Sterilní a minimalistické outfity v neutrálních barvách. Žádné překvapení, ani sex-appeal. Popírání individuality. Přesně tak působí kostýmy v seriálu Severance z dílny Apple TV. Pro seriálové hrdiny a hrdinky je nudná móda dalším nástrojem korporátního útlaku. Zajímavé je, že prvky přítomné v seriálu se objevují i na módních molech.
Možná víc než nadčasovost se pro módu ze seriálu Severance hodí slovo bezčasí. Jednotlivé outfity totiž působí dojmem, že se zasekly někde mezi minulostí a budoucností, ve sterilním bezčasí, kde se nic nevyvíjí. Seriál tak může působit jako reflexe světové pandemie, ve které se dny slévaly, ztrácela se orientace v čase a hranice mezi pracovním a osobním životem se postupně mazaly.
Zdroj: Apple TV
Právě téma rozdělení pracovního a osobního života je dystopickou premisou seriálu. Postavy Severance mají pomocí speciálního čipu upravený mozek tak, že po vstupu do kancelářské budovy technologického giganta Lumon ztratí vzpomínky na život „venku“. Stávají se mimořádně efektivními pracovníky, které nerozptyluje osobní život. Ochotně tak plní naprosto nesmyslné úkoly. Po opuštění budovy automaticky „zapomínají“ na práci a odcházejí s čistou hlavou.
Přísné linie jako hráz proti chaosu? Korporátní estetika v Severance vytváří iluzi řádu
Jak už jsme u současných seriálů zvyklí, móda v nich představuje svébytný jazyk, který se vyplatí vnímat jako jednu ze zásadních vrstev vyprávění. Konkrétně v Severance se pomocí obleků, nevýrazných kravat a monochromatických kostýmků vyjadřuje dehumanizace, kontrola a ztráta identity v prostředí korporátu. Všichni vypadají stejně, nikdo se neodlišuje.
Zdroj: Apple TV
Zafungoval zde přitom zvláštní paradox. Přestože estetika Severance působí chladně a odcizeně, je v ní zároveň něco uklidňujícího. Přísné linie, nenápadná barevnost, uzavřený systém, kde mají všechny prvky své místo, to vše vytváří iluzi řádu. V době přehlcené vizuálním chaosem a konstantní změnou může taková uniformita působit bezpečně. Odpadá potřeba rozhodování, mizí tlak na originalitu. Jinými slovy, stačí se obléct dle pravidel a člověk se, obrazně řečeno, rozpustí v davu. Pro některé hrůzná představa, pro jiné uklidnění. Ambivalentní přístup, touhu po bezpečí i děs z uniformity lze pozorovat i na módních molech.
Zdroj: Apple TV
Kancelářský styl na molech zneklidňuje. Klade otázky ohledně individuality
Módní domy jako Balenciaga, The Row nebo Prada se v posledních sezonách stále častěji obracejí k estetice, která připomíná kancelářské „dresscodes“, ale často s až znepokojivým podtextem. Čisté linie, neutrální paleta a unifikace střihů na první pohled působí jako návrat k jednoduchosti. Jenže při bližším zkoumání zjistíme, že korporátní minimalismus se tak úplně nekoná. Sakům chybí tvar, sukně visí bez pohybu a siluety se rozplývají v anonymitě.
Zdroj: Balenciaga
Tomuto směru se přezdívá „corporate uncanny“, jde tedy o korporátní styl, který známe až příliš dobře, ale v podání high fashion působí neklidně. V přehlídkových sálech působí jako estetická hra, ale v kontextu společenské reality jde o velmi výmluvnou diagnózu. Chceme se vzdát individuality a žít pohodlně? Současní návrháři i populární seriál tak kladou podobné otázky.
Zdroj: Balenciaga
Pořádek versus podřízenost. Móda svým jazykem varuje před útlakem
Severance i aktuální kolekce vnímají korporátní styl jako víc než jen dresscode, jde o vizuální jazyk, který vypovídá o stavu společnosti. Možná právě nyní, kdy čelíme ekonomické nejistotě, přetížení, polarizaci i zahlcení různými podněty, se objevuje touha po jasně daných pravidlech. Touha po přehlednosti ve světě, který je stále chaotičtější. Nezapomínejte ale, že jako v seriálu je i přehlednost v podobě sak a rovných linií jen zdánlivá a velmi brzy se může překlopit v útlak.
Zdroje: British GQ, Fashionmagazine.com, Forbes, YouTube, Apple TV
