― Reklama ―

― Reklama ―

Poslední měsíce ukázaly, že současná mladá generace našla nebývalou zálibu v hororových snímcích. Tituly jako Obsession, Backrooms nebo Leviticus slaví obrovský úspěch a děkovat za to můžou nejen kvalitnímu zpracování, ale i hypu, který kolem nich vytvořila právě generace Z. Co stojí za její nejnovější obsesí a v čem jsou moderní horory jiné než jejich ikoničtí předchůdci?

Světové pandemie, klimatická krize, narůstající hrozba teroristických útoků a nejistá ekonomická situace. To je jen několik příkladů z laviny hororů, se kterými se Gen Z musí denně vypořádávat. Některá média naznačují, že přesně to je ten důvod, proč si v poslední době našla zálibu právě v hororových snímcích. Na vrchol nedávných filmových žebříčků totiž vynesla hned několik snímků, zejména Obsession a Backrooms.

Netřeba mluvit, děs hovoří za vše. Moderní horor komentuje problémy současné společnosti

Pokud alespoň koutkem oka sledujete programy světových kin, pak vám nemohlo uniknout, že se na ně nedávno vedralo hned několik hororů. Úspěch sklízí nejen díky výjimečně kvalitnímu zpracování, ale také podpoře generace Z, která o nich na sociálních sítích nedokáže přestat mluvit. Nabízí se proto otázka, proč se mladá generace po celém světě zhlédla právě v krvavých, šokujících a často děsivě mrazivých záběrech.

Jednou z teorií je, že si Gen Z za svůj život prošla tolika potenciálně hororovými scénáři, že ji jen tak něco nevyděsí. Zároveň ji na moderním hororovém žánru přitahuje jeho přidaná hodnota, která z filmu nečiní jen vzrušující zážitek, ale také komentář současné společnosti. Všechny z virálních snímků totiž vlastním způsobem odrážejí realitu. Bubák se posouvá z vraždícího ducha k něčemu o něco hmatatelnějšímu, strašidelnějšímu.

Zdroj: A24

Například titul Obsession, jenž v červnu vydělal v USA na 150 milionů dolarů, byť měl budget pouhých 750 tisíc dolarů, odkrývá problémy spojené se sílící manosférou. Když postava Bear učiní osudové přání, aby ho jeho kamarádka milovala tak jako nikdo jiný na světě, ještě netuší, co mu jeho neschopnost přiznat vlastní lásku přinese. Navzdory hrůzám, jimž ho jeho milovaná vystaví, však nezvládne přijmout zodpovědnost.

O nic méně úspěšný byl i horor Backrooms, jehož poselství není možná tak instantně čitelné. Snímek založený na internetovém fenoménu nikdy nekončících skrytých prostor však beze slov komentuje motivy izolace, traumat a omezených příležitostí, tedy témata generaci Z důvěrně známá. Právě tato schopnost upřímnosti a odvahy podívat se krizím současné společnosti přímo do očí je to, co moderní horory definuje.

Zdroj: Apple TV

Potvrzuje to i film Leviticus, jenž vypráví příběh dvou chlapců, kteří se do sebe zamilují, bohužel pro ně se tak však stane v silně katolickém sousedství. Jejich rodiny je bez výčitek svěří do rukou náboženského fanatika, který na ně uvalí osudovou kletbu měnící jejich lásku v nenávist. Netřeba vysvětlovat, jakým způsobem se film dotýká reálného světa. To, že queer komunity čelí neustálému nebezpečí potvrdil i nedávný útok v Berlíně.

Generace Z našla svůj niche. Děsivý zážitek ji vytrhne z ruchu online prostředí

Dalším důležitým prvkem, který zmíněné horory činí pro generaci Z tak přitažlivými, jsou jejich autoři. Vyjma režiséra Leviticus za nimi totiž stojí tvůrci z jejich vlastních řad. Kane Parsons měl jen 19 let, když začal Backrooms natáčet. Curry Baker pak se svým filmem Obsession debutoval v 26 letech. Oba navíc do světových kin přinesli originální, autentický scénář, které vedle nekonečných sequels a rebootů nabízí žádané osvěžení.

