Letošní virální trend kritizující nadměrnou spotřebu, známý pod názvem underconsumption core, čelí čím dál větší kritice a to hned z několika různých stran. Influenceři propagující nižší spotřebu a minimalismus se podle odpůrců populárního „hnutí“ zaměřují výhradně na estetiku a luxus a jsou až příliš povrchní.
Trend underconsumption core už je s námi několik měsíců. Můžeme ho považovat za odpověď mladé generace na kritiku nadprodukce, plýtvání, fast fashion a mikro trendů sociální sítě TikTok, které uživatele s trochou nadsázky nutí kompletně měnit jejich šatník téměř každý měsíc. V posledních týdnech ovšem vzrůstá také kritika tohoto „hnutí“, poukazující na jeho neefektivnost.
V základu je jednoduchost a snižování plýtvání. Doplňuje je kritika rychlé módy i životního stylu
Podle svých zastánců má underconsumption core přinést vědomější přístup ke spotřebě a podporovat recyklaci namísto vyhazování starých věcí a nakupování nových. V širším kontextu by tak internetové hnutí mělo pomáhat zvyšovat povědomí o negativních dopadech rychlé módy a nadměrného konzumu.
Vyznává estetiku jednoduchosti a razí heslo „méně je více“, částečně se tak potkává také s minimalismem. Kromě toho reflektuje kulturní změnu současnou ekonomickou krizí, kvůli které zejména mladí hledají alternativy k uspěchanému a „rozežranému“ životnímu stylu. Všechno by proto mělo být více „slow“.
Prioritu má krása. Udržitelnost ustoupila vizuální stránce
Všechny zmíněné charakteristiky vyznívají velmi inspirativně, snad až idylicky. V čem tedy spočívá problém? V poslední době sílí hlasy tvrdící, že stejně jako u většiny trendů vznikajících na TikToku, i u toho „udržitelného“ jde skutečně jen o povrchnost. Tentokrát je však šikovně zabalená do sofistikovaného hávu.
Někteří influenceři sice propagují koncept méně věcí, při podrobnějším zkoumání ale vyjde najevo, že prezentují drahé a luxusní produkty. To však odporuje myšlence dostupnosti pro širší publikum a nahrává obavě, zda zastáncům underconsumption core nejde spíše o estetiku než o udržitelnost. Zkrátka, klíčová poselství o udržitelnosti ustupují vizuální atraktivitě.
Výzvy k nákupům neodpovídají filosofii underconsumption core. Jdou spíš proti ní
Atraktivita v tomto případě spočívá v tlumených barvách, minimalistických interiérech nebo luxusních materiálech. Propagátoři trendu tak své sledující navádějí k nákupu luxusních udržitelných značek nebo předmětů, což ovšem paradoxně vede k další spotřebě, nikoli jejímu omezování.
Problematické také je, že trend zasahuje jen ekonomicky silnější část populace. Kritici tvrdí, že jej mladší generace často prezentují jako něco inovativního, což může působit jako znevažování reality nízkopříjmových skupin, pro které je omezování spotřeby spíše nutností než volbou.
Co si tedy z celé debaty o podstatě underconsumption core vzít? Určitě je možné inspirovat se myšlenkou, že impulzivní nakupování velkého množství trendy produktů už není in. Nicméně řešením není ani vrhnout se bezhlavě do nakupování luxusních a perfektně vyhlížejících, byť udržitelných, věcí.
Zdroje: The New Daily, Guardian, Non-Consumer Advocate, Mashable, Instagram, YouTube
