Více

    ― Reklama ―

    Dnešní článek nebude o haute couture, ale haute cuisine. Ponoříme se totiž do procesu, jak získat prestižní ocenění i vydatnou porci uznání. Michelinská hvězda je symbolem nejvyšší kulinářské kvality, dokonalosti a je snem snad každého šéfkuchaře nebo restaurace na světě.

    Také děláte obdivné hmm, když slyšíte, že je nějaký podnik hrdým držitelem michelinské hvězdy? Automaticky se vám začnou sbíhat sliny a chuťové pohárky se aktivují. Představují si totiž největší slast na světě. Drze řečeno, vybavíte si gastro porno, které vás jediným soustem vystřelí až na Měsíc.

    Málokdo z nás ovšem skutečně ví, co musí restaurace pro získání oné vytoužené michelinské hvězdy udělat. Proč zrovna on a proč ne ten druhý? Kdo o tom rozhoduje? A je to už napořád? Abychom vše pečlivě odhalili, čeká nás ještě hodně chodů. Začněme tedy prvním soustem.

    Jak na vysněnou hvězdu? Dřina a dřina s dřinou

    Běžný strávník si dokáže jen těžko představit, kolik dřiny a úsilí za získáním slavného ocenění stojí. Jednorázový zážitek nic neznamená. Restaurace musí prokázat schopnost vysoké úrovně a kvality s každým kouskem servírovaného jídla, a to opravdu konzistentně. Neexistuje místo pro kompromisy.

    Inspektoři, jejichž identita zůstává vždy velkým tajemstvím, jsou nemilosrdní. Hledají na talíři božskou manu. Navíc nehodnotí pouze jídlo, ale celostní zážitek. Když atmosféra restaurace nebo obsluha nedostačují, nepomůže ani to, že nabízíte nejlepší jídlo pod sluncem.

    Zdroj: Pexels

    Pojďme si ještě ujasnit, kdo hvězdu dostává. Často totiž čteme o michelinském kuchaři. Někdo takový ale neexistuje. Hvězdy se totiž neudělují jednotlivcům, ale pouze restauracím. Je nesporné, že hlavou operace je vždy šéfkuchař. Sám by to ovšem nedokázal. Když se rozhodne restauraci s michelinskou hvězdou opustit, nemá žádný nárok na to, aby si ji „odnesl“ s sebou jinam.

    Začalo to hodnocením pneumatik

    Vraťme se do doby, ve které ještě neexistovaly mobilní aplikace a služby, radící, kam na dobré jídlo. V roce 1900 vydali bratři Éduard a André Michelin, zakladatelé slavné firmy na pneumatiky, průvodce pro motoristy. Bezplatně ho získal každý, kdo si jejich pneumatiky koupil. Primárně tak v publikaci nešlo o restaurace.

    Mimo jiné ovšem řidičům doporučovala, kde se na cestách dobře najíst či ubytovat. Koncept měl samozřejmě každoročně velký úspěch a v roce 1926 se v průvodci Michelin Guide poprvé objevila hvězdička. Některé tak osudově vyzdvihovala nad ostatní. Postupně se tedy michelinský průvodce vyvinul do podoby, ve kterém jej známe dnes.

    Inspektoři pracují v utajení. Potřebují zcela běžnou zkušenost

    Kdo restaurace hodnotí, nikdo neví. Identita inspektorů zůstává v anonymitě. Chodí proto zásadně bez ohlášení. Utajovanost je důležitá pro zachování objektivity a integrity hodnocení. Inspektoři za svá jídla platí, pokrmy nefotí, ani nehází příbory na zem, jako je tomu často ve filmech. Potřebují totiž, aby se s nimi jednalo jako s běžnými zákazníky. Někdy tak inspektor přijde sám, jindy v doprovodu rodiny.

    Inspektoři Michelin Guide jsou vysoce kvalifikovaní odborníci v oblasti gastronomie, často s vlastními zkušenostmi v kulinářském průmyslu, jako jsou šéfkuchaři, sommeliéři nebo majitelé restaurací. Jsou školeni k tomu, aby hodnotili restaurace podle pevně stanovených kritérií, která zahrnují kvalitu surovin, mistrnou přípravu a chuť jídel, osobitost a konzistenci kuchyně, poměr kvality a ceny i mnoho dalšího. Po Evropě funguje více než 90 inspektorů.