Nutno podotknout, že horory stojící na sociálním komentáři nejsou žádnou novinkou, vzpomeňme si na úspěšný titul Get Out. Zdá se ovšem, že se tento rys začíná stávat definujícím charakterem hororů generace Z. Stejně jako kdysi slashers dominovaly sedmdesátkám a nakonec ustoupily satanistickým hororům 80. a 90. let. Nyní přichází na scénu narativ, který možná trochu absurdně, avšak bravurně komentuje realitu.

Gen Z ovšem horory miluje s nebývalou silou, podle loňského reportu společnosti Statista, která se zabývá průzkumem trhu, byli spotřebitelé této generace nejčastějšími diváky hororových filmů nebo televizních pořadů. Virální snímek promítaný v kinech po celém světě může být navíc skvělým způsobem, jak se na chvíli vytrhnout od nikdy neutichajícího online světa a naplno se ponořit do napínavého, byť mrazivého příběhu.

Zdroje: Autorský článek

Autor článku:
Kateřina Hlaváčková
Kateřina Hlaváčkováhttps://fashionup.cz/author/katerina-hlavackova/
Kateřina je šéfredaktorkou a editorkou FashionUP. Své články věnuje aktuálním zprávám, ale i bizarním TikTok trendům, které s nadhledem hodnotí. Baví ji analýza kostýmů populárních filmů nebo debaty nad tím, do čela jakého módního domu zamíří ikoničtí návrháři tentokrát. Do světa médií vkročila v 16 letech, kdy psala pro studentský magazín. Od té doby zkusila vše od psaní módních komentářů přes práci v newsroomu po překlad lidskoprávních reportů.

― Reklama ―

Foto:A24

Skutečný život je ještě horší. Generace Z se zhlédla ve virálních hororech

― Reklama ―

Poslední měsíce ukázaly, že současná mladá generace našla nebývalou zálibu v hororových snímcích. Tituly jako Obsession, Backrooms nebo Leviticus slaví obrovský úspěch a děkovat za to můžou nejen kvalitnímu zpracování, ale i hypu, který kolem nich vytvořila právě generace Z. Co stojí za její nejnovější obsesí a v čem jsou moderní horory jiné než jejich ikoničtí předchůdci?

Světové pandemie, klimatická krize, narůstající hrozba teroristických útoků a nejistá ekonomická situace. To je jen několik příkladů z laviny hororů, se kterými se Gen Z musí denně vypořádávat. Některá média naznačují, že přesně to je ten důvod, proč si v poslední době našla zálibu právě v hororových snímcích. Na vrchol nedávných filmových žebříčků totiž vynesla hned několik snímků, zejména Obsession a Backrooms.

Netřeba mluvit, děs hovoří za vše. Moderní horor komentuje problémy současné společnosti

Pokud alespoň koutkem oka sledujete programy světových kin, pak vám nemohlo uniknout, že se na ně nedávno vedralo hned několik hororů. Úspěch sklízí nejen díky výjimečně kvalitnímu zpracování, ale také podpoře generace Z, která o nich na sociálních sítích nedokáže přestat mluvit. Nabízí se proto otázka, proč se mladá generace po celém světě zhlédla právě v krvavých, šokujících a často děsivě mrazivých záběrech.

Jednou z teorií je, že si Gen Z za svůj život prošla tolika potenciálně hororovými scénáři, že ji jen tak něco nevyděsí. Zároveň ji na moderním hororovém žánru přitahuje jeho přidaná hodnota, která z filmu nečiní jen vzrušující zážitek, ale také komentář současné společnosti. Všechny z virálních snímků totiž vlastním způsobem odrážejí realitu. Bubák se posouvá z vraždícího ducha k něčemu o něco hmatatelnějšímu, strašidelnějšímu.

