Návrat snímku Na větrné hůrce patří k nejvíc sledovaným filmovým událostem roku 2026. Ještě před premiérou však snímek rozpoutal debatu, která se netýká děje ani hereckých výkonů, ale vizuálního jazyka. Uniklé fotografie a první trailer vyvolaly vlnu reakcí na kostýmy, jež část publika označuje za nekorespondující, trapné či „mimo dobu“. Vzniká spor, jenž je méně o historické věrnosti a více o tom, co si publikum přeje vidět u klasického literárního díla.
Zatímco sociální sítě zaplavily kritické komentáře, módní a filmový svět reaguje na novou adaptaci Na větrné hůrce smířlivěji. Tvůrci přiznávají, že o interpretaci viktoriánské reality nikdy neusilovali. Kostýmy mají fungovat jako výraz vnitřních stavů postav, ne jako muzeální exponáty. A právě v napětí mezi očekáváním a záměrem vzniká jeden z nejzajímavějších kulturních momentů letošního filmového roku.
Produkce plná hvězdných jmen. Na větrné hůrce stylizuje Jacqueline Durran
Vlna reakcí se zvedla ve chvíli, kdy se na internetu objevily první záběry Margot Robbie v roli Cathy. Lesklé povrchy, nečekané siluety a materiály, které působí spíš současně než dobově, okamžitě rozdělily publikum. Na platformách se objevily desítky komentářů přirovnávajících kostýmy k fantasy kostýmní párty nebo k estetice, jež prý připomíná spíš experiment než adaptaci románu z roku 1847. Kritika mířila i na fakt, že film se zjevně neřídí historickou přesností.
Za kostýmy pak stojí Jacqueline Durran, dvojnásobná držitelka Oscara, jejíž práce je neoddělitelně spojená s vizuálně silnými projekty posledních let. Právě ona se k internetové debatě postavila čelem a vysvětlila, že lesk a experimentální materiály jsou klíčem k otevření charakteru Cathy. Podle jejích slov šlo o vědomé propojení viktoriánských tvarů s materiály, jež působí nečekaně moderně a vytrhují diváka z pocitu bezpečné distance. Časová nejednoznačnost byla podle ní záměrem.


Zdroj: Profimedia, Reuters
Tvůrčí tým v čele s režisérkou Emerald Fennell dlouhodobě pracuje s nezařaditelnou estetikou, příkladem je film Saltburn. Snímek byl koncipován jako jakýsi emocionální sen, ne jako realistická adaptace. Cathy není tlumenou hrdinkou bloudící po vřesovištích, ale výraznou postavou, jejíž vizuální přítomnost odpovídá intenzitě jejích citů. Stejný přístup se promítá i do kostýmů ostatních postav, včetně Heathcliffa v podání Jacoba Elordi, který rovněž narušuje tradiční představy o ikonické literární postavě.


Zdroj: Profimedia
S kontroverzí se nepotýkají jen kostýmy. Řeší se etnické původy i věk postav
Zajímavé je, že zatímco internetová debata je plná ostrých soudů, módní kritika zůstává vstřícnější. Například americká redakce magazínu Vogue označila kostýmy za odvážnou interpretaci, která vědomě pracuje s napětím mezi minulostí a současností. Durran navazuje na svou schopnost vytvářet ikonické filmové siluety, jež vyvolávají diskusi ještě dlouho před premiérou. V tomto kontextu se současná vlna kritických reakcí jeví spíš jako potvrzení síly vizuálního konceptu než jako selhání.
Debatu navíc zastínily kontroverze spojené s adaptací, včetně otázek věku postav a etnického původu Heathcliffa. Tvůrci však zdůrazňují, že nejde o převyprávění románu Emily Brontë, ale o autorskou interpretaci. Na větrné hůrce má fungovat jako intenzivní romantické drama, jenž pracuje s emocemi na hraně fyzického prožitku. Premiéru nabídne polovina února, symbolicky v období Valentýna. Ať už se publikum přikloní ke kritice, či obdivu, jedno je jisté. Kostýmy se staly tématem, které filmu zajistilo pozornost dávno před vstupem do kin.
Zdroje: MSN, Daily Mail, Instagram, YouTube

