Extrémní štíhlost se opět stává symbolem hollywoodského looku. Filmový festival v Cannes letos zaplnily celebrity s nápadně pohublými siluetami, načež se na sociálních sítích okamžitě otevřely debaty o Ozempicu, návratu heroin chic estetiky i stále toxičtějších beauty standardech. Nabízí se tak otázka, proč jsou těla i po letech zdánlivého pokroku součástí trendu?
Na červeném koberci filmového festivalu v Cannes letos vystoupily některé hvězdy s nápadně pohublými postavami, ostrými rysy a siluetami připomínajícími spíš módní kampaně z 90. let než donedávna oslavovanou healthy glow estetiku. Internet proto opět zaplavily debaty o tom, že Hollywood začíná působit až obsesivně hubeně.
Největší reakce vyvolala Demi Moore. Herečka, která byla ještě nedávno symbolem sebevědomého stárnutí a stylu po šedesátce, se na festivalu objevila výrazně štíhlejší než v předchozích letech. Sociální sítě následně zaplnily komentáře o znepokojivě hubeném vzhledu i spekulace o užívání Ozempicu a dalších GLP-1 léků na hubnutí. Tento trend lze ostatně vidět nejen na červeném koberci, ale i v samotných filmech a seriálech.
Zdroj: Reuters
Podobné reakce ale neprovázely jen Demi Moore. Diskuze se rozjela také kolem dalších celebrit, například herečky Mileny Smitt, jejichž proměna působí v posledních měsících stále dramatičtěji. Zajímavé na vyhublé estetice je, že se nevyhýbá mužům, u nichž bývají podobné nároky na vzhled často odpouštěny. Značně hubenější se po koberci prošel i John Travolta či herec Stellan Skarsgård. Místo očekávaných filmů se tak hlavním tématem opět stala těla a současný ideál krásy posouvající se k extrémní štíhlosti.
Zdroj: Reuters
Ozempic změnil estetiku Hollywoodu. Z hladovění se přešlo na vědomou kontrolu
Ozempic a podobné léky, původně určené pro léčbu diabetu, dnes zásadně proměňují vzhled celebrit i celé beauty kultury. Ačkoli většina hvězd jejich užívání veřejně nepotvrzuje, internet už automaticky spojuje téměř každou výraznou ztrátu váhy právě s GLP-1 medikací. Důvodem je specifický typ proměny, jehož příznakem jsou kromě velmi rychlého úbytku váhy také výrazně propadlé tváře, ostřejší čelist i křehčí silueta. Na sociálních sítích se pro tento vzhled začal používat termín Ozempic face, označující právě kombinaci zhubnutí a unavenějších, drsněji působících rysů.
Rozdíl oproti minulosti je přitom zásadní. Někdejší devadesátková heroin chic estetika, která se Ozempic vzhledu dost podobá, působila chaoticky, syrově a rebelským až antisystémovým způsobem. Její samotný název odkazuje k užívání drog a z rozhovorů s tehdejšími modelkami víme, jakým způsobem hladověly. Současná extrémní hubenost je naopak velmi luxusní, uhlazená a kontrolovaná. Tělo má být nejen štíhlé, ale dokonale disciplinované, a to bez otoků, pigmentových skvrn či známek stárnutí.
Právě proto se dnes mluví o Ozempic looku jako o novém symbolu statusu. Hubenost už není jen estetická preference, ale i demonstrace privilegia. Ukazuje přístup k drahé péči, klinikám i farmaceutickým možnostem, které nejsou dostupné všem.
Konec body positivity? Džíny s nízkým pasem přinášejí vysoké nároky na postavu
Ještě před několika lety se zdálo, že nejen filmový, ale i módní průmysl skutečně směřuje k větší diverzitě. Kampaně pracovaly s různými typy postav, celebrity otevřeně mluvily o nepříjemném tlaku na vzhled a sociální sítě oslavovaly autenticitu. Jenže poslední dva roky naznačují zásadní obrat. Do módy se vracejí low-rise siluety, minimalistická estetika devadesátek i extrémně úzké proporce. Každý červený koberec je jen další přehlídkou toho, jak moc hvězdy od toho předchozího zhubly nebo zázračně omládly.
Hollywood totiž dlouhodobě funguje jako laboratoř trendů. To, co vidíme na červeném koberci v Cannes, se během několika měsíců promění v beauty standard na TikToku, Instagramu i v běžné kultuře. Právě proto festival vyvolal tolik reakcí. Ne kvůli vyhublým obličejům a kostnatým rukám Demi Moore, ale pocitu, že se filmový průmysl znovu nebezpečně přibližuje estetice, kterou ještě nedávno označoval za toxickou.
Zdroje: Autorský článek