    Zdroj: Pexels

    Jediné, co je všeobecně známo, je skutečnost, že inspektoři musí oceněné restaurace zhruba každých 18 měsíců navštívit a znovu ohodnotit. Ačkoliv Pascal Rémy, inspektor společnosti Michelin, napsal v roce 2004 knihu, ve které prohlašuje, jak se společnost stává více laxní. Proto prý restaurace navštěvuje pouze každých 3,5 roku, pokud nevznikne nějaká stížnost. Firma ho samozřejmě okamžitě propustila. Nakonec prohrál i soud, při kterém neuspěl s důkazy za nespravedlivé propuštění.

    Odebrání hvězdiček? I to se stává

    Le Guide Michelin je už po 124 let synonymem vrcholné gastronomie. Jedná se v podstatě o restaurační Oscary. Mít hvězdu, to je obrovská prestiž. Přesto je to zároveň prokletí. Dokazuje to mimo jiné i fakt, že jsou kvůli ní kuchaři ochotní spáchat sebevraždu. Máme na mysli případ z února roku 2003, kdy si vynikající francouzský šéfkuchař Bernard Loiseau vzal život.

    Jeho restauraci totiž hrozilo snížení hodnocení ze tří hvězdiček na pouhé dvě. Odebrání hvězdy není časté, ale stává se to. Přičemž na odebrání se musí shodnout několik inspektorů, a to spolu s tím nejvyšším. Mimochodem, po jeho smrti byl vydán nový průvodce, a tři hvězdičky Bernardovi zůstaly.

    Kuchař ovšem už delší dobu trpěl depresemi a psychickými problémy. Práci se absolutně obětoval. Bohužel to ale není jenom jeho případ. Mnoho šéfkuchařů se shodne na tom, že udržet hvězdu je těžší, než ji získat. Někteří jsou dokonce toho názoru, že jim bez hvězdy bylo líp. Jakmile totiž máte hvězdu, už se nikam neschováte. Často máte rezervace na dlouho dopředu a musíte být neustále ve střehu. Jedná se o tlak a stres, které se se slávou pojí. V Česku pak mají hvězdu dva podniky.

    Michelin se vyvíjí. Hvězdičku najdete i u stánku

    Pod michelinskou hvězdou si nejspíše představíte naškrobené podniky se snobskými návštěvníky. Dávno tomu tak ale není. Průvodce je to letitý, a aby obstál na vrcholu, musí držet krok s dobou. Neplatí mýtus, že bez ubrusů si restaurace u inspektorů neškrtne. Vždyť v roce 2016 se do průvodce dostal pouliční stánek ze Singapuru, nabízející kuře s rýží za dolar padesát. Nyní sice podnik vydává stovky jídel denně, na své kořeny však šéfkuchař Chan Hon Meng nezapomněl. Stále tak servíruje skvělá jídla pod dva dolary.

    Zdroje: Michelin Guide, Jídlo a radost, Wikipedia, YouTube, Instagram

    Autor článku:

    ― Reklama ―

    Foto:Pexels

    Odhalte michelinskou mystiku. Aneb čím víc hvězd, tím víc restaurace

    ― Reklama ―

    ― Reklama ―

    Dnešní článek nebude o haute couture, ale haute cuisine. Ponoříme se totiž do procesu, jak získat prestižní ocenění i vydatnou porci uznání. Michelinská hvězda je symbolem nejvyšší kulinářské kvality, dokonalosti a je snem snad každého šéfkuchaře nebo restaurace na světě.

    - Reklama -

    Také děláte obdivné hmm, když slyšíte, že je nějaký podnik hrdým držitelem michelinské hvězdy? Automaticky se vám začnou sbíhat sliny a chuťové pohárky se aktivují. Představují si totiž největší slast na světě. Drze řečeno, vybavíte si gastro porno, které vás jediným soustem vystřelí až na Měsíc.

    Málokdo z nás ovšem skutečně ví, co musí restaurace pro získání oné vytoužené michelinské hvězdy udělat. Proč zrovna on a proč ne ten druhý? Kdo o tom rozhoduje? A je to už napořád? Abychom vše pečlivě odhalili, čeká nás ještě hodně chodů. Začněme tedy prvním soustem.

    Jak na vysněnou hvězdu? Dřina a dřina s dřinou

    Běžný strávník si dokáže jen těžko představit, kolik dřiny a úsilí za získáním slavného ocenění stojí. Jednorázový zážitek nic neznamená. Restaurace musí prokázat schopnost vysoké úrovně a kvality s každým kouskem servírovaného jídla, a to opravdu konzistentně. Neexistuje místo pro kompromisy.