Zdroj: A24

Například titul Obsession, jenž v červnu vydělal v USA na 150 milionů dolarů, byť měl budget pouhých 750 tisíc dolarů, odkrývá problémy spojené se sílící manosférou. Když postava Bear učiní osudové přání, aby ho jeho kamarádka milovala tak jako nikdo jiný na světě, ještě netuší, co mu jeho neschopnost přiznat vlastní lásku přinese. Navzdory hrůzám, jimž ho jeho milovaná vystaví, však nezvládne přijmout zodpovědnost.

O nic méně úspěšný byl i horor Backrooms, jehož poselství není možná tak instantně čitelné. Snímek založený na internetovém fenoménu nikdy nekončících skrytých prostor však beze slov komentuje motivy izolace, traumat a omezených příležitostí, tedy témata generaci Z důvěrně známá. Právě tato schopnost upřímnosti a odvahy podívat se krizím současné společnosti přímo do očí je to, co moderní horory definuje.

Zdroj: Apple TV

Potvrzuje to i film Leviticus, jenž vypráví příběh dvou chlapců, kteří se do sebe zamilují, bohužel pro ně se tak však stane v silně katolickém sousedství. Jejich rodiny je bez výčitek svěří do rukou náboženského fanatika, který na ně uvalí osudovou kletbu měnící jejich lásku v nenávist. Netřeba vysvětlovat, jakým způsobem se film dotýká reálného světa. To, že queer komunity čelí neustálému nebezpečí potvrdil i nedávný útok v Berlíně.

Generace Z našla svůj niche. Děsivý zážitek ji vytrhne z ruchu online prostředí

Dalším důležitým prvkem, který zmíněné horory činí pro generaci Z tak přitažlivými, jsou jejich autoři. Vyjma režiséra Leviticus za nimi totiž stojí tvůrci z jejich vlastních řad. Kane Parsons měl jen 19 let, když začal Backrooms natáčet. Curry Baker pak se svým filmem Obsession debutoval v 26 letech. Oba navíc do světových kin přinesli originální, autentický scénář, které vedle nekonečných sequels a rebootů nabízí žádané osvěžení.

Nutno podotknout, že horory stojící na sociálním komentáři nejsou žádnou novinkou, vzpomeňme si na úspěšný titul Get Out. Zdá se ovšem, že se tento rys začíná stávat definujícím charakterem hororů generace Z. Stejně jako kdysi slashers dominovaly sedmdesátkám a nakonec ustoupily satanistickým hororům 80. a 90. let. Nyní přichází na scénu narativ, který možná trochu absurdně, avšak bravurně komentuje realitu.

Gen Z ovšem horory miluje s nebývalou silou, podle loňského reportu společnosti Statista, která se zabývá průzkumem trhu, byli spotřebitelé této generace nejčastějšími diváky hororových filmů nebo televizních pořadů. Virální snímek promítaný v kinech po celém světě může být navíc skvělým způsobem, jak se na chvíli vytrhnout od nikdy neutichajícího online světa a naplno se ponořit do napínavého, byť mrazivého příběhu.

Zdroje: Autorský článek

― Reklama ―

Móda v kostce: Skončil NYFW a Sandra Choi získá ocenění za práci u Jimmy Choo

Newyorský týden módy skončil a zatímco tiše předává štafetu Londýnu, nám nezbývá, než zpracovat vše, co nám nabídnul. Ať už jde o dechberoucí přehlídku Caroliny Herrera, či agresivní chování ředitele CFDA Stevena Kolb. Chanel mezitím vítá podzim a Mulberry vzdává hold své kabelce Stevie. Sandra Choi získá v listopadu ocenění od BFC, a to za svou práci u Jimmy Choo.

Cool girl zmizela. Celebrity už mají stylistu i na pochůzky po městě

Holka v džínách, bílém tričku, s rozcuchanými vlasy, kávou v ruce a výrazem, že má na práci mnohem důležitější věci než řešit, co si vezme na sebe. Přesně to byla ona vysněná cool girl. Dnes už ale ani tento dokonale nedbalý vzhled není tím, čím se zdá. Za každým outfitem stojí hodiny vymýšlení, fittingu a stylingu.

