Japonská avantgardní umělkyně Yayoi Kusama, jejíž svět plný puntíků, dýní a nekonečných zrcadlových prostorů se stal jedním z nejrozpoznatelnějších vizuálních jazyků současného umění, zemřela ve věku 97 let. Kusama se stala jednou z nejvlivnějších osobností, jejíž tvorba na pomezí umění, módy a komerce zásadně ovlivnila způsob, jakým luxusní značky přemýšlejí o spolupráci s umělci.
Pod jménem Yayoi Kusama si člověk ihned vybaví červenou paruku, puntíky, dýně, zrcadlové místnosti a také kabelky Louis Vuitton pokryté její charakteristickou grafikou. Právě spolupráce s francouzským módním domem pomohla její tvorbě definitivně překročit hranice současného umění a dostat ji do šatníků, výloh a popkultury. Kusama zemřela v polovině srpna v tokijské nemocnici. Její úmrtí potvrdil o dva týdny později sběratel a její manažer David Zwirner.
Puntíkatá ikona. Kusama přivedla do estetiky Louis Vuitton hravost
V roce 2012 se tehdejší kreativní ředitel Louis Vuitton Marc Jacobs rozhodl spojit značku s tvorbou Yayoi Kusamy. Kolekce vycházela z jejích ikonických motivů puntíků, jimiž ozdobila kabelky, oblečení a další doplňky. Spolupráce ale nezůstala u produktů. Louis Vuitton její estetiku přenesl také do svých obchodů a vytvořil z kolekce rozsáhlý vizuální svět.
Zdroj: Louis Vuitton
Louis Vuitton se na umělkyni opět obrátil o deset let později. Svůj vizuální jazyk propůjčila módnímu domu i v roce 2023. Značka dokonce na počest této spolupráce ozdobila své vlajkové prodejny obřími instalacemi puntíků a sochou samotné umělkyně.
Halucinace a rebelství. Kusama prožila část života v bouřlivém New Yorku
Dnes je téměř těžké uvěřit, že Kusama byla po velkou část života vnímána jako outsiderka. Narodila se 22. března 1929 v japonském Matsumotu a už od dětství zažívala halucinace, při nichž viděla mimo jiné světelné záblesky, květiny a puntíky. Právě ty se později staly základem jejího nezaměnitelného uměleckého jazyka.
Zdroj: Louis Vuitton
V roce 1957 odešla do Spojených států a o rok později se usadila v New Yorku. Pohybovala se v avantgardních kruzích a ve své tvorbě pracovala s opakováním a abstrakcí v době, kdy newyorské umění ovládaly jiné umělecké směry. V 60. letech se věnovala také performancím a protiválečným happeningům a její jméno se začalo spojovat s radikální newyorskou avantgardou. Po návratu do Japonska se v roce 1977 dobrovolně rozhodla žít v psychiatrické nemocnici v Tokiu. Její umělecká tvorba tím ale neskončila. Ze studia nedaleko nemocnice pokračovala v práci a zůstala mimořádně produktivní až do vysokého věku.
Od outsidera k módní ikoně. Slávu Kusamě přinesl i Instagram
Její velký návrat na mezinárodní scénu přišel až později. Zásadní roli v něm sehrály především takzvané Infinity Mirror Rooms, což jsou instalace založené na zrcadlech a světlech vytvářející iluzi nekonečného prostoru. S nástupem sociálních sítí se z nich stal globální fenomén. Její umění se tak dostalo k publiku, které by do galerie možná nikdy nepřišlo.
Kusama přitom netvořila pouze vizuální umění. Během své osmdesátileté kariéry se věnovala také literatuře, poezii, filmu, performanci, sochařství a instalacím. V roce 2016 obdržela japonský Řád kultury a její díla se stala součástí nejvýznamnějších světových muzeí a sbírek.
Její příběh je tak zároveň příběhem o tom, jak se z osobního a velmi specifického uměleckého jazyka může stát globální fenomén. Z puntíků, které Kusama spojovala s vlastními halucinacemi, se stal jeden z nejrozpoznatelnějších motivů současného umění. Její estetika zůstane navždy spojená i se světem módy. Nebyla jen umělkyní, se kterou si značka vytvořila kolekci. Byla ukázkou toho, že silný umělecký rukopis může fungovat jako vlastní módní jazyk.
Zdroje: WWD, Louis Vuitton, Guardian, Fashion United