    - Reklama -

    Inspektoři, jejichž identita zůstává vždy velkým tajemstvím, jsou nemilosrdní. Hledají na talíři božskou manu. Navíc nehodnotí pouze jídlo, ale celostní zážitek. Když atmosféra restaurace nebo obsluha nedostačují, nepomůže ani to, že nabízíte nejlepší jídlo pod sluncem.

    Zdroj: Pexels

    Pojďme si ještě ujasnit, kdo hvězdu dostává. Často totiž čteme o michelinském kuchaři. Někdo takový ale neexistuje. Hvězdy se totiž neudělují jednotlivcům, ale pouze restauracím. Je nesporné, že hlavou operace je vždy šéfkuchař. Sám by to ovšem nedokázal. Když se rozhodne restauraci s michelinskou hvězdou opustit, nemá žádný nárok na to, aby si ji „odnesl“ s sebou jinam.

    Začalo to hodnocením pneumatik

    Vraťme se do doby, ve které ještě neexistovaly mobilní aplikace a služby, radící, kam na dobré jídlo. V roce 1900 vydali bratři Éduard a André Michelin, zakladatelé slavné firmy na pneumatiky, průvodce pro motoristy. Bezplatně ho získal každý, kdo si jejich pneumatiky koupil. Primárně tak v publikaci nešlo o restaurace.

    Mimo jiné ovšem řidičům doporučovala, kde se na cestách dobře najíst či ubytovat. Koncept měl samozřejmě každoročně velký úspěch a v roce 1926 se v průvodci Michelin Guide poprvé objevila hvězdička. Některé tak osudově vyzdvihovala nad ostatní. Postupně se tedy michelinský průvodce vyvinul do podoby, ve kterém jej známe dnes.

    Inspektoři pracují v utajení. Potřebují zcela běžnou zkušenost

    Kdo restaurace hodnotí, nikdo neví. Identita inspektorů zůstává v anonymitě. Chodí proto zásadně bez ohlášení. Utajovanost je důležitá pro zachování objektivity a integrity hodnocení. Inspektoři za svá jídla platí, pokrmy nefotí, ani nehází příbory na zem, jako je tomu často ve filmech. Potřebují totiž, aby se s nimi jednalo jako s běžnými zákazníky. Někdy tak inspektor přijde sám, jindy v doprovodu rodiny.

    Inspektoři Michelin Guide jsou vysoce kvalifikovaní odborníci v oblasti gastronomie, často s vlastními zkušenostmi v kulinářském průmyslu, jako jsou šéfkuchaři, sommeliéři nebo majitelé restaurací. Jsou školeni k tomu, aby hodnotili restaurace podle pevně stanovených kritérií, která zahrnují kvalitu surovin, mistrnou přípravu a chuť jídel, osobitost a konzistenci kuchyně, poměr kvality a ceny i mnoho dalšího. Po Evropě funguje více než 90 inspektorů.

    Zdroj: Pexels

    Jediné, co je všeobecně známo, je skutečnost, že inspektoři musí oceněné restaurace zhruba každých 18 měsíců navštívit a znovu ohodnotit. Ačkoliv Pascal Rémy, inspektor společnosti Michelin, napsal v roce 2004 knihu, ve které prohlašuje, jak se společnost stává více laxní. Proto prý restaurace navštěvuje pouze každých 3,5 roku, pokud nevznikne nějaká stížnost. Firma ho samozřejmě okamžitě propustila. Nakonec prohrál i soud, při kterém neuspěl s důkazy za nespravedlivé propuštění.

    Odebrání hvězdiček? I to se stává

    Le Guide Michelin je už po 124 let synonymem vrcholné gastronomie. Jedná se v podstatě o restaurační Oscary. Mít hvězdu, to je obrovská prestiž. Přesto je to zároveň prokletí. Dokazuje to mimo jiné i fakt, že jsou kvůli ní kuchaři ochotní spáchat sebevraždu. Máme na mysli případ z února roku 2003, kdy si vynikající francouzský šéfkuchař Bernard Loiseau vzal život.

    Jeho restauraci totiž hrozilo snížení hodnocení ze tří hvězdiček na pouhé dvě. Odebrání hvězdy není časté, ale stává se to. Přičemž na odebrání se musí shodnout několik inspektorů, a to spolu s tím nejvyšším. Mimochodem, po jeho smrti byl vydán nový průvodce, a tři hvězdičky Bernardovi zůstaly.

    Kuchař ovšem už delší dobu trpěl depresemi a psychickými problémy. Práci se absolutně obětoval. Bohužel to ale není jenom jeho případ. Mnoho šéfkuchařů se shodne na tom, že udržet hvězdu je těžší, než ji získat. Někteří jsou dokonce toho názoru, že jim bez hvězdy bylo líp. Jakmile totiž máte hvězdu, už se nikam neschováte. Často máte rezervace na dlouho dopředu a musíte být neustále ve střehu. Jedná se o tlak a stres, které se se slávou pojí. V Česku pak mají hvězdu dva podniky.

