Pokud jste si mysleli, že haute couture je svatá instituce nedotknutelná pazoury umělé inteligence, jste na omylu. Couturiér Alexis Mabille představil kolekci vytvořenou kompletně za pomocí AI, včetně modelek i samotného dějiště show. Výsledkem nebyla klasická přehlídka, ale digitální vize, která otevírá otázku, kde končí řemeslo a začíná technologická dominance.
Alexis Mabille přesunul módu do digitálu. Čas výroby ovšem zůstal stejný
Francouzský couturiér Alexis Mabille ve své poslední haute couture kolekci vsadil na umění paradoxu. Vytvořil ji totiž kompletně za pomocí umělé inteligence. Z tradiční několikaměsíční tvorby tak odstranil element řemesla v podobě zlatých rukou couture ateliérů, podílejících se na šití vzácných dechberoucích modelů, jejichž cena se pravidelně pohybuje v částkách několika desítek tisíc eur.
Na vytvoření řady snadno čitelných modelů místo krejčích spolupracovali AI specialisté z celé Evropy. Software mágové kromě oblečení vykouzlili pomocí promptů také modelky, dějiště show i publikum. Fyzická prezentace na lednovém haute couture weeku hosty zavedla do prostoru, kde se experiment na velkoformátových obrazovkách proměnil ve vizuálně přesvědčivou simulaci módní show.


Zdroj: Alexis Mabille
Navzdory tomu, že nálepka „AI“ může evokovat představu okamžitě vygenerovaných návrhů, realita byla podstatně komplexnější. Digitální kolekce vznikala na základě Mabilleových skic pět měsíců, tedy v časovém horizontu srovnatelném s tvorbou fyzické řady. Některé siluety a simulace materiálů prošly až 300 iteracemi, aby jejich pohyb, struktura a interakce s tělem odpovídaly fyzikální realitě.
Inovace na úkor úcty k řemeslu. Lidskost není součástka, kterou stačí vyměnit
V estetickém měřítku se řada ve srovnání s konkurencí pohybovala spíše na úrovni podprůměrné ready-to-wear kolekce. Bezpochyby však otevřela komplexní filozofickou debatu na téma „Co si myslíte o AI v couture?“, za kterou by se nemusel stydět ani Aristotelés. Zatímco Mabille testuje hranice tvůrčí laboratoře haute couture, módní puristé, včetně Fashionup, mají pocit, že sahá na samotné základy systému.


Alexis Mabille
Značky sice umělou inteligenci běžně implementují do kampaní a vizualizací, šití vysoké módy však stojí na odlišném hodnotovém systému. Jako nejváženější forma oděvního umění je založeno na lidské expertize, času a fyzické práci ateliérů. Právě v tomto bodě se pointa tradičního haute couture a Mabilleův „inovativní“ pokus odpuzují ještě větší silou než dva magnety se stejným pólem.
Podle slov návrháře byla katalyzátorem experimentu snaha pomoci současné klientele lépe vizualizovat samotné návrhy a zároveň zdůraznit, že i za výstupy umělé inteligence stojí lidská práce. Idea technologické asistence je legitimní. Otázkou však zůstává, zda je právě řemeslná preciznost a lidský dotyk tím, co má být v digitální éře takto dramaticky redefinováno.
Vysoká módy by se dle návrháře měla neustále proměňovat a znovu vynalézat. Alexis Mabille není prvním ani posledním tvůrcem, který testuje možnosti AI v módním kontextu. Klíčové však není využití technologie, ale způsob, jakým je integrována. Respekt k historickému odkazu a tradičním uměleckým formám by měl zůstat výchozím bodem každé inovace.
Zdroje: Fashion Network, WWD, Monocle

