Více
    Redakce

    ― Reklama ―

    ― Reklama ―

    ― Reklama ―

    Dnešní článek nebude o haute couture, ale haute cuisine. Ponoříme se totiž do procesu, jak získat prestižní ocenění i vydatnou porci uznání. Michelinská hvězda je symbolem nejvyšší kulinářské kvality, dokonalosti a je snem snad každého šéfkuchaře nebo restaurace na světě.

    Také děláte obdivné hmm, když slyšíte, že je nějaký podnik hrdým držitelem michelinské hvězdy? Automaticky se vám začnou sbíhat sliny a chuťové pohárky se aktivují. Představují si totiž největší slast na světě. Drze řečeno, vybavíte si gastro porno, které vás jediným soustem vystřelí až na Měsíc.

    Málokdo z nás ovšem skutečně ví, co musí restaurace pro získání oné vytoužené michelinské hvězdy udělat. Proč zrovna on a proč ne ten druhý? Kdo o tom rozhoduje? A je to už napořád? Abychom vše pečlivě odhalili, čeká nás ještě hodně chodů. Začněme tedy prvním soustem.

    Jak na vysněnou hvězdu? Dřina a dřina s dřinou

    Běžný strávník si dokáže jen těžko představit, kolik dřiny a úsilí za získáním slavného ocenění stojí. Jednorázový zážitek nic neznamená. Restaurace musí prokázat schopnost vysoké úrovně a kvality s každým kouskem servírovaného jídla, a to opravdu konzistentně. Neexistuje místo pro kompromisy.

    Inspektoři, jejichž identita zůstává vždy velkým tajemstvím, jsou nemilosrdní. Hledají na talíři božskou manu. Navíc nehodnotí pouze jídlo, ale celostní zážitek. Když atmosféra restaurace nebo obsluha nedostačují, nepomůže ani to, že nabízíte nejlepší jídlo pod sluncem.

    Zdroj: Pexels

    Pojďme si ještě ujasnit, kdo hvězdu dostává. Často totiž čteme o michelinském kuchaři. Někdo takový ale neexistuje. Hvězdy se totiž neudělují jednotlivcům, ale pouze restauracím. Je nesporné, že hlavou operace je vždy šéfkuchař. Sám by to ovšem nedokázal. Když se rozhodne restauraci s michelinskou hvězdou opustit, nemá žádný nárok na to, aby si ji „odnesl“ s sebou jinam.

    Začalo to hodnocením pneumatik

    Vraťme se do doby, ve které ještě neexistovaly mobilní aplikace a služby, radící, kam na dobré jídlo. V roce 1900 vydali bratři Éduard a André Michelin, zakladatelé slavné firmy na pneumatiky, průvodce pro motoristy. Bezplatně ho získal každý, kdo si jejich pneumatiky koupil. Primárně tak v publikaci nešlo o restaurace.

    Mimo jiné ovšem řidičům doporučovala, kde se na cestách dobře najíst či ubytovat. Koncept měl samozřejmě každoročně velký úspěch a v roce 1926 se v průvodci Michelin Guide poprvé objevila hvězdička. Některé tak osudově vyzdvihovala nad ostatní. Postupně se tedy michelinský průvodce vyvinul do podoby, ve kterém jej známe dnes.

    Inspektoři pracují v utajení. Potřebují zcela běžnou zkušenost

    Kdo restaurace hodnotí, nikdo neví. Identita inspektorů zůstává v anonymitě. Chodí proto zásadně bez ohlášení. Utajovanost je důležitá pro zachování objektivity a integrity hodnocení. Inspektoři za svá jídla platí, pokrmy nefotí, ani nehází příbory na zem, jako je tomu často ve filmech. Potřebují totiž, aby se s nimi jednalo jako s běžnými zákazníky. Někdy tak inspektor přijde sám, jindy v doprovodu rodiny.

    Inspektoři Michelin Guide jsou vysoce kvalifikovaní odborníci v oblasti gastronomie, často s vlastními zkušenostmi v kulinářském průmyslu, jako jsou šéfkuchaři, sommeliéři nebo majitelé restaurací. Jsou školeni k tomu, aby hodnotili restaurace podle pevně stanovených kritérií, která zahrnují kvalitu surovin, mistrnou přípravu a chuť jídel, osobitost a konzistenci kuchyně, poměr kvality a ceny i mnoho dalšího. Po Evropě funguje více než 90 inspektorů.