    Michelin se vyvíjí. Hvězdičku najdete i u stánku

    Pod michelinskou hvězdou si nejspíše představíte naškrobené podniky se snobskými návštěvníky. Dávno tomu tak ale není. Průvodce je to letitý, a aby obstál na vrcholu, musí držet krok s dobou. Neplatí mýtus, že bez ubrusů si restaurace u inspektorů neškrtne. Vždyť v roce 2016 se do průvodce dostal pouliční stánek ze Singapuru, nabízející kuře s rýží za dolar padesát. Nyní sice podnik vydává stovky jídel denně, na své kořeny však šéfkuchař Chan Hon Meng nezapomněl. Stále tak servíruje skvělá jídla pod dva dolary.

    Zdroje: Michelin Guide, Jídlo a radost, Wikipedia, YouTube, Instagram

    ― Reklama ―

    Jane Austen diktuje aktuální beauty trendy. Vrací do hry historickou ofinu

    Beauty scéně kraluje nový trendy účes. Na trůn ho dosadila hrstka celebrit, která ho nedávno vynesla na červeném koberci. Do hry se tak dle Ariany Grande nebo Leighton Meester vrací historická ofina. Takzvané "Jane Austen bangs" vévodí rovněž sociální síti TikTok. Jedná se o střih inspirovaný romantickými romány spisovatelky Jane Austen.

    Zážitky on, hlava off. Luxusní offline dovolená zařídí mentální očistu

    Dovolená je světlým momentem života každého z nás. V posledních letech se ale často poddává pracovním záležitostem. Populární je nyní proto takzvaná offline dovolená, kterou věnujete specificky digitálnímu detoxu. Luxusní dovolenková místa tak často nemají telefon ani Wi-Fi, zato nabídnou ticho, klid a úlevu od neustálého mentálního shonu.

    Cannes přinesl nečekanou módní ikonu. Letos překvapil Alexander Skarsgård

    Letošní filmový festival v Cannes nabídl nespočet dechberoucích outfitů, a to navzdory novému a přísnějšímu dresscodu. Mezi módní ikony červeného koberce se nečekaně zařadil také švédský herec Alexander Skarsgård. Slavnostní události se účastnil poprvé, rozhodně ale zanechal značný dojem. Sociální sítě explodovaly jeho hravými outfity.

    It-girl Formule 1. Alexandra Saint Mleux vnáší do paddocku ladnou eleganci

    Možná ji znáte z televizních záběrů, jak fandí svému příteli Charlesovi Leclerc, tedy jezdci Formule 1 z týmu Ferrari. Jedno je ale jisté, Alexandra Saint Mleux se zbavuje pouhé nálepky „přítelkyně“ a buduje si vlastní osobní značku i mimo svět F1. Díky nezaměnitelnému stylu si získala příznivce zejména v módních kruzích a na sociálních sítích.

    Móda v kostce: Hermès má první sluchátka a Burberry čerpá z královské rodiny

    Značka Hermès uvede svá první designová sluchátka. Módní dům Burberry zase vydal jarní kampaň inspirovanou královskou rodinou, zatímco Rabanne zasadil letní kolekci do srdce Brazílie. Londýn vítá nejvýše umístěnou restauraci v Evropě, a to z dílny kuchaře Gordona Ramsay. A Pařížský týden pánské módy zná svůj oficiální kalendář.

    Brat summer je oficiálně u konce. Letošní léto patří Lorde

    Letní měsíce roku 2024 budou již navždy spojené s fenoménem brat summer. Trend z dílny zpěvačky Charli XCX však oficiálně skončil. Na jeho místo letos v létě nastoupí zpěvačka Lorde se svým novým albem Virgin. Poprask na hudební scéně způsobila již nejnovějším songem What Was That. Ukazuje tak, že po čtyřech letech má co nabídnout.

    Netflix má nového favorita. Seriál Niterná tajemství odkrývá temná zákoutí privilegií

    Nový dánský thriller Niterná tajemství ukazuje, že i tento často ohraný žánr má stále co nabídnout. Od své premiéry v polovině května dobývá žebříčky platformy Netflix a těší se výjimečně pozitivním hodnocením. Nabízí totiž nejen klasické napětí a zamotané pátrání po vrahovi, ale i sociální komentář, poukazující na zakalené vody bohatství a privilegií.

