Polyester způsobuje neplodnost, nylon vám dá rakovinu a všechno oblečení, co máte ve skříni, je plné věčných chemikálií. Takhle nějak znějí videa a články, která v módní komunitě rychle nabírají na popularitě. O škodlivosti syntetických materiálů je dobré vědět, mluvit a kriticky přemýšlet. Opravdu je to s nimi však tak černobílé, jak se na internetu s oblibou tvrdí?
Současný svět čelí rekordnímu množství civilizačních chorob, environmentálních hrozeb a korporátní netransparentnosti. Není překvapující, že lidé na rostoucí hrozbu zdravotních komplikací, kterým lze předcházet, reagují větší opatrností. Ve světě módy se pozornost těch, co mají starost o své zdraví, obrací hlavně na syntetické materiály. Instagram je plný videí, kde lidé vyhazují oblečení z polyesteru a na health conscious trend se naladily i samotné značky. Co když se však ze zdravotního zastrašování v módě stává nový byznys, který nakonec přináší jen další zmatek?
Kůže je velký a zranitelný orgán. Zaslouží si naši plnou pozornost i ochranu
Opatrnost je dnes na místě, ať už jde o potraviny, digitální technologie, nebo právě módu. Oděvní průmysl využívá tisíce chemických látek, aby naše oblečení mohlo být elastické, nepromokavé nebo prostě jen co nejlevnější. Mnoho z těchto chemikálií dokáže při dlouhodobém styku s kůží přispět k rozhození hormonální stability, zanechat v těle nechtěné stopy či dokonce zvýšit riziko některých onemocnění. Jako rizikové materiály se v módě jeví zejména polyester, nylon, elastan či syntetický latex.
Zdroj: Louis Vouitton
Často skloňovaným nepřítelem, jež jmenované látky obsahují, jsou mikroplasty, kterým je takřka nemožné se vyhnout, nebo takzvané PFAS, známé také jako věčné chemikálie. Výroba syntetiky se často neobejde bez plastifikátorů (ftalátů), zpomalovačů hoření či právě oněch věčných chemikálií, které zajišťují vodoodpudivost a pružnost. Takové látky mohou přecházet skrze pot a tření až do lidské pokožky. Riziko stoupá zejména u těsného sportovního oblečení nebo funkčního prádla. Rozhodně však neplatí, že by všechny tyto kousky automaticky znamenaly zdravotní hazard.
Zdroj: Dior
Zelený marketing je stále jen marketing. Klíčem ke zdravějšímu oblékání je opravdová informovanost
Nehledě na šokující titulky některých příspěvků na sociálních sítích, pravda je taková, že pár procent elastanu v džínech nebo svetru tvoří pro lidské zdraví zanedbatelné riziko. Vyhýbat se syntetickým materiálům dlouhodobě a systémově je rozumný způsob, jak své zdraví preventivně chránit, ale zbavit se nárazově všeho, co nějakou syntetiku obsahuje, je nejen neekologické, ale také zbytečné. Často to není samotné vlákno, co představuje největší nebezpečí, ale jeho sekundární chemické úpravy (voděodolné nátěry, neprodyšné potisky) a dlouhodobá kumulativní expozice.
Zdroj: GOTS
Nejčastějším reálným dopadem syntetiky na lidské tělo pak zůstává neprodyšnost, která vytváří vlhké prostředí podporující kontaktní dermatitidu a kvasinkové infekce. Výrobci udržitelnější módy často zneužívají náš strach ze zdravotního rizika a a nabízejí vlastní přírodní alternativy: organickou bavlnu, len, hedvábí či bambusovou viskózu. Ty sice můžou být skutečně příjemnější a zdravější, ale i obyčejná bavlna bývá často masivně ošetřována pesticidy a následně barvena syntetickými barvivy.
@mollyhoulihann It pays to know the between GOTS and OEKO TEX certified fabrics! Especially when paying a premium for ‘organic’ garments. 🌱 GOTS (global organic textile standard) – audits the FULL supply chain from growing to the final fabric, inlduding the sustainability and ethical aspects of production. 🌸 OEKO TEX 100: simply tests the final product for harmful substances. #sustainablefashion #organicproduct #naturalfibers #ethicalfashion #australianfashion
♬ original sound – Molly
Realisticky tak lze rizika snížit, aniž bychom rovnou vyhodili celý šatník. Ve sportovním oblečení například není vhodné chodit celý den, obecně bychom v syntetických kouscích neměli spát. Velké množství povrchových chemikálií z výroby lze odstranit tím, že kousky před prvním nošením vypereme. Při nákupu nových věcí je dobré umět číst štítky. Samotné označení „vyrobeno z bavlny“ nebo „PFA free“ ještě správnou volbu nezaručuje, ale například certifikace jako OEKO-TEX Standard 100 nebo GOTS už jsou poměrně spolehlivé. Zlatým pravidlem je nosit přírodní materiály tam, kde jsou tělu nejblíž a vrstvit syntetiku dál od kůže.
Zdroje: CEH, IARC, Arms of Angels, The Rugged Soul