    Zdroj: Pexels

    Jediné, co je všeobecně známo, je skutečnost, že inspektoři musí oceněné restaurace zhruba každých 18 měsíců navštívit a znovu ohodnotit. Ačkoliv Pascal Rémy, inspektor společnosti Michelin, napsal v roce 2004 knihu, ve které prohlašuje, jak se společnost stává více laxní. Proto prý restaurace navštěvuje pouze každých 3,5 roku, pokud nevznikne nějaká stížnost. Firma ho samozřejmě okamžitě propustila. Nakonec prohrál i soud, při kterém neuspěl s důkazy za nespravedlivé propuštění.

    Odebrání hvězdiček? I to se stává

    Le Guide Michelin je už po 124 let synonymem vrcholné gastronomie. Jedná se v podstatě o restaurační Oscary. Mít hvězdu, to je obrovská prestiž. Přesto je to zároveň prokletí. Dokazuje to mimo jiné i fakt, že jsou kvůli ní kuchaři ochotní spáchat sebevraždu. Máme na mysli případ z února roku 2003, kdy si vynikající francouzský šéfkuchař Bernard Loiseau vzal život.

    Jeho restauraci totiž hrozilo snížení hodnocení ze tří hvězdiček na pouhé dvě. Odebrání hvězdy není časté, ale stává se to. Přičemž na odebrání se musí shodnout několik inspektorů, a to spolu s tím nejvyšším. Mimochodem, po jeho smrti byl vydán nový průvodce, a tři hvězdičky Bernardovi zůstaly.

    Kuchař ovšem už delší dobu trpěl depresemi a psychickými problémy. Práci se absolutně obětoval. Bohužel to ale není jenom jeho případ. Mnoho šéfkuchařů se shodne na tom, že udržet hvězdu je těžší, než ji získat. Někteří jsou dokonce toho názoru, že jim bez hvězdy bylo líp. Jakmile totiž máte hvězdu, už se nikam neschováte. Často máte rezervace na dlouho dopředu a musíte být neustále ve střehu. Jedná se o tlak a stres, které se se slávou pojí. V Česku pak mají hvězdu dva podniky.

    Michelin se vyvíjí. Hvězdičku najdete i u stánku

    Pod michelinskou hvězdou si nejspíše představíte naškrobené podniky se snobskými návštěvníky. Dávno tomu tak ale není. Průvodce je to letitý, a aby obstál na vrcholu, musí držet krok s dobou. Neplatí mýtus, že bez ubrusů si restaurace u inspektorů neškrtne. Vždyť v roce 2016 se do průvodce dostal pouliční stánek ze Singapuru, nabízející kuře s rýží za dolar padesát. Nyní sice podnik vydává stovky jídel denně, na své kořeny však šéfkuchař Chan Hon Meng nezapomněl. Stále tak servíruje skvělá jídla pod dva dolary.

    Zdroje: Michelin Guide, Jídlo a radost, Wikipedia, YouTube, Instagram

    Autor článku:

    ― Reklama ―

    Foto:Pexels

    Odhalte michelinskou mystiku. Aneb čím víc hvězd, tím víc restaurace

    Dnešní článek nebude o haute couture, ale haute cuisine. Ponoříme se totiž do procesu, jak získat prestižní ocenění i vydatnou porci uznání. Michelinská hvězda je symbolem nejvyšší kulinářské kvality, dokonalosti a je snem snad každého šéfkuchaře nebo restaurace na světě.

    - Reklama -

    Také děláte obdivné hmm, když slyšíte, že je nějaký podnik hrdým držitelem michelinské hvězdy? Automaticky se vám začnou sbíhat sliny a chuťové pohárky se aktivují. Představují si totiž největší slast na světě. Drze řečeno, vybavíte si gastro porno, které vás jediným soustem vystřelí až na Měsíc.

    Málokdo z nás ovšem skutečně ví, co musí restaurace pro získání oné vytoužené michelinské hvězdy udělat. Proč zrovna on a proč ne ten druhý? Kdo o tom rozhoduje? A je to už napořád? Abychom vše pečlivě odhalili, čeká nás ještě hodně chodů. Začněme tedy prvním soustem.

    Jak na vysněnou hvězdu? Dřina a dřina s dřinou

    Běžný strávník si dokáže jen těžko představit, kolik dřiny a úsilí za získáním slavného ocenění stojí. Jednorázový zážitek nic neznamená. Restaurace musí prokázat schopnost vysoké úrovně a kvality s každým kouskem servírovaného jídla, a to opravdu konzistentně. Neexistuje místo pro kompromisy.

    - Reklama -

    Inspektoři, jejichž identita zůstává vždy velkým tajemstvím, jsou nemilosrdní. Hledají na talíři božskou manu. Navíc nehodnotí pouze jídlo, ale celostní zážitek. Když atmosféra restaurace nebo obsluha nedostačují, nepomůže ani to, že nabízíte nejlepší jídlo pod sluncem.

