Některé z největších textilních továren světa sídlí v Bangladéši, Vietnamu či Pákistánu. V těchto státech ale v posledních letech stoupají rizika spojená s extrémními teplotami, ohrožující rovněž tamní pracovníky. Na jejich zhoršující se pracovní podmínky poukázala nová studie, volající po větší zodpovědnosti nadnárodních společností.
Zvracení, slabost či omdlévání jsou jen některé z mnoha nebezpečných dopadů extrémně vysokých teplot, sužujících pracovníky textilních továren v zemích, jako je Vietnam, Bangladéš či Pákistán. Na rizika zvyšujících se teplot, způsobených klimatickou změnou, i nepříznivé pracovní podmínky upozornila nová studie od Global Labor Institute, spadajícího pod Cornell University.
Dle reportu tak mezi lety 2020 a 2024 vzrostl ve městech, jako je Dháka, Hanoj, Ho Či Min, Karáčí a Phnom Penh, počet dní s teplotami a vlhkostí nad 30,5 stupňů Celsia o 42 procent. Výzkumníci porovnali hodnotu s výsledky odpovídajícími období mezi lety 2005 a 2009. Kromě důkazů extrémních teplot pak apelují na nadnárodní společnosti, jež by měly za pracovníky zodpovídat.
Extreme heat puts garment factory workers at risk, study shows https://t.co/rNnr39WTPN pic.twitter.com/pFjcMADIzl
— Reuters (@Reuters) December 8, 2024
O pracovní podmínky textilních pracovníků se totiž většinou starají samotní dodavatelé. Nová směrnice Evropské unie ovšem učiní velké firmy prodávající na jejím území, jako je Inditex, Nike či H&M, legálně zodpovědné za podmínky pracovníků jejich dodavatelů. Směrnice EU o náležité péči o udržitelnosti podniků vešla v platnost letos v červenci a začne působit od poloviny roku 2027.
Nadnárodní společnosti mají za úkol vylepšit textilní továrny. V potaz musí vzít i udržitelnost
„O tomto problému hovoříme se společnostmi celá léta, pozornost mu ovšem začínají věnovat až nyní,“ prohlásil pak pro Reuters ředitel Global Labour Institute Jason Judd. Firmy mohou přispět k lepším pracovním podmínkám například pomocí udržitelného ochlazování továren. Mohou třeba vylepšit jejich ventilaci nebo nainstalovat vodní odpařovací chladicí systémy.
Řešení v podobě klimatizací je totiž nejen finančně, ale rovněž energeticky náročné a zvyšuje tak škodlivé emise oxidu uhličitého. Například Mezinárodní organizace práce pak doporučuje, aby měli pracovníci v extrémně vysokých teplotách stejný počet hodin odpočinku jako práce. Značky pak v současnosti začínají problému věnovat pozornost proto, že snižuje jejich vysněné výdělky.
Zdroje: The Fashion Network, Eco Business, Reuters, X
