Nový report Evropské agentury pro životní prostředí ukázal, že se Evropa topí v čím dál větším objemu textilního odpadu. Za poslední dvě dekády se jeho množství ztrojnásobilo. Evropské státy ho proto s nadějí posílají do Afriky a Asie. I tam ovšem často skončí na skládkách, nebo v řekách a mořích.

V roce 2019 poslaly do zahraničí státy Evropské unie (EU) na 1,7 milionu tun textilního odpadu. Před téměř 20 lety však stejný vývoz činil pouze 550 000 tun. Trojnásobný nárůst plýtvání textilem, včetně oblečení a obuvi, prokázal nejnovější report Evropské agentury pro životní prostředí. Ročně tak v průměru občan EU vyhodí na 8,4 libry textilu, tedy 3,8 kilogramů. Spotřebuje přitom asi 15 liber, zbaví se tedy více než poloviny z něj.

Většina spotřebitelů však často žije v domnění, že jejich použitý textil a oblečení poputuje do rukou těch, kteří je potřebují. Evropa totiž vlastní odpad vyváží především do států Afriky a Asie. „Taková představa ovšem ne vždy reflektuje realitu,“ varoval ale nejnovější report. I v zahraničí totiž použité oblečení skončí na skládkách, často umístěných na březích řek nebo v blízkosti moří. Jen část z něj se tak dočká nového majitele.

Europe’s export volume of used textiles (shoes & footwear) tripled in the last two decades to 1.7m tons a year with Africa and Asia taking the bulk much of which ends up downcycled or in landfill #retailnews #sustainablefashion https://t.co/JqxaUOkM7p

— PRShots Retail (@PrshotsR) February 27, 2023

Konfekční „fast-fashion“ řetězce totiž vyrábějí tak nekvalitní produkty, že k novým zájemcům „dorazí naprosto zničené“. Kvůli tomu najdou nový domov na skládkách, nebo hromadách určených pro spálení. Takové chování ovšem „značně ovlivňuje kvalitu vzduchu, půdy a vody“, poukazuje zmíněný report. Nepřispívá k němu ani nedostatek informací ohledně látek, ze kterých je textil vyrobený. Pro státy v Asii a Africe je následně těžké odhadnout, jak s nimi dále zacházet.

Evropa čelí nové výzvě. Musí se naučit nakládat s vlastním textilem

Největší množství evropského textilního odpadu pak putuje do Afriky. Obdrží z něj totiž až 46 procent. Druhým největším příjemcem je Asie, která od Evropy importuje na 41 procent. V tomto regionu najde textil častěji další využití, především jako „průmyslová náplň“, hadry nebo palivo. Část z něj je ovšem znovu zaslaná do Afriky. Od roku 2025 budou mít ovšem členské státy EU povinnost skladovat a třídit textil odděleně od zbytku jakéhokoli odpadu.

V budoucnosti by rovněž měly limitovat jeho vývoz za své hranice. „Evropa čelí v současnosti výzvě toho, jak nakládat s vlastními látkami,“ vysvětlil report. Varoval také před vlákny na biologické bázi, tedy například viskózou nebo umělým hedvábím. Dle něj jsou totiž přírodě více nebezpečné, než se dříve myslelo. Nedávná analýza Evropského průmyslu pro recyklace a opětovného využití textilu dále ukázala, že rovněž recyklace látek není pro přírodu příliš výhodná. Naopak nalezení nového použití existujícího textilu má o 70 procent méně negativních dopadů.

_{Zdroj: WWD, European Environment Agency, Green Queen, Twitter, YouTube}