    Štěstí přeje připraveným. Domácí beauty příprava zajistí hladké léto

    Léto se nezadržitelně blíží a s ním i touha cítit se skvěle ve vlastním těle. Ať jde o oblečení, zdravě vypadající kůži, nebo výbavu kosmetické taštičky, nyní nastává ideální čas na srovnání priorit. Beauty příprava v podobě drobných úkonů vám sice nezabere mnoho času, ale jednoduše zajistí, že se v horkých dnech budete cítit naprosto skvěle.

    Blíží se konec vysoké platformy? Maison Margiela i Prada zahajují novou éru

    Platformy za sebou mají dlouhou sezónu slávy. Od návratu 2000s stylu y2k až po goth revival, postupně si prošly fází sportovní, punkové i bizarně přerostlé „ugly“ estetiky. Ovšem nyní, když se na přehlídkových molech a sociálních sítích začíná objevovat o něco subtilnější obuv, to vypadá, že jejich nadvláda možná pomalu, ale jistě končí.

    Návrat ve velkém stylu. Eva Longoria zazářila v Cannes

    Může se zdát, že se Eva Longoria na čas stáhla do ústraní. Jenže stačila jedna zlatá róba a ikonická festivalová scéna a svět si na ni opět vzpomněl. Herečka, producentka a módní ikona, kterou generace Z možná míjela, se v roce 2025 vrací do centra dění, a to rovnou na největší glamour událost sezóny, tedy filmový festival v Cannes.

    Přichází pánský šatníkový upgrade. Len se stane vaším nejlepším přítelem

    Léto si žádá změnu nejen v tempu, ale i v materiálech. Pokud má pánský šatník jeden trik na to, jak zvládnout teploty s elegancí, pak je to len. Přírodní materiál je lehký, prodyšný, antibakteriální a s každým nošením příjemnější. Kdo si ho jednou oblékne ve třicetistupňovém horku, většinou už se nikdy ke klasickému bavlněnému tričku nevrátí.

    Louis Vuitton vzkřísil středověk. V cruise kolekci protnul hranice času

    Další značka poodkryla oponu své letošní cruise kolekce. Louis Vuitton se tentokrát za odhalením dovolenkové řady vydal do malebného města Avignon. V tamním proslulém Palais des Papes představil návrhy spojující středověk se současností a špetkou modernity. Návrhář Nicolas Ghesquière tak opět dokázal, že má módní scéně stále ještě co ukázat.

    Král americké módy. Thom Browne mění nudné obleky v avantgardní mistrovská díla

    Když se řekne americká móda, vybaví se nám ležérní estetika spojená se jmény jako Ralph Lauren nebo Calvin Klein. Stereotypní představu v současnosti redefinuje několik návrhářů, avšak z davu vyčnívá hlavně jeden z nich, Thom Browne. Rodák z Pensylvánie, proslulý „scvrklými“ obleky, dosáhl za více než 20 let od založení své značky módního vrcholu a my si myslíme, že byste se s ním rozhodně měli seznámit.

    Valentino Garavani a Giancarlo Giammetti přináší první výstavu. Vzdávají hold rudé

    Nadace návrháře Valentina Garavani a obchodníka Giancarla Giammetti funguje již od roku 2016. Kreativní duo ovšem teprve nyní odhalí svou první výstavu, uspořádanou v nově otevřeném centru PM23, stojícího kousek od římského ředitelství značky Valentino. První exhibici, kterou zahájí 25. května, věnovali rudé barvě, s módním domem tak spjatou.

    Letní románek na obzoru. Romantické kabelky zaplňují luxusní obchody

    Teplý vzduch nasycený květinami, sluneční paprsky na tváři a lehoučké šaty vlající kolem kolen. Máloco je romantičtější než evropské léto. Do této estetiky perfektně spadají i letošní "it" kabelky. Proutěné, tkané, pletené či plátěné, to vše můžeme v letních outfitech čekat. A všechny krásné, ale zároveň praktické trendy vítáme s otevřenou náručí.

    Další trend z 2000s slaví comeback. Zpestřete kalhoty oblíbenou sukní

    Pokud alespoň zlehka sledujete letošní trendy, pak už je vám jasné, že jejich královnou je nostalgie. Na scénu se vrací řada dávno zapomenutých oblíbenců, jako je boho styl či extra krátké sukně. Do popředí se proto vplížila i moderní podoba kontroverzní kombinace. Seberte ještě před horkým létem odvahu a oblečte přes kalhoty sukni.

    ― Reklama ―

    ― Reklama ―