Bottega Veneta FW26 stojí na jasně formulovaném napětí. Brutalismus versus tělesnost a pohyb. Návrhářka Louis Trotter otevřela přehlídku ostrými kabáty s modelovanými rameny. Pokračovala experimentem s recyklovaným skelným vláknem imitujícím srst a vše uzavřela objemným outerwear, který funguje jako nositelná socha. Vzor Intrecciato se objevil v nových proporcích, zatímco barva vstoupila do hry až v druhé polovině show.
Louis Trotter pracuje s redukcí i přeháněním současně. Precizní denní outfit zjednodušuje a doplňuje texturou. U výraznějších modelů naopak pracuje s objemnou umělou kožešinou a balónovým efektem. Kabát se stává hlavním hrdinou, barva přichází jako rytmický zlom a doplňky drží kolekci při zemi. Zima 2026 u Bottega Veneta působí jako promyšlená studie síly, opírající se o konstrukci a končící v pohybu.
Objem jako klíč. Outerwear připomínal ochranný kokon z experimentální kožešiny
S postupem kolekce se její konstrukce uvolňovala. Textura začala hrát hlavní roli. Vzor Intrecciato, DNA domu Bottega Veneta, se objevil v novém kabátě. Propletený v sukních, detailech pásků či kabátech, které vypadaly jako tkaná kůže přetavená do pohybu. Vrstvení materiálů vytvářelo hloubku. Kůže se potkávala s pleteninou, hedvábí dodávalo na jemnosti a technická vlákna působila organicky. Počáteční, víceméně monochromatické, looky mezitím hrály na notu italského minimalismu, kdy zaoblená ramena korespondovala se zúženým pasem.
Zdroj: Bottega Veneta
Největší pozornost si ovšem zaslouží práce s recyklovaným skelným vláknem. Kabáty a bundy z tohoto materiálu získaly lesklý, téměř kožešinový efekt. Povrch reagoval na světlo, vlnil se při chůzi, působil hmatatelně i na dálku. Louis Trotter tak jedním tahem smazala hranici mezi tradičním luxusem a inovací a nabídla novou představu o tom, jak může bohatá textura fungovat i bez klasické kožešiny.
Zdroj: Bottega Veneta
Barva vstoupila do hry postupně. Zelená, karmínová, máslově žlutá a baby růžová dorazily ne jako výkřik, ale spontánní příliv energie. Neutrální základ se rozsvítil, aniž by ztratil vážnost. Každý tón měl svůj charakter a siluetu podporoval, místo toho, aby ji přehlušil. To platí hlavně pro outerwear, jenž se stal emocionálním jádrem řady. Shearling, kožené trenčkoty a kokonové tvary připomínaly nositelné sochy.
Louis Trotter nabízí siluetu, která vstoupí do prostoru a redefinuje tvar, přesto zůstává nositelná. Lze si ji představit při ranní cestě městem i při večerním návratu domů. Pod povrchem se skrývá osobní rovina archetypů. Tatínkovy mokasíny, babiččina večerní kabelka a vzor Intrecciato, nesoucí nostalgii prostupují kolekcí skrz naskrz. Virálním se stal hlavně péřový modrý look s masivním headpiece téže barvy.
Zdroje: Autorský text
