Looksmaxxing není novým fenoménem digitální kultury. V posledních měsících se však znovu objevuje v jiných podobách, pod jemnějšími názvy a s širším dosahem. Původně okrajový koncept online komunit sdružujících muže dnes prorůstá mainstreamem sociálních sítí. Oslovuje tak i publikum, které se s tímto termínem nikdy vědomě neztotožňovalo. Jazyk se proměnil, princip zůstává. Právě tato proměna připomíná, proč se looksmaxxingu vyvarovat.
Online kultura často posiluje „ideální“ obraz jako hlavního nositele hodnoty a společenského kapitálu. Fenomén jménem looksmaxxing tento princip nadále posouvá do extrému systematického sebehodnocení. Tělo se proměňuje v projekt podléhající permanentní kontrole. Hranice mezi péčí a tlakem se postupně rozplývá. Vzniká tak prostředí, kde fyzický dojem určuje společenskou pozici jednotlivce.
Co to vlastně je? Looksmaxxing se profiluje jako pozitvní vizuální maximalizace
Samotný pojem looksmaxxing vznikl v online komunitách sdružujících muže, kde se fyzická atraktivita začala chápat jako klíčový nástroj sociální validity. Diskuse se soustředily na detailní rozbory obličeje, tělesných proporcí a svalového napětí. Atraktivita zde nabyla podoby měřitelné veličiny, vyjádřené stupnicemi, procenty a hodnocením ostatních. V tomto prostředí se vzhled stal výkonem a maskulinita projektem podléhajícím neustálé kontrole.
Zdroj: Unsplash
Sociální sítě looksmaxxingu poskytují „ideální prostor“. Algoritmy podporují obsah založený na proměnách, kontrastech a vizuálně čitelném zlepšení. Estetika takzvaných glow-up videí vytváří dojem přímé souvislosti mezi vzhledem a úspěchem. Atraktivita se stává jazykem, kterým se komunikuje hodnota člověka. Pro dospívající publikum představuje tento rámec silný orientační bod, ačkoliv je nebezpečný.
Zásadním posunem je úroto skutečnost, že looksmaxxing již nefunguje jako uzavřený subkulturní pojem, ale jako vizuální logika rozptýlená napříč běžným obsahem sociálních sítí. Termín sám o sobě často vůbec nezazní. Místo něj se objevují krátká videa, v nichž mladí muži demonstrují „triky“ na zostření čelistní linie, změnu držení těla či mimiky nebo optimalizaci obličeje pomocí nenápadných zásahů.
Tento obsah se dostává i do feedů uživatelů, kteří looksmaxxing aktivně nevyhledávají a nemají o něj zájem. Právě tato nepojmenovaná přítomnost činí fenomén aktuálním a problematickým. Estetické normy se šíří bez kontextu, kritického rámce a možnosti se vůči nim vědomě vymezit. Proto je nadále nesmírně důležité připomínat si negativní dopady looksmaxxingu, fenoménu, jenž nás jen tak neopustí.
Trend se často opírá o vědeckou rovinu. Ta je ovšem pouze domnělá
Pozitivní péče o sebe se vyznačuje rovnováhou, dlouhodobostí a respektem k individuálním možnostem. Negativní tlak spojovaný s online komunitami se ovšem projevuje rigidními pravidly, posedlostí detaily a trvalým porovnáváním. Looksmaxxing často pracuje s jazykem disciplíny, který legitimizuje extrémní chování. Výsledkem bývá psychické vyčerpání maskované pocitem kontroly.
Zdroj: Unsplash
Problematickou rovinou zůstává také pseudovědecký charakter obsahu. Odborně znějící termíny vytvářejí dojem objektivní pravdy. Mladí lidé tato schémata přijímají jako autoritativní návod k osobnímu růstu. Psychologická praxe ale dlouhodobě upozorňuje na souvislost mezi tímto typem sebehodnocení a poruchami vztahu k tělu. Fixace na čísla a proporce pouze posiluje úzkost spojenou s výkonem.
Ideální vzhled jako klíč k úspěchu? Tak zastánci trendu opravdu přemýšlejí
Fenomén looksmaxxing současně formuje specifický obraz maskulinity, jehož kořeny sahají do online komunit mužů, kde se fyzický vzhled začal chápat jako hlavní zdroj společenské validity. Fyzická dominance, kontrola a estetická přísnost vystupují jako klíč k respektu, přičemž emoční rovina ustupuje vizuálnímu dojmu a měřitelným parametrům. Tento model se dnes šíří i mimo původní kontext, často v odlehčené či „užitečné“ podobě krátkých návodů, jak působit atraktivněji, sebevědoměji nebo dospěleji.
Zdroj: Unsplash
Rozlišení mezi inspirací a nátlakem spočívá v subjektivním prožitku. Inspirace přináší energii, klid a pocit volby. Nátlak spojený se sociálními sítěmi se ovšem pojí s napětím, strachem z odchylky a nutkáním k neustálé kontrole. Digitální prostředí tento rozdíl neustále stírá, protože odměňuje extrémní formy viditelnosti. Kritické čtení obrazů a narativů se tak stává základní dovedností současnosti.
Looksmaxxing ve výsledku slouží především platformám a tvůrcům, kteří z pozornosti těží ekonomicky. Jedinec v tomto systému investuje čas, energii a psychickou kapacitu do udržování svého obrazu. Skutečná sebedůvěra však vyrůstá z kompetencí, vztahů a smysluplné činnosti. V kultu vzhledu získává přednost zrcadlo před obsahem. Právě tak se otvírá prostor pro tichý, ale hluboký zásah do lidské psychiky.
Zdroje: BBC, GQ, Parents, CTV News, YouTube, Instagram