    Zdroj: Pexels

    Pojďme si ještě ujasnit, kdo hvězdu dostává. Často totiž čteme o michelinském kuchaři. Někdo takový ale neexistuje. Hvězdy se totiž neudělují jednotlivcům, ale pouze restauracím. Je nesporné, že hlavou operace je vždy šéfkuchař. Sám by to ovšem nedokázal. Když se rozhodne restauraci s michelinskou hvězdou opustit, nemá žádný nárok na to, aby si ji „odnesl“ s sebou jinam.

    Začalo to hodnocením pneumatik

    Vraťme se do doby, ve které ještě neexistovaly mobilní aplikace a služby, radící, kam na dobré jídlo. V roce 1900 vydali bratři Éduard a André Michelin, zakladatelé slavné firmy na pneumatiky, průvodce pro motoristy. Bezplatně ho získal každý, kdo si jejich pneumatiky koupil. Primárně tak v publikaci nešlo o restaurace.

    Mimo jiné ovšem řidičům doporučovala, kde se na cestách dobře najíst či ubytovat. Koncept měl samozřejmě každoročně velký úspěch a v roce 1926 se v průvodci Michelin Guide poprvé objevila hvězdička. Některé tak osudově vyzdvihovala nad ostatní. Postupně se tedy michelinský průvodce vyvinul do podoby, ve kterém jej známe dnes.

    Inspektoři pracují v utajení. Potřebují zcela běžnou zkušenost

    Kdo restaurace hodnotí, nikdo neví. Identita inspektorů zůstává v anonymitě. Chodí proto zásadně bez ohlášení. Utajovanost je důležitá pro zachování objektivity a integrity hodnocení. Inspektoři za svá jídla platí, pokrmy nefotí, ani nehází příbory na zem, jako je tomu často ve filmech. Potřebují totiž, aby se s nimi jednalo jako s běžnými zákazníky. Někdy tak inspektor přijde sám, jindy v doprovodu rodiny.

    Inspektoři Michelin Guide jsou vysoce kvalifikovaní odborníci v oblasti gastronomie, často s vlastními zkušenostmi v kulinářském průmyslu, jako jsou šéfkuchaři, sommeliéři nebo majitelé restaurací. Jsou školeni k tomu, aby hodnotili restaurace podle pevně stanovených kritérií, která zahrnují kvalitu surovin, mistrnou přípravu a chuť jídel, osobitost a konzistenci kuchyně, poměr kvality a ceny i mnoho dalšího. Po Evropě funguje více než 90 inspektorů.

    Zdroj: Pexels

    Jediné, co je všeobecně známo, je skutečnost, že inspektoři musí oceněné restaurace zhruba každých 18 měsíců navštívit a znovu ohodnotit. Ačkoliv Pascal Rémy, inspektor společnosti Michelin, napsal v roce 2004 knihu, ve které prohlašuje, jak se společnost stává více laxní. Proto prý restaurace navštěvuje pouze každých 3,5 roku, pokud nevznikne nějaká stížnost. Firma ho samozřejmě okamžitě propustila. Nakonec prohrál i soud, při kterém neuspěl s důkazy za nespravedlivé propuštění.

    Odebrání hvězdiček? I to se stává

    Le Guide Michelin je už po 124 let synonymem vrcholné gastronomie. Jedná se v podstatě o restaurační Oscary. Mít hvězdu, to je obrovská prestiž. Přesto je to zároveň prokletí. Dokazuje to mimo jiné i fakt, že jsou kvůli ní kuchaři ochotní spáchat sebevraždu. Máme na mysli případ z února roku 2003, kdy si vynikající francouzský šéfkuchař Bernard Loiseau vzal život.

    Jeho restauraci totiž hrozilo snížení hodnocení ze tří hvězdiček na pouhé dvě. Odebrání hvězdy není časté, ale stává se to. Přičemž na odebrání se musí shodnout několik inspektorů, a to spolu s tím nejvyšším. Mimochodem, po jeho smrti byl vydán nový průvodce, a tři hvězdičky Bernardovi zůstaly.

    Kuchař ovšem už delší dobu trpěl depresemi a psychickými problémy. Práci se absolutně obětoval. Bohužel to ale není jenom jeho případ. Mnoho šéfkuchařů se shodne na tom, že udržet hvězdu je těžší, než ji získat. Někteří jsou dokonce toho názoru, že jim bez hvězdy bylo líp. Jakmile totiž máte hvězdu, už se nikam neschováte. Často máte rezervace na dlouho dopředu a musíte být neustále ve střehu. Jedná se o tlak a stres, které se se slávou pojí. V Česku pak mají hvězdu dva podniky.