Zemřel mistr kostýmu. Bob Mackie oblékal Cher, Carol Burnett i Dianu Ross

Ve věku 87 let zemřel americký módní a kostýmní návrhář Bob Mackie. Muž, jehož jméno se stalo synonymem pro hollywoodský glamour, flitry, peří, odhalené tělo a extravagantní kostýmy, během své více než šest dekád dlouhé kariéry oblékal mimo jiné Cher, Dianu Ross, Carol Burnett, Barbru Streisand nebo Madonnu. Jeho práce ale dávno přesáhla hranice kostýmu. Mackie pomohl vytvořit vizuální identitu některých největších hvězd popkultury a zásadně ovlivnil podobu módy na červeném koberci.

Diamant mezi drahokamy. Šperky navzdory všemu drží korunu luxusní scény

Trvající inflace, pokračující geopolitické konflikty i vysoké ceny energií doléhají už několik let na kdysi prosperující luxusní průmysl. Cestu v zaminovaném poli si ovšem vyšlapaly drahé šperky, které se vztyčenou hlavou odolávají všem nepřízním a těší se oblibě zákazníků všech kategorií. Za svůj úspěch mohou vděčit nesrovnatelné odolnosti, nadčasovosti a umění jedinečnosti.

Julie Kegels vyhrála Cenu LVMH. Vedle finanční odměny získala i roční mentoring

Návrhářka Julie Kegels obdržela letošní Cenu LVMH pro mladé módní návrháře. Porotu zaujala svou osobitou interpretací ženskosti i schopností pracovat s klasickými módními siluetami způsobem, který je experimentální a nositelný zároveň. Vítězka si z Paříže odnáší finanční podporu ve výši 400 tisíc euro a roční mentoring od expertů skupiny LVMH.

Dior ztratil svou první dámu. Jak se Mathilde Favier zapsala do módní historie?

Někteří z nejvlivnějších lidí módního dění zůstávají očím veřejnosti neznámí. Tvář Mathilde Favier nebývala na obálkách časopisů, přesto právě ona rozhodovala o tom, jak bude vypadat příběh jedné z nejvýznamnějších módních značek. Dlouholetá šéfka PR pro Dior zemřela nečekaně v srpnu letošního roku ve věku 57 let. Jak si ji svět módy zapamatoval?

Zohrana Mamdani sleduje na Instagramu 12 milionů lidí. Starosta NYC rozumí sítím

Co mají společného politika, influencerství a řízení jednoho z nejchaotičtějších velkoměst světa? Pro Zohrana Mamdani je to jen další úterý. Newyorský starosta totiž pochopil něco, co řadě současných politiků stále uniká. Sociální sítě nejsou jen digitální nástěnkou pro tiskové zprávy. Jsou médiem, kde musíte umět vyprávět příběh, bavit, a především působit jako normální člověk.

Móda konečně naslouchá původním kulturám. Nový Zéland ví, jak na fashion week

Móda byla odjakživa silně propojena s kulturou a společností, v níž vzniká. Pravidelně se v ní odráží dobová nálada, pravidla i tabu a funguje proto jako samostatný komunikační prostředek. A New Zealand Fashion Week letos vyslal jasnou zprávu. Je na čase uvolnit prostor komunitám, které jsme dlouho přehlíželi. Původní kultury už nejsou jen obětí politických bojů. Na mole tentokrát zazářili indigenous tvůrci nejen z Nového Zélandu, ale i zbytku světa.

Odkrýt novou perspektivu. Simone Rocha uvádí vlastní verzi adidas Originals

Ballerina trend ještě zdaleka není u konce. Alespoň ne dokud má slovo adidas Originals. Sportovní gigant v nové kampani láká na spolupráci s irskou návrhářkou Simone Rocha, kterou poprvé světu odhalil již na její runway show pro letošní podzim a zimu. Designérka však ikonické klasiky nepřetváří, daruje jim vlastní, pro ni tak typicky romantickou a dívčí perspektivu.

