Pátá kolekce Seána McGirr pro Alexander McQueen vyvolala v Paříži nezvykle hlasitou debatu. Zatímco vedení mluví v superlativech, část módní komunity začíná pochybovat, zda je kreativní ředitel pro značku s tak silným dědictvím správnou volbou. Kolekce FW26 totiž podle kritiků postrádá to, co módní dům kdysi definovalo. Temnou romantiku, dramatickou siluetu a jasný autorský rukopis. Diskuse se tak rychle změnila v širší otázku. Kam vlastně McQueen pod současným vedením míří?
Přehlídka Alexander McQueen FW26 uzavírala sedmý den Pařížského fashion weeku, téměř okamžitě však vyvolala překvapivě ostré reakce. Módní publikum i fanoušci značky začali na sociálních sítích rozebírat, zda kolekce ještě nese rukopis zakladatele značky. Kritika mířila hlavně na stylistický chaos a slabší siluety, které podle mnohých postrádají temnou romantiku a poetickou dramatičnost, jež módní dům proslavily. V komentářích se opakovala jednoduchá věta. Jednotlivé looky fungují samostatně, celek ale působí vzdáleně od DNA značky.
Nešťastná kolekce, nebo kreativní vyhoření? Kolekce FW26 působí usedle
Módní dům historicky stojí na jasně čitelném jazyce. Alexander McQueen budoval značku jako scénu, v níž se potkával romantismus, gotika, historie i britská subkultura. Jeho přehlídky připomínaly temná divadelní představení. Když například v roce 1999 robotická ramena postříkala bílé šaty barvou, vznikl jeden z nejikoničtějších momentů módní historie. Návrhář vždy pracoval s šokem i dokonalou krejčovinou.
A právě na tento odkaz je dnešní podoba značky citlivě navázaná. Po smrti zakladatele držela kreativní směr návrhářka Sarah Burton, která dokázala úspěšně propojit romantickou temnotu domu s o něco nositelnější módou. Její kolekce byly technicky brilantní, zároveň ovšem zůstávaly věrné původní DNA módního domu. Designérka ale odešla v roce 2023 a vedení po ní převzal irský návrhář Seán McGirr.
Zdroj: Alexander McQueen
Kolekce FW26 je již jeho pátou kolekcí. Atmosféru značky by měl mít tedy, jak se říká, v malíku. Přestože se na mole objevily krajkové šaty stylizované jako večerní róby, sametové saka transformovaná do mini šatů nebo topy připomínající květinové tapety, výsledek působil až nezvykle usedle. Designér rovněž na světlo opět vytáhnul ikonické prvky, například šátky s lebkami nebo knuckle clutch kabelky. Kolekce uzavřela výrazná svatební silueta s dramatickou květinovou čelenkou. To vše by na papíře působilo krásně, opak je ale pravdou.
Eklekticismus v nejhorším slova smyslu. Nový McQueen bezhlavě kombinuje
Problém tak nespočíval v jednotlivých kusech, ale v celkovém rytmu kolekce. Styling osciloval mezi několika estetikami. Jednou připomínal 60. léta, jindy horský styl nebo romantickou atmosféru. Jednotlivé prvky však vedle sebe existovaly bez jasného propojení. Místy tak přehlídka působila spíš jako série náhodných nápadů než jako soudržná kapitola módního domu s tak zásadní historií.
Zdroj: Alexander McQueen
Reakce publika na sociálních sítích tuto rozpolcenost rychle zachytily. Někteří komentující ocenili jednotlivé looky, velká část však opakovala podobnou myšlenku. Kolekce sama o sobě není špatná, nepůsobí však jako Alexander McQueen. Právě to je ovšem u značky, která stojí na silné identitě, zásadní problém. Ačkoliv to zní jako klišé, módní dům nikdy nešel s trendy či aktuální módní náladou. Byl kulturním fenoménem, který posunul hranice módní prezentace, technologie i estetické odvahy. Jeho přehlídky často vyvolávaly kontroverze, ale zároveň nesly zcela jasný směr. I když byly temné, teatrální nebo šokující, vždy ukrývaly silnou autorskou stopu.
Současná kolekce působí mnohem opatrněji. Některé looky se snaží být nositelné, jiné teatrální, další experimentální. Takový mix ale vytváří zvláštní kompromis. Značka, která kdysi definovala radikální estetiku, dnes působí nerozhodně. Otázka proto nestojí jen nad jednou kolekcí. Debata se přesouvá k širší úvaze o budoucnosti. Módní dům zůstává jedním z nejdůležitějších jmen současnosti. Právě proto jsou očekávání tak vysoká. Historie zná mnoho momentů, kdy se legendární značky ocitly na křižovatce. A právě tam nejspíše Alexander McQueen míří.
Zdroje: Autorský text