    Michelin se vyvíjí. Hvězdičku najdete i u stánku

    Pod michelinskou hvězdou si nejspíše představíte naškrobené podniky se snobskými návštěvníky. Dávno tomu tak ale není. Průvodce je to letitý, a aby obstál na vrcholu, musí držet krok s dobou. Neplatí mýtus, že bez ubrusů si restaurace u inspektorů neškrtne. Vždyť v roce 2016 se do průvodce dostal pouliční stánek ze Singapuru, nabízející kuře s rýží za dolar padesát. Nyní sice podnik vydává stovky jídel denně, na své kořeny však šéfkuchař Chan Hon Meng nezapomněl. Stále tak servíruje skvělá jídla pod dva dolary.

    Zdroje: Michelin Guide, Jídlo a radost, Wikipedia, YouTube, Instagram

    ― Reklama ―

    Shein míří do Paříže. Plány na kamenný obchod vyvolaly protesty

    Nedávné rozhodnutí fast fashion řetězce Shein otevřít v Paříži svůj první kamenný obchod vyvolalo silné reakce. Usídlit se totiž hodlá v obchodním domu BHV Marais z roku 1856. Některé značky proto v reakci nákupní centrum opouští, zatímco jeho zaměstnanci uspořádali v pátek 10. října protest. Shein dle nich poškozuje jméno francouzského módního průmyslu.

    Alaïa zkoumá nový minimalismus. Nabízí hybrid tichého luxusu

    Pieter Mulier představil v Paříži kolekci Alaïa SS26. Každý krok modelek plynul s přesností, která diktovala novou formu minimalistického klidu. V prostoru naplněném odlesky zrcadel se zrodila móda, jež dýchá vlastním rytmem. Pomalým, přesným a podmanivým. Pieter Mulier vytváří architekturu oděvu, v níž se dekonstrukce a třásně stávají jazykem ženskosti. Alaïa se opět ukázal jako módní dům, který nepotřebuje senzaci, aby zaujal.

    Loewe a On opět spolupracují. Přináší první společné tenisky Cloudsolo

    Španělský módní dům Loewe a švýcarská sportovní značka On opět spojily své síly. Pro letošní podzimní a zimní kolekci připravily své první společně navržené tenisky s názvem Cloudsolo. Model spojuje jedinečný přístup k módě a pokročilou inovaci. Jeho cílem je splnit moderní potřeby pohodlí při neustálém pohybu v rušných světových velkoměstech.

    Balenciaga vítá novou éru. Pierpaolo Piccioli inovuje identitu značky

    Když Pierpaolo Piccioli poprvé vstoupil do pařížského sídla Balenciagy, zůstal v tichu, které obvykle předchází revoluci. V archivu módního domu strávil tři dny, v nichž se z historie stala hmota a z paměti textura. Tam, mezi záhyby taftu a zvlněnými siluetami, našel novou odpověď na otázku moderní elegance. Jeho debut pro jaro a léto 2026 otevírá kapitolu, jež propojuje čistotu formy s designovou těžkostí. Balenciaga se mění v chrám, kde látka mluví hlasem streetwear současnosti.

    Luxury Insights: Světové butiky proslulých značek berou dech designem i detaily

    Světová móda ukazuje, že prodává nejen kvalita, ale i zážitek a vizuální vjem. Butikové výlohy už dávno neslouží jen k prodeji. Transformují se v dechberoucí zkušenost a stávají se exkluzivním chrámem designu. Zákazníkům se tak otevírají příběhy značky, spojené s konkrétními produkty, zatímco je obklopuje luxusní atmosféra jedinečného architektonického díla.

    Marc by Sofia klouže po povrchu. Film definuje třpyt, nikoli hloubka

    Režisérka Sofia Coppola rozčeřila filmové vody, když na letošním ročníku filmového festivalu v Benátkách odhalila svůj první dokument. Snímek s názvem Marc by Sofia věnovala svému blízkému příteli a slavnému návrháři Marcu Jacobs. Film sice sklidil úspěch, nečekejte od něj však hluboký vhled za oponu. Jedná se spíše o třpytivý obraz módní ikony.

    Matthieu Blazy míří až ke hvězdám. Chanel vdechl nový život

    Paříž se včera stala svědkem posledního očekávaného debutu, jenž okamžitě vyšplhal na vrchol seznamu uplynulých módních premiér. Matthieu Blazy odhalil svou vizi Chanel, kterou módnímu domu vdechl nový život. Ukázal značku v novém světle, které nikdo nečekal, ale všichni ho milují.