Vintage Dior i líčidla Marilyn Monroe. The Makeup Archive odkrývá příběh krásy

Make-up pro nás možná znamená jen pár minut před zrcadlem, některé beauty produkty však ukrývají příběh, který stojí za delší pozornost. Důkazem je vizážistka Erin Parsons. Svou sbírku vzácné a vintage kosmetiky se rozhodla zpřístupnit veřejnosti a vytvořila pro ni online muzeum The Makeup Archive.

Móda v kostce: Kendall Jenner oblékla Donnu Karan a Desigual prodává ironii

Měsíc módy nabírá na obrátkách a značky po letním oddechu přicházejí s novými kampaněmi. Donna Karan naverbovala Kendall Jenner, zatímco Burberry spoléhá na hvězdy, jako je FKA Twigs a Romeo Beckham. Desigual mezitím kritizuje AI za pomocí dcery Elona Musk a Jil Sander proniká hluboko do světa abstrakce. Haus Labs nově zastoupí herečka Philippine Leroy-Beaulieu.

Z nenápadného pomocníka do hlavní role. AI pronikla do základů módního světa

Umělá inteligence se ve světě módy zabydlela rychleji, než jsme čekali. Z nástroje, který měl měnit především způsob, jakým pracujeme, se stává součástí kultury. Ovlivňuje nejen kreativitu, ale také design i způsob, jakým (nejen) luxusní značky komunikují se svým publikem. AI už není jen vizí vzdálené budoucnosti, módní průmysl ji přijímá jako svůj nový jazyk.

Calvin Klein lapil další hvězdu. Novou kampaň roztančila Sadie Sink

S blížícím se podzimem přichází rovněž nová módní sezóna, kterou řada světových značek vítá hvězdnými kampaněmi. Výjimkou není ani Calvin Klein, jenž rozvíjí sérii s názvem Feel the Fit. Po kanadské zpěvačce Tate McRae oblékl do svého ikonického denimu herečku Sadie Sink. Ta s přirozenou nenuceností připomíná, jaké to je, když nosíme džíny, jež nám skutečně padnou.

Splní i nevyřčená přání. Luxusní akademie vychovává butlers 21. století

Věděli byste, jak poznat, že si host přeje sklenku vody, ještě než vám to sám řekne? Absolventi nizozemské International Butler Academy se učí i takovým dovednostem. Vedle klasického servírování vína nebo prostírání stolu si mladí lidé z této prestižní školy umí poradit také s nenápadným předvídáním potřeb svých zákazníků. Je to drobná magie, či vzácný skill, jenž utváří butlers 21. století?

Tasteslop je všude. Můžeme si skutečně koupit dobrý vkus?

Co mohou mít společného Tabi od Maison Margiela, kufr Rimowa, wabi-sabi interiér nebo dokonale nedbalý outfit Jennifer Lawrence? Mnoho lidí je považuje za symboly dobrého vkusu. Některé kousky jsou ve světě módy tak notorické, že se z nich stal nepsaný návod na „správný styl“. Právě ona často až globální univerzálnost však postupně vytlačuje individuální kreativitu. Vítejte ve světě tasteslopu, neboli estetiky, která vypadá správně, ale postrádá názor.

Francie přitvrzuje proti ultra-fast fashion. Nový zákon zdraží produkty až o 50 procent

Francie zavádí nový sankční systém zaměřený na ultra-fast fashion. Značky, které na tamní trh uvádějí obrovské množství nových produktů a zároveň nenabízejí dostatečnou motivaci k jejich opravě, čeká vyšší ekologický poplatek. V letošním roce může dosáhnout až padesát procent ceny výrobku. Nová pravidla vycházejí ze zákona přijatého v červenci, který je prvním zákonem svého druhu zaměřeným přímo na ultra-fast fashion produkci.

― Reklama ―

― Reklama ―