O nakupování se často hovoří jako o formě terapie. V angličtině je pro to výraz „retail therapy“. Skutečně v nás nákupy dokáží fyzicky vyvolat štěstí, anebo je to jen naše samolibá omluva pro to, že jsme zase utráceli peníze za věci, které ve skutečnosti nepotřebujeme?

Přihlaste se, kdo jste někdy v zápalu emocí naběhnul do obchoďáku a odcházel z něj s pěti nákupními taškami v jedné ruce a ledovým latte v ruce druhé. V nedávném článku jsme se věnovali téma nakupování versus inflace. Průzkumy hovoří jasně: zákazníků v obchodech neubylo ani se zdražováním. Zbývá nám menší obnos pro naši osobní potřebu, ale to nás nezastaví. Vědomé utrácení a rozhodování nám totiž zase vrací pevnou půdu pod nohy a my máme díky tomu pocit, že je náš život lepší a snesitelnější.

Nákupní terapii jsme si však ordinovali už dávno předtím. Jakoukoliv citovou nebo duševní tíseň řešíme obchodní odměnou. Problémy v práci, problémy ve vztahu, neshody, hádky. Peníze jdou v danou chvíli stranou, zajímá nás jen to, že nám nová položka vykouzlí úsměv na rtech.

^{Foto: Unsplash Heidi Fin}

Co se odehrává v mozku

Nezdá se nám to, je vědecky prokázané, že nákupní terapie v našem mozku vyvolává pozitivní chemické reakce. Klinický psycholog doktor Scott Bea z Lékařské fakulty v Clevelandu poukazuje na to, že už dokonce ta chvíle, když procházíme kolem výloh a díváme se na potenciální objekty našeho zájmu nás pozitivně ovlivňuje. Prosté očekávání možné odměny, pamlsku, uvolňuje dopamin, díky kterému se cítíme dobře. To ještě násobí touhu pokračovat. Není to tedy okamžik nákupu jako takového, ale už jeho předzvěst je z terapeutického hlediska přínosná. „Výzkumy naznačují, že nakupování má ve skutečnosti velkou psychologickou a terapeutickou hodnotu, samozřejmě pokud se provádí s mírou,“ říká.

Kromě toho, že nákupní terapie aktivuje ty správné antistresové hormony, fyzicky dokáže snížit bolest a distribuuje po těle chemické látky zlepšující náladu, zvyšuje nám sebevědomí, navrací nám pocit sebekontroly a odvrací přetrvávající smutek. V neposlední řadě rozvíjí naši představivost, a tím umožňuje podívat se na daný problém z více úhlů. Konkrétní obrazy, vůně a textury lépe podněcují naše niterní tužby.

„Nakupování a jeho smyslová stimulace nás nutí představovat si pozitivní výsledky,“ pokračuje doktor Bea. „Například sportovci také zjistili, že tento typ vizualizace může vyvolat pozitivní očekávání a snížit tak úzkost.” Motivací nákupní terapie je však cítit se dobře, nejde primárně o uspokojení potřeb, jako třeba když nakupujete potraviny na další týden. Cosi si vyvstanou nákupní euforií kompenzujeme a pak trpíme výčitkami, že to jsme neměli dělat.

^{Foto: Pexels – Ron Lach}

Negativní dopad emočního nakupování

Není možné všechny životní bouřky řešit nakupováním. Stále se jedná o vyhýbání se stresu a utíkání před problémy. Zpočátku se to může jevit jako rychlé a bezbolestné řešení, které však časem přeroste ve zvýšenou úzkost. Nákupní terapie vás dokonce stojí víc než si možná uvědomujete – čas, peníze, energii, které by se daly investovat do důležitějších věcí. Rostou v nás pocity viny, že jsme ”opět zhřešili”, začínáme se nudit a jsme pesimističtí. Skutečný problém nastává ve chvíli, kdy se z pouhé terapie stává závislost.

Od terapie k závislosti

Hranice mezi nákupní terapií a závislostí na nakupování je velmi tenká. Najednou nedokážete přestat, i když víte, že musíte. Čím dál více času trávíte přemýšlením o věcech, které nepotřebujete, nebo jejich hledáním, a než se nadějete, visí vám ve skříni čtyři stejné kožené bundy. Už o svých nákupech ani nikomu neříkáte, protože jste plní strachu a viny, co si o tom ostatní pomyslí.

Není jednoduché v dnešní době uznat, že nevinné nákupy přerostly v posedlost. Veřejně nakupování oslavujeme, děláme, že je to úplně v pořádku, přijde nám snad i vtipné vzít s každou novou kolekcí krámy útokem. Shopaholismus je už ale stav hodný skutečné terapie.

^{Foto: Pexels – Andrea Piacquadio}

Ven z nákupní horečky

Abyste dosáhli nákupního uspokojení, nemusíte si ve skutečnosti vůbec nic koupit. Výhody v tomto ohledu mají hlavně online nákupy. „Už se vám někdy stalo, že jste naplnili košík, ale od nákupu jste nakonec upustili, protože už jste se cítili relativně spokojení? To je právě ono,“ doplňuje doktor Scott Bea. V tomto ohledu je tedy cílem skutečně už cesta samotná. Utratit méně peněz je navíc ještě uspokojivější a nese s sebou menší rizika.

_{Zdroj: Cleveland Clinic, Very Well Health}