    Sbohem, diverzito! Plus size modelky nenápadně mizí z fashion světa

    Plus size modelek je na molech rok od roku čím dál méně. Kritici spekulují, že snaha o diverzitu v módním světě možná nikdy nebyla myšlená upřímně. Smrtelnou ránu jí ovšem nedávno zasadilo masivní rozšíření léku na hubnutí s názvem Ozempic. Prohlásit světové hnutí body positivity za neúspěch by ovšem bylo až příliš unáhlené.

    Podzim patří okurkám. Sociální sítě získala pickle girl

    Beauty a fashion scénu v posledních sezónách ovládají trendy inspirované populárním jídlem. Zatímco v létě slavily svou popularitu sardinky, podzim patří kyselým okurkám. Sociální sítě získala takzvaná pickle girl. Jedná se o estetiku, která žádá nejen bezbřehou lásku k nakládané zelenině, ale rovněž módní kousky v zelených odstínech trendy pochutiny.

    Balenciaga má novou tvář. Pierpaolo Piccioli odhalil svůj debut

    Sobotní večer v Paříži zaznamenal další očekávanou módní premiéru. Tentokrát svůj debut představil návrhář Pierpaolo Piccioli, nový kreativní ředitel značky Balenciaga. Designérův první počin si vysloužil potlesk ve stoje a není se čemu divit. V kolekci pro nadcházející jaro a léto umně propojil vlastní rukopis plný struktur a výrazných barev s tradicí módního domu.

    Další trend na obzoru. Příští jaro povládnou harémové kalhoty

    Dosavadní přehlídky světových týdnů módy promluvily jasně. Harémové kalhoty hodlají definovat nadcházející jaro i léto. Na módní mola dorazily v moderní podobě, pohrávající si s různorodými styly a materiály. Jejich kouzlo spočívá ve variabilitě, perfektně je doplní volný svetr, nadčasová košile i vypasovaná kožená bunda. Stačí vybrat, po čem váš šatník touží.

    Generace Alpha má svou skin care. Stojí za ní poradci Rhode a třináctiletá slečna

    Generace Alpha pomalu roste. Důkazem je trh, který neúprosně začíná cílit na zákazníky narozené roku 2013 a později. Skin care brandy nezahálí a již v říjnu se objeví čerstvý hráč. Yes Day vytvořila třináctiletá Coco Granderson a míří vysoko. Není divu, za vývojem produktů stojí externí poradce pro populární značku Rhode, založenou Hailey Bieber.

    Newyorská luxusní scéna vítá nováčka. Ohromí restaurace Seahorse

    Luxusní gastronomická mapa New Yorku má dlouho očekávaného nováčka. Úspěšný restauratér John McDonald otevřel po více než třech letech příprav restauraci Seahorse, nacházející se na Union Square v čerstvě opraveném W Hotel. Hosty láká na minimalistické pokrmy plné ryb a mořských plodů, ale také promyšlené drinky a dechberoucí interiér.

    Žít jako v pohádce. Evropské hrady a zámky nabízí luxusní ubytování pro náročné

    Stát se královnou či králem bylo zbožným přáním nejednoho dítěte. Hrad s velkou bránou a rozlehlé zámecké sály evokují bohatství a kouzelný život. Naštěstí, dospělí mají své možnosti. Vydejte se na luxusní dovolenou a vyzkoušejte si, jaké to je bydlet v podobném panství. Budete se cítit jako v pohádce, a navíc o vás bude královsky postaráno.

    Lovkyně démonů a diváků. K-popový zázrak ovládl Netflix, hitparády i módu

    K-pop: Lovkyně démonů je nejsledovanějším filmem v historii Netflixu. Animovaný snímek, který na první pohled cílí hlavně na děti a dospívající, překročil očekávání. Za tři měsíce od premiéry nasbíral přes 210 milionů zhlédnutí a soundtrack se stal globálním hitem. Jeho úspěch boří kulturní a generační hranice. Co je na něm tedy tak přitažlivé?

    Paříž pohltila móda. Na řadu přišel Mugler, Schiaparelli i Rick Owens

    Týden módy v Paříži pokračuje a spolu s ním nastupují na scénu kolekce pro jaro a léto 2026. Čerstvou vizi představil mimo jiné nový kreativní ředitel Mugler, Miguel Castro Freitas. Navzdory tomu, že na sebe pozornost módního světa strhávají hlavně očekávané debuty, však úspěšné řady odhalily rovněž značky Schiaparelli a Rick Owens.

    ― Reklama ―

    ― Reklama ―