Historické představy o tom, jaké má žena místo ve společnosti se pochopitelně promítly také do jejího šatníku. Nová výstava v Muzeu módy v Antverpách (MoMu) však odhaluje, jakým způsobem do tohoto procesu zasahoval také interiér. Pomocí tvorby belgických návrhářů i architektů tak zkoumá propletenost genderu, módy, ale také designu.
Dámská móda byla od nepaměti spojená s tím, jaké místo má žena v dané době ve společnosti. Nejnovější výstava Muzea módy v Antverpách (MoMu) s názvem Fashion and Interiors: A Gendered Affair však zkoumá nejen vliv genderu, ale také roli, kterou v této souhře sehrál interiér. Druhá polovina 19. století totiž stvořila ideál rodinného života, který ženu napevno upoutal do její domácnosti.
Kurátorka výstavy Romy Cockx pak v exhibici zkoumá nejen tento trend, ale také to, jak ho pozdější designéři a návrháři zcela rozbourali. Jedná se tedy o komplexní rozpravu o tom, jak se světy módy, interiéru a designu navzájem ovlivňují a jak na ně působí měnící se chápání genderu. Návštěvníci ji mohou od 29. března uchopit skrze kousky souvisejících návrhářů, designérů a architektů.
Zdroj: Momu
Vliv interiéru na módu demonstruje kurátorka výstavy například přirovnáním žen k jejich interiéru. Jelikož byl jejich hlavní úkol vytvořit příjemný domov, začaly s ním dle ní postupně splývat. Jejich róby reflektovaly honosné koberce, potapetované stěny i všudypřítomné dekorace. Tuto realitu však následně nabourala práce architektů jako Adolf Loos, Lilly Recih či proslulý Le Corbusier.
Interiér z módy nevymizel. Využíval ho Martin Margiela i Raf Simons
Moderní designéři se totiž začali k interiéru i architektuře stavět funkcionalisticky a minimalisticky, čímž koncept propojenosti ženy a jejího domova navždy změnili. Interiér však v módě nevymizel. Dále z něj čerpali návrháři jako Ann Demeulemeester, Martin Margiela nebo Raf Simons. Příkladem je ikonická sukně z dílny Husseina Chalayan v podobě stolku z kolekce Afterwords z roku 2000.
Zdroj: Momu
Rovněž v pozdější době a v současnosti však designéři využívají interiérové prvky, jelikož domácnost je čím dál více vnímaná jako jakýsi nedotknutelný úkryt. Perfektním symbolem tohoto konceptu je kolekce Viktor & Rolf z roku 2005, přetvářející postel do slavnostní róby. Společně s vývojem chápání designu se však posouvá také význam genderu a jeho postavení ve společnosti.
Zdroje: WWD, Financial Times, NSS Magazine, Instagram