník ovládl film Sbormistr, inspirovaný kauzou zneužívání dívek v pěveckém souboru. A oprávněně. Až ho vstřebáte, nabízíme zcela subjektivní seznam dalších snímků, které považujeme za top tvorbu letošní sezóny filmového festivalu.

    Back to basics. Protein vrací na scénu živočišnou stravu

    Wellness a beauty odvětví zaznamenalo významnou změnu. Zdá se, že živočišná strava se vrací z vyhnanství a po letech přebírá místo trendy rostlinných alternativ. Děkovat za to může nedávno vzniklé obsesi proteinem, kterého se najednou uživatelé sociálních sítí nemohou nabažit. Na scénu proto opět proniká kravské mléko i hovězí lůj.

    Móda v kostce: Schwarzkopf vládne Lindsay Lohan a z Pharrella Williams je rytíř

    Kreativní ředitel pánské sekce u Louis Vuitton Pharrell Williams obdržel nejvyšší civilní uznání Francie, titul rytíře Řádu čestné legie. Společnost Schwarzkopf pak jmenovala Lindsay Lohan novou ambasadorkou. Slavné značky Adidas a Louis Vuitton vydaly nové hvězdné kampaně a firma Kourtney Kardashian Lemme odhalila nové trendy vitamíny.

    Ovoce jako nová módní ingredience. Cestu si našlo i do nové kolekce Loewe

    Léto je v plném proudu a ovoce si v horkém počasí rád dopřeje snad každý z nás. Jen málokoho by ale napadlo, že ho lze proměnit v materiály, z nichž vzniká luxusní móda. Značky jako Loewe, E. Marinella či Chanel dokazují, že skutečný luxus v současnosti nevychází jen z vizuálního dojmu, ale také etických hodnot. Díky inovativním technologiím nachází odpad z ovoce využití a vnáší do módy svěžest.

    Haute couture po konci světa. Film 28 let poté ukazuje Y2K módu bez pozlátka

    Co se stane, když dva uhlazení londýnští designéři se zálibou ve futuristických modelech dostanou za úkol vytvořit kostýmy filmové zombie apokalypsy? Pokud jste již viděli novinku od Dannyho Boyle 28 let poté, znáte odpověď. Vizuálně mimořádně silný zážitek. A také návrat k Y2K estetice způsobem, který byste zrovna nečekali.

    Staňte se ledovou královnou. TikTok pohltila nová beauty obsese

    Nejnovější beauty trend z TikToku dorazil na scénu v pravý čas. Pro horká letní rána je totiž jako stvořený. Uživatelé sociální sítě si v posledních týdnech zamilovali ledování obličeje. Rituál vyzdvihují nejen pro jeho cenovou dostupnost, ale také slibované účinky, jako je snížení zarudnutí, zmenšení pórů a získání přirozeného "glow" efektu.

    O krok napřed. Jaké trendy definují pánský šatník léta roku 2026?

    I když módní svět v současnosti pohltil Pařížský haute couture week, ještě nedávno upíral svůj zrak na nejnovější přehlídky pánské módy. Luxusní značky totiž nedávno představily svou vizi pánského šatníku pro jaro a léto roku 2026. Již nyní lze proto vypozorovat poutavé trendy, které vytváří červenou nit napříč všemi představenými kolekcemi.

    Bulgari chystá luxusní upgrade. Otevře ostrovní resort v Abú Dhabí

    Módní dům Bulgari hodlá rozšířit své portfolio luxusních hotelů. Oznámil totiž plány na vybudování ostrovního resortu v Abú Dhabí, a to do roku 2030. Jeho součástí má být nejen obrovský hotel, ale také soukromé vily a rezidenční sídla. Chybět nebudou ani soukromé pláže, michelinské restaurace a plesový sál s výhledem na nedaleké velkoměsto.

    Kosmetické receptury inspirované herbářem. Pečující kosmetiku ovládají bylinky

    Bylinky nejsou jen základem čajových směsí, ale i hlavní ingrediencí moderní péče o pleť. Levandule, heřmánek nebo například měsíček lékařský se ze zahrádek přesunuly do laboratoří a staly se nedílnou součástí luxusní kosmetiky. Zklidňují, hydratují a regenerují. Díky svým účinkům tak kralují složení produktů pro všechny typy pleti.

    Pánská tanga a queer svůdnost. To jsou společní jmenovatelé Ludovic de Saint Sernin

    Asi 50 let poté, co rakouský vizionář Rudi Gernreich vymyslel pánská i dámská tanga, a to jako nenápadné řešení tehdy nově zakázaných nudapláží v Kalifornii, si jejich nejodvážnější podoba říká opět o pozornost. Návrhář Ludovic de Saint Sernin, který se už několik sezón nebojí hladit módu po ostré hraně erotiky, křísí plavkovou řadu a letošní léto věnuje klukům v těch nejmenších střizích, jaké si umíte představit.

    Pitbull jako ultimátní „guilty pleasure“. Postfeminismus mu objektivizaci žen odpouští

    Záběry z Pitbullových koncertů a fanynky převlečené za oblíbeného umělce v posledních týdnech zaplnily nejednu „for you page“ na sociálních sítích. Často jde o ženy, které se považují za feministky, ale přesto s Pitbullem nadšeně zpívají texty, jež ženy objektivizují. Do popředí totiž vstupuje moderní postfeminismus, dle něhož mají ženy ve svých rukou moc a schopnost kritického myšlení.

    Léto po stopách luxusu. Známé značky lákají na prázdninové pop-upy

    Největší módní domy v létě opouští své "rodné" země a putují do vysněných prázdninových destinací. Pohodlně se usazují na plážích v Itálii, Španělsku i daleké Asii. Zákazníky tradičně lákají na dočasné pop-upy, nabízející závan vytříbeného luxusu. Značky jako Dior, Jacquemus, Burberry či J.Crew letos přichystaly speciální kolekce i letní zážitky.

    Prostřete hostům léto. Sluneční paprsky žádají hravý jídelní stůl

    Sluncem nasycené měsíce volají po hravosti, která žádnému jinému ročnímu období nesedne tak nenuceně jako právě létu. Chuť povolit naše hranice a poddat se téměř dětské naivitě prostupuje nejen do našich šatníků či make-up taštiček, ale i do naší domácnosti. Prostřete si letos stůl, který perfektně zachytí nezaměnitelnou atmosféru léta.

    ― Reklama ―

    ― Reklama ―